4 As 128/2015-34

OPRAVNÉ USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Pallou v právní věci žalobce: P. Š., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 52/2014-36

takto:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 128/2015-29, se na č. l. 30 dole o p r a v u j e tak, že datum vyhlášení rozsudku správně zní: 30. června 2015.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j.-29, vyhlášeným vyvěšením na úřední desce soudu dne 30. 6. 2015, zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 52/2014-36. Tímto usnesením krajský soud odmítl pro opožděnost žalobu, v níž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2014, č. j. KUJI 42322/2014, sp. zn. ODSH 573/2014 Pe, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy (dále též správní orgán prvního stupně ) ze dne 22. 4. 2014, č. j. MMJ/OD/599/2014-9 JID:71868/2014/MMJ, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Správní orgán prvního stupně za tento delikt žalobci podle § 125f odst. 3 zákona o silničním provozu uložil pokutu ve výši 2 000 Kč a dále mu podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., uložil povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč.

[2] Podle ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že opravit rozsudek je možné jen v případech, že jde o chyby v psaní a počtech či další takové chyby, které je možno pokládat za jiné zřejmé nesprávnosti podobného charakteru, jako chyby v psaní a počtech, k nimž došlo jen zjevným a okamžitým selháním v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhotovení rozsudku a která je každému zřejmá; zřejmost takové nesprávnosti je na první pohled patrná zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, popř. i z jiných souvislostí.

[3] Takové zřejmé nesprávnosti se dopustil Nejvyšší správní soud při písemném vyhotovení svého rozsudku č. j.-29, a to na č. l. 30, kdy na místo správného data vyhlášení rozsudku 30. června 2015, které bylo uvedeno na zkráceném znění rozsudku vyvěšeném na úřední desce a webových stránkách soudu, uvedl datum 30. července 2015. To, že tohoto data nebyl rozsudek č. j.-29, vyhlášen, je patrné také z toho, že byl žalovanému doručen dne 21. 7. 2015 a zástupci žalobce byl doručen dne 22. 7. 2015. Z výše uvedeného je zřejmé, že při vyhotovení originálu a stejnopisů rozsudku došlo k chybě v psaní, kterou je možno napravit cestou vydání opravy rozsudku. Proto předseda senátu za použití ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. tak učinil vydáním tohoto opravného usnesení. Po provedené opravě bude tudíž na č. l. 30 nově správně uvedeno datum vyhlášení: 30. června 2015.

[4] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že z citace ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. sice vyplývá, že opravné usnesení je nutné vydat jen v případě, týká-li se oprava výroku opravovaného rozhodnutí, přičemž v ostatních případech, tj. týká-li se jen jeho záhlaví či odůvodnění, není potřebné takové usnesení vydávat a je možno provést opravu mechanicky přímo v textu originálu rozhodnutí i jeho stejnopisech doručených účastníkům (jakož i v ostatních stejnopisech rozhodnutí). V této věci ovšem, vzhledem k tomu, že stejnopisy rozsudku byly účastníkům řízení doručovány v elektronické podobě do datové schránky, nebylo z povahy věci možné vyžádat od účastníků zpět jim doručené stejnopisy k provedení opravy. Za takových okolností musel Nejvyšší správní soud přikročit k vydání opravného usnesení, přestože se oprava netýká výroku rozsudku. Oprava se v žádném případě nedotýká vykonatelnosti napadeného rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. července 2015

JUDr. Jiří Palla předseda senátu