48 ICm 1381/2011
Č.j. 48 ICm 1381/2011-31 (KSPA 48 INS 10997/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Schreierem ve věci žalobkyně: JUDr. Eva Mlčochová, Purkyňova 37, 568 02, Svitavy (insolvenční správkyně dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano ), proti žalovanému: Ing. František anonymizovano , anonymizovano , Ukrajinská 2581, 272 01, Kladno-Kročehlavy, zast. Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem Michalská 4, 412 01, Litoměřice, o popření vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný nemá vůči dlužníkovi Petru Popelkovi, anonymizovano , pohledávky ve výši 337.500,--Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 16.8.2008, ve výši 1.600.000,--Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 22.12.2008, ve výši 294.400,--Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 24.3.2009 a ve výši 352.000,-Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 21.4.2009, tedy v celkové výši 2.583.900,--Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že žalovaný nemá vůči dlužníkovi pohledávky ve výši 337.500,--Kč, 1.600.000,--Kč, 394.400,--Kč a 352.000,--Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný si přihlásil celkem 8 vykonatelných a zajištěných pohledávek, z nichž pohledávky 1, 3 , 5, 7 byly uznány a 2, 4, 6, 8 byly popřeny. U popřených pohledávek 2 a 4 se jednalo o smluvní pokuty ve výši 5 % měsíčně z jistiny půjčky a u pohledávek č. 6 a 8 o smluvní pokuty ve výši 4 % měsíčně z jistiny půjčky. Dle názoru žalobkyně jsou takto sjednané smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné. Dále měla za to, že došlo k přezajištění, neboť ke smluvní pokutě přistupuje v daném případě zástavní právo k nemovitostem. Na okraj poznamenala, že zajištění nároku na zaplacení smluvní pokuty nebylo sjednáno platně.

Žalovaný ve vyjádření uvedl, že výši smluvní pokuty považuje za přiměřenou, za celkovou výši smluvní pokuty je odpovědný dlužník, neboť dlužník neplatil po dlouhou dobu a smluvní pokuta narůstala. Smluvní pokuta musí být sjednána v odpovídající výši, aby působila na dlužníka dostatečně motivujícím způsobem. K tvrzenému přezajištění uvedla, že v okamžiku sjednání půjček již vázlo na nemovitostech dlužníka zástavní právo ve prospěch Komerční banky a.s. a zástavní právo tak nedávalo jistotu, že budou dlužné částky vráceny. To se ostatně projevilo i v insolvenčním řízení, kdy je pohledávka žalovaného až třetí v pořadí. Dále měl za to, že zajištění zástavním právem bylo i u smluvních pokut sjednáno řádně a platně.

V dalším vyjádření (čl. 25) žalobkyně setrvala na svých stanoviscích.

Žalobkyně se z jednání dne 23.8.2013 omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto jednal pouze za přítomnosti žalovaného.

Žalovaný při jednání doplnil, že na dosud uznané a zjištěné pohledávky mu bylo ze zpeněžení zajištění uhrazeno pouze 703.821,53 Kč.

Soud nejprve posoudil včasnost podané žaloby. Pohledávka žalovaného byla popřena při přezkumném jednání dne 24.5.2011 a žaloba byla podána dne 31.5.2011, tj. ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání a byla tedy podána včas dle § 199 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákona (dále jen IZ ).

Z vlastní činnosti je soudu známo, že u dlužníka byl dne 4.4.2011 zjištěn úpadek, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně.

Z přihlášky pohledávky a její opravy plyne, že žalovaný si přihlásil vůči dlužníkovi celkem 8 vykonatelných a zajištěných pohledávek v celkové výši 5.253.801,--Kč vyplývající ze čtyř smluv o půjčce a s tím, že pohledávky 1, 3 , 5, 7 představovaly vždy jistinu půjčky a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Pohledávky 2, 4, 6, 8 představovaly smluvní pokuty. Pohledávka 2 smluvní pokutu dle smlouvy o půjčce ze dne 16.8.2008 ve výši 5 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, a to za měsíce 4/2009 do 4/2011, tj. za 25 měsíců v celkové výši 337.500,--Kč. Pohledávka 4 smluvní pokutu dle smlouvy o půjčce ze dne 22.12.2008 ve výši 5 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, a to za měsíce 4/2009 do 4/2011, tj. za 25 měsíců v celkové výši 1.600.000,--Kč. Pohledávka 6 smluvní pokutu dle smlouvy o půjčce ze dne 24.3.2009 ve výši 4 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, a to za měsíce 6/2009 do 4/2011, tj. za 23 měsíců v celkové výši 294.400,--Kč. Pohledávka 8 smluvní pokutu dle smlouvy o půjčce ze dne 21.4.2009 ve výši 4 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, a to za měsíce 7/2009 do 4/2011, tj. za 22 měsíců v celkové výši 352.000,--Kč. Ani na jednu z poskytnutých půjček nebylo dlužníkem ničeho zaplaceno.

Z protokolu o přezkumném jednání a z přezkumného listu pro pohledávky žalovaného plyne, že žalobkyně popřela co do důvodu i výše pohledávky č. 2, 4, 6, 8 , a to vždy v celé přihlášené výši pro nepřiměřenou výši smluvní pokuty a pro její rozpor s dobrými mravy. Naopak pohledávky č. 1, 3, 5, 7 byly uznány a zjištěny.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 16.8.2008 (dále jen Smlouva 1) soud zjistil, že žalovaný dlužníkovi poskytl částku 270.000,--Kč a dlužník podpisem stvrdil, že tuto částku převzal před podpisem této smlouvy. Dlužník se zavázal půjčenou částku včetně sjednaných úroků vrátit nejpozději do 16.12.2008 k rukám žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 6 % ročně. Pro případ porušení dlužníkovy povinnosti vrátit jistinu půjčky nebo její části řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 5 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, ve které je dlužník v prodlení, a to za každý i započatý měsíc.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 22.12.2008 (dále jen Smlouva 2) soud zjistil, že žalovaný dlužníkovi poskytl částku 1.280.000,--Kč a dlužník podpisem stvrdil, že tuto částku převzal před podpisem této smlouvy. Dlužník se zavázal půjčenou částku včetně sjednaných úroků vrátit nejpozději do 22.3.2009 k rukám žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 6 % ročně. Pro případ porušení dlužníkovy povinnosti vrátit jistinu půjčky nebo její části řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 5 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, ve které je dlužník v prodlení, a to za každý i započatý měsíc.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 24.3.2009 (dále jen Smlouva 3) soud zjistil, že žalovaný dlužníkovi poskytl částku 320.000,--Kč a dlužník podpisem stvrdil, že tuto částku převzal před podpisem této smlouvy. Dlužník se zavázal půjčenou částku včetně sjednaných úroků vrátit nejpozději do 24.5.2009 k rukám žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 6 % ročně. Pro případ porušení dlužníkovy povinnosti vrátit jistinu půjčky nebo její části řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 4 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, ve které je dlužník v prodlení, a to za každý i započatý měsíc.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 21.4.2009 (dále jen Smlouva 4) soud zjistil, že žalovaný dlužníkovi poskytl částku 400.000,--Kč a dlužník podpisem stvrdil, že tuto částku převzal před podpisem této smlouvy. Dlužník se zavázal půjčenou částku včetně sjednaných úroků vrátit nejpozději do 21.6.2009 k rukám žalovaného. Úrok byl sjednán ve výši 6 % ročně. Pro případ porušení dlužníkovy povinnosti vrátit jistinu půjčky nebo její části řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 4 % měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, ve které je dlužník v prodlení, a to za každý i započatý měsíc.

Ze zástavní smlouvy ze dne 22.12.2008 soud zjistil, že k zajištění pohledávek vyplývajících ze Smlouvy 1 a ze Smlouvy 2, a to včetně pohledávek na smluvní pokutu bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch žalovaného, a to k nemovitostem na listu vlastnictví č. 6987 v kat. úz. Svitavy-Předměstí.

Ze zástavní smlouvy ze dne 21.4.2009 soud zjistil, že k zajištění pohledávek vyplývajících ze Smlouvy 3 a ze Smlouvy 4, a to včetně pohledávek na smluvní pokutu bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch žalovaného, a to k nemovitostem na listu vlastnictví č. 6987 v kat. úz. Svitavy-Předměstí.

Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. 6987 v kat. úz. Svitavy-Předměstí soud zjistil, že zástavní právo podle shora uvedených zástavních smluv bylo zřízeno až jako třetí v pořadí po zástavních právech ve prospěch Komerční banky a.s. k zajištění jistiny úvěru ve výši 2.000.000,--Kč a budoucích pohledávek do celkové výše 200.000,--Kč a ve prospěch Všeobecné zdravotní pojišťovny k zajištění pohledávek ve výši 496.016,--Kč.

Z notářského zápisu NZ 6/2009 N 6/2008 ze dne 12.1.2009 soud zjistil, že dlužník uznal vůči žalovanému svůj závazek ze Smlouvy 1 a ze Smlouvy 2 s tím, že nesplacené jistiny tvoří celkem 1.550.000,--Kč. Z notářského zápisu NZ 260/2009 N 278/2008 ze dne 21.4.2009 soud zjistil, že dlužník uznal vůči žalovanému svůj závazek ze Smlouvy 3 a ze Smlouvy 4 s tím, že nesplacené jistiny tvoří 320.000,--a 400.000,--Kč.

Ze žádosti žalobkyně o stanovisko ke způsobu zpeněžování nemovitostí a z usnesení zdejšího soudu vydaného v rámci insolvenčního řízení na dlužníka (čl. B-43) soud zjistil, že žalovaný měl zástavní právo jako třetí v pořadí a bylo mu ze zpeněžení předmětu zajištění uhrazeno na jeho zjištěnou část pohledávky celkem 703.821,53 Kč.

Z vlastní činnosti (obchodní rejstřík) je soudu známo, že dlužník byl v době sjednání půjček jednatelem a společníkem společnosti ZAKO Svitavy s.r.o. a byl jím rovněž již několik let před rokem 2008.

Ohledně skutkové stránky nebylo mezi stranami sporu. Ze shora uvedených smluv o půjčce plyne, že žalovaný poskytl dlužníkovi částky 270.000,--Kč, 1.280.000,--Kč, 320.000,--Kč a 400.000,--Kč spolu s 6 % ročním úrokem, přičemž dlužník se zavázal je vždy vrátit do určitého konkrétního dne. Samotné poskytnutí finančních prostředků nebylo sporováno a jistiny půjček spolu s úrokem a úrokem z prodlení byly zjištěny. Ve smlouvách byly sjednány smluvní pokuty ve výši 5 % (Smlouva 1 a 2) a 4 % (Smlouva 3 a 4) měsíčně z jistiny půjčky aktuálně dlužné k 1. dni každého kalendářního měsíce, ve které je dlužník v prodlení, a to za každý i započatý měsíc. Z notářských zápisů soud zjistil, že dlužník na jistinu u žádné ze smluv ničeho nezaplatil a jistiny půjček (vedle příslušenství) uznal co do důvodu a výše. Pohledávky žalovaného představující poskytnuté částky spolu úrokem a úrokem z prodlení byly rovněž žalobkyní zjištěny a nebyly sporovány.

Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Soud všechny čtyři smlouvy sjednané mezi žalovaným a dlužníkem posoudil jako smlouvy o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Mezi stranami bylo sporné, zda smluvní pokuty ve výši 4 % a 5 % měsíčně z dlužné jistiny jsou či nejsou v rozporu s dobrými mravy.

Soud dospěl k závěru, že v daném případě nebyla smluvní pokuta sjednána v rozporu s dobrými mravy a ujednání o ní jsou platná. Smluvní pokutu ve výši 4 % či 5 % měsíčně z dlužné jistiny považuje soud za přeměřenou a nevybočující z mezí dobrých mravů. Pokud žalobkyně poukazovala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ohledně toho, že ujednání o smluvní pokutě 1 % denně z dlužné částky je považováno za neplatný právní úkon příčící se dobrým mravům (sp.zn. 29 Cdo 1583/2000 ze dne 10.4.2001, sp.zn. 3 Odo 447/2005 ze dne 22.6.2006 či sp.zn. 33 Odo 810/2006 ze dne 27,7.2006, a sp.zn. 33 Odo 438/2005), pak je nutno dodat, že v souzené věci se nejedná o denní smluvní pokutu, ale o smluvní pokutu měsíční. V daném případě by pak sjednané smluvní pokuty činily cca 0,13 % denně či 0,16 % denně, a takto sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a plní stále funkci preventivní, uhrazovací a sankční. Dále je nutno podotknout, že dlužník byl v době sjednání půjček jednatelem a společníkem obchodní společnosti (a to již po dobu několika let) a lze od něj očekávat jistou míru obezřetnosti a pečlivosti při uzavírání smluv. Dlužník pak dané smlouvy uzavřel dobrovolně a zavázal se hradit sjednanou smluvní pokutu a měl si být vědom rizika, které pro něj plyne z nevrácení daných částek ve sjednaném termínu. Celková výše smluvních pokut, byť může na první pohled působit ve vztahu k jistinám nepřiměřeně, je dána především dobou, po kterou nebyl dluh splácen. Pokud by dlužník svůj dluh uhradil dříve, vyhnul by se vzniku vysoké smluvní pokuty. Na půjčené částky pak nebylo ničeho uhrazeno. Celková výše smluvní pokuty je pak rovněž úměrná nejen době prodlení, ale také výši půjčené částky. Dlužník pak ve sjednaných termínech půjčené částky nevrátil a vznikla mu povinnost uhradit smluvní pokutu z nezaplacené jistiny za každý i započatý měsíc prodlení. Žalovaný má tedy u Smlouvy 1 nárok na smluvní pokutu ve výši 5 % z dlužné jistiny, tj. z částky 270.000,--Kč, a to za každý takto započatý měsíc od 4/2009 (měsíc požadovaný žalovaným v přihlášce, byť dluh měl být vrácen již 16.12.2008) do 4/2011 (měsíc, v němž byl zjištěn úpadek), tj. za 25 měsíců po 13.500,--Kč, celkem 337.500,--Kč. U Smlouvy 2 nárok na smluvní pokutu ve výši 5 % z dlužné jistiny, tj. z částky 1.280.000,--Kč, a to za každý takto započatý měsíc od 4/2009 (žalovaným požadováno od měsíce následující po měsíci, v němž měl být dluh vrácen -22.3.2009) do 4/2011 (měsíc, v němž byl zjištěn úpadek), tj. za 25 měsíců po 64.000,--Kč, celkem 1.600.000,--Kč. U Smlouvy 3 nárok na smluvní pokutu ve výši 4 % z dlužné jistiny, tj. z částky 320.000,--Kč, a to za každý takto započatý měsíc od 6/2009 (žalovaným požadováno od měsíce následující po měsíci, v němž měl být dluh vrácen-24.5.2009) do 4/2011 (měsíc, v němž byl zjištěn úpadek), tj. za 23 měsíců po 12.800,--Kč, celkem 294.400,--Kč. U Smlouvy 4 nárok na smluvní pokutu ve výši 4 % z dlužné jistiny, tj. z částky 400.000,--Kč, a to za každý takto započatý měsíc od 7/2009 (žalovaným požadováno od měsíce následující po měsíci, v němž měl být dluh vrácen-21.6.2009) do 4/2011 (měsíc, v němž byl zjištěn úpadek), tj. za 22 měsíců po 16.000,--Kč, celkem 352.000,--Kč. Celkem vznikl žalovanému nárok na smluvní pokuty ve výši 2.583.900,--Kč.

Soud nesdílí stanovisko žalobkyně o tom, že by pohledávka měla být přezajištěna. Věřiteli nic nebrání, aby ke své pohledávce zřídil zajištění jak formou smluvní pokuty, tak zástavního práva. Zástavní právo má funkci především uhrazovací, kdežto smluvní pokuta obsahuje také prvek sankční a odškodňovací. Zástavní právo pak může pokrývat také smluvní pokuty. Dále je nutno uvést, že již v době zřízení zajištění bylo zástavní právo žalovaného až třetí v pořadí po dvou věřitelích s pohledávkami v řádu miliónů. Nedostatečnost zajištění se pak projevila také v insolvenčním řízení, kdy z výtěžku zpeněžení nebyly pokryty ani dosud zjištěné pohledávky žalovaného, tj. na zjištěnou částku 2.669.901,--Kč mu bylo uhrazeno 703.821,53 Kč, tj. cca 26 %.

Namítá-li žalobkyně, že zajištění ke smluvním pokutám nebylo sjednáno platně, tak zde je nutno uvést, že z protokolu o přezkumném jednání plyne, že byla popřena pouze pravost a výše pohledávky a nikoli jejich pořadí. Ani žaloba nesměřovala na určení, že žalovaný nemá nárok na uspokojení ze zajištění na konkrétních věcech, tedy nesměřovala proti pořadí pohledávky. Pořadí u smluvních pokut tak nebylo popřeno a není ani předmětem incidenčního sporu. Úvahy o nepatném zajištění u smluvních pokut jsou navíc nadbytečné s ohledem na to, že předmět zajištění již byl zpeněžen a výtěžek v plném rozsahu rozdělen mezi zajištěné věřitele. Při zjištění pravosti a výše částek by žalovaný měl nárok, aby i takto určená pohledávka byla upokojována z předmětu zajištění tak, jak bylo přihlášeno (pokud by to bylo ještě fakticky možné).

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 202 IZ. Žalovaný sice byl ve sporu v plném rozsahu úspěšný, avšak dle § 202 odst. 1 IZ mu v tomto typu sporu proti žalobkyni, kterou je insolvenční správkyně, nárok o náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovaný z těchto důvodů ostatně ani náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soud neshledal důvody pro aplikaci § 202 odst. 2 IZ, tj. že by se jednalo náklady vzniklé zaviněním správkyně či náhodou, která se jí přihodila. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (ustanovení § 201 a § 204 odst. 1 o.s.ř.).

Lhůta k podání opravného prostředku začíná běžet ode dne, kdy bude toto usnesení doručeno adresátovi zvláštním způsobem (ustanovení § 74 odst. 2 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 160 odst. 3 insolvenčního zákona).

V Pardubicích dne 30. srpna 2013 Mgr. Martin Schreier v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Iva Dirgasová, DiS.