46 ICm 3860/2013
46 ICm 3860/2013-77 KSUL 46 INS 18820/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v právní věci žalobce JUDr. Marek Pavlovský, Ph.D., se sídlem Praha 5, Plzeňská 4, insolvenční správce dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, Masarykovo náměstí 97/1, zastoupeného Mgr. Ing. Lenkou Matiáškovou, advokátkou v Praze 5, Plzeňská 4, proti žalované Ing. Alena Veverková, se sídlem Roudnice nad Labem, Čechova 1644, insolvenční správkyně dlužníka ISVL s.r.o., se sídlem Budyně nad Ohří, Slánská 285, PSČ 411 18, IČ 272 91 855, zastoupené Mgr. Miroslavou Laňkovou, advokátkou v Litoměřicích, 5. května 154/1, o určení pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená v insolvenčním řízení dlužníka ISVL s.r.o. vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 18820/2011 jako P3 je v celé přihlášené částce 956.650,-Kč pohledávkou pravou (ze smlouvy o půjčce) a pohledávkou v této výši.

II. Žalobce vůči žalované nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 7.11.2013 se domáhala žalobkyně Jitka anonymizovano vůči žalované jako insolvenční správkyni dlužníka ISVL s.r.o. určení pravosti a výše nevykonatelné pohledávky. Předmětnou pohledávku přihlásila Jitka anonymizovano v insolvenčním řízení ve věci dlužníka ISVL s.r.o. vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 18820/2011 (P3), pohledávka činila 956.650,-Kč a jejím důvodem byla půjčka dlužníkovi-v této částce-splatná dne 31.12.2009; pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná. isir.justi ce.cz

Žalovaná pohledávku popřela při přezkumném jednání dne 8.10.2013 s odůvodněním, že půjčka nebyla prokázána, a o popření vyrozuměla věřitelku dopisem z téhož dne. Věřitelka v žalobě uvedla, že půjčka byla poskytnuta (přitom nárokuje pouze jistinu půjčky, nikoliv již úroky či úroky z prodlení), jako důkaz k půjčce označila písemnou smlouvu ze dne 20.6.2008, dále výslech jednatele dlužníka Martina Lihma a účetnictví dlužníka. Uvedla, že pohledávku v přihlášce chybně označila za vykonatelnou, ve skutečnosti však šlo o pohledávku nevykonatelnou.

Po podání žaloby došlo k tomu, že usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 13040/2014-A-10 ze dne 30.5.2014 byl zjištěn úpadek Jitky anonymizovano , usnesením č.j. KSPH 67 INS 13040/2014-B-23 ze dne 25.9.2014 nebylo schváleno její oddlužení a byl na její majetek byl prohlášen konkurs a usnesením ze dne 18.8.2015 č.j. KSPH 67 INS 13040/2014-B-86 byl jejím insolvenčním správcem ustanoven JUDr. Marek Pavlovský, Ph.D. Insolvenční správce na výzvu soudu podáním ze dne 17.1.2017 navrhl pokračovat v řízení za účelem prokázání přihlášené pohledávky. Ve věci se vyjádřil tak, že smlouva o půjčce ze dne 20.6.2008 je podle jeho názoru svým obsahem uznáním dluhu a posunutím splatnosti již poskytnuté půjčky; zdůraznil, že smlouva je opatřena úředně ověřeným podpisem jednatele insolvenčního dlužníka.

Prohlášením konkursu se řízení přerušilo (§ 263 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon /dále IZ/); dnem podání návrhu na pokračování v řízení se stal insolvenční správce žalobcem místo Jitky anonymizovano (§ 264 odst. 1 IZ).

Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 20.10.2014 uvedla, že trvá na popěrném úkonu, věřitelka totiž neprokázala faktické poskytnutí peněžních prostředků, tedy neprokázala vznik tvrzené pohledávky. Jestliže případně došlo k předání peněžních prostředků ještě před uzavřením smlouvy (datované 20.6.2008), pak šlo o smlouvu uzavřenou jen na oko , neodpovídající vůli stran. Půjčka je reálný kontrakt, je tedy nutné skutečné předání peněz (ať v hotovosti nebo bezhotovostně). Přitom jednatel dlužníka v podání soudu ze dne 19.5.2012 uváděl, že Jitka anonymizovano byla v dané době zadlužena a sama si u něj půjčovala peníze v řádu stokorun na vlak, na telefon apod.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 1.1.2016 byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí podepsanému soudci.

Soud ve věci nařídil jednání na 28.4.2017.

Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

Soud tak spor projednal a rozhodl o něm v nepřítomnosti žalované, vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř., jež se použije, stejně jako další ustanovení občanského soudního řádu, podle § 7 IZ přiměřeně).

Soud z insolvenčního rejstříku (KSUL 46 INS 18820/2011) zjistil, že usnesením ze dne 17.2.2012 č.j. KSUL 46 INS 18820/2011-A-29 byl zjištěn úpadek dlužníka ISVL s.r.o., na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná a soud vyzval věřitele k podání přihlášek do 19.3.2012. Dále z protokolu a upraveného seznamu (B-45, B-46) soud zjistil, že dne 8.10.2013 se konalo zvláštní přezkumné jednání, kde byla jako nevykonatelná přezkoumána pohledávka Jitky anonymizovano (P3) a byla insolvenční správkyní popřena do pravosti a v celém rozsahu co do výše z toho důvodu, že věřitelka nedoložila, že finanční prostředky opravdu předala dlužníkovi a že má vykonatelné rozhodnutí. Soud dále z přihlášky Jitky anonymizovano a z insolvenčního návrhu a jeho příloh (P3-1 až P3-12 a A1, A2) zjistil, že Jitka anonymizovano pohledávku přihlásila u insolvenčního soudu dne 18.10.2011, když podala (spolu s jednou další osobou) insolvenční návrh. Pohledávku označila za vykonatelnou, aniž by vykonatelnost doložila, šlo o částku 956.650,-Kč jako půjčku, kterou v průběhu několika let poskytla dlužníkovi na realizaci projektů Jirčany a Jindříš, pohledávka byla splatná 31.12.2009, přiložila smlouvu o půjčce ze dne 20.6.2008 s notářským ověřením z 9.6.2010. Součástí insolvečního návrhu byla smlouva o půjčce ze dne 20.6.2008 s podpisy Jitky anonymizovano a jednatele dlužníka Martina Lihma, jež byly legalizovány 9.6.2010 notářkou Mgr. Naděždou Alšovou. Dlužník stvrdil, že průběžně podle potřeb na realizaci projektu přijal od Jitky anonymizovano půjčku 956.650,-Kč (v listině je též text, že podpisem dlužníka na půjčce se zaručuje, že dlužník peníze převzal), prostředky měly být vráceny do 31.12.2009, úrok měl činit 2 % z půjčené částky se splatností ke dni vrácení prostředků a sjednána byla též sazba úroku z prodlení a to na 0,05 % denně. Smlouva je datována 20.6.2008, opatřena podpisy však byla až 9.6.2010 na legalizačním místě.

Z podání jednatele dlužníka Martina Lihma ze dne 19.5.2012 (B-7) soud zjistil, že dlužník se prostřednictvím uvedeného jednatele na výzvu soudu, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, vyjádřil tak, že je to pro něj obtížné, o pohledávkách ani společnosti nic neví, udělal pro Jitku anonymizovano tu přátelskou službu, že společnost byla napsána na něj, za což mu ona přislíbila podíl na zisku z realizace developerského projektu. Veškeré činnosti ve společnosti vykonávala ona, také by měla mít u sebe účetnictví, smlouvy, obchodní korespondenci. Bez prostudování těchto dokumentů, které jednatel nemá, tedy není schopen se objektivně vyjádřit. Uvedl ale, že pohledávka Jitky anonymizovano je velmi podivná, v té době si od něho půjčovala drobné částky v řádu stokorun na vlak, telefon apod., byla totálně předlužená, měla řadu exekucí a závazků a není tedy jasné, kde by vzala téměř milion.

Podle § 198 odst. 1 věty první a druhé IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Věřitelka uplatnila žalobu na určení pravosti nevykonatelné pohledávky u soudu před uplynutím lhůty 30 dnů od přezkumného jednání, tedy včas. Důvod k odmítnutí žaloby pro opožděnost (160 odst. 4 IZ) dán nebyl, proto se soud žalobou zabýval věcně.

Vzhledem k ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se řídí právní poměry vzniklé před účinností občanského zákoníku (před 1.1. 2014) dosavadními předpisy; sporná věc se tak posuzuje podle občanského zákoníku (dále obč. zák.), resp. podle obchodního zákoníku (dále obch. zák.), jež byly k tomuto datu zrušeny (§ 3080 bod 1. a 72. o.z.).

Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle § 323 odst. 1 obch. zák., uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.

Soud je zajedno se žalobcem, že smlouva o půjčce datovaná 20.6.2008 a podepsaná 9.6.2010 je svým obsahem uznáním závazku (již dříve poskytnuté půjčky) se splatností do 31.12.2009 (kromě potvrzení dlužníka, že tyto prostředky převzal, a za jakým účelem, je zde stvrzena splatnost, kterou půjčka měla, jakož i parametry úroku /2 % z jistiny/ a úroku z prodlení /0,05 % denně/). Žalobce tedy touto listinou v incidenčním sporu prokázal pravost a výši popřené nevykonatelné pohledávky, přihlášené Jitkou anonymizovano ; další důkazní návrhy proto vzal zpět (pokud by tak neučinil, soud by je zamítl jako nadbytečné). Bylo pak na žalované, aby nastolenou domněnku trvání závazku v době uznání vyvrátila. To se nestalo; tvrzení dlužníka, resp. jednatele dlužníka Martina Lihma (v podání z 19.5.2012), na které žalovaná poukazovala a jímž argumentovala, že přihlášená věřitelka zřejmě ani nebyla s to půjčku společnosti poskytnout, není dostačujícím důkazem pro vyvrácení domněnky trvání závazku. Pokud jednatel dlužníka listinu podepsal, tak se prvně přirozeně nabízí možnost, že závazek existoval, zejména když podpis jednatele na smlouvě byl legalizován, tedy byl spojen s tím, že se jednatel musel dostavit na legalizační místo, což vážnost vůle dlužníka, jak je v listině zachycena, umocňuje. Pokud by mělo jít o to, že dlužník (jeho jednatel) listinu podepsal, aniž by o závazku v listině uvedeném, potažmo o společnosti dlužníka cokoliv věděl (jednatel dlužníka sděloval, že společnost de facto vedla Jitka anonymizovano , tedy že on byl jen bílým koněm ), pak zase nemohl mít dostatečný přehled o záležitostech společnosti a jeho tvrzení (pochyby o existenci závazku) tak není způsobilé existenci závazku v momentu uznání efektivně vyvrátit.

Soud proto žalobě vyhověl.

Žalobce byl ve sporu úspěšný, měl by tedy právo na náhradu nákladů vynaložených k uplatnění práva (§ 163 IZ, § 142 odst. 1 o.s.ř.); ovšem ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (a o takový spor zde jde) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci (§ 202 odst. 1 IZ), čemuž odpovídá vyslovený nákladový výrok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Ústí nad Labem dne 28. dubna 2017

Mgr. Jiří Fellner soudce