45 ICm 711/2014
45 ICm 711/2014-31 (KSUL 45 INS 24141/2013-C1-9)

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci žalobce Insolvency Project v. o. s., IČ 28860993, se sídle m 500 02 Hradec Králové, Pražské Předměstí, Dukelská 15, insolvenčního správce dlužnice Jaroslavy Haasové, bytem 400 11 Ústí nad Labem, Šrámkova 3210/6, právně zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem 500 02 Hradec Králové, Dukelská 15, proti žalované mu Úvěrový servis s. r. o., IČ 27413861 se sídlem 257 09 Pravonín 88, právně zastoupené Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem se sídlem 779 00 Olomouc, Pavelčákova 441/14 15, o určení pravosti a výše popřených pohledávek

takto:

I. Určuje se, že popření vykonatelné pohledávky žalovaného Úvěrový servis s. r. o., IČ 27413861 se sídlem 257 09 Pravonín 88, učiněné insolvenčním správcem Insolvency Project v. o. s. v insolvenčním řízení KSUL 45 INS 24141/2013 ve výši 2.531,00 Kč z pohl.č. 1, ve výši 48.589,00 Kč z pohl. č. 2, 10.224,20 Kč z pohl.č. 3, ve výši 1.593,00 Kč z pohl. č. 4, ve výši 700,00 Kč z pohl. č. 5, ve výši 4.160,00 Kč z pohl. č. 6 a ve výši 5.053,00 Kč z pohl. č. 7, tedy celkem ve výši 72.850,20 Kč bylo po právu.

II. Určuje se, že popření vykonatelné pohledávky žalovaného Úvěrový servis s. r. o., IČ 27413861 se sídlem 257 09 Pravonín 88, učiněné insolvenčním správcem Insolvency Project v. o. s. v insolvenčním řízení KSUL 45 INS 24141/2013 ve výši 7.493,80 Kč z pohl. č. 3 nebylo po právu. isir.justi ce.cz (KSUL 45 INS 24141/2013)

III. Žalovaný Úvě rový servis s. r. o., IČ 27413861 se sídlem 257 09 Pravonín 88, má za dlužnicí Jaroslavou Haasovou, bytem 400 11 Ústí nad Labem, Šrámkova 3210/6 vykonatelnou pohledávku ve výši 47.370,80 Kč.

IV. Žalovaný je povinen ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci v celkové výši 8.228,00 Kč k rukám advokáta JUDr. Milana Nováka, se sídlem 500 02 Hradec Králové, Dukelská 15.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice částku 5.000,00 Kč na soudním poplatku dle pol. 13 bodu 1 a) s použitím § 2 odst. 3 Sazebníku soudních poplatků na účet č. 3703-3024411/0710, VS 4550711014 do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Od ůvo d ně n í:

Incidenční žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 27.02.2014, se žalobce domáhal určení, že jeho popěrný úkon části přihlášky P7 žalobce jako věř.č. 7 byl učiněn po právu. Žaloba byla odůvodněna tak, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem /v žalobě nesprávně uvedeno Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích/ č.j. KSUL 45 INS 24141/2013-A-12 ze dne 22.11.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice Jaroslavy Haasové. Současně byli věřitelé vyzváni, aby ve lhůtě do 23.12.2013 přihlásili své pohledávky. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Žalovaný do insolvenčního řízení dlužnice dne 20.12.2013 přihlásil svoji pohledávku v celkové výši 120.221,00 Kč přihláškou č. P7. Pohledávka vyplývala ze smlouvy o půjčce ze dne 28.06.2013, uzavřené mezi insolvenční dlužnicí a žalovaným, když žalovaný se stal věřitelem dlužnice.

Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení celkem osm pohledávek v celkové výši 120.221,00 Kč takto: pohledávka č. 1 v celkové výši 40.000,00 Kč je tvořena jistinou vzniklou z titulu půjčky na základě čl. I odst. 1 Smlouvy o půjčce ze dne 28.06.2013; pohledávka č. 2 v celkové výši 48.589,00 Kč je tvořena nedoplatkem souhrnného poplatku dle čl. I, odst. 4 smlouvy o půjčce; pohledávka č. 3 v celkové výši 17.718,00 Kč je tvořena smluvní pokutou dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce; pohledávka č. 4 v celkové výši 1.593,00 Kč je tvořena smluvní pokutou za období 1. 9. 2013-9. 9. 2013 dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce; pohledávka č. 5 v celkové výši 700,00 Kč je tvořena jednorázovou smluvní pokutou dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce; pohledávka č. 6 v celkové výši 4.160,00 Kč je tvořena smluvní pokutou ve výši 0,2% denně z nezaplacené půjčky za období od 1. 10. 2013 do 21. 11. 2013 dle čl. III, odst. 1 smlouvy o půjčce; pohledávka č. 7 v celkové výši 5.053,00 Kč je tvořena smluvní pokutou ve výši 0,2% denně z nezaplaceného souhrnného poplatku v aktuální výši 48.589,00 Kč za období od 1. 10. 2013 do 21. 11. 2013 dle čl. III, odst. 1 smlouvy o půjčce a pohledávka č. 8 v celkové výši 2.408,00 Kč je tvořena náklady za sepis notářského zápisu sp.zn. N 171/2013, NZ 162/2013, sepsaného dne 09.09.2013 notářkou Mgr. Ivanou Vlachovou se sídlem v Benešově. (KSUL 45 INS 24141/2013)

Žalobce v žalobě uvedl, že -z pohl.č. 1 uznal 37.469,00 Kč a popřel 2.531,00 Kč z důvodu neplatnosti dle § 39 OZ, když ujednání o souhrnném poplatku je v rozporu s dobrými mravy-64% p.a. -z pohl.č. 2 na nedoplatku souhrnného poplatku nebylo správcem uznáno ničeho z důvodu rozporu s dobrými mravy a neplatnosti dle § 39 OZ, když ujednání o souhrnném poplatku je ve výši 64% p.a. -z pohl.č. 3, 4, 5, 6 a 7 na smluvní pokutě nebylo správcem opět uznáno ničeho, když jde o kumulaci sankcí-20% z celé dlužné částky-kumulace smluvních pokut způsobuje značnou nerovnováhu v právech mezi žalovaným a spotřebitelem -pohl.č. 8 byla uznána v celé výši 2.408,00 Kč.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním, doručeným k výzvě soudu dne 01.04.2014. Uvedl, že žalobce si plete pojmy úrok a souhrnný poplatek, kdy úroky u všech poskytovatelů půjček a úvěrů tvoří pouze část celkových nákladů, ale souhrnný poplatek zohledňuje veškeré náklady i zisk, vč. vstupních nákladů (na pořízení peněz, odměny zprostředkovatelům, náklady na prověření dlužníka, na vyhotovení smluvní dokumentace apod.). není pravdou, že úrok činí 64% p.a., ale 42,6% p.a. Dále uvedl, že všechny smluvní pokuty jsou v souladu se zákonem i judikaturou soudů a byly do smlouvy včleněny proto, aby dlužníci neprofitovali ze svého protiprávního jednání, kdy úmyslně půjčky přestanou platit a jednání zastřeší insolvencí. Uvedené smluvní pokuty jsou dle žalovaného legitimním prostředkem zajištění jím poskytnutých finančních prostředků. Navrhnul, aby žaloba byla zamítnuta. Náhradu nákladů řízení nepožaduje.

Soud konstatuje, že první přezkumné jednání se konalo dne 28.01.2014. Žaloba byla soudu insolvenčním správcem podána dne 27.02.2014, poslední den 30 denní lhůty. Byla tedy podána včas.

Jednání ve věci se nekonalo; účastníci souhlasili k výzvě soudu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř.

Soud vycházel z listinných důkazů, zveřejněných v insolvenčním rejstříku: -z protokolu z prvního přezkumného jednání -z přihlášky pohledávek č. P7 včetně příloh, které se dle § 9 Vyhl.č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, podle něhož Přílohy přihlášky pohledávky se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují .

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Dne 29.08.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě návrhu dlužnice, spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Dne 22.11.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice. Dne 03.02.2014 bylo povoleno a schváleno její oddlužení. Žalobce v rámci insolvenčního řízení jako věř.č. 7 přihlásil přihláškou č. P7 osm pohledávek, a to pohledávku č. 1 v celkové výši 40.000,00 Kč, pohledávku č. 2 v celkové výši 48.589,00 Kč, pohledávku č. 3 v celkové výši 17.718,00 Kč, pohledávku č. 4 v celkové výši 1.593,00 Kč, pohledávku č. 5 v celkové (KSUL 45 INS 24141/2013) výši 700,00 Kč, pohledávku č. 6 v celkové výši 4.160,00 Kč, pohledávku č. 7 v celkové výši 5.053,00 Kč a pohledávku č. 8 v celkové výši 2.408,00 Kč. Žalobce přihlásil celkem částku 120.221,00 Kč. Přihláška P7 byla soudu doručena dne 20.12.2013 ve lhůtě k přihlašování pohledávek a správcem byla na přezkumném jednání dne 28.01.2014 částečně popřena ve výši 80.344,00 Kč. Uznána byla co do pohl.č. 1 ve výši 37.469 a v celé výši pohl.č. 8-2.408,00 Kč. Žaloba byla žalobcem podána dne 27.02.2014. Účastníci nerozporovali uzavření smlouvy o půjčce ze dne 28.06.2013, ani notářský zápis o přímé vykonatelnosti. Soud proto v tomto směru neprováděl dokazování. Předmětem dokazování bylo veškeré správcem popřené příslušenství pohledávky a smluvní pokuty.

Podle ustanovení §192 odst.1 zák.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)-dále jen IZ, dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek.

Podle ust. § 199, odst. 1 IZ, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odst. 3 téhož ustanovení, v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle přílohy č. 2, písm. l) zák.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (POVINNÉ INFORMACE PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY, VE KTERÉ SE SJEDNÁVÁ SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR): Před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele,

Podle § 3 téhož zákona (Vymezení některých pojmů), Pro účely tohoto zákona se rozumí podle písm. e) celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, podle písm. h) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet jakéhokoli úroku, jenž má být uplatněn, a která pochází z veřejně přístupného zdroje a kterou mohou strany smlouvy ověřit, avšak nemohou ji jakkoliv přímo ovlivnit, podle písm. n) tabulkou umoření, tabulka obsahující dlužné platby, lhůty a podmínky vztahující se ke splacení těchto částek, rozčlenění každé splátky ukazující umořování jistiny, úrok vypočítaný na základě úrokové sazby a veškeré dodatečné náklady; (KSUL 45 INS 24141/2013) pokud není úroková sazba pevně stanovena nebo je možné dodatečně náklady změnit, musí tabulka umoření obsahovat jasnou a stručnou informaci, že uvedené údaje platí pouze do změny úrokové sazby nebo dodatečných nákladů provedené v souladu se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně.

Žalovaný ve smlouvě o půjčce ze dne 28. 6. 2013 uvádí, že roční procentní sazba nákladů je vypočtena podle zákona č. 321/2001 Sb. a v téže smlouvě používá tyto termíny: 1. jistina 2. jednorázový poplatek 3. souhrnný poplatek 4. jednorázová smluvní pokuta z nevrácené částky půjčky 5. jednorázová smluvní pokuta z nezaplaceného souhrnného poplatku 6. jednorázová smluvní pokuta 7. smluvní pokuta 8. výpůjční úroková sazba 9. roční procentní sazba nákladů

Pokud jde o pohledávky, tvořící předmět tohoto řízení, žalovaný je do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil v následujícím složení: Pohledávka č. 1 v celkové výši 40.000,00 Kč je tvořena jistinou vzniklou z titulu půjčky a která byla částečně popřena ve výši 2.531,00 Kč. Pohledávka č. 2 v celkové výši 48.589,00 Kč je tvořena nedoplatkem souhrnného poplatku dle čl. I, odst. 4 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela. Pohledávka č. 3 v celkové výši 17.718,00 Kč je tvořena smluvní pokutou dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela. Pohledávka č. 4 v celkové výši 1.593,00 Kč je tvořena smluvní pokutou za období 1. 9. 2013 -9. 9. 2013 dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela. Pohledávka č. 5 v celkové výši 700,00 Kč je tvořena jednorázovou smluvní pokutou dle čl. II, odst. 8 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela. Pohledávka č. 6 v celkové výši 4.160,00 Kč je tvořena smluvní pokutou ve výši 0,2% denně z nezaplacené půjčky za období od 1. 10. 2013 do 21. 11. 2013 dle čl. III, odst. 1 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela. Pohledávka č. 7 v celkové výši 5.053,00 Kč je tvořena smluvní pokutou ve výši 0,2% denně z nezaplaceného souhrnného poplatku v aktuální výši 48.589,00 Kč za období od 1. 10. 2013 do 21. 11. 2013 dle čl. III, odst. 1 smlouvy o půjčce a byla popřena zcela.

Zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. pozbyl účinnosti dnem 1. 1. 2011, neboť téhož dne nabyl účinnosti zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů v pozdějším znění mimo jiné požaduje, aby smlouva sjednávající spotřebitelský úvěr, obsahovala celkovou výši úvěru, výpůjční úrokovou sazbu, hodnotu ukazatele roční procentní sazby nákladů (RPSN), údaje o výši a splatnosti každé jednotlivé splátky. Výpůjční úroková sazba je zcela odlišný (KSUL 45 INS 24141/2013) ukazatel od roční procentní sazby nákladů. Roční procentní sazba nákladů je ekonomický ukazatel, jehož prostřednictvím lze posoudit výhodnost spotřebitelského úvěru a slouží především k porovnání jednotlivých úvěrů, které jsou spotřebiteli nabízeny. Roční procentní sazba nákladů stanoví celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru. Vzorec pro výpočet RPSN je uveden v příloze číslo 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů v pozdějším znění. Základními vstupními parametry pro stanovení tohoto ukazatele je výše úvěru, údaj o termínu poskytnutí úvěru, informace o výši jednotlivých splátek, poplatků a případných dalších plateb a informace o lhůtě splatnosti každé jednotlivé splátky, každého jednotlivého poplatku a případných dalších plateb.

V souvislosti s poskytnutím půjčky je věřitel oprávněn sjednat s dlužníkem a následně požadovat kromě vrácení jistiny, též úrok z jistiny, úrok z prodlení a smluvní pokutu. Soud považuje za potřebné zdůraznit, že úrok a úrok z prodlení tvoří příslušenství pohledávky, smluvní pokuta je pak především zajišťovacím instrumentem, poplatky jsou obsaženy v roční procentní sazbě nákladů (RPSN). Soud nepovažuje smluvní pokutu ve výši 20% z nevrácené částky půjčky v případě prodlení dlužníka za nepřiměřeně vysokou. Byť primárním úkolem smluvní pokuty je zajištění závazku, nelze opomenout, že smluvní pokuta plní též roli postižnou, byť ve slabší míře než úrok z prodlení. Proto zákonodárce, na rozdíl od úroku z prodlení, výši smluvní pokuty neupravuje právním předpisem, nýbrž přiznává soudům toliko moderační právo. Jestliže však žalovaný s dlužnicí sjednal další poplatek, ať již souhrnný či jednorázový, jakož i další smluvní pokuty, činil tak nad zákonný rámec. S ohledem na skutečnost, že smluvní pokuta je především zajišťovacím nástrojem vlastního závazku, jak již řečeno shora, jeví se soudu jako zcela nadbytečnou snaha žalovaného zajistit si úhradu jistiny duplicitně, stejně jako zajistit si úhradu poplatků.

Pokud jde o žalobcem tvrzené jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, je třeba uvést, že byť právo termín dobré mravy užívá, nijak je však nekonkretizuje. V této souvislosti odkazuje soud na definici dobrých mravů, jak učinil Ústavní soud: ... dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.

Právní předpisy je nutno vykládat a aplikovat netoliko z pohledu práva, nýbrž je nutno přihlížet i na jejich etický dopad. Soudu se z tohoto úhlu pohledu jeví jako nepochybným porušením dobrých mravů, pokud žalovaný smlouvou o půjčce sjednal poplatky a smluvní pokuty zcela zřetelně vybočující ze zákonného rámce. Veden touto úvahou, pak soud, v souladu s postupem žalobce, považuje úhradu částky 2.531,00 Kč za částečnou platbu jistiny. Jestliže tedy ke dni 09.09.2013 dlužnice uhradila na jistině částku 2.531,00 Kč, zbývá doplatit částku 37.469,00 Kč. Proto správce oprávněně popřel 2.531,00 Kč, neboť tato byla dlužnicí uhrazena. V souladu s článkem II, bod 8. smlouvy o půjčce uzavřené dne 28.06.2013 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z nevrácené částky půjčky . Ke dni 09.09.2013 výše smluvní pokuty z nevrácené půjčky činila 7.493,80 Kč, proto soud v tomto bodě (KSUL 45 INS 24141/2013) rozhodl tak, že určil, že žalovaným původně přihlášená a správcem popřená částka ve výši 17.718,00 Kč je co do částky 7.493,80 Kč po právu a tedy ve výši 10.224,20 Kč z pohl.č. 3 byl správcům popěrný úkon po právu. Ohledně pohledávek č. 4 až 7 soud učinil závěr, že popěrné úkony správce byly učiněny po právu, neboť došlo k nepřípustné a neprůhledné kumulaci sankcí v rozporu s dobrými mravy (nebyly uvedeny jasně a přehledně uvedeny informace o všech úrokových sazbách, nebyla uvedena výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a případně způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení, nebyl uveden soupis, uvádějící lhůty a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové poplatky, mají-li být poplatky a úroky splaceny bez umoření jistiny, nebyla uvedena úroková sazba, použitelná v případě opožděných plateb, platná v okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a podmínky pro její úpravu a veškeré další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, atd.)

Pro úplnost soud dodává, že smlouva o půjčce ze dne 28.06.2013, uzavřená mezi insolvenční dlužnicí a žalovaným, neobsahuje veškeré náležitosti vyžadované zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů v pozdějším znění, které jsou uvedeny v příloze číslo 3-povinné informace ve smlouvě, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr. S ohledem na skutečnost, že tyto náležitosti nebyly namítány v rámci popěrného úkonu učiněného žalobcem, nemohl soud o nich rozhodovat, byť § 8 téhož zákona sankci obsahuje (Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná).

Proto soud rozhodl, jak shora uvedeno.

O náhradě nákladů říze ní bylo rozhodnuto v bodě IV. výroku rozsudku podle ust. 137 odst. 1 ve spojení s 142 odst. 3 os.ř. (s použitím § 202 odst. 1 IZ), i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobci, který byl ve sporu převážně úspěšný, vznikly náklady právního zastoupení, které vyúčtoval na částku 8.228,00 Kč (2 x 3.100,00 Kč § 11, odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif-převzetí věci a podání žaloby + 2 x 300,00 Kč paušál + 21% DPH) jako oprávněně vyúčtované mu byly v této výši přiznány k rukám advokáta JUDr. Milana Nováka, se sídlem 500 02 Hradec Králové, Dukelská 15. Lhůta byla určena podle § 160 odst. 1 IZ.

V bodě V. výroku rozsudku soud rozhodl o přenosu poplatkové povinnosti ze žalobce na žalovaného, neboť insolvenční správce je od placení soudních poplatků osvobozen ze zákona. Žalovaný je tedy povinen zaplatit České republice částku 5.000,00 Kč na soudním poplatku dle pol. 13 bodu 1 a) s použitím § 2 odst. 3 Sazebníku soudních poplatků do 3 dnů od právní moci rozsudku, když lhůta byla určena podle § 160 odst. 1 IZ. (KSUL 45 INS 24141/2013)

Po uče ní :

Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soud v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 16.12.2016

JUDr. Jaroslava Mištová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Šímová