46 ICm 751/2012
46 ICm 751/2012-35 KSUL 46 INS 23177/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v právní věci žalobce MONETA Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4-Michle, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, IČ 256 72 720, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalovanému Ing. Pavlu Tlustému, Děčín I, Sládkova 449/22, insolvenčnímu správci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Terezín, Palackého 293, o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce za dlužníkem v částce 57.646,-Kč se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 20.3.2012 se žalobce domáhá ve vztahu k žalovanému jako insolvenčnímu správci dlužníka Petra anonymizovano určení pravosti nevykonatelné pohledávky v částce 57.646,-Kč. Jedná se o náhradu nákladů řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 151 EC 4533/2011 (v žalobním petitu je písařská chyba, správná identifikace rozhodnutí je opakovaně uváděna v narační část žaloby), tato náhrada nákladů byla součástí dílčí pohledávky č. 1 přihlášené žalobcem jako věřitelem ve věci dlužníka Petra anonymizovano vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 23177/2011, přičemž náhrada nákladů byla přihlášena jako podmíněná, vázaná na podmínku pravomocného skončení uvedeného řízení. Žalovaný pohledávku popřel s odůvodněním, že do přezkumného jednání nebyly náklady přiznány pravomocně. O popření vyrozuměl žalobce dopisem ze dne 2.3.2012. V době podání žaloby byla náhrada nákladů již pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13.12.2011, který nabyl právní moci 4.2.2012. isir.justi ce.cz

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Usnesením ze dne 26.5.2015 č.j.-25 vyzval soud žalobce a usnesením ze dne 26.5.2015 č.j.-26 vyzval soud žalovaného, aby sdělili ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Oběma účastníkům bylo příslušné usnesení doručeno 27.5.2015, nevyjádřili se.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 15.11.2016 byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí podepsanému soudci.

V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud o věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listin předložených účastníky a na základě skutečností vyplývajících z insolvenčního rejstříku. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 23.11.2016.

Soud se předně zabýval tím, zda byla žaloba podána včas.

Přezkumné jednání, kde žalovaný popřel z pohledávky žalobce přihlášené 18.1.2012 a doplněné 27.1.2012 (P5-1,2) pohledávku na náhradu nákladů řízení (sp. zn. 151 EC 4533/2011, Obvodní soud pro Prahu 1) se konalo dne 31.1.2012 (B-4), vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem s poučením o dalším postupu bylo přezkumu nepřítomnému žalobci doručeno dne 6.3.2012 (B-7); jde o zjištění z uvedených část insolvenčního rejstříku (sp. zn. KSUL 46 INS 23177/2011).

Podle § 198 odst. 1 věty první a druhé zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ), věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Věřitel tedy uplatnil žalobu na určení pravosti nevykonatelné pohledávky u soudu před uplynutím lhůty 15 dnů od doručení vyrozumění, tedy včas. Důvod k odmítnutí žaloby pro opožděnost (160 odst. 4 IZ) dán nebyl, proto se soud žalobou zabýval dále věcně.

Soud z insolvenčního rejstříku (KSUL 46 INS 23177/2011) dále zjistil, že insolvenční řízení ve věci dlužníka Petra anonymizovano bylo zahájeno na jeho návrh dne 13.12.2011 (A-4), dne 19.12.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno řešení jeho úpadku oddlužením, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný a soud vyzval věřitele k podání přihlášek do 18.1.2012 (A-8), dne 31.1.2012 se konalo přezkumné jednání, kde byla přezkoumána pohledávka žalobce P5 a byla insolvenčním správcem popřena ohledně části dílčí pohledávky č. 1 v částce 57.646,-Kč, představující podmíněně přihlášenou náhradu nákladů řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 151 EC 4533/2011 do pravosti a pořadí z toho důvodu, že náhrada nákladů není pravomocně přiznaná (B-4 a B-6) a dne 1.2.2012 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (B-5).

Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 151 EC 4533/2011-14 ze dne 13.12.2011 soud zjistil, že žalobci byla tímto rozsudkem přisouzena náhrada nákladů řízení v částce 57.646,-Kč; rozsudek nabyl právní moci 4.2.2012.

Z uvedených zjištění je pro rozhodnutí sporu určující skutkový závěr, že lhůta pro podání přihlášek věřitelů skončila 18.1.2012, zatímco náhrada nákladů řízení byla žalobci přisouzena rozsudkem ze dne 13.12.2011, který nabyl právní moci (až) 4.2.2012.

Podle § 151 odst. 1 o.s.ř., část věty před středníkem, o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

Podle § 173 odst. 3 IZ, přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.

Jelikož náhrada nákladů řízení je nárok vyplývající z procesního práva, vzniká tento nárok-podle výsledku řízení-(až) na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto ohledu konstitutivní povahu (rozsudek Nejvyššího soudu z 27.9.2007 sp. zn. 29 Cdo 238/2007 a usnesení /velkého senátu/ Nejvyššího soudu z 15.6.2011 sp. zn. 31 Cdo 488/2009 /publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2011 č. 146/). Před právní moci rozhodnutí přitom nelze pohledávku na náhradu nákladů řízení přihlásit ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2015 sp. zn. 29 ICdo 62/2014).

Vzniká-li nárok na náhradu nákladů řízení teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu, pak před okamžikem vzniku (před právní mocí soudního rozhodnutí, které nárok přiznává) neexistuje ani v podobě pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky. Před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení nárok na náhradu nákladů řízení (před okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Žalobcem uplatněná pohledávka na náhradu nákladů řízení neexistovala ani v době rozhodnutí o úpadku (19.12.2011), ani v době, kdy ji žalobce přihlásil do insolvenčního řízení (18.1.2012), ani v době, kdy uplynula propadná třicetidenní lhůta určená k přihlášení pohledávky rozhodnutím o úpadku (18.1.2012).

Popření (této části) pohledávky insolvenčním správcem bylo tedy na místě, zatímco podaná žaloba je nedůvodná. Soud ji proto zamítl.

Úspěšnému žalovanému by měl soud podle § 163 IZ a podle § 7 IZ a § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznat právo na plnou náhradu nákladů, které vynaložil k účelné obraně. Podle obsahu spisu mu však žádné náklady nevznikly; tomu odpovídá nákladový výrok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Ústí nad Labem dne 23. listopadu 2016 Mgr. Jiří Fellner soudce