48 ICm 3745/2012
Č.j. 48 ICm 3745/2012-76 (KSPA 48 INS 5372/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: ESSOX s.r.o., Senovážné náměstí 231/7, 370 21, České Budějovice, IČ 26764652, proti žalované: JUDr. Ilona Dorková, tř. 17. listopadu 237, 530 02, Pardubice (insolvenční správkyně dlužníka Aleše Bubeníka, r.č 751228/3504, a dlužnice Andrey anonymizovano , anonymizovano ), zast. JUDr. Danuší Pollákovou Staňkovou, advokátkou se sídlem Masarykovo nám. 1484, Pardubice, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal určení, že má vůči dlužnici Andree anonymizovano , anonymizovano , pohledávku ve výši 2.603,--Kč.

II. Určuje se, že žalobce má vůči dlužnici Andree anonymizovano , anonymizovano , pohledávku ve výši 120.113,--Kč.

III. Žádný z účastníků ne má nárok na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že má vůči dlužnici Andree anonymizovano pohledávku ve výši 122.716,--Kč. Žalobu odůvodnil tím, že s dlužnicí uzavřel smlouvu o úvěru a poskytl ji částku 98.053,--Kč, kterou měla hradit v 72 splátkách po 2.895,--Kč. Dlužnice přestala hradit a po neuhrazení tří splátek došlo k zesplatnění pohledávek. Poslední uhrazená splátka byla splatná dne 27.12.2011 (z této splátky zbylo uhradit 63,--Kč) a následně již nebylo ničeho uhrazeno. Jeho pohledávka sestává mimo jiné z nesplacené části jistiny a sankcí za porušení smlouvy ve výši 124.110,--Kč (77.638,35 Kč jako jistina a 46.471,65 Kč jako sankce). Tato částka nepřirostla až v době po rozhodnutí o úpadku, ale byla součástí vždy řádné splátky. Dále tvoří pohledávku zesplatněné pohledávky ve výši 11.643,--Kč, tj. čtyři splatné částky po 2.895,--Kč a část splátky číslo 23 ve výši 63,--Kč. Jeho pohledávka byla popřena žalovanou.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že z přihlášené pohledávky 150.917,--Kč popřela do výše 122.716,--Kč a uznala 28.201,--Kč. Dlužnice měla celkem uhradit 208.440,--Kč a není zřejmé, co představuje částka 110.387,--Kč nad rámec půjčené jistiny a z čeho se skládá. Jistina činí pouze 98.053,--Kč a pokud žalobce jako jistinu přihlásil částku vyšší, pak přihlašuje zřejmě jako součást jistiny i úroky a sankci. Úrok je příslušenstvím a jako takový měl být přihlášen, sankce pak není příslušenstvím, ale samostatným nárokem. Smluvní úrok a sankce tak nebyly řádně přihlášeny. Uznána tak byla půjčená jistina ponížená o provedené úhrady. Částka 15.164,--Kč přihlášená jako příslušenství pak také není příslušenstvím, ale jedná se o smluvní pokuty a dopojištění-tedy jde o samostatné nároky a jako samostatné nároky nebyly přihlášeny.

Při jednání žalobce uvedl, že dlužnice celkem uhradila 69.779,--Kč, v čemž je zahrnuta nejen úhrada splátek, ale také úhrada úroků z prodlení či smluvních pokut, neboť dlužnice se dostávala od počátku do prodlení s hrazením splátek. Z 27 splátek tak nebyly uhrazeny poslední splátky a část splátky ve výši 63,--Kč. Splátka ve výši 2.895,--Kč se skládala z úmoru, úroku a měsíčního pojistného. Sankce ve výši 46.471,65 Kč představuje úroky, které by byly součásti splátek 28 až 72. Smluvní pokuta 12.411,--Kč představuje 10 % z dlužné částky dle sazebníku poplatků, 2. položka v 2. rámci. Částka 124.110,--Kč pak plyne z čl. III. písm. c), bod 1 obchodních podmínek s tím, že poté, co došlo k zesplatnění, již nebylo účtováno pojištění 137,--Kč. Dlužnice se dostala do prodlení s úhradou 3 splátek a splatnými se staly veškeré závazky vůči žalobci.

Žalobce při jednání vzal žalobu zpět ohledně částky 9,--Kč (úrok z prodlení), 290,--Kč (smluvní pokuta) a 2.304,--Kč (dopojištění), jak tyto částky vyplývají z doplnění přihlášky, tedy celkem vzal zpět žalobu ohledně 2.603,--Kč. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila a soud dle § 96 odst. 1 o.s.ř. ohledně této částky řízení zastavil.

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Pohledávka žalobce byla popřena při přezkumném jednání dne 27.11.2012, kde nebyl žalobce přítomen, a žalobce byl o popření vyrozuměn přípisem ze dne 4.12.20112-tvrzení žalobce, kterému žalovaný nijak neodporoval a které vzal soud za prokázané. Žaloba pak byla podána dne 20.12.2012, tedy ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, tj. včas dle § 198 insolvenčního zákona.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že insolvenční řízení dlužníka Aleše Bubeníka a dlužnice Andrey anonymizovano bylo spojeno ke společného projednání, byl u nich zjištěn úpadek a povoleno oddlužení. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná (KSPA 48 INS 4103/2011-A-13).

Z přihlášky a jejího doplnění plyne, že si žalobce včas vůči dlužnici Andree anonymizovano přihlásil nezajištěnou a nevykonatelnou pohledávku ve výši 150.917,--Kč jako nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 27.1.2010 č. 90051137. Pohledávka sestávala z dlužných splátek ke dni ukončení smlouvy ve výši 11.643,--Kč a smluvního vypořádání v důsledku porušení úvěrové smlouvy 124.110,--Kč-v přihlášce označeno jako jistina (celkem tedy jistina 135.753,--Kč). Dále bylo přihlášeno 12.411,--Kč jako smluvní pokuta z vypořádání ve výši 10 % dle sazebníku a 150,--Kč jako poplatek za upomínku a dále částky 9,--Kč (úrok z prodlení), 290,--Kč (smluvní pokuta), 2.304,--Kč (dopojištění), ohledně nichž byla žaloba vzata zpět a nejsou tak předmětem řízení. Částky, které nebyly v přihlášce zahrnuty pod položku jistina, byly zahrnuty do položky příslušenství, celkem před zpětvzetím na příslušenství 15.164,--Kč.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu soud zjistil, že žalovaná pohledávku popřela do pravosti 107.552,--Kč na jistině a dále celé příslušenství ve výši 15.164,--Kč, neboť smluvní ujednání úvěrové smlouvy jsou nesrozumitelná a neplatná. Žalovaná uznala částku 28.201,--Kč.

Z úvěrové smlouvy č. 90051137 ze dne 27.1.2010 podepsané jak žalobcem tak dlužnicí Andreou anonymizovano soud zjistil, že žalobce poskytl dlužnici úvěr ve výši 98.053,--Kč na financování koupě osobního automobilu a že dlužnice se zavázala úvěr splácet v 72 splátkách po 2.895,--Kč vždy k 27. v měsíci. Současně bylo sjednáno měsíční pojistné 137,--Kč. V čl. I. dlužnice prohlásila, že byla seznámena s obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků a že je jimi vázána. V čl. I. bod 5 obchodních podmínek (dále též jen OP) bylo uvedeno, že klient je povinen platit náklady na úvěr, tj. úroky, poplatky, příp. pojistné a ostatní náklady a platby. V čl. VI. bod 3 bylo sjednáno, že dostane-li se klient do prodlení s úhradou tří měsíčních splátek, stávají se splatnými veškeré závazky klienta vůči společnosti a vyplývající se smlouvy, a to dnem následujícím po splatnosti. V čl. III. písm. c), bod 1 bylo sjednáno, že pokud dojde k předčasné splatnosti úvěru, je klient povinen uhradit nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce, nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru a sankce za porušení závazkového vztahu. Celková částka představující součet nesplacené části jistiny úvěru a sankce za porušení závazkového vztahu se vypočte jako rozdíl mezi celkovým součtem všech sjednaných měsíčních splátek a splátkami uhrazenými klientem přede dnem, kdy nastala předčasná splatnost závazků klienta, a dlužnými splatnými splátkami.

Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobce poskytl úvěr ve výši 98.053,--Kč převodem na účet.

Z přehledu plateb pro smlouvu č. 90051137 soud zjistil, že před zesplatněním úvěru nebyla urazena část 23. splátky ve výši 63,--Kč a dále 24. až 27. splátka (splatné od 27.1.2012 do 27.4.2012) po 2.895,--Kč, tj. celkem před zesplatněním nebylo uhrazeno 11.643,--Kč. Celkem bylo dlužnicí uhrazeno 69.779,--Kč na splátkách 1 až 23 (část splátky) dále na úrocích z prodlení, poplatcích za upomínky (vždy 150,--Kč za upomínku) a smluvních pokut za opožděné uhrazení splátky (vždy ve výši 10 % z dlužné částky).

Z přípisu žalobce ze dne 3.5.2012 soud zjistil, že k 28.4.2012 došlo v důsledku prodlení s placením splátek k ukončení úvěrové smlouvy a k vyčíslení pohledávek, které sestávaly z dlužných splátek 11.643,--Kč, nesplacené části jistiny a sankce za porušení závazkového vztahu 124.110,--Kč a další příslušenství (úrok z prodlení, smluvní pokuta, poplatky) ve výši 12.860,--Kč.

Z faktury č. FV1312/01444 vystavené dne 28.4.2012 soud zjistil, že vyúčtovaná částka 124.110,--Kč sestávala z jistiny 77.638,35 Kč a sankce 46.471,65 Kč.

Ze sazebníku poplatků soud zjistil, že poplatek za odeslání upomínky činil 150,--Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky ve výši 10 % z dlužné splátky a sankce za prodlení s úhradou plnění vyplývajícího ze smlouvy ve výši 10 % z dlužné částky.

Z rozpisu splátek (čl. 47) soud zjistil, že 72 splátek mělo být splatných od 27.2.2011 do 27.1.2016 a každá splátka ve výši 2.895,--Kč sestávala z pojištění 137,--Kč a postupně klesajícího úroku a zvyšujícího se úmoru (tj. byl splácen úrok a docházelo k postupnému umořování jistiny). U 27. splátky pak zůstatek jistiny činil 77.638,49 Kč.

Z kupní smlouvy na předmět financování pak soud zjistil že dlužnice koupila od společnosti AAA Auto a.s. vozidlo dle specifikace uvedené v úvěrové smlouvě.

Skutkový stav je dostatečně prokazován shora uvedenými listinnými důkazy a zjištěními z nich vyplývajícími. V úvěrové smlouvě se žalobce zavázal poskytnout dlužnici úvěr a dlužnice se zavázala jej splácet sjednaným způsobem a případně plnit další závazky plynoucí z úvěrové smlouvy a obchodních podmínek či sazebníku. Žalobce úvěr poskytl, avšak dlužnice se dostala do prodlení s úhradou více než tří splátek a žalobce využil svého oprávnění sjednaného v obchodních podmínkách a úvěr zesplatnil k 28.4.2012 (poté, co se stala splatnou 27. splátka). Žalobce dále po zesplatnění úvěrové smlouvy požadoval částky tak, jak jsou uvedeny shora. Požadované částky pak byly dlužnici vyúčtovány a oznámeny.

Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

Podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak j neplatný.

Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 52 odst. 1 spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, avšak současně se jednalo o spotřebitelskou smlouvou dle § 52 a násl. občanského zákoníku, neboť žalobce ji uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti a dlužnice jako spotřebitelka.

Soud nesdílí stanovisko žalované, že jsou smluvní ujednání nesrozumitelná. Z úvěrové smlouvy plyne, že je poskytována částka 98.053,--Kč a dlužnice se zavazuje jej uhradit v 72 splátkách po 2.895,--Kč, tj. prostým vynásobením je zřejmé, jaká částka má být za poskytnutý úvěr zaplacena. Je skutečností, že ve smlouvě není sjednána úroková sazba, avšak je zde uvedeno RPSN a dlužnice tak měla možnost výhodnost či nevýhodnost této smlouvy porovnat. Navíc celkem zaplacená částka vyplývala z vynásobení dvou cifer. Z obchodních podmínek plyne, že dlužnice byla povinna platit náklady, tj. úroky, poplatky a příp. pojistné a ostatní náklady a platby. V daném případě měsíční pojistné činilo 137,--Kč z pravidelné měsíční splátky. Úvěr měl být splácen 72 měsíců, tj. 6 let, a za tuto dobu mělo být uhrazeno 208.440,--Kč. Z toho na pojistné bylo určeno 9.864,--Kč, což soud považuje za přiměřenou

částku. Nad rámec pojištění a poskytnuté částky tak mělo být zaplaceno 100.523,--Kč. Lze vést teoretickou diskusi, zda tato částka představuje kapitalizovaný úrok či odměnu za poskytnutí úvěru či kombinací obojího. V obchodních podmínkách není použit pojem odměna, ale je používán pojem úvěr, stejně tak z rozpisu splátek vyplývá, že se jedná o postupně splácený úvěr za současného umořován jistiny. V každém případě se však jedná o zisk žalobce, tj. o částku, kterou měl získat poskytnutím jistiny úvěru. Úvěr měl být splácen 6 let a částka 100.523,--Kč tak odpovídá úroku 17 % z poskytnuté jistiny ročně (a při započtení pojistného pak úroku 18,8 % ročně). Takovýto úrok soud považuje za přiměřený a odpovídající běžně sjednávaným sazbám při spotřebitelských (nehypotečních) úvěrech. Výše zisku (tj. kapitalizovaného úroku či odměny) tak nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy.

V obchodní podmínkách byly rovněž srozumitelně sjednány podmínky pro zesplatnění úvěru, tj. úvěr se stal splatným v důsledku prodlení s úhradou tří splátek. Z přehledu plateb pak plyne, že dlužnice byla v prodlení s hrazením části splátky splatné dne 27.12.2011 ve výši 63,--Kč a splátkami splatnými dne 27.1., 27.2., 27.3., a 27.4.2012 a podmínky pro zesplatnění pak byly splněny. Úvěr pak byl zesplatněn k 28.4.2012 (viz přípis o ukončení smlouvy).

Za srozumitelné soud rovněž považuje ujednání o následcích předčasného splacení, kdy dlužnice je povinna uhradit nejen dlužné splátky, ale také část jistiny úvěru a sankce, jejichž výše se spočítá jako součet sjednaných měsíčních splátek ponížená o uhrazené a splátky dlužné do zesplatnění. Každou splátku splatnou po zesplatnění úvěru pak žalobce ponížil o pojistné 137,--Kč, neboť účtování takové částky by již zjevně bylo bezpředmětné, když úvěr byl zesplatněn a pojištění ztrácí smysl. Přiměřenost požadovaných částek soud porovnával se situací, kdy by k předčasného zesplatnění nedošlo. Pokud by splátky byly hrazeny řádně, dlužnice by v 72 splátkách uhradila celkem 208.440,--Kč, z čehož pojistné by činilo 9.864,--Kč, jistina 98.053,--Kč a zbývající částka 100.523,--Kč by tvořila kapitalizovaný úrok (resp. odměnu či zisk). Jak je výše uvedeno, soud neshledal, že by některá z těchto částek byla sjednaná v nepřiměřené výši, že by byla v rozporu s dobrými mravy, a že by dlužnice nebyla povinna jej hradit. Soud je toho názoru, že věřitel nemůže být v případě předčasného zesplatnění úvěru v horším postavení, než v jakém by byl při řádném průběhu smlouvy, a to navíc v situaci, kdy k předčasnému zesplatnění došlo v důsledku porušení povinností ze strany dlužníka. Dle obchodních podmínek má pak žalobce nárok na doplacení dlužných splátek do zesplatnění úvěru, tj. do 28.4.2012 ve výši 11.643,--a také na uhrazení zbývajících splátek, tj. na splátky 28 až 72. Žalobce pak splátky splatné po zesplatnění ponížil o pojistné. Výše splátek po zesplatnění pak činí 45 (tj. splátky 28 až 72) x (2.895,--Kč-137), tj. částku 124.110,--Kč. Rozdělení na dosud nesplacenou jistinu a úrok je pak pouze formálním rozdělením této částky dle přehledu splátek. Žalobce tak v podstatě požaduje pouze to, na co by měl jinak nárok při řádném splácení úvěru, přičemž od zesplatnění úvěru již nepožaduje sjednané pojistné.

Z přehledu plateb pak plyne, že dlužnice se již před zesplatněním dostávala do prodlení a byly jí účtovány poplatky za upomínky popř. smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné splátky a úroky z prodlení. Výši smluvních pokut a poplatků za upomínky považuje soud za přiměřené a byly účtovány dle sazebníku.

Smluvní pokuta 12.411,--Kč je účtována dle sazebníku ve výši 10 % z dlužné částky 124.110,--Kč a s ohledem na výši samotné dlužné částky ji soud považuje za přiměřenou a její výše nepředstavuje nevyváženost v neprospěch spotřebitele.

Částka 150,--Kč je pak poplatek (resp. smluvní pokuta) za zaslání upomínky a není nepřiměřené vysoká s ohledem na celkem poskytnutou částku.

Za důvod popření soud nepovažuje to, že žalobce případně jednotlivé částky nesprávně podřadil pod pojmy jistina či příslušenství, popř. že je formálně samostatně nepřihlásil. Věřitel v přihlášce (obdobně jako žalobce v žalobě) není povinen svá skutková tvrzení podřadit pod konkrétní zákonné ustanovení, tj. není povinen je právně hodnotit. Rozlišení pohledávky a jejího příslušenství pak je právním hodnocením, a pokud v něm věřitel učiní chybu, není to důvodem pro popření. Podstatné je, že jednotlivé částky, z nichž celá pohledávka sestává, jsou z přihlášky rozpoznatelné, a je z přihlášky patrné, o co se u jednotlivých položek jedná. V přihlášce a jejím doplnění byla celková přihlášená částka řádně rozepsána a u jednotlivých položek bylo uvedeno, co přestavují. V případě, že správce má pochybnosti o tom, co daná pohledávka představuje, je na něm, aby vyzval věřitele k opravě či doplnění přihlášky. To však v daném případě nebylo potřeba, neboť pohledávka byla přezkoumatelná a jednotlivé položky byly rozlišeny.

Žalobce tak má nárok na neuhrazené splátky do zesplatnění úvěru ve výši 11.643,--Kč, dále na splátky, které by se staly splatné po zesplatnění (ponížen vždy o pojistné) ve výši 124.110,--Kč , dále na smluvní pokutu 12.411,--Kč a na poplatek za upomínku 150,--Kč, celkem tedy na částku 148.314,--Kč.

Žalobce si přihlásil 150.917,--Kč, z toho bylo uznáno 28.201,--Kč a ohledně částky 2.603,--Kč byla žaloba vzata zpět.

Soud proto vyhověl žalobě ohledně částky 120.113,--Kč. Spolu se zjištěnou částkou pak tvoří sumu, na níž má žalobce nárok, tj. částku 148.314,--Kč. Spolu s částkou, ohledně níž byla žaloba vzat zpět, pak tato suma představuje celou přihlášenou pohledávku. Bylo tak rozhodnuto o celé přihlášené částce.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 202 IZ, neboť žalobce měl sice ve věci plný úspěch, avšak proti žalované insolvenční správkyni mu v tomto typu sporu nepřináleží nárok na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.

Po uče ní :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobe m (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 23. července 2013 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Dirgasová, DiS.