47 ICm 811/2014
Číslo jednací: 47 ICm 811/2014-43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Kolářem v právní věci žalobkyně Mgr. Petra Jadrn anonymizovano , IČ 736 12 189, se sídlem Zlín, Školní 3362/11, insolvenční správkyně dlužnice Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Komárov 115, zast. Mgr. Bc. Michalem Březovjákem, advokátem se sídlem Zlín, Školní 3362/11 proti žalovanému Home Credit, a.s., IČ 269 78 636, se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, zast. Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem se sídlem Brno, Blatného 1885/36, o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalovaný nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 47 INS 35307/2013 vykonatelnou pohledávku za dlužnicí ve výši 113.448,13 Kč.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 10.200,- Kč na účet Mgr. Bc. Michala Březovjáka, advokáta se sídlem Zlín, Školní 3362/11 do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 6.3.2014 domáhala se žalobkyně určení, že žalovaný nemá v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 47 INS 35307/2013 vykonatelnou pohledávku za dlužnicí ve výši 172.128,13 Kč. V průběhu řízení pak žalovaný vzal částečně přihlášenou pohledávku zpět a žalobkyně v důsledku tohoto částečného zpětvzetí vzala částečně zpět žalobu s tím, že popírá pohledávku za dlužnicí Hanou anonymizovano , anonymizovano , bytem Komárov 115 (dále jen dlužnicí) co do částky smlouvy o úvěru a smluvní úrok z prodlení z této smluvní pokuty. Žalobkyně proto spornou část pohledávky popřela u přezkumného jednání dne 11.2.2014.

Žalovaný ve svých písemných vyjádřeních navrhl zamítnutí žaloby, když uvedl, že dle jeho názoru je přihlášená pohledávka pohledávkou vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu a dále, že ujednání o smluvní pokutě, byť obsažené v Úvěrových podmínkách, je ujednáním platným.

Z protokolu o přezkumném jednání konaném ve věci dne 11.2.2014 zjistil soud, že žalobkyně tam popřela spornou pohledávku pro rozpor s dobrými mravy a pro neplatnost rozhodčí doložky. Žaloba podaná dne 6.3.2014 je proto žalobou včasnou (§ 199 odst. 1 IZ).

Z přihlášky č. 6 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 47 INS 35307/2013, došlé soudu dne 20.1.2014, vzal soud za prokázané, že žalobkyně touto přihláškou přihlásila svoji pohledávku rozčleněnou na dílčí pohledávky 1-4 jako pohledávku vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Václava Blovského ze dne 14.1.2013 sp. zn. H/2012/02611. Jedná se o pohledávku, která vznikla na základě spotřebitelské Úvěrové smlouvy č. 4108279692 ze dne 31.8.2011, která byla k přihlášce včetně úvěrových podmínek jako příloha připojena. V průběhu insolvenčního řízení vzal žalovaný pohledávku v částce 23.304,60 Kč (dílčí pohledávka č. 4) a v částce 58.680,-Kč (dílčí pohledávka č. 3) zpět. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 11.2.2014 a listu seznamu přihlášených pohledávek k přihlášené pohledávce žalobkyně vzal soud za prokázané, že dílčí pohledávku č. 1 ve výši 126.211,22 Kč žalobkyně uznala a popřela dílčí pohledávky č. 2 a 3. Jak již uvedeno, v dalším průběhu řízení žalovaný vzal zpět přihlášku pohledávky ohledně dílčí pohledávky č. 3 a insolvenční soud toto částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky vzal na vědomí. Zůstává tak k projednání toliko žalobkyní popřená dílčí pohledávka č. 2, jejímž důvodem je smluvní pokuta dle smlouvy o úvěru č. 4108279692 ze dne 31.8.2011 a smluvní úrok z prodlení. Z jmenované úvěrové smlouvy vzal soud za prokázané, že žalovaný poskytl dlužnici úvěr ve výši 100.000,-Kč splatný v 7 letech s roční ú anonymizovano sazbou 24,34 %. V úvěrových podmínkách dlužnicí nepodepsaných pak v hlavě 6 § 5 byla sjednána smluvní pokuta a dále v hlavě 14 § 1 byla sjednána rozhodčí doložka, podle které rozhodce určí Společnost pro rozhodčí řízení a.s. s tím, že spor bude rozhodnut bez ústního jednání a zásady řízení jsou uvedeny v jednacím řádu pro rozhodčí řízení jmenované společnosti.

Sporný mezi účastníky není sk anonymizovano stav, nýbrž pouze právní hodnocení a to ve 2 směrech: a) zda se jedná o vykonatelnou pohledávku či nikoliv b) zda byla platně sjednána smluvní pokuta a úrok z prodlení k ní.

Pokud jde o otázku vykonatelnosti sporné pohledávky, Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 10.5.2011 sp. zn. II.ÚS 2164/2010 (pramen www.nalus.cz) vyslovil, že jde-li o ujednání v rámci spotřebitelské smlouvy, musí rozhodčí řízení obecně zaručovat procesní práva srovnatelná s řízením, které by bylo na místě v případě, kdy by se spotřebitel k ujednání ve spotřebitelské smlouvě nezavázal (ústnost, přímost jednání, odvolací instance, absence jiných překážek uplatnění spotřebitelova práva) .

Optikou jmenovaného nálezu je soud názoru, že rozhodčí doložka sjednaná v Úvěrových podmínkách společnosti Home Credit a.s. v hlavě 14 § 1 nesplňuje požadovaná kritéria vymezená ve jmenovaném nálezu Ústavního soudu (sjednáním rozhodčího řízení jako jednoinstančního a písemného a netransparentním ustanovením rozhodce, v případě že se nejedná o stálý rozhodčí soud (tomu např. nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3406/10 ze dne 14.3.2013-pramen www.nalus.cz, kde jmenovaný soud uzavřel, že jestliže rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti pouze odkazuje na výběr obchodní společností, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je anonymizovano rozhodčí smlouva neplatná ) a vedením řízení podle zásad takto netranspartentně sjednaného rozhodce) a je tedy neplatná. S ohledem na tuto skutečnost pak samotná existence rozhodčího nálezu JUDr. Václava Blovského ze dne 14.1.2013 sp. zn. H/2012/02611 (tedy nálezu rozhodce, který pro neplatnost rozhodčí smlouvy neměl pravomoc spor rozhodnout) nezakládá vykonatelnost pohledávky žalovaného (srovnej např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2014 sp. zn. 21 Cdo 3819/2013-pramen www.nsoud.cz) a nutno na ni pohlížet jako na pohledávku nevykonatelnou. Toto hodnocení pak otvírá popírající insolvenční správkyni právo námitek jak věcných, tak právních bez jakéhokoliv omezení daného ust. § 199 odst. 2 a 3 IZ.

K problematice sjednané smluvní pokuty Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11 (pramen www.nalus.cz) v bodu 30 vyslovil, že je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a anonymizovano jednání nelze přiznat právní ochranu .

Ze shora uvedených sk anonymizovano zjištění vyplývá, že smluvní pokuta nebyla sjednána v samotném textu Úvěrové smlouvy č. 4108279692 ze dne 31.8.2011, nýbrž ujednání o ní jsou obsaženy v Úvěrových podmínkách společnosti Home Credit a.s. dlužnicí nepodepsaných. Samotná úvěrová smlouva je sepsána na formuláři formátu jedné strany A4, Úvěrové podmínky pak jsou sepsány drobným písmem na předtisku formátu A4 na téměř 8 stranách. Ve světle jmenovaného nálezu Ústavního soudu je soud názoru, že ujednání o smluvních pokutách takto sjednané je neplatné a anonymizovano jednání nelze přiznat právní ochranu. Proto nemůže být takto sjednaná smluvní pokuta po právu a vzhledem k tomu, že další částí sporné pohledávky jsou úroky z prodlení za pozdní zaplacení této smluvní pokuty, nemohou být po právu, jestliže není po právu pohledávka sama (jinak řečeno, neexistuje-li pohledávka sama, nemá samostatné opodstatnění příslušenství anonymizovano pohledávky) . pohledávka speci anonymizovano ve výroku I. rozsudku není po právu a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení a to odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 3.100,-Kč (§ 11 ve spojení s § 7 a § 9 odst. 4 písm. c)), 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300,-Kč (§ 13 odst. 3).

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 4. února 2016

JUDr. Petr Kolář, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Renata Krédlová