46 ICm 4133/2017
č.j. 46 ICm 4133/2017-28 sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Pechou ve věci

žalobkyně: KLEMENT a.s., IČO 25016695 sídlem Hliňany 18, 400 02 Řehlovice zastoupená advokátem JUDr. Martinem Dančišinem sídlem Husova 240/5, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Mgr. Bc. David Vandrovec, IČO 69908664 sídlem Na Míčánce 1044/39, 160 00 Praha 6 insolvenční správce dlužnice VÍTKOVICE GEARWORKS, a.s. IČO 25877933 sídlem Ruská 83/24, Vítkovice, 703 00 Ostrava zastoupený advokátem Mgr. Karlem Somolem sídlem Karlovo nám. 671/24, 110 00 Praha 1

o určení pořadí pohledávky

takto: I. Určuje se, že žalobkyně má za dlužnicí pohledávku za majetkovou podstatou ve výši 650.000,-Kč představující část ceny díla za provedení garančního testu A podle smlouvy o dílo uzavřené mezi dlužnicí a žalobkyní dne 8.4.2011.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová isir.justi ce.cz sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

Odůvodnění:

1. Žalobou došlou soudu dne 20. září 2017 se žalobkyně domáhala určení pořadí své pohledávky za dlužnicí ve výši 650.000 Kč představující neuhrazenou část ceny díla za provedení garančního testu A podle smlouvy o dílo uzavřené mezi dlužnicí a žalobkyní dne 8. 4. 2011 jako pohledávky za majetkovou podstatou podle ust. § 168 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) s tím, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s dlužnicí jako objednatelem dne 8. 4. 2011 smlouvu o dílo ve znění dodatku č. 1 ze dne 4. 3. 2013, na základě které žalobkyně uskutečnila pro dlužnici v období od 5. 9. 2016 do 21. 9. 2016 dohodnutou část díla označenou jako garanční test A (dále také jen garanční test A ). Žalobkyně dále uvedla, že ve smlouvě o dílo byl ujednán vznik nároku žalobkyně na zaplacení části ceny díla za provedení garančního testu A ve výši 650.000 Kč po podpisu protokolu o prokázání garantovaných parametrů žalobkyní a dlužnicí jakožto součástí provedení garančního testu A. Dne 21. 9. 2016, tj. v den kdy na dlužnici byl prohlášen úpadek, žalobkyně zaslala dlužnici k podpisu zmiňovaný protokol o prokázání garantovaných parametrů, který však dlužnice podepsala až v období mezi 22. 11. 2016 a 28. 2. 2017, kdy byl vrácen žalobkyni, čímž v souladu se smlouvou o dílo byl garanční test A dokončen a žalobkyni vznikla pohledávka za dlužnicí k zaplacení dohodnuté ceny ve výši 650.000 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předmětná pohledávka žalobkyně není pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ust. § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona, ale pohledávkou za práce provedené žalobkyní před zjištěním úpadku dlužnice, která měla být přihlášena žalobkyní do insolvenčního řízení jako pohledávka podmíněná ve smyslu ust. § 173 odst. 3 insolvenčního zákona, když podmínkou vzniku pohledávky žalobkyně za dlužnicí byl právě podpis protokolu o prokázání garantovaných parametrů smluvními stranami. Žalovaný poukázal na tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě, že garanční test A byl proveden v období od 5. 9. 2016 do 21. 9. 2016, kdy pouze došlo k sepsání protokolu o prokázání garantovaných parametrů. Žalovaný namítal, že se ve skutkových tvrzeních žaloby chybí tvrzení, na základě jakého konkrétního ustanovení je požadován uplatněný nárok. 3. V řízení vzal soud za prokázány následující skutečnosti: Z usnesení Krajského soudu v Ostravě, jednacího čísla KSOS 37 INS 18483/2016-A19 ze dne 21. září 2016, téhož dne zveřejněného v insolvenčním rejstříku, vzal soud za prokázáno, že soud dne 21.9.2016 zjistil úpadek dlužnice, insolvenčním správcem ustanovil žalovaného a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Z žádosti o úhradu pohledávky za majetkovou podstatou ve výši 650.000 Kč ze dne 6. 4. 2017, včetně dodejky, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně upozornila dlužnici, že dosud nedošlo k úhradě její pohledávky za majetkovou podstatou ve výši 650.000 Kč, splatné dne 20. 2. 2017, vyúčtované dlužnici daňovým dokladem č. 620160938, týkající se neuhrazené ceny části díla týkající se garančního testu A a tato výzva byla doručena dlužnici dne 10. 4. 2017. Z faktury/daňový doklad č. 620160938, vystavené dne 22. 12. 2016, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně tímto daňovým dokladem vyúčtovala dlužnici část ceny díla ve výši 650.000 Kč s datem splatnosti dne 20. 2. 2017s odkazem na smlouvu o dílo č. 111001 (smlouva o dílo,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

evidenční číslo objednatele 50510V0116), dodatku č. 1, přílohy C dodatku č. 1 za provedení garančního testu A a jeho vyhodnocení na zařízení 0B92 hospodářství VEP, platební milník 3/2. Z vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň ze dne 10. 4. 2017 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o uplatnění své pohledávky za majetkovou podstatou s tím, že plnění ze shora uvedené smlouvy o dílo probíhá ze strany žalobkyně i po prohlášení úpadku dlužnice a dlužnice dokončené části díla od žalobkyně přebírá. Na základě postupu prací v souladu se smlouvou o dílo, po ukončení garančního testu A a jeho vyhodnocení na zařízení 0B92 hospodářství VEP, vyúčtovala žalobkyně část ceny díla fakturou-daňovým dokladem č. 620160938 ze dne 22.12.2016, splatný dne 20. února 2017 ve výši 650.000 Kč, kterou dosud nezaplatil i přes výzvu ze dne 6. 4. 2017. Z předložení věci insolvenčnímu soudu k postupu dle ust. § 203a insolvenčního zákona ze dne 8. září 2017 vzal soud za prokázáno, že žalovaný jako insolvenční správce předložil insolvenčnímu soudu žádost o úhradu pohledávky za majetkovou podstatou učiněnou žalobkyní dne 6. 4. 2017 k postupu dle ust. § 203 insolvenčního zákona s tím, že dlužnice s uplatněnou pohledávkou nesouhlasí, a to pokud jde o věřitelem tvrzený charakter pohledávky, jakožto pohledávky za majetkovou podstatou. Dlužnice má za to, že žalobkyní uplatněná pohledávka nemá pořadí pohledávky za majetkovou podstatou, ale jedná se o pohledávku uplatňovanou do insolvenčního řízení přihláškou, uspokojovanou poměrně společně s ostatními pohledávkami přihlášených věřitelů, kdy se jedná o nárok na úhradu části ceny díla za plnění, jež se vztahuje k období před zahájením insolvenčního řízení a před vydáním rozhodnutí o úpadku. Z uvedeného důkazu má soud dále za prokázáno, že dlužnice ani žalovaný nezpochybnil samostatný nárok žalobkyně na zaplacení části ceny díla ve výši 650.000 Kč, ale pouze nesouhlasí s tím, aby pohledávka žalobkyně byla posouzena jako pohledávka za majetkovou podstatou. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2017, j.č. KSOS 37 INS 18483/2016- B133 vzal soud za prokázáno, že insolvenční soud uložil žalobkyni v souladu s ust. § 203a odst. 1 insolvenčního zákona, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky ve výši 650.000 Kč, s odkazem na návrh insolvenčního správce k postupu dle ust. § 203a insolvenčního zákona ze dne 8. 9. 2017. S ohledem na datum vydání uvedeného usnesení, v usnesení uvedenou 30denní lhůtu běžící od právní moci tohoto usnesení a skutečnost, že žalobkyně podala tuto žalobu dne 20. září 2017, má soud za to, že svůj nárok uplatnila včas v souladu s ust. § 203a odst. 1 věta prvá insolvenčního zákona. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 8. 4. 2011 vzal soud za prokázáno, že dlužnice jako objednatel uzavřela s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo, ve které bylo mimo jiné dohodnuto dílčí plnění sjednaného díla, kdy součástí dohodnutého dílčího plnění bylo i provedení garančního testu A včetně protokolů-první etapa a strany se dále dohodly, že žalobkyni jako zhotoviteli vznikne právo na zaplacení smluvní ceny díla nebo její části po jeho řádném dokončení a převzetí dlužnicí jako objednatelem v souladu s článkem 23 podmínek smlouvy, tj. po vystavení a podepsání protokolu o předmětném převzetí díla/části díla, a po obdržení dokladů (zejména řádného daňového dokladu dle smlouvy), dle článku 7.4.2. podmínek smlouvy (srov. článek 7.4. smlouvy o dílo). Z přílohy č. 1 smlouvy o dílo, zejména jejího článku 22.2 a 23.3 vzal soud dále za prokázáno, že tato příloha mimo jiné blíže upravovala postup související s ukončením a předáním části díla-garančního testu A, když bylo ujednáno, že neprodleně po ukončení komplexní

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

zkoušky zahájí žalobkyně jako zhotovitel v termínu dohodnutém s dlužnicí jako objednatelem garanční test A, jehož provedení prokáže dlužnici, že dílo splňuje garantované parametry předepsané pro garanční test A stanovené v příloze 3 smlouvy. Znamená to, že žalobkyně provede měření a vyhodnocení všech výkonnostních požadavků a funkcí předepsaných pro garanční test A v souladu se smlouvou a programem uváděným do provozu. Garanční test A bude ukončen podpisem protokolu o provedení garančního testu A (srov. čl. 22.2.). Nedílnou součástí protokolu o předmětném převzetí díla bude jako jeho příloha též soupis zjištěných zjevných vad a nedodělků díla (srov.čl. 23.3.). Dnem, kdy objednatel vydá protokol o předběžném převzetí díla, je dílo předáno zhotovitelem objednateli (srov. čl. 23.5.). Z dodatku č. 1 smlouvy o dílo vzal soud za prokázáno, že v tomto dodatku mimo jiné došlo k úpravě smluvních ujednání týkajících se garančního testu A a bylo výslovně ujednáno, že garanční test A bude proveden včetně předání protokolu o prokázání garantovaných parametrů po vydání protokolu o předběžném převzetí díla, provedeného v souladu s článek 23 podmínek smlouvy (srov. článek 2.2.7.), neprodleně po podpisu protokolu o předběžném převzetí díla zahájí zhotovitel v termínu dohodnutém s objednatelem garanční test A, jehož provedení prokáže objednateli, že dílo splňuje garantované parametry předepsané pro garanční test A, stanovené v příloze 3 smlouvy. Znamená to, že zhotovitel provede měření a vyhodnocení všech výkonnostních požadavků a funkcí předepsaných pro garanční test A v souladu se smlouvou. Garanční test A bude ukončen podpisem protokolu o prokázání garantovaných parametrů garančního testu A oběma smluvními stranami. Z uvedených důkazů (smlouvy o dílo, její přílohy č. 1 a jejího dodatku č. 1) vzal soud dále za prokázáno, že soupis protokolu o prokázání garantovaných parametrů garančního testu A oběma smluvními stranami není pouze formálním dokumentem týkající se předání díla, ale neoddělitelnou součástí provedení části díla označeného garanční test A. Z protokolu o prokázání garantovaných parametrů garančního testu A a protokolu o dílčím plnění v souladu s přílohou č. 1 smlouvy o dílo OB92-0683-KLE-VGW-DP-018, obojí s podpisy zhotovitele a obojí bez podpisů objednatele, vzal soud za prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalobkyně dokončila vyhodnocení garančních testů provedených 7. 9. 2016 a v souladu s uzavřenou smlouvou, její přílohou a dodatkem, vystavila protokoly jako součást provedení části díla a nezbytnou součást předání část i díla. Z protokolu o předběžném převzetí 0B92-hospodářství VEP DPS 10.03, DPS 10.05, DPS 10.16, protokolu o dílčím plnění v souladu s přílohou č. 1 smlouvy o dílo č. 12.4 (d) OB92- 0683-KLE-VGW-DP-018 s datem podpisu objednatele dne 22. 12. 2016 ve spojení s emailovou korespondencí, a to emailem ze dne 26. září 2016 ve 12:47 hod., ze dne 4. 11. 2016 v 10:12 hod., 22. 11. 2016 v 16:34 hod., 16. 11. 2016 v 15:24 hod., 16. 11. 2016 v 15:14 hod., 16. 11. 2016 v 15:08 hod., 20. 12. 2016 v 14:01 hod., 27. 2. 2017 ve 12:32 hod. a 28. 2. 2017 v 14:26 hod. vzal soud za prokázáno, že k podpisu protokolů došlo po zjištění úpadku dlužnice, a to dne 22. 12. 2016, když soud má z emailové korespondence mezi žalobkyní a dlužnicí mimo jiné zae prokázáno, že žalobkyně opakovaně urgovala podpis protokolů o provedení garančních testů A a protokolů o dílčím plnění (srov. např. email ze dne 4. 11. 2016, 16. 11. 2016 v 15:24 hod. nebo 20. 12. 2016 v 14:01 hod.), na což zpočátku bylo reagováno dlužnicí sdělením, že probíhá schvalovací a připomínkovací proces, když dlužnice k předaným protokolům (jeho přílohám) obdržela připomínky, které zpracovává (srov. např. email dlužnice ze dne 22. 11. 2016 v 16:34 hod.). S ohledem na skutečnost, že z těchto důkazů bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o podepsání protokolů dlužnicí jako objednatelem až po prohlášení jejího úpadku insolvenčním soudem (srov. tvrzení uvedená

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

v žalobě protokol podepsaný až v období mezi 22. 11. 2016 a 28. 2. 2017 ), soud již pro nadbytečnost neprováděl žalobkyní navržený důkaz výslech svědka Ing. Ondřeje Kadluse. Ze zmiňovaných důkazů má soud dále mimo jiné za to, že došlo k antidatování protokolu o prokázání garantovaných parametrů garančního testu A objednatelem s datem jeho podpisu k 21. 9. 2016. 4. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém stavu: Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s dlužnicí jako objednatelem dne 8. 4. 2011 smlouvu o dílo ve znění dodatku č. 1, ve které bylo sjednáno dílčí plnění sjednaného díla mimo jiné části díla označeného jako garanční test A. Součástí provedení této části díla (garančního testu A) bylo i provedení měření a vyhodnocení všech výkonnostních požadavků a funkcí a bylo dohodnuto, že provedení této části díla bude ukončeno podpisem protokolu o prokázání garantovaných parametrů garančního testu A oběma smluvními stranami. Mezi stranami smlouvy o dílo bylo dále dohodnuto, že žalobkyni jako zhotoviteli vznikne právo na zaplacení části ceny díla po jeho řádném dokončení a převzetí objednatelem, tj. po vystavení a podepsání protokolu o předběžném převzetí díla. K podpisu obou protokolů souvisejících s provedením a převzetím části díla garančního testu A pak došlo až po prohlášení úpadku dlužnice. Žalobkyně poté, co obdržela od dlužnice podepsané protokoly, vyúčtovala dne 22. 12. 2016 dlužnici dohodnutou část ceny díla ve výši 650.000 Kč, s datem splatnosti 20. února 2017. Dlužnice vyúčtované plnění žalobkyni neuhradila ani přes výzvu doručenou jí dne 6. 4. 2017, obrátila se na žalovaného jako insolvenčního správce s tím, že nesouhlasí s uplatněnou pohledávkou jako pohledávkou za majetkovou podstatou, následkem čehož žalovaný jako insolvenční správce dal podnět insolvenčnímu soudu k postupu dle ust. § 203a insolvenčního zákona a insolvenční soud svým usnesením ze dne 13. září 2017, j.č. KSOS 37 INS 18483/2016-B133 vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky ve výši 650.000 Kč, což žalobkyně včas dne 20. 9. 2017 touto žalobou učinila. 5. Podle ust. § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení. 6. Podle ust. § 203a odst. 1 insolvenčního zákona v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle ust. § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. 7. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předně soud zdůrazňuje (s ohledem na výhrady žalovaného, že ve skutkových tvrzeních žaloby chybí tvrzení, na základě jakého konkrétního ustanovení je požadován uplatněný nárok), že podaná žaloba ve smyslu ust. § 203a insolvenčního zákona je žalobou, u které soud posuzuje pouze její pořadí, tj. v posuzované věci, zda se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou. Ostatní výhrady související s uplatněnou pohledávkou (např. samotný vznik závazku, splnění sjednaného závazku ebo výše požadovaného plnění) jsou pak důvodem k postupu a podání

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

žaloby tak, jak jej upravuje ust. § 203 insolvenčního zákona. Za situace, kdy dlužnicí ani žalovaným jako insolvenčním správcem nebyl v průběhu celého insolvenčního řízení zpochybněn samotný uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení 650.000 Kč jako neuhrazené ceny za část provedeného díla a s ohledem na skutková tvrzení uvedená žalobkyní, má soud za to, že žalobkyně dostatečně určitým způsobem uvedla, na základě jakých skutečností uplatňuje svou pohledávku jako pohledávku za majetkovou podstatou. S ohledem na obranu žalovaného, že se jedná o pohledávku za práce provedené žalobkyní před zjištěním úpadku dlužnice, která měla být přihlášena žalobcem do insolvenčního řízení jako pohledávka podmíněná ve smyslu ust. § 173 odst. 3 insolvenčního zákona, když podmínkou vzniku pohledávky žalobkyně za dlužnicí byl právě podpis protokolu o prokázání garantovaných parametrů smluvními stranami, soud v poměrech posuzované věci zdůrazňuje, že je třeba při posouzení nároku, zda se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou, podle ust. § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona důsledně rozlišovat mezi skutečnostmi jakými jsou vznik (a dále případná existence závazků), sjednané plnění (sjednané dílo), posouzení provedení tohoto sjednaného díla (jeho části), vznik nároku na zaplacení části ceny díla, následná splatnost nároku a jeho případná vykonatelnost. Skutečností rozhodnou pro posouzení uplatněné pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou podle ust. § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona je pak vznik pohledávky neboli nároku na zaplacení části ceny díla po rozhodnutí o úpadku a nikoliv skutečnosti, kdy samotný závazek vznikl a případně, kdy došlo (třeba i v převážné části) k uskutečnění sjednaného plnění zhotovitelem. Za situace, kdy smluvní strany si ve smlouvě o dílo dohodly, že žalobkyni jako zhotoviteli vznikne vůči dlužnici jako objednateli nárok na zaplacení části ceny díla až po jeho provedení a předání zhotovitelem objednateli a současně jak k dokončení části díla, tak jeho předání došlo až po prohlášení úpadku dlužnice insolvenčním soudem, má soud za to, že pohledávka žalobkyně je v souladu s ust. § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona pohledávkou za majetkovou podstatou. K argumentu žalovaného, že pohledávka měla být přihlášena jako podmíněná ve smyslu ust. § 173 odst. 3 insolvenčního zákona soud poznamenává, že podmínku podle ust. § 36 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (srov. tehdy účinnou zákonnou úpravu podmíněnosti právních úkonů k datu vzniku smluvního vztahu mezi žalobkyní a dlužnicí), na jejímž splnění závisí účinnost jinak perfektního právního úkonu, je třeba odlišovat od podmínky, kterou si účastníci právního úkonu sjednali jako předpoklad (náležitost) pro vznik smluvního nároku (subjektivního práva a jeho odpovídající povinnosti), v dané věci práva na zaplacení části ceny díla až po jeho provedení a předání dohodnutým formalizovaným způsobem. V řízení smluvně sjednaný předpoklad na zaplacení části ceny díla pak pojmově nenaplňuje odkládací podmínky vymezené v ust. § 36 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, neboť se jím účinnost žádného právního úkonu ve smyslu tohoto ustanovení neodkládá a tudíž postup podle § 173 odst. 3 insolvenčního zákona nebyl možný (srov. např. také rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 894/2002). 8. K žalobkyni uplatněnému petitu žaloby v části týkající se výše pohledávky ( 650.000 Kč s příslušenstvím ), následně formulovanému výroku I. tohoto rozsudku s přihlédnutím k ust. § 152 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu a § 203a insolvenčního zákona, kdy uplatněná žaloba je žalobou na pořadí přihlášené pohledávky, má soud za to, že v posuzované věci došlo k rozhodnutí o celé projednávané věci, když v insolvenčním řízení žalobkyně vymezila svou pohledávku výší 650.000 Kč, žádné příslušenství pohledávky neuplatnila a takto neurčitě (co do druhu i výše) uvedené příslušenství v petitu žaloby soud

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová sp. zn. ins. řízení: KSOS 37 INS 18483/2016

považuje za písařskou nepřesnost žalobkyně, případně za údaj vztahující se k náhradě nákladů v tomto řízení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 ve spojení s ust. § 203a odst. 2 insolvenčního zákona s tím, že řízení o žalobě, zda pohledávka uplatněná věřitelem je pohledávkou za majetkovou podstatou, je incidenčním sporem podle ust. § 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, tj. incidenčním sporem o pořadí přihlášené pohledávky a ve sporech o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. 10. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení zvláštním způsobem k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Ostrava 24. ledna 2018

Mgr. Aleš Pecha, v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Kaniová