4 As 199/2015-41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) Krajské regionální centrum-Ústav odborného vzdělávání-Karlovy Vary, IČ: 72019166, se sídlem Sokolovská 875/167, Karlovy Vary, b) Krajské regionální centrum regionální pobočka Znojmo, IČ: 75158612, se sídlem Josefská 612/15, Brno, c) Krajské regionální centrum regionální pobočka Vyškov, IČ: 75158647, se sídlem Josefská 612/15, Brno, d) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM REGION BÍLÉ KARPATY, IČ: 72027819, se sídlem Zarámí 4077, Zlín, e) KRAJSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM-REGION BESKYDY, IČ: 72026821, se sídlem Slévárenská 402/9, Ostrava, f) Krajské regionální centrum-Region Labe, IČ: 72037661, se sídlem Velká hradební 484/2, Ústí nad Labem, g) Krajské regionální centrum-Region Krušnohoří, IČ: 72037679, se sídlem Velká hradební 484/2, Ústí nad Labem, h) Krajské regionální centrum REGION EGRENSIS, IČ: 72027037, se sídlem Sokolovská 875/167, Karlovy Vary, ch) Krajské regionální centrum pobočka Hradec Králové, IČ: 75158957, se sídlem Josefská 612/15, Brno, i) Krajské regionální centrum pobočka Rychnov nad Kněžnou, IČ: 75158728, se sídlem Josefská 612/15, Brno, j) Krajské regionální centrum pobočka Náchod, IČ: 75158523, se sídlem Josefská 612/15, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců a) až j) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2015, č. j. 9 A 48/2014-211,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 4. 9. 2015 kasační stížnost žalobců a) až j) (dále jen stěžovatelé ) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2015, č. j. 9 A 48/2014-211, jímž bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o jejich žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2013, č. j. MV-16512-202/VS-2008, kterým žalovaný podle § 12 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, rozhodl o rozpuštění občanského sdružení Česká účetní rada, IČ: 26983567 a zároveň o rozpuštění organizačních jednotek České účetní rady uvedených v příloze tohoto rozhodnutí, které jsou na základě ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, oprávněny jednat svým jménem; dle bodu 6 stanov České účetní rady jde o takové organizační jednotky, v jejichž názvu je obsaženo označení Krajské regionální centrum .

[2] Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, přičemž poplatek činí 5.000 Kč (viz položka 19 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích). Vzhledem k tomu, že stěžovatelé současně s podáním kasační stížnosti soudní poplatek nezaplatili, Nejvyšší správní soud je usnesením ze dne 8. 10. 2015, č. j.-36, vyzval k jeho zaplacení ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení a poučil je, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s ustanovením § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ). Současně soud stěžovatele poučil, že mají-li za to, že jsou u nich ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, mohou ve stejné lhůtě požádat soud o osvobození od soudních poplatků.

[3] Výše uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo na označenou adresu pro doručování, tj. statutárnímu zástupci stěžovatelů doručeno dne 19. 10. 2015 (viz doručenka připojená k č. l. 37 spisu zdejšího soudu). Lhůta sedmi dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 20. 10. 2015 a uplynula dne 26. 10. 2015. Stěžovatelé však ve stanovené lhůtě a ani do dnešního dne soudní poplatek nezaplatili, přičemž ani nepožádali soud o osvobození od soudních poplatků.

[4] Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

[5] Stěžovatelé byli řádně vyzváni k zaplacení soudního poplatku a poučeni o následcích, které nastoupí v případě jeho nezaplacení. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však stěžovatelé ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatili, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s ustanovením § 47 písm. c) s. ř. s.

[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2015

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu