48 ICm 1703/2011
Č.j.: 48 ICm 1703/2011-95 (KSPA 48 INS 11498/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobce: RABŠTEJN, spol. s r.o., U Křižovatky 438, 280 00, Kolín, IČ 60933810, zast. JUDr. Karlem Polákem, advokátem se sídlem Kutná Hora, Lorecká 465, proti žalovanému: Ing. Martin Fořt, Palackého 653, 537 01, Chrudim (insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano ), o vyloučení věci z majetkové podstaty,

takto:

I. Z majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , se vylučují nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 250 v katastrálním území Ctětín, část obce Vranov, a to: -budova čp. 44, rodinný dům, který je součástí stavební parcely č. 193, -stavební parcela č. 193, -parcela č. 978/3.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13.160,--Kč, a to k rukám zástupce žalobce JUDr. Karla Poláka, advokáta se sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby z majetkové podstaty dlužníka byly vyloučeny nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 250 v katastrálním území Ctětín, a to budova čp. 44 na st. parc. č. 193, včetně této stavební parcely č. 193 a pozemkové parcely č. 978/3. Žalobu odůvodnil tím, že o soupisu nemovitostí byl vyrozuměn dne 1.6.2011 s tím, že žalovaný správce tyto nemovitosti zahrnul do soupisu z důvodu, že ke koupi došlo do jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení, a proto správce podal žalobu na určení neúčinnosti prodeje. Žalobce měl za to, že pokud žalovaný podal žalobu na neúčinnost kupní smlouvy, měl vyčkat rozhodnutí soudu o dané žalobě.

Z vyjádření žalovaného plyne, že důvody pro soupis těchto nemovitostí do majetkové podstaty jsou v zásadě dvojí. Jednak má za to, že kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dané nemovitostí nabyl od dlužníka, je neúčinným právním úkonem. Dále měl žalovaný za to, že, že kupní smlouva je neplatná, neboť dlužník nemohl s nemovitostmi nakládat, protože na nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch GE Money Bank a.s., dále na nemovitostech vázla exekuční řízení a rovněž soudcovské zástavní právo ve prospěch Okresní správy sociálního zabezpečení.

Žalobce replikoval, že neúčinnost právních úkon se zakládá až rozhodnutím insolvenčního soudu o odpůrčí žalobě. Dále uvedl, že veškeré dluhy, které na nemovitostech vázly, včetně těch, které byly předmětem exekučního řízení, byly před uzavřením kupní smlouvy uhrazeny.

Žalovaný při jednání uvedl, že nejprve byla podána odpůrčí žaloba, avšak členové věřitelského výboru měli obavu, aby do vyřešení odpůrčí žaloby nedošlo k převodu nemovitostí. Proto rozhodli, aby nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty jako sporný majetek a tím došlo k jejich blokaci na katastrálním úřadu. Katastrální zákon v tehdejší době neumožňoval jiné řešení na rozdíl od jeho novelizovaného znění od roku 2014. Správce byl přesvědčen, že sepsání nemovitostí byla jediná cesta, jak případně prodeji nemovitosti zabránit. Navrhl, aby při případném přiznání nákladů protistraně bylo zohledněno, proč k sepisu nemovitosti došlo, a že se nejednalo o svébytné či neúčelné bránění práva.

Z vlastní činnosti je soudu známo, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6.10.2010 a usnesením zdejšího soudu č.j. KSPA 48 INS 11498/2010-A-12, byl u dlužníka Petra anonymizovano zjištěn úpadek, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správce byl ustanoven žalovaný. Účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 23.11.2010.

Z vlastní činnost je pak soudu známo, že pod sp.zn. 48 ICm 1229/2011 probíhá u zdejšího soudu řízení, v němž se insolvenční správce domáhá proti společnosti Rabštejn s.r.o. určení neúčinnosti kupní smlouvy, kterou dlužník prodal žalobci předmětné nemovitosti. Nalézací soud podané žalobě vyhověl, avšak bylo proti ní podáno včasné odvolání a rozhodnutí tak dosud nenabylo právní moci.

Žaloba byla doručena insolvenčnímu soudu dne 28.6.2011 a vyrozumění o zahrnutí věcí do majetkové podstaty je datováno dne 30.5.2011 a dle nesporných tvrzení žalobce mu toto vyrozumění bylo doručeno dne 1.6.2011. Žaloba tak byla podána ve lhůtě 30 dnů od vyrozumění, tedy včas dle § 225 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ ).

Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 27.5.2011 a 23.10.2013 (čl. B-15/1 a čl. B-29/1 insolvenčního spisu) a z jeho opravy učiněné při jednání dne 17.7.2015 (v rámci tohoto incidenčního sporu) plyne, že předmětné nemovitosti byly zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka s poznámkou, že nemovitosti byly převedeny na jinou osobu ve lhůtě do jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení a byla podána odpůrčí žaloba proti současnému vlastníkovi (tj. Rabštejn s.r.o.).

Z kupní smlouvy ze dne 30.10.2009 soud zjistil, že touto smlouvou dlužník jako prodávající prodal žalovanému jako kupujícímu nemovitosti na listu vlastnictví č. 250 v katastrálním území Ctětín, a to budovu čp. 44, rodinný dům, část obce Vranov, na stavební parcele č. 193, spolu se stavební parcelou č. 193 a parcelou č. 978/3. Kupní cena byla sjednána ve výši 1.300.000,--Kč. Kupní cena byla ve výši 925.158,--Kč uhrazena vzájemným zápočtem sjednaným v čl. III. dané smlouvy s tím, že pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi vznikly ve výši 550.158,--Kč na základě smlouvy o dodávkách pohonných hmot ze dne 20.1.2000, dále ve výši 150.000,--Kč na základě smlouvy o půjčce ze dne 29.10.2009 a ve výši 225.000,--Kč na základě smlouvy o půjčce ze dne 15.6.2009. Zbývající část kupní ceny ve výši 374.842,--Kč měla být uhrazena v hotovosti před podpisem smlouvy, což měl dlužník jako prodávající potvrdit svým podpisem. Účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 30.10.2009.

Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne soud zjistil, že ke dni uzavření kupní smlouvy na předmětných nemovitostech bylo zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch GE Money Bank a.s., dále nařízena exekuce 0 Nc 8294/2008-8 a 0 Nc 9373/2009-15 a dále zde bylo zapsáno podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva ve věci 5 E 244/2009 vedené u Okresního soudu v Chrudimi.

Z připojeného spisu soudního exekutora JUDr. Igora Olmy, sp.zn. EX 7841/09, zejména z usnesení na čl. 2, potvrzení na čl. 19 a 22 ze dne 19.11.2009 soud zjistil, že exekuce byla nařízena Okresním soudem ústí nad Orlicí usnesením č.j. 0 Nc 9373/2009-15, a exekuční řízení zaniklo ze zákona dne 13.10.2009, kdy byla vymožena pohledávka oprávněného včetně příslušenství a nákladů exekučního řízení.

Z připojeného spisu soudního exekutora JUDr. Antonína Dohnala, sp.zn. 014 EX 4814/08, zejména z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č.j. 0 Nc 8294/2008-8 a z potvrzení na čl. 19 ze dne 29.10.2009 soud zjistil, že exekuce byla nařízena Okresním soudem Ústí nad Orlicí usnesením č.j. 0 Nc 8294/2008-8, a exekuční řízení zaniklo ze zákona dne 29.10.2009, kdy byla vymožena pohledávka oprávněného včetně příslušenství a nákladů exekučního řízení.

Z připojeného spisu Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 5 E 244/2009, zejména z usnesení čl. 8, návrhu na zastavení na čl. 10 a usnesení na čl. 11, soud zjistil, že k návrhu OSSZ Ústí nad Orlicí byl nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k vymožení pohledávky 22.860,--Kč, a k návrhu oprávněného ze dne 9.11.2009 bylo řízení zastaveno dne 11.11.2009 (právní moc dne 1.1.2010), neboť pohledávka byla zaplacena. Ke zřízení soudcovského zástavního práva došlo 19.10.2009 (právní moc dne 24.11.2009).

Z potvrzení GE Money Bank a.s. ze dne 22.10.2009 soud zjistil, že na předmětných nemovitostech zaniklo zástavní právo zřízené zástavní smlouvou reg. č. 777042102.1 sloužící k zajištění pohledávek ze smlouvy o úvěru č. 777042102 ze dne 11.10.2004, jiných bankovních pohledávek a pohledávek z budoucích obchodů.

Z rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí ze dne 20.11.2009 (čl. 32 připojeného spisu zn. 48 ICm 1229/2011) soud zjistil, že proti dlužníkovi byl výzvou vydanou dne 6.10.2009 podle § 73 odst. 1 a 7 zákona č. 337/1992 Sb., zahájen výkon rozhodnutí pro částku 15.648,--Kč, a tento výkon rouhodnutí byl zastaven, neboť pohledávka byla ke dni 11.11.2009 zcela uhrazena.

Z poštovních poukázek na čl. 33 soud zjistil, že dlužník OSSZ Ústí nad Orlicí dne 30.10.2009 uhradil částky 23.516,-Kč a 689,--Kč.

Soud po právní stránce posoudil věci takto.

Podle § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Podle § 239 odst. 4 IZ dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná.

Podle § 44 odst. 7 exekučního řádu (dále jen EŘ ) ve znění účinném do 31.10.2009 po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

Podle § 44a EŘ ve znění účinném od 1.11.2009 po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává.

Soud dospěl k závěru, že nebyl naplněn ani jeden z důvodů, pro které nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty.

Dlužník shora označenou kupní smlouvou prodal žalobci předmětné nemovitosti před zahájením insolvenčního řízení a žalobce je zapsán jako jejich vlastník v katastru nemovitostí. Insolvenční správce se sice domáhá v samostatném řízení vyslovení neúčinností zmíněné smlouvy, avšak toto řízení není dosud pravomocně ukončenost. Z § 239 odst. 4 IZ pak plyne, že plnění z neúčinných právních úkonů (v daném případě z kupní smlouvy) náleží do majetkové podstaty až právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Insolvenční správce je tedy oprávněn dané nemovitosti sepsat do majetkové podstaty, pokud bude jeho žalobě pravomocně vyhověno. V daném případě se pak nejednalo ani o neúčinnost dle § 111 IZ (tj. neúčinnost ze zákona), kdy správce do novely účinné od 1.1.2014 (srov. novelizované znění § 235 odst. 2 IZ) mohl takové plnění zahrnout do majetkové podstaty, aniž by musel podávat odpůrčí žalobu. Neúčinnost dle § 111 postihuje pouze právní úkony učiněné dlužníkem po zahájení insolvenčního řízení, o což se v dané věci nejedná. Případná neúčinnost kupní smlouvy uzavřené před zahájením insolvenčního řízení tedy nemůže být důvodem pro soupis nemovitostí do majetkové podstaty, dokud nebude o odpůrčí žalobě pravomocně rozhodnuto. Bude-li neúčinnost vyslovena pravomocně, nemovitosti budou moci být opětovně sepsány do majetkové podstaty a vylučovací žaloba již nebude přípustná (§ 239 odst. 4 IZ, poslední věta).

Soud má dále za to, že kupní smlouva ze dne 30.10.2009 je platným právním úkonem, má všechny zákonné náležitosti a nebyla shledána neplatnou z důvodů namítaných žalovaným. V katastru nemovitostí sice ke dni uzavření kupní smlouvy byla zapsána nařízení exekuce sp.zn. 0 Nc 9373/2009 a sp.zn. 0 Nc 8294/2008, avšak z připojených exekučním spisů souvisejících s těmito nařízeními exekuce a ze zpráv dotčených exekutorů bylo zjištěno, že obě vymáhané pohledávky včetně nákladů exekučního řízení byly uhrazeny před uzavřením kupní smlouvy a exekuční řízení tak byla ukončena. Neuplatní se tedy § 44 odst. 7 exekučního řádu ve znění účinném do 31.10.2009, podle kterého právní úkon, kterým povinný poruší povinnost nenakládat se svým majetkem, je neplatný. Dle § 44a EŘ ve znění účinném od 1.11.2009 pak navíc platilo, že právní úkon se považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. V daném případě pak exekučně vymáhané pohledávky před uzavřením kupní smlouvy zanikly a dlužník mohl se svým majetkem disponovat. Právu dlužníka nakládat s majetkem nebránilo zástavní právo ve prospěch GE Money Bank a.s., a to navíc za situace, kdy z potvrzení této společnosti plyne, že na předmětných nemovitostech zaniklo zástavní právo nejpozději dne 22.10.2009, tedy před uzavřením kupní smlouvy. Dispoziční oprávnění dlužníka k nemovitostem pak nebylo nijak dotčeno zahájením řízení o zřízení soudcovského zástavního práva ve prospěch OSSZ ani rozhodnutím o zřízení zástavního práva, neboť ani podání takového návrhu ani rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemají za následek, že by vlastník nemohl s nemovitostmi nakládat. Navíc toto řízení bylo zastaveno dne 11.11.2009 z důvodu zaplacení. Na dispoziční oprávnění dlužníka pak neměla vliv ani případná výzva vydaná správou sociálního zabezpečení dne 6.10.2009 podle § 73 odst. 1 a 7 zákona č. 337/1992 Sb., o zahájení výkonu rozhodnutí, když navíc tento výkon rozhodnuti byl zastaven, neboť pohledávka byla ke dni 11.11.2009 zcela uhrazena. Dlužník ke dni uzavření kupní smlouvy tedy nebyl omezen v nakládání se svými nemovitostmi pod případnou zákonnou sankcí neplatnosti takového úkonu.

Na základě shora uvedeného proto soud žalobě vyhověl a dané nemovitosti vyloučil z majetkové podstaty dlužníka.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl se svojí žalobou úspěšný a má nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Podle § 202 odst. 1 IZ sice žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, avšak to se týká pouze sporů o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky. V daném případě se však jedná o spor o vyloučení věci z majetkové podstaty, a soud proto uložil žalovanému uhradit žalobci náklady řízení. Žalobce na nákladech řízení požadoval odměnu za tři a půl úkonů právní služby, čtyři paušální náhrady a zaplacený soudní poplatek a dále příslušné DPH. Žaloba o vyloučení věci z majetkové podstaty je svoji povahu určovací žalobou a při stanovení tarifní hodnoty se nevychází z ceny vylučované věci. Poté, co Ústavním soudem ČR byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb. (viz nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb.), soud náhradu nákladů řízení přiznal za úkony učiněné do 31.12.2012 dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (ve znění do 31.12.2012) s tarifní hodnotou 25.000,--Kč a sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 advokátního tarifu ve výši 2.100,--Kč za jeden úkon právní služby, a za úkony učiněné od 1.1.2013 dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu (ve znění od 1.1.2013) s tarifní hodnotou 50.000,--Kč a sazbou mimosmluvní odměny 3.100,--Kč za jeden úkon právní služby. Soud přiznal žalovanému odměnu za dva úkony učiněné do 31.12.2012 (převzetí zastoupení a vyjádření ze dne 8.11.2011), tedy 4.200,--Kč, a za jeden a půl úkonu učiněných od 1.1.2013 (sepis odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne 30.4.2014 a vyjádření ze dne 17.6.2015) tedy 4.650,--Kč, k tomu je nutno přičíst čtyři paušální náhrady po 300,--Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1.200,--Kč, celkem na odměně a paušálních náhradách 10.050,--Kč, k čemuž je nutno připočíst 21 % DPH ve výši 2.110,--Kč, celkem s DPH 12.160,--Kč. Dále má žalobce nárok na uhrazení zaplaceného soudního poplatku 1.000,--Kč. Náklady řízení tak činí 13.160,--Kč.

Soud neshledal důvody pro nepřiznání či snížení nákladů řízení dle § 150 o.s.ř. tak, jak navrhoval žalovaný. Skutečnost, že právní úprava týkající se katastru nemovitostí případně v roce 2011 neposkytovala dostatečné nástroje k zabránění prodeji majetku, ohledně nějž byla podána odpůrčí žaloba, nemůže jít k tíži žalobce, který byl v řízení úspěšný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 17. července 2015 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Marie Severinová