48 ICm 2960/2012
Č.j. 48 ICm 2960/2012-27 (KSPA 48 INS 16868/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: JANA-MV, spol. s r.o., Vážní 906, 500 03, Hradec Králové, IČ 47451921, zast. JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Resslova 1253, 500 02, Hradec Králové, proti žalované: Mgr. Tereza Vodičková, Gorkého 2573, 530 02, Pardubice (insolvenční správkyně dlužnice Ing. Zuzany anonymizovano , anonymizovano ), o určení popřených pohledávek,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má vůči dlužnici Ing. Zuzaně anonymizovano , anonymizovano , směnečné pohledávky ve výši 3.720.000,--Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že má vůči dlužnici směnečné pohledávky ve výši 3.720.000,--Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dlužnice vystavila devět směnek s celkovou směnečnou sumou v žalované výši a tyto směnky byly rupobisovány na žalobce.

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že zde není důvod plnění a je na žalobci, aby prokázal, že prostředky byly dlužnici poskytnuty. Žalovaná měla za to, že v případě incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení je třeba trvat na tom, aby finanční toky byly prokázány.

Soud při jednání dle § 118a o.s.ř. vyzval žalovanou, aby věrohodně vysvětlila, proč dlužnice předmětné směnky podepsala, navrhla důkazy potřebné k prokázání skutečností vysvětlujících, proč dlužnice směnky podepsala, a k prokázání toho, že směnky nemají kauzu a že finanční prostředky nebyly dlužnici poskytnuty, a uvedla skutečnosti a navrhla důkazy k prokázání toho, že žalobce při nabývání směnek jednal vědomě ke škodě dlužníka. Současně ji soud poučil o tom, že nevyhoví-li žalovaná této výzvě, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

Žalovaná k tomu uvedla, že v této věci již nemá žádná další tvrzení, ani nenavrhuje provedení žádných dalších důkazů. Dále žalovaná doplnila, že se opakovaně snažila kontaktovat dlužnici za účelem získání doplňujících informací a důkazů, avšak dlužnice je nekontaktní a žádné další skutečnosti či důkazy od ní získány nebyly.

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Pohledávka žalobce byla popřena při přezkumném jednání dne 14.9.2012, u nějž byl žalobce přítomen. Žaloba pak byla doručena soudu dne 10.10.2012, tedy ve lhůtě 30 dnů ode dne přezkumného jednání, tj. včas dle § 198 insolvenčního zákona.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že u dlužnice byl zjištěn úpadek, na její majetek byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná.

Z přihlášky pohledávky plyne, že žalobce si přihlásil nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku ve výši 3.720.000,--Kč sestávající z devíti směnečných částek znějících na 100.000,--Kč, 220.000,--Kč, 100.000,--Kč, 100.000,--Kč, 200.000,--Kč, 500.000,--Kč, 1.000.000,--Kč, 1.000.000,--Kč a 500.000,--Kč. Jako důvod vzniku byla uvedena osobní půjčka, která byla zajištěna směnkami vlastními.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu soud zjistil, že žalovaná popřela pravost všech přihlášených směnečných částek, neboť věřitel neprokázal, že by finanční prostředky byly dlužnici skutečně předány, když dlužnice je ve svém seznamu závazků neuvedla.

Z originálů devíti směnek vlastních vystavených dlužnicí se splatností 8.6.2010, 24.4.2010, 9.5.2011, 10.6.2010, 23.6.2010, 24.6.2011, 17.3.2011, 28.6.2010 a 15.9.2011 soud zjistil, že za tyto směnky vlastní se dlužnice zavázala zaplatit paní Martě Jadrné směnečné sumy 100.000,--Kč, 220.000,--Kč, 100.000,--Kč, 100.000,--Kč, 200.000,--Kč, 500.000,--Kč, 1.000.000,--Kč, 1.000.000,--Kč a 500.000,--Kč. Všechny směnky byly rubopisovány na žalobce.

Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

Podle § 17 zákona směnečného a šekového (dále též jen ZSŠ ) kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

Podle § 75 ZSŠ vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

Žalobce svůj nárok dovozoval z devíti směnek vlastních vystavených dlužnicí a rubopisovaných na žalobce. Žalobce tyto směnky předložil v originále a soud shledal, že se jedná o platné směnky. Neplatnost směnek ostatně nebyla žalovanou namítána. Žalovaná proti směnkám jak při přezkumném jednání tak ve vyjádření k žalobě vznesla kauzální námitku spočívající v tom, že směnka nemá kauzu, tj. že žalobce neprokázal, že by půjčky, které směnky zajišťovaly, byly dlužnici skutečně poskytnuty. Žalobce však svůj nárok již dostatečně prokázal tím, že předmětné platné směnky předložil v originále, a není jeho povinností kauzu směnky prokazovat. Na žalované tak leželo důkazní břemeno ohledně toho, aby prokázala, že směnky kauzu nemají. V této věci soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která dospěl k závěrům, že důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu nese žalovaný (např. sp.zn. 29 Cdo 274/2009 či sp.zn. 29 Cdo 2163/2008). Není pak správný názor, podle kterého žalovaný nemůže prokázat negativní tvrzení (tvrzení o neexistenci kauzy směnky), pročež nastupuje povinnost žalobce takové negativní tvrzení vyvrátit, a to tím, že existenci kauzy směnky doloží (sp.zn. 29 Cdo 1650/2007). Povinností žalovaného, který tvrdí, že směnka nemá kauzu, je věrohodně vysvětlit, proč směnku podepsal (sp.zn. 29 Cdo 4405/2008 či sp.zn. 29 Cdo 3417/2007). Správce popírající směnečné pohledávky pak má obdobné postavení jako směnečný dlužník (či žalovaný ze směnky), tj. může proti směnce vznášet jak námitky proti její platnosti, tak kauzální námitky. Avšak stejně jako směnečný dlužník je i správce v případě kauzálních námitek povinen svá tvrzení prokázat.

S ohledem na shora uvedené závěry soud žalovanou u jednání vyzval k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a o.s.ř. (viz shora). Žalovaná však žádná další tvrzení či důkazy nepředložila. Věrohodně tak nebylo vysvětleno ani prokázáno, proč dlužnice směnky podepsala, pokud jí finanční prostředky nebyly poskytnuty, ani nebyla prokázána neexistence směnečné kauzy. Navíc nebylo prokázáno, že by žalobce při nabývání směnek vědomě jednal ke škodě dlužnice dle § 17 ZSŠ. Žalobce tak existenci směnečných pohledávek prokázal a naopak nebyla prokázána neexistence směnečné kauzy. Nárok žalobce je proto oprávněný a soud proto žalobě vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 202 IZ, neboť žalobce měl ve věci úspěch, avšak proti žalované insolvenční správkyni mu v tomto typu sporu nepřináleží nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce ostatně náhradu nákladů řízení ani nepožadoval. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 17. října 2014 Mgr. Martin Schreier, v. r. samosoudce

Za správnost: Marie Kohoutková