47 ICm 1905/2012
Jednací číslo: 47 ICm 1905/2012-47 KSBR 47 INS 5837/2011-C1-10

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Drahomírou Lukešovou ve věci žalobce: FINWAY a.s., se sídlem K Brance 1171/11,Stodůlky, Praha 5, PSČ 155 00, IČO: 284 20 098, proti žalovanému: JUDr. Ing. Kristýna anonymizovano , anonymizovano se sídlem Stojanova 478,Uherské Hradiště, PSČ 686 01-insolvenční správce ve věci dlužníků a) Miloš anonymizovano , anonymizovano , bytem Komňa 250,PSČ 687 71 a b) Olga anonymizovano , anonymizovano , bytem Komňa 250, PSČ 68 771, zast. JUDr. Michalem Janovcem, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, PSČ 602 , o u r č e n í pravosti a výše pohledávek ta k t o:

I. U r č u j e s e, že popřená pohledávka žalobce FINWAY a.s., IČ 284 20 098, se sídlem K Brance 1171/11, Stodůlky, 155 00 Praha 5 za dlužníky a) Miloš Suchánsky, n anonymizovano , bytem Komňa 250, PSČ 687 71 a b) Ol´ga Suchánska, anonymizovano , bytem Komňa 250, PSČ 687 71 v insolvenčním řízení, vedeném Krajským soudem v Brně pod sp.zn. 47 INS 5837/2011 ve výši 293.934,-Kč, j e po právu.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení ( § 202 IZ).

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu 21.6.2012 se žalobce, jako věřitel č.3, domáhal vydání rozhodnutí, kterým mělo být soudem určeno, že pohledávka žalobce za dlužníkem označená jako pohledávka P3, (popřená žalovaným na přezkumném jednání dne 22.5.2012 ve výši 399.264,-Kč a uznaná žalovaným a zjištěná ve výši 121.400,-Kč), je co do pravosti a výše 293.934,-Kč po právu. KSBR 47 INS 5837/2011

Žalobce uvedl, že přihláškou z 10.4.2012 uplatnil v předmětném insolvenčním řízení zajištěnou pohledávku v celkové výši 520.664,-Kč. Žalobce přihlásil pohledávku jako vykonatelnou. Žalobce touto žalobou vzal uplatněnou pohledávku v tomto insolvenčním řízení a popřenou insolvenčním správcem dne 22.5.2012, částečně zpět, a to ve výši 12.000,-Kč (připadající na jednorázovou smluvní pokutu z prodlení delší než 1 měsíc), dále ve výši 20.000,-Kč (připadající na paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním dlužné částky) a ve výši 73.330,-Kč (připadající na náhradu nákladů rozhodčího řízení),tj žalobce vzal zpět uplatněnou pohledávku v celkové výši 105.330,-Kč. Tuto skutečnost vzal soud na vědomí usnesením KSBR 47 INS 5837/2011-P3-3 ze 4.července 2012. Žalobce neobdržel od insolvenčního správce vyrozumění o částečném popření přihlášené pohledávky, na přezkumném jednání dne 22.5.2013 byl přítomen. Žalobce odvíjí svůj nárok od Smlouvy o postoupení pohledávek č.201022 ze dne 31.5.2010 ze společnosti SMART HYPO s.r.o. na žalobce, konkrétně se jedná o postoupenou pohledávku na žalobce za dlužníky,manželi Suchánskými (též spoludlužníky) ze Smlouvy o úvěru č.8090000106 ze dne 19.2.2009, na základě které byl společností SMART HYPO s.r.o. poskytnut spoludlužníkům úvěr ve výši 120.000,-Kč. Spoludlužníci se za poskytnutí úvěru zavázali na základě čl.III bod 1 Smlouvy o úvěru uhradit novému věřiteli-žalobci, celkem částku 231.400,-Kč. Tato částka představovala poplatek za uzavření smlouvy ve výši 7.000,-Kč a částku celkem 224.400,-Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách (35 splátek po 6.233,-Kč )s tím,že 36. splátka činila v souladu se Splátkovým kalendářem částku 6.245,-Kč.1.splátka byla splatná ke dni poskytnutí úvěru, to je 23.2.2009 a každá další k 28. dni každého následujícího měsíce, počínaje březnem 2009 až do úplného zaplacení. Pod ztrátou výhody splátek neuhrazením byť jedné měsíční splátky včas.

Spoludlužníci uhradili prvních 16 splátek za měsíc únor 2009 až květen 2010 a na 17.splátku zaplatili 3.272,-Kč. Vzhledem k tomu,že se spoludlužníci dostali do prodlení se splácením dohodnutých splátek řádně a včas,byl jejich závazek v souladu se smlouvou o úvěru dne 7.5.2009 zesplatněn ke dni 29.3.2010. Dlužníci uhradili celkem na splátkách úvěru 103.000,-Kč. Výše neuhrazené jistiny činí 121.400,-Kč (tuto jistinu insolvenční správce na přezkumném jednání dne 22.5.2012 uznal, pozn.soudu).

Žalobce dále účtoval zákonné úroky z prodlení od 30.3.2009 do 3.4.2012, to je dne, předcházejícího dni zveřejnění usnesení o povolení oddlužení v celkové výši 29.454,-Kč (tuto částku uznal insolvenční správce na jednání dne 22.8.2013, pozn.soudu).

Žalobce se dále podrobně vyjadřuje ke sjednané fixní roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) ve výši 70,8%, která vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru(která však,vtělená do jednotlivých splátek byla insolvenčním správcem na přezkumném jednání uznána, pozn.soudu).

K popírané výši smluvní pokuty insolvenčním správcem na přezkumném jednání dne 22.5.2012 odkazuje žalobce na ustálenou soudní judikaturu a zdůvodňuje výši smluvní pokuty článkem č..IV uvedené smlouvy o úvěru,na základě kterého byla dohodnuta smluvní pokuta za prodlení s placením ve výši 0,2% denně z poskytnuté finanční částky dlužníkům ve výši 120.000,-Kč, což představuje částku 240,-Kč.Dle žalobce nelze usuzovat na nepřiměřenost smluvní pokuty z její celkové výše 264.480,-Kč (prodlení v délce 1 102 dní), je-li důsledkem KSBR 47 INS 5837/2011 dlouhodobé prodlení a s tím spojené navyšování o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty, neboť dle žalobce dlužníci mohli zabránit jejímu růstu tím, že by v co nejkratší době splnili svoji povinnost vrátit poskytnutou částku,která nebyla původně nikterak vysoká a pokud tak neučinili, nemůže se insolvenční správce úspěšně bránit splnění povinnosti, k níž se dlužníci zavázali, poukazem na dobré mravy.

V podání ze dne 21.1.2013 se k žalobě vyjádřil žalovaný,který zejména uvedl, že skutková tvrzení,uváděná v žalobě žalobcem souhlasí, ale že namítá u popřené části příslušenství, představující smluvní pokutu, úplatu za úvěr a úrok, celkově ve výši 293.934,-Kč. Žalovaná strana namítá nepřiměřenost smluvní pokuty a neúměrnost sazby RPSN ve výši 70,8% vzhledem k výši jistiny a druhu spotřebitelského úvěru. Žalovaný posuzuje žalobou požadovanou a nárokovanou částku ve výši 293.934,-Kč jako evidentně v rozporu s dobrými mravy a to zejména vzhledem ke skutečnosti,že původní výše závazků dlužníků byla 120.000,-Kč, dlužníci uhradili 103.000,-Kč a žalovaná strana uznala již na přezkumném jednání 121.400,-Kč, což je dohromady 224.400,-Kč, z čehož je dle IS patrné, že žalobce má nárok dohromady na částku o více než 54% vyšší, než si ve skutečnosti půjčil a proto už jen z toho důvodu, by bylo v rozporu s dobrými mravy přiřknout žalobci více.Vzhledem k částečnému zpětvzetí přihlášky žalobcem v sekci příslušenství za vymáhání pohledávky a rozhodčí řízení, popřená pohledávka v této části dle žalované strany odpadá. Závěrem žalovaný navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované straně náhradu nákladů..

Soud nejprve shledal, že předmětná žaloba byla podána včas, tj. v souladu s ustanovením § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož věřitel nevykonatelné pohledávky (v dané věci žalobce), která byla popřena insolvenčním správcem, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Pohledávka byla uplatněna jako vykonatelná, insolvenční správce ji uvedl na přezkumném listu jako nevykonatelnou z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky,na základě které byla věc pravomocně skončena v rozhodčím řízení. Přezkumné jednání, kterého se věřitel účastnil, se konalo dne 22.5.2012, žaloba byla podána u soudu 21.6.2012, tedy 30. den ode dne přezkumného jednání.

Soud dále provedl následující dokazování.

Z Přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení z 10.4.2011, (přihláškový spis č.l. P3-1,soud zjistil,že byla doručena elektronicky dne 10.4.2012,věřitel uplatnil pohledávku jako vykonatelnou a zajištěnou majetkem dlužníka. Věřitel uplatnil jistinu ve výši 121.400,-Kč s důvodem vzniku-Smlouva o úvěru č. 8090000106 z 19.2.2009 a s příslušenstvím ve výši 399.264,-Kč.Celkem uplatnil věřitel původně částku 520.664,-Kč. Tato částka je podrobně rozepsána v příloze přihlášky a představuje zákonný úrok z prodlení v celkové výši 29.454,-Kč od 30.3.2009 do 3.4.2012 a dále Smluvní pokutu ve výši 264.480,-Kč, vypočtenou dle čl. IV. Smlouvy o úvěru z 19.2.2009 za prodlení od 29.3.2009 do 3.4.2012, to je 1 102 dní po 240,-Kč/den, Jednorázovou smluvní pokutu za prodlení delší než 1 měsíc ve výši 12.000,-Kč dle čl. IV. Smlouvy o úvěru z 19.2.2009, Paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním dlužné částky ve výši 20.000,-Kč a náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 73.330,-Kč dle čl. IV. Smlouvy o úvěru z 19.2.2009. KSBR 47 INS 5837/2011

Ze zápisu z přezkumného jednání (Protokol čl. B-8/celk.32) a ze Seznamu přihlášených pohledávek zajištěného věřitele-FINWAY a.s. IČ 284 20 098 pořadové číslo přihlášky 3 věřitele č. 3 z 22.5.2012 (KSBR 47 INS 5837/2011-B-8/18) má soud prokázáno, že na přezkumném jednání konaném dne 22.5.2012 pohledávka žalobce, přihlášená jako vykonatelná a zajištěná ve výši 520.664,-Kč byla přezkoumána jako zajištěná,nevykonatelná z právního titulu-Smlouva o úvěru č. 8090000106 z 19.2.2009 č.1 ve výši 121.400,-Kč a z právního titulu-Úrok z prodlení,smluvní pokuta,náklady rozhodčího řízení č. 1.1.ve výši 399.264,-Kč. Insolvenční správce uznal pohledávku 1 ve výši 121.400,-Kč a popřel pravost a výši pohledávky č. 1.1. ve výši 399.264,-Kč se zdůvodněním ,že popírá pravost části příslušenství, představující smluvní pokutu ve výši 264.480,-Kč pro rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy a že popírá pravost části příslušenství představující náklady na vymáhání pohledávky a náklady rozhodčího řízení ve výši 93.330,-Kč pro absolutní neplatnost ujednání o rozhodčí doložce.

Z přípisu z 21.6.2012 (přihláškový spis č.l. P3-2) se zjišťuje že věřitel č. 3-FINWAY a.s. vzal částečně zpět přihlášenou pohledávku v původní výši 520.664,-Kč ze Smlouvy o úvěru a Smlouvy o zřízení zástavního práva a to ve výši 12.000,-Kč, (jednorázovou pokutu z prodlení delší než 1 měsíc), ve výši 20.000,-Kč (paušální náhrada nákladů spojených s vymáháním dlužné částky) a ve výši 73.330,-Kč (náhrada nákladů rozhodčího řízení), tedy v celkové částce 105 330,-Kč. Pohledávka zůstala uplatněna ve výši 415.334,-Kč. Usnesením č.j. KSBR 47 INS 5837/2011-P3-3 ze 4.7.2012 vzal soud částečné zpětvzetí na vědomí. Pohledávka zůstala sporná ve výši 293.934,-Kč.

Ze Smlouvy o úvěru č. 809 0000 106 ze dne 19.2.2009 (z přihláškového spisu č. P3), že se dle článku I. smlouvy právní předchůdce žalobce SMART HYPO s.r.o. zavázal poskytnout spoludlužníkům úvěr ve výši 120.000,-Kč, za který zaplatí tomuto věřiteli poplatek 7.000,-Kč, splatný ke dni vyplacení úvěru. Dále se smluvní strany dohodly, že z finančních prostředků, určených na výplatu úvěru budou hrazeny závazky spoludlužníků vůči společnosti SMART HYPO s.r.o.,vyplývající ze smlouvy o úvěru z č. 3080000012 ze 13.2.2008, o tuto částku bude snížena vyplacená část úvěru, zbývající část finančních prostředků bude na výslovnou žádost spoludlužníků započtena na úhradu dalších splátek úvěru. Na základě článku III bod 1 Smlouvy o úvěru se dlužníci zavázali uhradit věřiteli celkem částku 231.400,-Kč. tato částka představovala poplatek za uzavření smlouvy ve výši 7.000,-Kč a částku celkem 224.400,-Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách (35 splátek po 6.233,-Kč) s tím, že 36. splátka činila v souladu se Splátkovým kalendářem částku 6.245,-Kč.1.splátka byla splatná ke dni poskytnutí úvěru, to je 23.2.2009 a každá další k 28. dni každého následujícího měsíce, počínaje březnem 2009 až do úplného zaplacení. Pod ztrátou výhody splátek neuhrazením byť jedné měsíční splátky včas. Na základě článku IV. smlouvy se účastníci nad rámec zákonného úroku z prodlení dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení.Dále se strany dohodly na jednorázové smluvní pokutě ve výši 12.000,-Kč, pokud prodlení dlužníků se splacením úvěru přesáhne jeden měsíc. Dále se strany smlouvy dohodly na úhradě paušální částky ve výši 20.000,-Kč dlužníky jako náhrady nákladů věřitele v souvislosti s vymáháním dlužné částky s tím,že tato paušální náhrada nezahrnuje náklady rozhodčího,popřípadě soudního řízení (Rovněž v této částce vzal věřitel svou přihlášku pohledávky zpět). KSBR 47 INS 5837/2011

Oznámením o zesplatnění ze 7.5.2009 (čl.5-6) má soud prokázáno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru z 19.2.2009 byla zesplatněna k 29.3.2009.

Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 201022 ze dne 31.5.2010 (z přihláškového spisu č.P3) soud zjistil, že původní věřitel ze smlouvy o úvěru z 19.2.2009-společnost SMART HYPO s.r.o. jako postupitel postoupil mimo jiné žalobci, společnosti FINWAY a.s., jako postupníkovi splatnou peněžitou pohledávku za spoludlužníky Oĺgou Suchánskou a Milošem Suchánským na základě smlouvy z 19.2.2009, a to se vším příslušenstvím a s veškerými právy s nimi spojenými, včetně práv zástavního věřitele ze smlouvy o zřízení zástavního práva.Pohledávka za spoludlužníky je uvedena v příloze č. 1, která je nedílnou součástí smlouvy o postoupení pod pořadovým číslem 7 v celkové výši 265.637,91 Kč k datu 31.5.2010.

Soud učinil na základě dokazování a shodného tvrzení účastníků tento závěr o skutkovém stavu.

Dlužníci uzavřeli s právním předchůdcem žalobce,společností SMART HYPO s.r.o smlouvu o úvěru, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 120.000,-Kč. Spoludlužníci se za poskytnutí úvěru zavázali na základě čl.III bod 1 Smlouvy o úvěru uhradit věřiteli celkem částku 231.400,-Kč. Tato částka představovala poplatek za uzavření smlouvy ve výši 7.000,-Kč a částku celkem 224.400,-Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách (35 splátek po 6.233,-Kč) s tím, že 36. splátka činila v souladu se Splátkovým kalendářem částku 6.245,-Kč. 1. splátka byla splatná ke dni poskytnutí úvěru, to je 23.2.2009 a každá další k 28 .dni každého následujícího měsíce,počínaje březnem 2009 až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek neuhrazením byť jedné měsíční splátky včas. Vzhledem k tomu,že se dlužníci dostali do prodlení se splácením dohodnutých splátek, byl jejich závazek v souladu se smlouvou o úvěru dne 7.5.2009 zesplatněn ke dni 29.3.2009.Dlužníci uhradili celkem na splátkách úvěru 103.000,-Kč. Výše neuhrazené jistiny činí 121.400,-Kč. Tuto jistinu insolvenční správce na přezkumném jednání dne 22.5.2012 uznal. Žalobce dále účtoval v přihlášce pohledávky zákonné úroky z prodlení od 30.3.2009 do 3.4.2012, to je dne, předcházejícího dni zveřejnění usnesení o povolení oddlužení v celkové výši 29.454,-Kč.Tuto částku uznal insolvenční správce na jednání dne 22.8.2013. Účastníci úvěrové smlouvy se dohodli v článku IV. na smluvní pokutě za prodlení s placením a to ve výši 0,2% denně z poskytnuté finanční částky dlužníkům ve výši 120.000,-Kč, což představuje částku 240,-Kč za den. Žalobce vyúčtoval dlužníkům pokutu v celkové výše 264.480,-Kč za prodlení trvající od následujícího dne po zesplatnění to je 30.3.2009 do dne předcházejícímu dni vydání usnesení o povolení oddlužení, tj. 3.4.2012 v délce 1 102 dní. Tyto skutečnosti, žalovaný nikterak nezpochybňoval,když uvedl ve vyjádření z 21.1.2013 že skutková tvrzení žalobce, která rovněž odpovídají závěrům důkazního řízení-o právním titulu a výši přihlášené pohledávky souhlasí. Žalovaný v rozporu s výsledky přezkumného jednání, které se konalo dne 22.5.2012 ve svém vyjádření a na jednání,které se konalo dne 22.8.2013 namítá i neúměrnou roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr ( RPSN) a úplatu za úvěr .

Soud zjistil, že mezi účastníky zůstala sporná část příslušenství, tj. žalobcem vyúčtovaná a do insolvenčního řízení přihlášená smluvní pokuta v celkové výši 264.480,-Kč za prodlení v délce trvání 1 102 dní. KSBR 47 INS 5837/2011

Namítanou nepřiměřenou sazbou RPSN a úplatou za úvěr se soud nezabýval, neboť tyto složky jednotlivých splátek úvěru již žalovaný v rámci přezkumného jednání v přezkoumávané a nepopírané jistině zcela uznal a tyto složky byly přezkoumány a zjištěny dne 22.5.2012. Pokud jde o zákonné úroky, vyúčtované a uplatněné spolu se smluvní pokutou v žalobě,které insolvenční správce zahrnul dne 22.5.2012 bez rozlišení do smluvní pokuty ve výši 29.454,-Kč, tyto jako věcně správné žalovaný na jednání dne 22.8.2013 v podstatě uznal.

Soud ve shora naznačeném směru provedl dokazovaní zejména ke sporné části příslušenství-vyúčtované a uplatněné smluvní pokutě v insolvenčním řízení a dospěl na základě závěru o skutkovém stavu k následujícímu právnímu závěru .

Podle § 497 obch.zák smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel,že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Soud konstatuje, že ve smyslu ust. § 263 odst. 1 obch. zákoníku se strany mohou od ustanovení obchodního zákoníku, upravujících smlouvu o úvěru odchýlit, proto soud vycházel ze znění smlouvy o úvěru z 19.2.2009, ze které pohledávka žalobci vůči dlužníkům vznikla. Ve smlouvě o úvěru z 19.2.2009 je v čl. IV se její účastníci-právní předchůdce žalobce a dlužníci-dohodli nad rámec zákonného úroku pro případ prodlení dlužníků s plněním závazků z této smlouvy, na smluvní pokutě ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení. Soud jako původní výši jistiny-základ pro výpočet smluvní pokuty-shodně s žalobcem, vzal částku 120.000,-Kč, které se zavázal právní předchůdce žalobce poskytnout spoludlužníkům 0,2% ze 120.000,-Kč je 240,-Kč. Tolik činila dohodnutá pokuta za den prodlení dlužníka.

Podle § 39 obč. zákoníku je neplatný právní úkon,který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle § 544 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu,je účastník ,který tuto povinnost poruší,zavázán pokutu zaplatit,i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše smluvní pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

K přiměřenosti smluvní pokuty vyjádřil opakovaně svůj názor Nejvyšší soud České republiky v řadě svých rozhodnutí ,např. sp.zn. 29Cdo2495/98, 30Cdo2247/99, 33Odo 588/2003, 33 sp.zn. Odo 810/2006, 33 Odo 1385/2004, ze dne 27.1.2010, 33Odo 5364/2007, 33 Cdo 3591/2012 a řadě dalších.

Pro posouzení,zda je právní úkon v rozporu s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. nestanoví zákon hlediska,ze kterých má soud takový právní úkon posoudit. Z uvedených judikátů vyplývá, že vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Jde-li o smluvní pokutu, zákon výslovně neupravuje omezení při jednání KSBR 47 INS 5837/2011 stran o její výši, byla-li však sjednána smluvní pokuta nepřiměřená, je na místě vyhodnotit takové ujednání jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Přiměřenost smluvní pokuty má být zvažována zejména s ohledem na její účel, okolnosti, za nichž byla sjednána, charakter, příp. hodnotu zajištěného závazku, vzájemný poměr hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty a podobně. Při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je sice výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek avšak nepřiměřenost nelze usuzovat z celkové výšky smluvní pokuty, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný,neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty). Tato skutečnost by znamenala zpochybnění funkcí,které má smluvní pokuta plnit. V daném případě žalovaný usuzuje na nepřiměřenost smluvní pokuty z poměru původní výše závazku v jím nesprávně uvedené výši 120.000,-Kč a skutečné výše závazku ze smlouvy o úvěru ve výši 224.400,-Kč. Z těchto čísel dovozuje již správně, že si žalobce činí nárok na částku o víc než 54 % vyšší než dlužníkům poskytl. Insolvenční správce na přezkumném jednání ani na jednání ve věci dne 22.8.2013 samotnou smlouvu nezpochybňoval, toliko uvedl, že považuje smluvní pokutu ve výši 264.480,-Kč za nepřiměřenou vzhledem ke zbývající částce jistiny a vzhledem k tomu,že jsou dlužníci spotřebitelé. Dle názoru soudu s ohledem na vzájemný poměr původní povinnosti (úhrada 224.400,-Kč ve 36 měsíčních splátkách) a sankční povinnosti (úhrada 0,2% z poskytnutých 120.000,-Kč, tj. 240 Kč za každý den prodlení s plněním povinností z úvěrové smlouvy), je s ohledem ke všem okolnostem případu shora popsaným přiměřená, a ujednání o smluvní pokutě proto není neplatné podle § 39 obč. zákona pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaní se nemohou bránit splnění své smluvní povinnosti poukazem na dobré mravy,jestliže sami mohli zabránit růstu celkové výše smluvní pokuty tím, že by svou povinnost k placení dluhu v dohodnutých splátkách (nebo v případě zesplatnění závazku,vyúčtovaný splatný zbytek dluhu) zaplatili v co nejkratší době.).

Soud ze všech uvedených důvodů vyhověl žalobě, v celém rozsahu.

O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. V dané věci se jednalo o spor o pravost a výši přihlášené pohledávky proti insolvenčnímu správci. Ve věci byl sice úspěšný žalobce jako věřitel, ale proti žalovanému-insolvenčnímu správci. Z toho důvodu nemá žádný účastník právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Krajský soud v Brně dne 22. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Drahomíra Lukešová, v.r. Veronika Raušerová, DiS. samosoudce