46 ICm 1752/2011
46 ICm 1752/2011-78 KSUL 46 INS 10249/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v právní věci žalobce Česká insolvenční v.o.s., IČ 288 10 341, se sídlem Hradec Králové-Pražské Předměstí, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, insolvenční správce dlužníka ZEMKA Praha, s.r.o., IČ 256 31 691, se sídlem Kladenská 138/53, Vokovice, 160 00 Praha 6, zastoupeného Mgr. Zuzanou Zlatohlávkovou, advokátkou v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139, proti žalované Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková, se sídlem Révová 3242/3, Praha 10, insolvenční správkyně dlužníka STZ a.s., IČ 272 94 099, se sídlem Žukovova 100/27, Střekov, 400 03 Ústí nad Labem, zastoupené Mgr. Miroslavem Švendou, advokátem v Praze 1, Jánský vršek 323/13, o vyloučení pohledávky z majetkové podstaty

takto:

I. Ze soupisu majetkové podstaty úpadce STZ a.s. se vylučuje pohledávka za společností ZEMKA Praha, s.r.o. v částce 18.230.224,58 Kč sepsaná pod evidenčním číslem 60265 dne 7.6.2011.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 11.550,74 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 7.7.2011 se žalobce ZEMKA Praha, s.r.o. domáhal vyloučení pohledávky v částce 18.230.224,58 Kč ze soupisu majetkové podstaty insolvenčního dlužníka STZ a.s. Pohledávka byla sepsána-jako pohledávka na vrácení plnění poskytnuté žalobci společností STZ a.s. bez právního důvodu-žalovanou do majetkové podstaty dlužníka STZ a.s. dne 7.6.2011 pod evidenčním číslem 60265. O soupisu věcí byl žalobce vyrozuměn dopisem žalované, který mu byl doručen dne 9.6.2011; tímto dopisem současně vyzvala žalovaná žalobce k zaplacení částky 18.230.224,58 Kč do majetkové podstaty ve lhůtě 15 dnů. isir.justi ce.cz

Plnění poskytnuto bylo, nejednalo se ale o plnění bez právního důvodu-právním důvodem plnění byl pravomocný a vykonatelný rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky ze dne 19.11.2009 č.j. 1410/09. Podle tohoto rozhodnutí společnost STZ a.s. zaplatila žalobci (zčásti dobrovolně a zčásti v exekuci) částku 17.400.597,58 Kč; zbývající částka do výše žalovanou sepsané pohledávky je pak odměnou exekutora (829.626,-Kč). K vrácení vyplaceného plnění tedy není důvod a do soupisu pojatá pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení neexistuje, proto by měla být vyloučena.

Po zahájení incidenčního řízení došlo k tomu, že usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 24023/2011-A-39 ze dne 12.2.2013 byl zjištěn úpadek společnosti ZEMKA Praha, s.r.o. a na její majetek byl prohlášen konkurs. Insolvenčním správcem byla ustanovena Česká insolvenční v.o.s. (usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 24023/2011-B-102 a č.j. MSPH 79 INS 24023/2011-B-109).

Tento insolvenční správce oznámil podáním ze dne 7.5.2015, že bude jednat za dlužníka; soud proto po rozhodnutí o úpadku původního žalobce a po rozhodnutí o řešení tohoto úpadku konkursem pokračoval vzhledem k tomuto oznámení v incidenčním sporu jako se žalobcem s insolvenčním správcem původního žalobce ZEMKA Praha, s.r.o., tedy s Českou insolvenční v.o.s.

Podáním doručeným soudu dne 21.4.2016 sdělil žalobce Česká insolvenční v.o.s., že sepsanou pohledávku (spolu úrokem z prodlení přirostlým do rozhodnutí o úpadku šlo o částku 20.548.834,32 Kč) žalovaná přihlásila v insolvenčním řízení ve věci dlužníka ZEMKA Praha, s.r.o., při přezkumném jednání konaném dne 17.3.2013 byla (dřívějším) insolvenčním správcem pohledávka v plném rozsahu popřena, žalovaná podala žalobu na určení pohledávky, o níž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11.9.2015 č.j. 179 ICm 2391/2013-38 tak, že ji zamítl, když uzavřel, že plnění mělo právní důvod a není tudíž bezdůvodným obohacením. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.10.2015. Mezi účastníky je tak již pravomocně rozhodnuto, že do soupisu pojatá pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení neexistuje.

Žalovaná se žalobě bránila tím, že rozsudkem ze dne 11.9.2015 č.j. 179 ICm 2391/2013-38 rozhodoval Městský soud v Praze o jiném předmětu řízení-nešlo o vylučovací žalobu, ale o žalobu na určení pohledávky. Proto soud v tomto sporu o vyloučení pohledávky z majetkové podstaty výsledkem uvedeného řízení vázán není a měl by předmět řízení posuzovat samostatně. Soupis pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení do majetkové podstaty, stejně jako vymáhání této pohledávky přihláškou přitom podle žalované byly oprávněné, jelikož nosný důvod rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky ze dne 19.11.2009 č.j. 1410/09, že přistoupení k závazku není zajištěním závazku, a tudíž se na něj nevztahuje úprava obsažená v ustanovení § 196a odst. 1 a 2 obch. zák., byl nesprávný; podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2014 sp. zn. 29 ICdo 14/2012 totiž institut přistoupení k závazku plní funkci zajištění pohledávky. Dohoda o přistoupení k závazku ze dne 16.7.2009, kterou přistoupila společnost STZ a.s. k závazku společnosti Oleofin, a.s. vůči společnosti ZEMKA Praha, s.r.o., tedy měla být správně rozhodčím soudem shledána neplatnou z důvodu jejího neschválení valnou hromadou úpadce (§ 196a odst. 1 a 2 obch. zák.), což společnost STZ a.s. v rozhodčím řízení namítala. Uvedený judikatorní závěr je pak novou skutečností, kterou žalovaná v tomto řízení uplatňuje.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 1.8.2015 byla věc-vedle dalších-přikázána k projednání a rozhodnutí podepsanému soudci.

Ve věci bylo nařízeno jednání na 9.9.2016 (§ 161 odst. 1 IZ) a u tohoto jednání soud žalobu projednal a rozhodl o ní.

Soud z insolvenčního rejstříku (KSUL 46 INS 10249/2010) zjistil, že v insolvenčním řízení ve věci dlužníka STZ a.s. sepsala žalovaná jako insolvenční správkyně do majetkové podstaty dne 7.6.2011 jako položku č. 60265 pohledávku za společností ZEMKA Praha, s.r.o. v částce 18.230.224,58 Kč (B-36). Z vyrozumění ze dne 10.6.2011 soud zjistil, že žalovaná společnost ZEMKA Praha, s.r.o. o provedení soupisu vyrozuměla a v rámci vyrozumění ji vyzvala k zaplacení částky 18.230.224,58 Kč (uhrazené insolvenčním dlužníkem STZ a.s. bez právního důvodu na základě rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky ze dne 19.11.2009 č.j. 1410/09) do 15 dnů od doručení; téhož dne bylo vyrozumění faxem doručeno společnosti ZEMKA Praha, s.r.o.

Podle § 225 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ), osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2).

Soud předně dospěl k závěru, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění o soupisu, tedy včas (§ 225 odst. 2 IZ); důvod k odmítnutí žaloby pro opožděnost tak dán nebyl, pročež se soud dále žalobou zabýval věcně.

Pro rozhodnutí jsou významná-vedle výše uvedeného zjištění o soupisu pohledávky a o vyrozumění o tomto soupisu spojeném s výzvou k zaplacení-následující skutková zjištění.

Rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 19.11.2009 sp. zn. Rsp 1410/09 (je opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti ke dni 30.11.2009) byla společnosti STZ a.s. uložena povinnost zaplatit společnosti ZEMKA Praha, s.r.o. částku 15.541.941,58 Kč s úrokem z prodlení a náhradu nákladů rozhodčího řízení. Z odůvodnění nálezu vyplývá, že rozhodčí soud se zabýval namítanou neplatností dohody o přistoupení k závazku na zaplacení kupní ceny za dodané semeno řepky ze sklizně 2008 ze dne 16.7.2009 uzavřené mezi společností STZ a.s. a společností Oleofin, a.s. (neplatnost byla namítána pro nedodržení požadavků vyplývajících z ustanovení § 196a odst. 1 a 2 obch. zák.), kdy dospěl k závěru, že dohoda o přistoupení k závazku je platná, neboť přistoupení k závazku není zajištěním pohledávky (i s ohledem na systematický výklad, s ohledem na zařazení těchto institutů v občanském zákoníku), proto požadavky ustanovení § 196a obch. zák. na takovou dohodu nedopadají.

Usnesením ze dne 13.1.2010 č.j. 53 Nc 9938/2009-20 (EX 1365/09) nařídil Okresní soud v Ústí nad Labem exekuci ve věci exekučního návrhu oprávněného ZEMKA Praha, s.r.o proti povinnému STZ a.s. podle pravomocného a vykonatelného nálezu Rozhodčího soudu při

Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 19.11.2009 sp. zn. Rsp 1410/09 k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 10.541.941,58 Kč s příslušenstvím a nákladů oprávněného a nákladů exekuce, jejichž výše bude určena příkazem exekutora, a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Miloslava Hauerlanda.

Rozsudkem ze dne 11.9.2015 č.j. 179 ICm 2391/2013-38, který nabyl právní moci 24.10.2015, zamítl Městský soud v Praze žalobu na určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky v částce 20.548.834,37 Kč, přihlášené (přihláškou P4) Ing. Vladimírou Jechovou Vápeníkovou jako insolvenční správkyní dlužníka STZ a.s. v insolvenčním řízení ve věci dlužníka ZEMKA Praha, s.r.o. jako pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, jehož se společnosti ZEMKA Praha, s.r.o. dostalo od společnosti STZ a.s. plněním na základě rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 19.11.2009 sp. zn. Rsp 1410/09. Městský soud v Praze v tomto rozsudku dospěl k závěru, že o základu nároku mezi účastníky bylo rozhodnuto uvedeným rozhodčím nálezem, ten není nicotný, účastníky zavazuje s účinky pravomocného rozsudku, což brání jeho opětovnému věcnému a právnímu přezkumu. Proto ani insolvenční soud nemůže znovu posuzovat, zda byl pro plnění dán platný právní důvod. Plněno bylo na základě vykonatelného rozhodnutí; tedy plnění právní titul mělo, pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení dána není.

Tato zjištění učinil soud z uvedených listin.

Další důkazní návrhy zamítl, neboť skutečnosti, které jimi měly být prokazovány, nebyly významné.

Pokud pak soud provedl při jednání (na návrh žalobce či bez návrhu účastníků) další důkazy, tak zjištění z nich vyplývající nemají pro rozhodnutí ve věci význam; proto je soud v odůvodnění nezmiňuje.

Pro rozhodnutí o žalobě na vyloučení pohledávky z majetkové podstaty je určující, že o tom, zda plnění poskytnuté společností STZ a.s. společnosti ZEMKA Praha, s.r.o. (na samotném vyplacení plnění byla mezi účastníky shoda) bylo či nebylo plněním bez právního důvodu, je již mezi účastníky pravomocně rozhodnuto, a to jako o předběžné otázce v řízení o určení pohledávky vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 2391/2013.

Žalovaná po soupisu pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení do majetkové podstaty uplatnila sepsanou pohledávku (zvýšenou o úroky přirostlé do data rozhodnutí o úpadku ZEMKA Praha, s.r.o.) přihláškou v insolvenčním řízení ve věci dlužníka ZEMKA Praha, s.r.o. vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 24023/2011, pohledávka byla insolvenčním správcem při přezkumu popřena, žalovaná se určení pohledávky domáhala žalobou, přičemž tuto žalobu Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11.9.2015 č.j. 179 ICm 2391/2013-38 zamítl s odůvodněním, že o bezdůvodné obohacení nejde, jelikož plnění bylo poskytnuto na základě vykonatelného rozhodnutí, jímž byl rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne 19.11.2009 sp. zn. Rsp 1410/09. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 24.10.2015.

Podle § 159a občanského soudního řádu, nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odst. 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odst. 3). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (odst. 4).

V řízení o určení pohledávky vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 2391/2013-kde byly účastníky řízení strany tohoto sporu, avšak v obráceném procesním postavení-vydal soud rozsudek, jímž žalobu zamítl. Důvodem zamítavého rozhodnutí bylo posouzení předběžné otázky, že vyplacené plnění není bezdůvodným obohacením, ale má právní důvod. Rozhodnutí je pravomocné. Pravomocný rozsudek zavazuje účastníky řízení, tedy Ing. Vladimíru Jechovou Vápeníkovou jako insolvenční správkyni dlužníka STZ a.s. a Českou insolvenční v.o.s. jako insolvenčního správce dlužníka ZEMKA Praha, s.r.o., a v rozsahu této závaznosti pro účastníky je pak rozsudek závazný i pro všechny orgány, insolvenční soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2011 sp. zn. 29 NSCR 29/2009) nevyjímaje. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.10.1999 sp. zn. 33 Cdo 1074/98 (publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 69/2000), byť zavazující účinky má výrok rozhodnutí, nikoliv jeho odůvodnění, tak v případě zamítavého výroku je nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí. To má význam jednak z hlediska posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté, jednak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta. Vázanost obou účastníků-a tím i vázanost insolvenčního soudu-uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze, včetně (vyřešené) předběžné otázky, že vyplacené plnění bezdůvodným obohacením není-neumožňuje (opětovné) posuzování téže otázky. Názoru žalované, že v tomto řízení (ve sporu o vyloučení pohledávky z majetkové podstaty) soud rozsudkem Městského soudu v Praze vázán není, a měl by proto danou otázku posoudit znovu, samostatně (a opačně), tedy přisvědčit nelze.

Vzhledem k této vázanosti uzavírá soud, že (sepsaná) pohledávka na vrácení bezdůvodného obohacení neexistuje, jelikož právním důvodem plnění poskytnutého společností STZ a.s. společnosti ZEMKA Praha, s.r.o. byl pravomocný a vykonatelný rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře České republiky ze dne 19.11.2009 č.j. 1410/09.

Žaloba na vyloučení pohledávky z majetkové podstaty je tedy důvodná.

Pasivní legitimace žalované jako insolvenční správkyně, jež soupis provedla, vyplývá ze zákona, žaloba na vyloučení pohledávky z majetkové podstaty byla podána včas a konečně pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení pojatá do soupisu neexistuje.

Je tedy dán důvod, pro který tato majetková hodnota neměla být do soupisu zahrnuta, a protože (neexistující) pohledávka nebyla ze soupisu-ani po rozhodnutí Městského soudu v Praze-resp. až do rozhodnutí soudu v tomto řízení žalovanou insolvenční správkyní vyňata (§ 227 IZ), soud žalobě vyhověl a rozhodl o vyloučení této pohledávky z majetkové podstaty.

Úspěšnému žalobci přiznal soud podle § 163 IZ a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů, které vynaložil k účelnému uplatnění práva.

Jedná se o tyto náklady (§ 137 o.s.ř):

-odměna za právní zastoupení za tři hlavní úkony právní pomoci z pc. 50.000,-Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření z 21.4.2016, účast u jednání 9.9.2016) po 3.100,-

Kč (§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 9.300,-Kč

-tři režijní paušály po 300,-Kč podle č. 177/1996 Sb. (§ 13 odst. 1, 3) za uvedené úkony, tj. 900,-Kč

-jízdné ze sídla advokátky k soudu 245,-Kč (jednosměrná jízdenka ČD z Hradce Králové do Ústí nad Labem) a jízdné od soudu v částce 151,-Kč (za jednosměrnou jízdenku ČD z Ústí nad Labem do Prahy) spolu s jídzným z Prahy do Hradce Králové autem-120 km, podle vyhlášky č. 385/2015 Sb. (§ 1) základní náhrada 3,80 Kč za 1 km (456,-Kč) a náhrada za PHM při průměrné spotřebě 7 l BA95/100 km a vyhláškové ceně BA95 29,70 Kč/1 litr (§ 4 cit. vyhlášky) v částce 248,48 Kč; tedy jízdné k jednání a zpět v úhrnné částce 1.101,48 Kč

-náhrada za 16 půlhodin ztráty času na cestě v částce 1.600,-Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb., § 14 odst. 1 a 3)

přičemž vzhledem ke dvěma nařízeným jednáním zástupkyně žalobce (a žalobce) dne 9.9.2016 u soudu uplatnil žalobce náhradu jízdného a za ztrátu času na cestě toliko v rozsahu poloviny, tj. 1.350,74 Kč

Celkové náklady žalobce tak činí 11.550,74 Kč.

Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f) IZ (§ 163 věta druhá IZ), a to pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2 písm. k) IZ).

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (návrh na nařízení exekuce).

V Ústí nad Labem dne 9. září 2016 Mgr. Jiří Fellner soudce