46 ICm 1093/2011
46 ICm 1093/2011-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou B. Zlámalovou v právní věci žalobce Euroclaim Praha s.r.o., IČ 273 80 050, Korunní 810/104A, 101 00 Praha 10, proti insolv. správci Jan Rippel, Dobroměřice 419, 440 01, dlužníka Radky anonymizovano , anonymizovano o určení, že nevykonatelná pohledávka do výše 67.000,--Kč je po právu

takto:

I. pohledávka věřitele č.6 Euroclaim Praha s.r.o., IČ 273 80 050, Korunní 810/104A, 101 00 Praha 10 o zaplacení částky 67.000,--Kč ze směnky je po právu. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce spol. Euroclaim Praha s.r.o., IČ 273 80 050 se žalobou ze dne 04.05.2011 domáhal proti žalovanému insolv. správci dlužníka Radky anonymizovano ., anonymizovano Ing. Janu Rippelovi určení, že nevykonatelná pohledávka, kterou přihlásil do insolv. řízení proti dlužníku Radka anonymizovano , je určena po právu. Jako důvod podané přihlášky uvedl věřitel, že dlužnice podepsala blankosměnku, vlastní dne 16.04.2003. K přihlášce předložil samotnou směnku a výzvy insolv. správce.

Při zvl. přezkumném jednání insolv. správce nárok věřitele popřel co do pravosti. Dlužnice se nevyjádřila, pohledávku nepopřela. Vyrozumění o popření pohledávky obdržel žalobce 12.04.2011. Ve vyrozumění správce uvedl, že přihláška je neúplná, pohledávka v souladu s právem vůbec nevznikla. Protože žalobce s popřením a důvody popření správcem nesouhlasí, podal tuto žalobu a trvá na tom, aby soud rozhodl, že pohledávka přihlášena do insolv. řízení za dlužnicí Radkou anonymizovano pod č. věř. 6-P6 ve výši 67.000,--Kč je určena po právu. K žalobě přiložil kopii blankosměnky ze dne 16.04.2003 a výzvu správce z 07.03.2011 a z 12.04.2011. Žalovaný správce trvá na svém popření. Ve svém vyjádření ze dne 04.07.2011 uvedl, že přihláška má vady. Samotná blankosměnka vzbuzuje pochybnosti, neboť nebylo na původní blankosměnce uvedeno datum splatnosti, nebyla přiložena smlouva o půjčce, na jejíž podmínky směnka odkazuje, zejm. věřitel nedoložil důvod vzniku pohledávky, ani dohodu o vyplňovacím právu. Dle názoru správce-žalovaného byla směnka vyplněna v rozporu s právem, odkazuje zejm. na ust. §10 zákona směnečného a šekového. Soud nařídil jednání na den 28.03.2013. Jednání bylo odročeno na žádost žalovaného (nemoc) na 18.04.2013. Žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. K jednání se dostavil žalovaný. Soud seznámil žalovaného s dosavadními výsledky obsahu spisu. Žalovaný se vyjádřil shodně jako na č.l. 10-11 + přílohy až č.l. 27, na které v plném rozsahu odkázal. Trval na tom, že směnka byla vyplněna v rozporu s právem a s uzavřenou smlouvou. Zejména na tom, že vyplněná částka k úhradě nesplňuje podmínky této smlouvy v bodu 5, kdy při neplnění podmínek smlouvy je věřitel oprávněn doplnit datum splatnosti, směnečnou sumu odpovídající všem závazkům dlužníka vyplývajícím ze smlouvy. S poukazem na § 10 Směnečného a šekového zákona 191/1950 Sbírky. Soud provedl důkazy listinami. Blankosměnkou ze dne 16.04.2003, výzvou ins. správce ze dne 07.03.2011 a ze dne 12.04.2011. Smlouvou o půjčce ze dne 16.04.2003, žalobou k OS Louny o zaplacení částky 9.932,--Kč s přísl. z 05.09.2003, platebním rozkazem OS Louny čj. Ro 1536/2003-11 ze dne 13.01.2004, návrh na nařízení exekuce z 30.06.2004, usnesení o zastavení říz. Do částky 3.000,--Kč, usnesení o nařízení exekuce OS Louny č.j. Nc 4463/2004-16, výpis z obch. rejstř. spol. A.O.L s.r.o. a Euroclaim s.r.o., sdělení Exekutorského úřadu ze dne 05.05.2011 a oznámení o ukončení exekuce z 05.05.2011. Blankosměnka ze dne 16.04.2003 je vyplněna kolonka datum vystavení, jméno, bydliště a rodné číslo výstavce. Datum zaplacení 22.12.2010, komu a jaká částka. Kolonka datum splatnosti a směnečnou sumu je oprávněn vyplnit věřitel dle pravidel stanovených ve smlouvě o půjčce není doplněn. Na rubopisu směnky jsou noví vlastníci spol. A.O.L. s.r.o. dne 10.06.2004 a poté p. Radovan Mrkus-MONEY CREDIT, poté spol. EUROCLAIM Praha s.r.o. IČ 273 80 050 jako poslední majitel. Soud neshledal ve směnce žádné vady, které by zakládaly její neplatnost. K výzvám žalovaného se vyjádřil žalobce s tím, že neshledal žádné vady přihlášky, když uplatnil svoji pohledávku z titulu majitele směnky, kterou považuje za platnou. Za bezpředmětné považoval žalobce výzvu správce, aby doložil, zda se jedná o směnku vlastní nebo cizí a nepovažoval za nutné sdělovat a vysvětlovat důvod vzniku pohledávky, když ta je uplatňována výhradně z titulu směnky. Poukázal na ust.§ 17 zák. o směnkách, kde je uvedeno, že ten, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit vůči majiteli směnky námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo dřívějším majitelům, ledaže majitel jednal při nabývání směnky vědomě na škodu vlastníka. Tato svá tvrzení opakoval žalobce několikrát ve svých písemných vyjádřeních z 21.03.2011 a 15.04.2013. Po provedení důkazů žalovaný uvedl, že jiné důkazy nemá, než tvrzení, že blankosměnku doplnil někdo později a jinak, než měla být, dokázat to nemohl. Uvedl, že pouze z logiky věci kdyby směnku doplnil pan Mrkus, bylo by to bývalo vyplněno jinak. I kdyby to vyplnil pan Mrkus, pak by směnka stejně byla vyplněna v rozporu se smlouvou o půjčce. Částka, která je na směnce uvedena neodpovídá všem závazkům. Ke dni postoupení pohledávky v souladu se smlouvou by byla částka 34.607,--Kč. Kdyby to vyplňoval pan Mrkus, tak úplně nejvyšší částka by mohla být jenom tato. Ke každému dni předtím by musela být částka nižší a nevíme, kdy to kdo vyplnil. Ten, kdo převzal jako další v řadě směnku, musel vědět, za jakých okolností byla blankosměnka vystavena (smlouva). Právo vyplnit směnku přešlo z pana Mrkuse na firmu A.O.L. smlouvou o postoupení pohledávky bylo převedeno i právo vyplnit blankosměnku. Jako důkazy tedy žádné další, než ty, které byly provedeny, neměl. Ins. správce poukázal na smlouvu, na směnku, na návrh na exekuci a na prohlášení v těchto listinách provedená. Z hlediska výpočtu poukázal na platební rozkaz a na exekuci, neboť má za to, že z logiky věci nemohla být směnečná suma tak vysoká, když půjčka byla na částku 14.900,--Kč, část půjčky byla uhrazena dlužnicí a zbytek uhrazen po vydání plat. rozkazu prostřednictvím exekuce. Soud zhodnotil předložené důkazy a s odkazem na nejnovější judikaturu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkr. Rozhodnutí NS ze dne 18.03.2013 sp. zn. 9Cmo 571/2012-127 došel k násl. závěru. Argumentace žalovaného není podložena žádnými konkrétními důkazy. Žalovaný několikrát opakovaně uvádí: kdyby byl býval a pokud by býval byl jeho tvrzení se opírají o jeho domněnky a důkazy (platební rozkaz, exekuční příkaz atd)., které souvisejí s půjčkou peněz, smlouvou o půjčce. Neakceptuje ani upozornění soudu, že směnka je samostatný útvar , který žije mimo smlouvu, pokud tak výslovně není na směnce, smlouvě konkretizováno. Soud vycházel tedy především z ustálené judikatury uvedené ve výše cit. Rozhodnutí \NS Cit. Zvláštní povaha směnek jako cenných papírů je zřejmá též z ustanovení Čl. I. § 69 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSŠ), které platí dle Čl. I. § 77 odst. 1 uvedeného zákona i pro směnky vlastní. Podle tohoto ustanovení Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního. V právní teorii ani v praxi není pochyb o tom, že důkazní břemeno v případě tvrzení, že text ve směnce byl po podpisu směnečného dlužníka dodatečně pozměněn, leží na směnečnému dlužníkovi, a to za situace, že směnka se nejeví podezřelá , tj. např. bez škrtání či vymazávání. Z tohoto právního závěru vychází i starší literatura, a to Rouček, F. Jednotný směnečný řád. Praha: Českomoravský kompas, 1941, str. 382 (druhé vydání publikace Změnkové právo podl´a zákona č. 255/1941 Sl.z. vydané v roce 1944). Námitky správce-žalovaného, že směnka byla vyplněna v rozhporu s právem opět soud vycházel z názoru Ns, že zvláštní povaha směnek jako cenných papírů je zřejmá také z ust. č. 1 § 69 zák. směnečného a šekového ve znění pozdějších předpisů, podle nějž.: Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle směnečného textu, ti kdož se podepasli dříve jsou zavázáni podle dřívějšího textu. Důkazní břemeno leží v tomto případě na směnečné dlužníku. Z přeedložené směnky není zřejmé, že by text byl dříve či později změněn. Pravost podpisu nebyla popřena. A kdyby i zavázavý popřel provost podpisu i v tomto případě platí, že důkazní břemeno leží na žalovaném. Správce žádné takové důkazy nepředložil. Blankosměnka byla vyplněna s dobou splatnosti do 22.12.2010. Poslední příjemce směnky převzal směnku v dubnu 2006. Doklad o skončení exekuce byl vydán 05.05.2011, k plné úhradě údajně došlo 06.04.2006. Kdy byla doplněna směnečná suma, není z ničeho zřejmé. Pokud je správce přesvědčen, že směnečná suma byla vyplněna v rozporu s tím, na čem se umluvili účastníci jak smlouvy tak při podpisu směnky, pak by měl správce žalovaný takováto tvrzení doložit důkazy. Soud opět odkazuje na cit. Rozhodnuí NS. Pokud směnka zajišťovala splnění závazků ze smlouvy a všechny závazky zanikly jejich úhradou, opět je důkazní břemeno na správci. Soud se domnívá, že předložení exek. rozkazu a vyjádření, že závazky ze smlouvy byly splněny, není to důkaz o tom, že tyto splněné závazky byly splněny včetně závazků vyplývajících ze směnky. Tvrzení, že blankosměnka mohla být vůči dlužnici doplněna pouze za předpokladu, že v době vyplnění blankosměnky byla ještě dlužnicí věřitele z právního vztahu mezi ní a věřitelem, je nesprávné. NS poukazuje na rozs. VS v Praze sp. zn. 9Cmo 533/2000 z 06.03.2001cit: Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že žalovaný žalobci ničeho nedluží, není námitkou ve smyslu čl.1 §17 zák. směnečného a šekového, která by zbavovala směnečného dlužníka jeho povinnosti zaplatit směnku. Závazkem směnečného dlužníka je sama směnka. S ohledem na ust. § 495 obč. zák. žalobci ve sporech o zaplacení směnky nejsou povinni prokazovat důvod vzniku směnečného závazku žalovaných, nejsou ani povinni v žalobách tvrdit z jakého důvodu vzali na sebe směnečný závazek. Břemeno tvrzení jak zněla a jak byla porušena směnečná dohoda, leží na žalovaném.(32Cdo 2383/98 z 2.3.199) Otázka, zda a kdy byla směnka doplněna datem splatnosti, nemění nic na faktu, takovou směnku uhradit. Dle ust. Čl.1 § 78 odst.1, §77 odst.1 a §53 zák. směn. a šek. Je výstavce jako přímý dlužník povinen směnku zaplatit a majitel směnky neztrácí právo vymáhat svá práva jak na výstavci vlastní i cizí směnky.

Pokud je správce přesvědčen, že došlo k nepoctivému vyplnění výše směnečné sumy, měl se správce-žalovaný spíše obrátit na orgány činné v trestním řízení a v rámci tohoto řízení pak event. předložit důkazy o úmyslném padělání směnky. Zcela specifickou povahu cenných papírů akceptuje i trestní právo v tomto směru je zcela specifická situace obecně u cenných papírů, směnek (§ 238 a 233-237 tr. Zák.) Ale i v tomto případě důkazní břemeno nese ten, kdo nepravost, či pozměňování tvrdí. V případě cenných papírů vč. směnek poskytuje trestní právo vyšší ochranu jak veřejným listinám, tak směnkám. S poukazem na výše uvedeného soud má za to, že správce nedodal dostatečné argumenty a důkazy pro to, aby mohla být pohledávka z titulu uplatněné směnky popřena a proto rozhodl jak je ve výroku uvedeno a žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s poukazem na ust. § 142 odst. 1 os.ř. s použitím § 202 odst. 1 IZ), kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Proti insolv. správci nelze náhradu nákladů ve sporu o pravost pohledávky uplatnit. Navíc žalobce náhradu nákladů nevyčíslil ani nepožadoval. Žalovaný insolv. správce nebyl ve věci úspěšný a tudíž nemá na náhradu nákladů nárok.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu

V Ústí n. Labem dne 18.04.2013 JUDr. Renata B. Zlámalová v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Denisa Hlavová