4 Ads 65/2009-59

OPRAV NÉ U SN E SE NÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Nygrínovou v právní věci žalobkyně: D. T., zast. JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem, se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 23. 2. 2009, č. j. 62 Cad 27/2008-22,

takto:

V písemném vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 Ads 65/2009-41, se na č. l. 49 o p r a v u j e údaj o datu jeho vydání z nesprávného data 28. ledna 2009 na správné-28. ledna 2010.

Odůvodn ění:

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 1. 2010, č. j.-41, zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 23. 2. 2009, č. j. 62 Cad 27/2008-22. Zmíněným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem -pobočka v Liberci zamítl podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) žalobu, v níž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 4. 2008, č. j. X kterým žalovaná rozhodla ve věci přeplatku na starobním důchodu žalobkyně tak, že jí podle § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uložila povinnost vrátit přeplatek na starobním důchodu, přiznaném podle ustanovení § 29 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a to za dobu od 1. 5. 2007 do 9. 5. 2008 v částce 100 228 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí-prostřednictvím připojené poštovní poukázky.

Při kontrole spisu před jeho založením vedoucí soudní kanceláře bylo zjištěno, že Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku dopustil pochybení, když mylně uvedl jako datum jeho vydání-den 28. ledna 2009, ačkoliv rozsudek byl ve skutečnosti vydán dne 28. ledna 2010.

Podle ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že opravit rozsudek je možné jen v případech, že jde o chyby v psaní a počtech či další takové chyby, které je možno pokládat za jiné zřejmé nesprávnosti podobného charakteru, jako chyby v psaní a počtech, k nimž došlo jen zjevným a okamžitým selháním v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhotovení rozsudku a která je každému zřejmá; zřejmost takové nesprávnosti je na první pohled patrná zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, popř. i z jiných souvislostí.

O takovou zřejmou nesprávnost jde i v projednávané věci, což jasně vyplývá již z pouhého porovnání nesprávného data vydání uvedeného v rozsudku Nejvyššího správního soudu (28. 1. 2009) s datem vydání přezkoumávaného rozsudku krajského soudu (23. 2. 2009); je totiž zřejmé, že den vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu nemohl předcházet dni vydání přezkoumávaného rozsudku krajského soudu.

Při vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu tedy došlo ke zjevnému pochybení, které je možno napravit cestou vydání opravy rozsudku. Proto předsedkyně senátu za použití ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. tak učinila vydáním tohoto opravného usnesení. Po provedené opravě bude tudíž údaj o dni vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j.-41, (č. l. 49) uveden správně takto: dne 28. ledna 2010. Ostatně tento správný údaj odpovídá též datu vyvěšení zkrácené verze rozsudku na úřední desce Nejvyššího správního soudu, jakož i datum vydání protokolu o hlasování.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že z citace ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. sice vyplývá, že opravné usnesení je třeba vydat jen v případě, týká-li se oprava výroku opravovaného rozhodnutí, přičemž v ostatních případech, tj. týká-li se jen jeho záhlaví či odůvodnění, není potřebné takové usnesení vydávat a je možno provést opravu mechanicky přímo v textu originálu rozhodnutí i jeho stejnopisech doručených účastníkům (jakož i v ostatních stejnopisech rozhodnutí), nicméně vzhledem ke komplikovanosti tohoto způsobu, kdy je třeba vyžadovat od účastníků zpět jim doručené stejnopisy, pokládal Nejvyšší správní soud za schůdnější, volit i v případě opravy jen data vydání napadeného rozsudku formu opravného usnesení, když zákonná úprava mu takový postup nezakazuje. Oprava se v žádném případě nedotýká vykonatelnosti napadeného rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto opravnému usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. června 2010

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu