4 Ads 165/2009-151

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: Dr. G. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2009, č. j. 16 Cad 161/2008-117,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odův odněn í:

Žalovaná rozhodnutím ze dne 25. 3. 2008, č. X, podle § 39 odst. 1 a § 44 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zamítla žalobcovu žádost o plný invalidní důchod. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že podle čl. 40 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 spadá posouzení zdravotního stavu pro účely plné a částečné invalidity do kompetence instituce státu, která rozhoduje o plném nebo částečném invalidním důchodu. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 2. 2008 přitom žalobce není plně ani částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 25 %. Proto byla jeho žádost zamítnuta.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 6. 10. 2009, č. j. 16 Cad 161/2008-117, žalobu žalobce napadající shora uvedené rozhodnutí žalované zamítl. Na základě opakovaně doplňovaného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Plzni ze dne 9. 10. 2008, totiž soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí plně nebo částečně invalidní. Proto podle soudu žalovaná nepochybila, když žalobci plný invalidní důchod nepřiznala.

Ve včas podané kasační stížnosti žalobce (dále též stěžovatel ) uvedl, že její odůvodnění dodá do 3 měsíců, tj. 26. 1. 2010 poté, co najde vhodného právníka v Plzni. K tomu uvedl, že rozhodnutí soudu vůbec nerozumí. V Německu byl uznán plně invalidním, dosud je v léčení kvůli těžké depresi, nemůže jezdit sám autem a potřebuje doprovod. Stěžovatel zdůraznil, že na základě týchž lékařských nálezů mu byl v Německu přiznán plný invalidní důchod, kdežto v České republice byla jeho žádost o přiznání plného invalidního důchodu zamítnuta. Dále v této souvislosti poukázal na své zdravotní problémy a požádal o seznam plzeňských advokátů.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4. 11. 2009, č. j. 16 Cad 161/2008-133, vyzval stěžovatele, aby nejpozději ve lhůtě do dvou týdnů sdělil soudu jméno advokáta, kterým bude zastoupen v řízení o kasační stížnosti, a současně předložil soudu plnou moc, kterou tomuto advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti udělí. . Soud zároveň stěžovatele poučil o možném odmítnutí kasační stížnosti, neodstraní-li nedostatek zastoupení advokátem. Vedle toho stěžovateli k jeho žádosti zaslal seznam advokátů se sídlem v Plzni. Krajský soud posléze výzvou ze dne 18. 1. 2010, č. j. 16 Cad 161/2008-146, poučil stěžovatele o možnosti požádat o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti podle § 35 odst. 8 s. ř. s., jakož i o tom, že v případě, pokud ve lhůtě dvou týdnů nesdělí dodatečně jméno zvoleného advokáta a nepředloží jemu udělenou plnou moc, nebo pokud stěžovatel v téže lhůtě nepožádá o ustanovení advokáta podle § 35 odst. 8 s. ř. s., bude jeho kasační stížnost odmítnuta.

Zmíněná výzva krajského soudu ze dne 4. 11. 2009, byla stěžovateli prokazatelně doručena dne 16. 11. 2009, kdy si ji osobně převzal. Doklad o tom se nachází v soudním spise na č. l. 136. Ačkoliv se měl stěžovatel vyjádřit v tom směru, že si chce advokáta zvolit sám (srov. č. l. 132 spisu), což ostatně naznačil i v kasační stížnosti, krajský soud jej přesto zmíněnou výzvou ze dne 18. 1. 2010, opětovně vyzval k předložení plné moci a současně jej poučil o možnosti požádat o ustanovení advokáta podle § 35 odst. 8 s. ř. s. Uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 3. 2. 2010. Doklad o tom je založen na č.l. 147 spisu. Stěžovatel na ní nijak nereagoval, stejně jako nereagoval na první výše uvedenou výzvu.

Podle Nejvyššího správního soudu k tomu, aby se mohl meritorně zabývat kasační stížností napadající rozsudek krajského soudu je třeba, aby byly splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podmínkou řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. je prokázání skutečnosti, že stěžovatel je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, nebo že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Na nezbytnost zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti byl stěžovatel upozorněn již v rámci poučení obsaženém v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2009, č. j. 16 Cad 161/2008-117. Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel naznačil, že si chce advokáta zvolit sám, pročež mu byl krajským soudem zaslán seznam advokátů se sídlem v Plzni. Krajský soud usnesením ze dne 4. 11. 2009, č. j. 16 Cad 161/2008-133, vyzval stěžovatele, aby odstranil nedostatky spočívající v povinném zastoupení advokátem, přičemž jej současně upozornil na právní následky spojené s neodstraněním tohoto nedostatku. Stěžovatel byl posléze krajským soudem ještě poučen o možnosti požádat o ustanovení advokáta soudem, ačkoliv se vyjádřil v tom směru, že si jej chce zvolit a o ustanovení advokáta nemá zájem (srov. č. l. 132 spisu a obsah kasační stížnosti).

Nejvyšší správní soud, s ohledem na výše uvedené, shrnuje, že stěžovatel, vzdor opakované výzvě soudu, ve stanovené lhůtě nesplnil podmínku řízení o kasační stížnosti podle § 105 odst. 2 s. ř. s. Na uvedené výzvy soudu nijak nereagoval, ačkoliv byl řádně poučen o právních následcích neodstranění nedostatků kasační stížnosti. Lhůta k odstranění uvedeného nedostatku stěžovateli uplynula dne 30. 11. 2009, resp. 17. 2. 2010. Podle Nejvyššího správního soudu tedy stěžovateli byla dána dostatečně dlouhá časová doba k tomu, aby buď předložil plnou moc udělenou advokátovi k řízení o kasační stížnosti, nebo aby soud požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Jen na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že stěžovatel se sám v kasační zavázal předložit její doplnění sepsané zvoleným advokátem do 26. 1. 2010, což neučinil.

Podle Nejvyššího správního soudu krajský soud poskytl stěžovateli dostatečnou možnost k uplatnění svých práv, čehož však stěžovatel nevyužil. Za dané procesní situace je třeba vycházet z toho, že stěžovatel není zastoupen advokátem, pročež nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto s ohledem na § 120, podle § 37 odst. 5 s. ř. s. kasační stížnost stěžovatele odmítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu-kasační stížnosti-nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. března 2010

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu