46 Icm 63/2010
46 Icm 63/2010-180









ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud V Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou B. Zlámalovou V právní věci žalobce Citibank Europe plc, reg. V rejstříku společností V Irské republice pod. rg. č. 132781, se sídlem North Wall Quay 1, Dublin, Irsko provozující svou obchodní činnost V České Republice prostřednictvím Citibank Europe plc, Evropská 423/178, 166 40 Praha 6-Vokovice, IČ 281 98 131 zast. Mgr. Robertem Němcem, LL.M advokátem J áchymova 2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému č.1) JUDr. Soňa Rákosová, Dobětická 2332/1, 400 01 Ústí n. Labem, insolvenční správce dlužníka Jitka anonymizovano , anonymizovano , Nádražní 159, 410 02 Chotěšov, a č.2) Jitka anonymizovano , anonymizovano , Řehlovice 117, 403 13 Řehlovice 0 určení pravosti nevykonatelné pohledávky takto:

I. Žaloba na určení, že žalobcem Citibank Europe plc, reg. V rejstříku společností V Irské republice pod. rg. č. 132781, se sídlem North Wall Quay 1, Dublin, Irsko provozující svou obchodní činnost V České Republice prostřednictvím Citibank Europe plc, Evropská 423/178, 166 40 Praha 6-Vokovice, IČ 281 98 131 uplatněná pohledávka ve Výši 12.511,89 Kč V řízení KSUL 46 INS 8725/2009 je po právu, s e z a m í t á.

II. Zádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení

POkľačOVánÍ -2-ICIľl Odůvodnění:

Žalobou, doručenou soudu dne 08.04.2010, se domáhal žalobce rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že jeho pohledávka vzniklá v souvislosti s vydáním a užitím CITI kreditní karty č. 5101360006721000, přihlášená do insolv. řízení ve Věci úpadce Jitka anonymizovano vedeném u Krajského soudu V Ústí n. Labem pod sp.zn. KSUL 46INS 8725/2009 ve Výši 74.109,24Kč je zjištěna. Protože správkyně namítla, že popřela pouze část pohledávky věřitele do výše 9.900,--Kč, žalobce upravil petit tak, že změnil částku 74.109,24Kč na správně částku 9.900,--Kč a tedy požaduje, aby z titulu uplatněné smluvní pokuty z prodlení s placením dluhu ze smlouvy o úvěru ve Výši 9.889,--Kč + další úhrady ve Výši 2.622,--Kč je po právu.

Žalobce uvedl, že na základě žádosti p. anonymizovano (dále jen dlužnice) schválil vydání kreditní karty. Vydáním karty vznikla mezi žalobcem a dlužnicí smlouva. Žalobce zaslal dlužnici neaktivní kreditní kartu. Dlužnice kreditní kartu aktivovala a užívala. Při schválení žádosti žalobce stanovil dlužnici limit, do jehož Výše dlužnice mohla čerpat peněžní prostředky. O aktuální Výši kreditu informoval věřitel dlužnici prostřednictvím výpisu z kartového účtu.

Za úplné splacení dluhu se považuje uhrazení dluhu Včetně úroků, poplatků či předběžných úroků ke dni připsání splátky na kartový účet. Úrok je počítán od okamžiku provedení výběru V hotovosti až do úplného splacení. Dlužnice svůj dluh úplně nezaplatila. Dlužnice neplatila ani stanovené minimální splátky a tedy nejpozději V den splatnosti splátky vznikla dlužnici kromě povinnosti platit smluvní úroky i povinnost hradit smluvní pokuty a nebo poplatky stanovené a uveřejněné V aktuálním ceníku. Na přezkumném jednání dne 22.03.2010 byla pohledávka popřena do Výše 9.900,--Kč správkyní i dlužnicí.

Na přezkumném jednání popřely část pohledávky věřitele do Výše 9.900,--Kč, jak dlužnice p. Madaj ová-žalovaná č.2), tak žalovaná č. 1) insolv. správkyně.

Žalobce byl o popření pohledávky vyrozuměn dopisem správkýně dne 29.03.2010.

S popřením sve pohledávky věřitel nesouhlasil s tím, že na zaplacení smluvní pokuty má nárok dle ujednání ve smlouvě. Přímo na formuláři žádosti o aktivaci EUROTEL CITI kreditní karty jsou vytištěny podmínky související s podpisem žádosti, které jsou nedílnou součástí smlouvy o vydání a užití kreditní karty. U karty by měl být i sazebník. Poplatky spojené s užíváním karty upravují OP bod.7 a sazebník. Sazebník v bodě G Všeobecné poplatky uvádí smluvní pokutu 5 50,--Kč měsíčně. Účtovanou pokutu nepovažuje věřitel za nepřiměřenou, když smluvní pokuta byla žalovanou vypočítávána z nezaplacené částky, nikoliv jako paušální zajištění platby pohledávky, bez ohledu na Výši dluhu.

Žalobce uvedl, že celkem bylo čerpáno 222.859,24Kč. Neuhrazena byla celk. částka 74.109,24Kč. Částka veškerých úroků a poplatků činí od srpna 2005 do září 2009 částku 104.155,47Kč. S tím, že jistinu představuje částka 118.703,67Kč. Úroky a poplatky za rozhodné období 99.225 ,87Kč a celková úhrada na jistině pohledávky je 49.524,13Kč.

Z žalobních tvrzení je zřejmé, že dlužnice od počátku smluvního vztahu uhradila 148.7 50,--Kč, když skutečná výše čerpané jistiny činila 118.703,67Kč. Za stejné období žalobce dlužnici předepsal úroky a poplatky z prodlení ve Výši 104.155,47Kč, tj. 87,77% čerpané jistiny s tím, že prvotně umořoval úroky z prodlení a poplatky a teprve poté umořoval jistinu. Dlužnice mimo jiné platila i pojistné ve Výši 540,--Kč. Obchodní podmínky platné od 01.05.2005 předložil

POkľačOVánÍ '3-ICIľl

žalobce přípisem ze dne 16.08.2011.

Žalobce dne 13.05.2010 k žalobě přiložil listinné důkazy, a to obchodní podmínky pro držitele kreditních karet platné pro r. 01.01.2008, žádost o vydání a užití kreditní karty ze dne 25.07.2005, historii vzniku pohledávky-jakási sjetina bez data a bližšího vysvětlení, měsíční Výpis z kreditní karty 8.07.2007 až 8.12.2007, 08.04.2008 až 08.12.2008, 08.01.2009 až 08.09.2009. Sazebník platný od června 2009, přihlášku do insolv. řízení.

Pohledávku popřela jak správkyně, tak dlužnice s tím, že smluvní pokuta do Výše 9.900,--Kč je V rozporu s dobrými mravy. Smluvní pokuta byla dle názoru dlužnice i správkyně neúměrně vysoká k Výši k zajišťovanému plnění, které měla dlužnice věřiteli uhradit a které také správkyně uznala. Při měsíční splátce 2.000,--Kč je smluvní pokuta ve Výši 550,--Kč tzn. 27,5% vysoká zejména, když je účtovaná opakovaně. V některých měsících je navíc účtována 2x V témž zúčtovacím období.

Soud nařídil přípravné jednání na den 21.10.2010. K jednání se omluvil žalobce, jednání bylo odročeno na 05.11.2010, pro nemoc soudkyně bylo jednání odročeno na 24.11.2010.

Na přípravném jednání dne 24.11.2010 byli účastníci seznámeni s dosavadním šetřením soudce a zejména i sjudikaturou. Byli vyzváni, aby se ve lhůtě 14 dnů tj. do 08.12.2010 s upozorněním na koncentraci řízení dle ust. § 114 c) odst. 4) o.s.ř vyjádřili a předložili další důkazy ke svým tvrzením, specifikaci dluhu atd.

Žalobce podal doplňující vyjádření dne 08.12.2010. Zopakoval vněm stávající stav a tvrzení. Poukázal na jednotlivé body obchodních podmínek (dále OP). Dále trval na tom, že smlouva o úvěru byla uzavřena a také se řídí obchodním zákoníkem, nikoliv zákoníkem občanským (§ 497 a násl. Obch. zák.) s tím, že připustil, že smlouvy o spotřebitelském úvěru se řídí tím zákonem, který se může použít ve prospěch zúčastněné strany.

Srovnání smluvní pokuty s výší úroků z prodlení dle názoru žalobce není V rozporu s dobrými mravy. Smluvní strany si pro zajištění závazku oboustranně zvolilý smluvní pokutu. Smluvní pokuta 550,-Kč měsíčně kryla celý aktuální zůstatek, V daném případě se pohyboval V řádech několika tisíc. Co se týče duplicity smluvní pokuty v některých výpisech, jde zjevně o smluvní pokuty za období předchozího měsíce, když V řádném Výpise nebyla pokuta účtována. Výše smluvní pokuty nepřesahuje V daném případě 0,67% denně a tedy tato částka není V rozporu s dobrými mravy. Další bližší specifikaci dluhu nepředložil.

Zalované se písemně neVýj ádřily.

U jednání dne 15.11.2011 trvala žalobkyně na svých tvrzeních, které předložila soudu V písemných vyhotoveních. Žalovaná trvala na tom, že smluvní pokuta je V rozporu s dobrými mravy, že dlužnice V podstatě nikdy nebyla seznámena s OP platnými v době, kdy podala žádost o vydání kreditní karty. Ani soudu tyto podmínky nebyly předloženy. Nebylo doloženo, že by žalobce kdykoliv předložil dlužnici jakékoliv návrhy na změnu podmínek. Žalobcem Vlastní smlouva o vydání karty, obchodních podmínkách aj. náležitostech poskytování služeb z kreditní

POkľačOVánÍ -4-ICIľl karty vyplývající soudu, ani dlužnici nebyla nikdy předložena. Žalobce předložil pouze kopii Žádost o Eurotel kreditní kartu

Soud provedl dokazování listinami.

Žádost o Eurotel kreditní kartu ze dne 25.07.2005. Jde o formulář, na jehož lícové straně jsou předepsané kolonky-typ karty, Výše bonusu, nabídka platná do 25 .07 .2005, jméno, adresa, č. mobilního tel., příjem a zaměstnavatel. Na druhé straně formuláře jsou velmi drobným písmenem, téměř nečitelné, pod názvem Souhlasím, další body, které zájemce svým podpisem stvrzuje. V bodě 5) je uvedeno .. souhlasím, že jsem obdržela a souhlasím se sazebníkem a obchodními podmínkami pro držitele karet..

Sj etina výkazu používání karty a různých poplatků-úroky, pojištění, poplatky za Výběry, jakási kolonka, úprava úroků počínaje 08.07.2007 do 08.09.2009. Měsíční výpisy a období 8.07.2007 až 8.12.2007, 08.04.2008 až 08.12.2008, 08.01.2009 až 08.09.2009. Ve výpisechjsou uvedený splátky, poplatky a jakási hotovost na zavolanou + úroky z této částky. Zda a jak byla uzavřena další smlouva či dodatek o Výběru na zavolanou, jaké jsou podmínky použití hotovosti na zavolanou, opět chybí. U výpisu z 08.07.2007 je např. V kolonce minimální splátky, je Vždy uvedená jiná částka minimální splátky. Pravděpodobně dle procenta z poskytnuté částky. Ve spodní části jsou kolonky: původní částka 17 .500,--Kč, zbývající jistina 6.655,42Kč zbývající počet splátek 12, roční úrok. Sazba 13,9% měsíční splátka 597,26Kč. V dalších výpisech se zbývající počet splátek a zbývající jistina snižují. Co tyto údaje znamenají, také žalobce blíže nevysvětlil. Bez vysvětlení zůstal i údaj úprava úroku částka 2,17Kč. Pravděpodobně jde o zaokrouhlení, ale čeho, jakého úroku, ze kterého data, opět není zřejmé, zvláště když V kolonce úroku je částka nezaokrouhlená např. ve Výpise z 09.12.2007, je uvedena částka 1330,14Kč. Ve Výpise předloženém soudu ze dne 08.04.2008 jsou uvedený úroky naprosto nečitelné a nespecifikované. Obvykle V kolonce minim. splátka je i splatnost této částky a V následujícím Výpise obvykle je tato částka uhrazena. Za jaký dluh, za jaké období a jak tedy došel žalobce k závěru, že jsou zde nároky na úroky z prodlení a pokutu z výpisů, Vůbec není zřejmé.

Přihláška pohledávky do insolv. řízení z 05.01.2010 není blíže specifikována. Je uvedena Výše jistiny sumárně ve Výši 69.179,54Kč příslušenství-obecně uvedeno-smluvní úroky, poplatky, pojištění 4.929,70Kč s tím, že je uvedeno dále: součet smluvního úroku 26,40% p.a. ze zůstatku jistiny ve Výši 1.811,55Kč + poplatky ve Výši 5.750,--Kč + pojištění 368,15Kč. K doplnění přihlášky musel být věřitel vyzván. Svůj nárok zjevně ničím nedoložil, protože dopisem ze dne 18.01.2010 předložil správkyni Všeobecné obchodní podmínky, sazebník a historii vzniku pohledávky, jaké konkrétně doklady předložil neuvedl, tudíž není Vůbec zřejmé, zda předloží OP z r. 2008, nebo správně z r. 2005. Nepodal žádné vysvětlení, jak k výpočtům došel, pouze odkázal na výpisy z účtů. Protože doklady V přípise správkyně nespecifikoval, soud se může jen domnívat, že jde o tytéž doklady, které předložil soudu.

Ve svém vyjádření ze dne 08.12.2010 žalobce stále trvá na oprávněnosti smluvní pokuty a poukazuje na OP. Trvá na použití ust. § 261/3,273, 497, 544 a násl. aj.obch. zák. nesouhlasí s tím, že by jakákoliv smluvní pokuta byla nepřiměřenou. Dle názoru žalobce si strany platně sjednaly pro zajištění závazku smluvní pokutu a odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. 33Cdo 3053/2007 a na

POkľačOVánÍ '5' ICIľl rozhodnutí NS 330do 61/2005 s tím, že smluvní pokutu sjednanou paušálně a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby je namístě hodnotit rozdílně.

Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že dlužník podal žádost o vydání kreditní karty na formuláři velikosti A5. Na zadní straně formuláře je velmi drobným a téměř nečitelným písmem 8 dalších podmínek uzavření smlouvy. Dle sdělení věřitele Však smlouva vznikne až zasláním a prvním využitím karty. To Však je údajně uvedeno až V OP.

Dle názoru soudu, daná úvěrová smlouva má charakter smlouvy spotřebitelské(§ 262/4obch.zák.) a kromě jiných sankcí rozpuštěných V měsíčních splátkách (úroku z prodlení a zpochybnitelného smluvního úroku) obsahuje i ujednání o smluvní pokutě V obchodních podmínkách, která jsou V rozporu s § 56 odst. 3 písm. h) obč. zákoníku.

Dle judikatury Nejvyššího soudu V Brně a zejména na nález Ústavního soudu III ÚS 77/97 ze dne 08.07.1977 a v neposlední řadě na rozpor se Směrnicí Rady ES č. 93/13 EHS ze dne 05.04.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Směrnice stanoví, že spotřebitelské smlouvy musí být sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Z předloženého dokladu nazvaného Žádost o Eurotel kreditní kartu je zřejmé, že zejména ujednání o převzetí OP a sazebníku, o pojištění tedy, že Všechna důležitá ujednání smlouvy jsou uvedena malým písmem na zadní straně smlouvy. Není zcela zřejmé, zda tato tvrzení dlužník uznal a vzal na vědomí, když tvrdí, že nikdy žádné OP neobdržel. Žalobce neunesl ani břemeno důkazní, když soudu předložil OP ze zcela jiného období, než kterého se týkalo uzavření tzv. smlouvy. Ostatně sám uvedl, že smlouva byla uzavřena až akceptováním žádosti a zasláním a použitím karty. Z předložené kopie OP je také zřejmé, že i tý jsou psáný velmi drobným písmem. Ze zkušenosti soudu, kdy podobné kreditní karty jsou nabízeny V obchodních centrech, má soud za to, že klient ani nemusí předpokládat, že leták, který obdrží při vyplnění formuláře o vydání kreditní karty je obchodními podmínkami a tímto, že se zavazuje k podmínkám, které jsou v řadě ustanovení OP zjevně jednostranné a nevýhodné. Řada podmínek je neovlivnitelných dlužníkem. A i kdyby je ovlivnit mohl, není z žádosti o vydání karty zřejmé, které ustanovení letáku se vztahují na produkt, o který žádá a který může využívat. V OP jsou stanovený pouze podmínky sankcí, není možnost je jakkoliv měnit nebo upravovat ze strany klienta. Klient může kartu pouze nepoužívat a Výpovědět. Úroky a sankce nej sou zcela konkrétně stanoveny, jsou jen odkazem na sazebník. Ve výpisech není uvedeno, za jaké období je dlužník v prodlení a od kdy do kdy jsou poplatky z prodlení a pokuty účtovány ebený. Proč, když platby chodily Včas (Viz. výpisy např. 08.07.2007 splatnost je 02.08. na částku 4.000,--Kč a Vdalším Výpise z 08.08.2007 je platba provedena 26.07.2007, úrok je Výpočten na částku 1.186,--Kč ). Navíc zjevně není jasné, o jaký úrok jde. Stejně tak jsou zmatečná oznámení pod čarou výpisu Viz. kolonka shrnutí a pak Výše uvedený samotný výpis.

V neprospěch věřitele je zcela neprokazatelné ujednání řady podmínek týkajících se dalších produktů smlouvy (např. ustanovení bod 19.1. . . .pokud mý nevyužijeme změny, nevylučuje to Výkon práv. . ., povinnosti věřitele jsou jasně dané a ke změně postačí oznámení věřitele, zatímco dlužník se dočká změny pouze pouhým opomenutím podat odpověd na dané oznámení, dlužníkovi je změna věřitelem V podstatě direktivně oznámena. Dlužník může

POkľačOVánÍ '6' ICIľl dosáhnout výpovědi nebo změny výhradně písemně V termínu odpovědí na direktivní příkaz věřitele atd.). Změny jsou často klientu V podstatě a pouze telefonicky vnucovány-viz. úvěr na zavolanou, kdy není klient zcela jednoznačně a to ani dodatečně upozorněn na fakt, že takováto změna, doplnění původní žádosti, nese sebou i další sankční podmínky-další poplatky, úroky i úroky z prodlení, pokuty.

Soud má pochybnosti i o Výši úroků z prodlení, kdy není respektována kogentní úprava úroků z prodlení (517/2 obč. zák.) i o oprávněnosti účtované pokuty. V přihlášce a ani poté není přesně specifikováno, za jaké období a jaké úroky jsou účtovány, proč jsou účtovány úroky 13,9% z částky 17 .500,--Kč, co je to za obnos nebo limit, kdy a po jakou dobu byla dlužnice V prodlení a je jí účtována pokuta, resp. úroky z prodlení atp.

Ve vyúčtování všech sankcí je tedy přinejmenším řada nejasností a je jen dobrou vůlí správce, že Vše přepočítal a uznal alespoň jakési úroky.

V současné době je zjevný nedostatek současné právní úpravy spočívající v absenci úpravy lichevní smlouvy, jak tomu bylo V Obecném zákoníku občanském z roku 1811. Podle nálezu Ústavního soudu III ÚS 77/97 ze dne 08.07.1977 zásad uznávaných až do zrušení Obecného zákoníku občanského zr. 1811 zákonem č, 141/1950 Sb., tedy do doby, kdy po násilném zvratu V čs. státě počalo docházet k rozrušování právního řádu, zcela odpovídajícího demokratickým hodnotám státu (čl. 1, čl. 2 odst. 4, čl. 4 úst. Žák. č. 1/ 1993 Sb.), je třeba dbát i V současné době a z nich při aplikaci současného práva vycházet, a to zejména tam, kde současná právní úprava vykazuje mezery, které nezbývá než překlenout výkladem . Z toho žalovaný dovodil absolutní neplatnost ustanovení o smluvní pokutě podle § 39 obč. zák. při zneužití něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumove slabosti, nebo něčího rozrušení s odkazem na plnění, která jsou ve vzájemném hrubem nepoměru, sledující zisk, nikoli funkci zajišťovací.

Insolvenční správce využil možnost danou insolvenčním zákonem k tomu, aby popřel nevykonatelnou pohledávku žalobce z důvodu neplatnosti ujednání o smluvní pokutě z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Insolvenční soud se zcela ztotožnil s velmi podrobnou argumentaci žalovaného insolvenčního správce ohledně neplatnosti ujednání o smluvní pokutě. Pro stručnost na tuto argumentaci odkazuje a zdůrazňuje, že i dle právního názoru soudu 1. stupně se jedná o ujednání absolutně neplatné, a to z následujících důvodů:

-charakter žádosti o poskytnutí kreditní karty potažmo smlouvy o úvěru mezi žalobcem a dlužníkem je ryze spotřebitelský a na takovou úvěrovou smlouvu nedopadají ustanovení obchodního zákoníku, ale zákoníku občanského, zejm. §§ 55 a 56.

-ustanovení na ochranu spotřebitele byla do občanského zákoníku vložena s účinností od 01.01.2001 zákonem č. 367/2000 Sb., který je implementací mezinárodního norem do norem tuzemských, zejména představuje provedení (kromě jiného) Směrnice rady č. 93/ 13 EHS ze dne 05.04.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Článek 6 této Směrnice stanoví, že:

Clenské státy stanoví, že nepřiměřené podmínky použité ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem prodávajícím nebo poskytovatelem se, jak je stanoveno V rámci svých vnitrostátních právních

POkľačOVánÍ '7' ICIľl předpisů, nesmí být pro spotřebitele závazné a že smlouva bude nadále závazná strany podle těchto podmínek, pokud je schopen nadále existovat bez nepřiměřených podmínek.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby spotřebitel nebyl zbaven ochrany poskytované touto směrnicí na základě volby práva non-země za právo rozhodné pro smlouvu, pokud již úzké spoj ení s na území členských států

-otázka nepřiměřenosti smluvních ujednání (tedy i ujednání o smluvní pokutě) musí být ve světle judikatury Evropského soudního dvora posuzována z úřední povinnosti (žalovaný insolvenční správce poukázal na rozhodnutí C-240/98 a C-244/98 ze dne 27.06.2000), a to nezávisle na jakýchkoli lhůtách (rozhodnutí C-473/00 ze dne 21.11.2002)

-V posuzovaném případě se jednalo o předem sestavený formulář žádosti o poskytnutí kreditní karty, v němž jsou stanoveny podmínky jednostranně navíc s odkazem na jakési OP. V dané žádosti jsou ujednání druhostranně malým typem písma za podpisem stran

-V platném občanském zákoníku či zákoně č. 367/2000 Sb. absentuje právní úprava lichevní smlouvy, jak ji znal § 879 Obecného zákoníku občanského, vyhlášeného dne 01.06.1811, kdy lichvář, který situaci navodil, o ní Věděl, či musel Vědět. Lichevní smlouva byla def1nována takto: kořistě z lehkomýslnosti, tísně, slabosti rozumu, nezkušenosti nebo vzrušení mysli jiného, dá sobě nebo třetímu za plnění slíbiti nebo poskytnouti plnění vzáj emné, jehož majetková hodnota je V patrném nepoměru k hodnotě plnění

-jak bylo uvedeno již Výše ve vyjádření žalovaného insolvenčního správce žalované č. 1), k těmto principům lichevního jednání se obrátil ve sve argumentaci. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 08.07.1997 sp.zn. III ÚS 77/97 V tom smyslu, že z rozumných zásad Obecného zákoníku občanského je třeba vycházet i V současné době zejména tam, kde právní úprava vykazuje mezery, které je třeba překlenout výkladem

-V neposlední řadě je třeba přihlédnout i k tomu, že V rámci splátek je kumulováno množství různých poplatků, smluvních úroků (ve spotřebitelských smlouvách lze uplatnit pouze zákonný úrok z prodlení, a to až pote, co nastane skutečnost prodlení s placením dluhu-Viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 873/2006) a pokut, vysoké RPSN a v rámci tzv. úplat jsou tyto částky splácený až do úplného zaplacení i V případě, že dlužník platí splátky řádně a Včas. Tyto úplaty jsou určeny ke krytí podnikatelského rizika žalobce a jsou uzavírány stím, že smlouva nebude dlužníkem plněna.

Z Výše uvedeného vyplývá, že žalobce, který poskytl finanční prostředky dlužníku, měl zajisté nárok na jistou úplatu za poskytnutý úvěr a dále by měl nárok na zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku, vycházeje ze spotřebitelského charakteru dané úvěrové smlouvy. Vyloučený jsou smluvní úroky z prodlení, smluvní pokuty a další smluvní sankce, které nebyly smluveny, ale jednostranně stanoveny žalobcem V obchodních podmínkách (OP), od kterých se dlužník neměl možnost při sjednání úvěru odchýlit. Měl pouze možnost úvěr nepřijmout. Za tíživé životní situace a nabídce poměrných měsíčních splátek jako zdánlivě pro dlužníka výhodných, jejichž Výši stanovuje Výhradně věřitele, nastupuje právě onen lichevní prvek

POkľačOVánÍ '8' ICIľl spočívající ve zneužití nezkušenosti, slabosti a lehkomýslnosti třetí osoby V poskytnutí plnění, které je V nepoměru k plánovanému skrytě ziskovému protiplnění ze strany dlužníka. Za tohoto stavu, kdy podpisy účastníků smlouvy jsou situovány před všemi důležitými ujednáními (včetně ujednání o smluvní pokutě), není zřejmé, zda dlužník byl se všemi sankcemi řádně obeznámen. Je tak silně narušen princip smluvní pokuty, zejména co se týká jejího prevenčního charakteru. O jejím smyslu zajišťovacím, sankčním a kompenzačním již bylo hovořeno Výše s tím, že tento charakter má V daném případě řada jiných smluvních sankcí rozpuštěných V úplatě za poskytnutí úvěru. Poté se jeví sankční ujednání uvedená v obchodních podmínkách jako v rozporu s § 56 odst. 3, písm. g) a h) obč. zák. a samotné ujednání o smluvní pokutě jako rozporné s obecně uznávanými pravidly nazývanými dobré mravy a jako takove nemůže požívat ochrany podle § 39 obč. zákoníku (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 2707/2007 ze dne 14.10.2009).

Žádný z účastníků neuplatnil náhradu nákladů řízení, žalobce s poukazem na ust. §201 Ins. zák., žalovaná 2) nepožadovala Vůbec náhradu nákladů, žalovaná 1) ins. správkyně vykonávala činnost v rámci svého postavení správce. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Ústí nad Labem dne 22.11.2011

JUDr. Renata B. Zlámalová V. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Denisa Hlavová