4 As 42/2012-30

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Ing. Z. H., zast. Mgr. Petrem Olbortem, advokátem, se sídlem Nad Vývozem 4828, Zlín, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012, č. j. 62 A 6/2012-25,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 3. 2012, č. j. 62 A 6/2012-25, odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2011, č. j. KUZL 82311/2011, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek. V odůvodnění soud uvedl, že napadeným rozhodnutím bylo zrušeno předchozí prvostupňové rozhodnutí a v důsledku toho nadále probíhá správní řízení o umístění stavby. Za této situace je napadené rozhodnutí rozhodnutím toliko po stránce formální, neboť definitivním způsobem neupravuje veřejná subjektivní práva účastníků řízení (nezakládá je ani neruší), nikterak je nemění ani nedeklaruje. Podle soudu tedy ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), jde o úkon správního orgánu, který není rozhodnutím [§ 70 písm. a) s. ř. s.] a žaloba proti němu je podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen stěžovatel ) kasační stížnost. Zdůraznil, že na napadené správní rozhodnutí je třeba nahlížet jako na rozhodnutí, neboť jednoznačně upravuje subjektivní práva účastníků řízení. Na základě tohoto rozhodnutí bylo zahájeno řízení o odstranění stavby rybochovného zařízení Hambálky, což považuje stěžovatel za značný zásah do svých subjektivních práv. Další námitky stěžovatele směřovaly proti rozhodnutí a postupu žalovaného. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je podána opožděně.

Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně o odmítnutí žaloby bylo stěžovateli doručeno dne 11. 4. 2012, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Napadené usnesení obsahuje řádné a velmi podrobné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti. V tomto poučení je v souladu s citovaným ustanovením uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení; kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.

Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno ve středu dne 11. 4. 2012. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet ve čtvrtek dne 12. 4. 2012 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve středu dne 25. 4. 2012 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne 25. 4. 2012 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla podána elektronickou poštou až dne 27. 4. 2012, tedy opožděně; zmeškání lhůty nelze prominout.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012, č. j. 62 A 6/2012-25, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona, neboť byla podána opožděně.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč. Nyní bude na stěžovateli, resp. jeho zástupci, aby Nejvyššímu správnímu soudu sdělil číslo účtu, na který má být soudní poplatek vrácen.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. května 2012

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu