45 ICm 57/2011
Číslo jednací: 45 ICm 57/2011-106 ( KSHK 45 INS 12148/2010 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ: 61860069, se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, zastoupen JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému: Mgr. Jan Urban, se sídlem Hradec Králové, Ak.Heyrovského 1178, jako insolvenční správce dlužníka Ivana anonymizovano , anonymizovano , bytem Hostinné, U Konírny 412,o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se pravost pohledávky žalobce ve výši 98 946,--Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Ivana anonymizovano , bytem Hostinné, U Konírny 412, v řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 12148/2010.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 11.1.2011 se žalobce domáhal určení popřené pohledávky ve výši 98 946,--Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Ivana Růžičku vedeném před insolvenčním soudem pod sp. zn. 45 INS 12148/2010. Žalovaný doručil žalobci dne 23.12.2010 vyrozumění o popření části pohledávky insolvenčním správcem, dlužník pohledávku uznal. Žalobce dne 19.11.2010 přihlásil do insolvenčního řízení nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 209 598,--Kč, včetně příslušenství. Jednalo se o nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o úvěru č. 9100208238. Dne 12.10.1010 byl rozhodcem Mgr. Landsmannem vydán rozhodčí nález č.j. La 5041/10, v právní moci od 16.10.2010 a od 20.10.2010 vykonatelný. Tímto rozhodnutím byla žalobci přiznána směnečná pohledávka ve výši, kterou přihlásil do insolvenčního řízení. Rozhodčí doložka je součástí smluvních ujednání smlouvy o úvěru v čl. 18, která jsou nedílnou součástí smlouvy Směnka zajišťuje závazky dlužníka ze smlouvy o úvěru. Žalobce odkázal na ust § 198 odst. 3 insolvenčního zákona ve znění, vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odst. 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je povinen v tomto případě prokázat důvody popření podle ust. § 199 insolvenčního zákona. Důvodem popření dle citovaného ustanovení lze uplatnit jenom skutečnosti, které nebyly uplatněné dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí.,důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. V tomto případě žalovaný popřel pohledávku v rozporu s tímto ustanovením, když ve vyrozumění o popření pohledávky žalobci sdělil, že ujednání ve smlouvě o smluvní pokutě považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy a také směnka, dle jeho názoru, byla vyplněna v rozporu s ujednáním o vyplňovacím právu, neboť součástí směnečné sumy je smluvní pokuta ve výši 98 946,--Kč a směnečná suma překračuje pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru. K žalobě byl připojen rozhodčí nález ze dne 12.10.2010 s vyznačením právní moci dne 16.10.2010. a vyrozumění insolvenčního správce o popření pohledávky.

Žalovaný podal k žalobě písemné vyjádření, ve kterém uvedl, že při přezkumném jednání před insolvenčním soudem dne 16.12.2010 popřel žalovanou pohledávku co do pravosti a výše. Popřená částka je smluvní pokutou a ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o úvěru považuje žalovaný za neplatné v rozporu s dobrými mravy dle ust § 39 zák.č. 40/1964 Sb v platném znění. Dlužník se nezavázal zaplatit smluvní pokutu, a proto tato povinnost k zaplacení mu nevznikla. Směnka byla vyplněna v rozporu o vyplňovacím právu, neboť součástí směnečné sumy a smluvní pokuta v popřené výši a směnečná suma tak překračuje existující pohledávky žalobce z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Vyrozumění o popřené pohledávce doručil žalobci dne 23.12.2010. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku jako nevykonatelnou s vyznačením právní moci tohoto rozhodnutí dnem 20.10.2010. Přihláška pohledávky byla přitom žalobcem sepsána až dne 19.11.2010 a insolvenčnímu soudu doručena dne 22.11.2010, tedy po vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Žalovaný je toho názoru, že pohledávka žalobce je nevykonatelnou a nevztahuje se tak na předmětnou věc ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona. Také žalovaný tvrdí, že rozhodčí doložka je neplatná podle ust § 55 odst. 2 občanského zákona, protože smlouva o poskytnutí úvěru je smlouvou spotřebitelskou a rozhodčí doložka obsažená v čl. 18 smluvních ujednání je ustanovením, které je v rozporu s požadavkem dobré víry a je k ujmě spotřebitele. Žalobce i žalovaný citovali několik rozhodnutí soudů ve věcech rozhodnutí o rozhodčích doložkách a spotřebitelských smlouvách.

Soud provedl důkaz přihláškovým spisem žalobce do insolvenčního řízení vedeném na majetek dlužníka Ivana anonymizovano pod sp zn 45 INS 12148/2010, z obsahu kterého vyplývá, že žalobce přihlásil dne 22.11.2010 prostřednictvím formuláře insolvenčního soudu pohledávku za dlužníkem ve výši jistiny 206 542,--Kč jako nedoplatek na směnečné sumě se zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a směnečný úrok ve výši 3 056,--Kč. K přihlášce připojil smlouvu o revolvingovém úvěru s dlužníkem ze dne 20.3.2008, včetně smluvních ujednání, dodatek ke smlouvě ze dne 26.3.2008 a ze dne 27.10.2008, splátkový kalendář, výzvu dlužníkovi k zaplacení a sesplatnění dluhu pro porušení smlouvy ze dne 22.7.2010, fakturu , směnku na jméno dlužníka a kartu klienta.

Podle oznámení žalovaného vyrozumění o popřené pohledávce doručil žalobci dne 23.12.2010.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 16.12.2010 bylo zjištěno, že v průběhu jednání popřel žalovaný z celkové pohledávky žalobce ve výši 209.598,--Kč částku 98.946,--Kč.

Z předložených listin tvořících spis rozhodčího řízení čj La 5041/10 založený do úschovy Okresního soudu v Pardubicích pod sp zn 23 Nc 5324/2011 bylo zjištěno, že k návrhu žalobce ze dne 6.8.2010 bylo zahájeno rozhodčí řízení s návrhem na vydání rozhodčího nálezu o zaplacení 206 542,--Kč s příslušenstvím. K návrhu navrhovatel připojil listiny k pohledávce se vztahující shodně jako s přihláškou do insolvenčního řízení. Usnesením ze dne 25.8.2010 vyzval rozhodce Mgr Marek Landsmann dlužníka Ivana Růžičku, aby se k návrhu písemně do 30 dnů vyjádřil, předložil a označil důkazy a listiny k prokázání svého tvrzení. V poučení rozhodce dlužníka poučil o tom, že pokud nebude k výzvě reagovat ani se nevyjádří, bude rozhodce vycházet z toho, že nárok uznává. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 3.9.2010. Dne 12.10.2010 byl vydán Rozhodčí nález, podle kterého je dlužník povinen zaplatit žalobci 206 542,--Kč s 6% úrokem p.a. od 6.8.2010 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí a náklady rozhodčího řízení ve výši 1 600,--Kč. Rozhodnutí je odůvodněno, popsán stručně průběh řízení s tím, že se dlužník nijak nevyjádřil a důkazy, ze kterých vycházel rozhodce při svém rozhodnutí. Rozhodčí nález byl dlužníkovi doručen dne 16.10.2010 .

Podle ust § 192 odst. 1 insolvenčního zákona / platného v době přezkumného jednání a dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek.. Podle ust § 197 odst. 2 insolvenčního zákona věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenčního správce vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ust § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvečního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Žalobu podávají vždy proti insolvečnímu správci.

Podle odst. 3 vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odst. 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle ust § 199.

Podle ust § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí.,důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že v daném případě bylo po podání žaloby zjištěno, že sporná pohledávka ač byla přihlášena a poté přezkoumána jako nevykonatelná, je pohledávkou vykonatelnou na základě pravomocného rozhodnutí rozhodce. Soud vyžádal od žalobce listiny, které tvoří spis rozhodčího řízení k posouzení zejména řádného postupu rozhodce ve vztahu k dlužníkovi, zda dlužník měl právo a možnost se k návrhu vyjádřit a měl dostatek informací o projednávaném sporu. Soud tak zjistil, že dlužník nevyužil svého práva bránit se proti navrhovateli příp. zpochybnit nároky v návrhu uvedené. Ač byl řádně poučen nevyjádřil se a rozhodce rozhodl na základě předložených listin. Rozhodnutí ve věci bylo dlužníkovi řádně doručeno.

Soud tak nemá pochybnosti o zákonném postupu rozhodce a nepovažuje námitky žalovaného o nicotnosti rozhodnutí rozhodce za oprávněné. / nebyly zjištěné důvody pro postup dle ust § 268 odst. 1 písm. h) osř / Lze tak uzavřít, že důvody pro které byla pohledávka žalobce částečně popřena jsou jiným právním posouzením žalovaného / nepřípustnost smluvní pokuty / a jsou tak vyloučeny z popření vykonatelné pohledávky.

Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl podle ust § 202 odst. 1 insolvenčního zákona podle kterého nemá ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek žádný z účastníků právo na náhradu nákladů proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 15.března 2012

JUDr Monika Marčišinová,v.r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hloušková Soňa