4 Ads 69/2005-86

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2005, č. j. 11 Ca 302/2003-70,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 4. 2005, č. j. 11 Ca 302/2003-70, zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného č. j. 2003/34830-32 ze dne 29. 10. 2003 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a soudem ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Vítězslavu Blahutovi, advokátovi přiznal odměnu za zastupování ve výši 9235 Kč. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, detašované pracoviště Ostrava, ze dne 14. 7. 2003, č. j. S-2443/2003/6003/Pek, kterým byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení ve věci zrušení povolení splátek dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále za neodvedené pojistné, které bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím ČSSZ o odvolání ze dne 26. 2. 1997, č. j. 82/96/Z.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) kasační stížnost, v níž uplatnila kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. S odkazem na zdravotní důvody přislíbila stěžovatelka doplnit kasační stížnost po skutkové stránce do 5 dnů. Stěžovatelka navrhovala, aby bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je podána opožděně.

Z obsahu spisu plyne, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2005, č. j. 11 Ca 302/2003-70, byl zástupci stěžovatelky doručen ve čtvrtek dne 19. 5. 2005, což zástupce stěžovatelky potvrdil svým podpisem, jak vyplývá z připojené doručenky. zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim. Stěžovatelce byl na její žádost usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2004, č. j. 11 Ca 302/2003-55, ustanoven zástupce JUDr. Vítězslav Blahut, advokát, se sídlem Ostrava, Škrobálkova 17. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2005, č. j. 11 Ca 302/2003-70, byl v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 s. ř. s. doručen pouze zástupci stěžovatelky.

Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti. V poučení napadeného rozsudku je v souladu s ustanovením § 106 odst. 2 s. ř. s. správně uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Podle ustanovení § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Jak již bylo výše uvedeno, napadené rozhodnutí bylo zástupci stěžovatelky doručeno ve čtvrtek dne 19. 5. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti počala běžet v pátek dne 20. 5. 2005 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila ve čtvrtek dne 2. 6. 2005 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo třeba, aby nejpozději dne 2. 6. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však vyplývá, že kasační stížnost byla stěžovatelkou podána k doručení Městskému soudu v Praze na p. O.2, pod č. R049027, až dne 6. 6. 2005, tedy opožděně.

Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně plyne, že kasační stížnost je opožděná. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2005, č. j. 11 Ca 302/2003-70, odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť byla podána opožděně. Za této situace nebyla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad podání podle § 106 odst. 3 s. ř. s., ani k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu