45 ICm 540/2010
45 ICm 540/2010-28 (KSUL 45 INS 3325/2009)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci žalobce Ing. Aleše Klaudyho, Masarykovo nám. 191/18, 405 01 Děčín I, insolvenčního správce dlužníka Modelová železnice Děčín, s.r.o., IČ 273 42 921, se sídlem 405 02 Děčín I, Křížová 24/2, proti žalovanému Marku anonymizovano , anonymizovano , bytem 405 02 Děčín VI, Letná, Slezská 1363/24, adresa pro doručování: Severní 1477/3, 405 02 Děčín VI-Letná, o neúčinnosti smlouvy o převzetí závazku a vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty

takto:

I. Určuje se, že smlouva o převzetí závazku ze dne 1.2.2008, kterou převzala obchodní společnost Modelová železnice Děčín, s.r.o. se sídlem 405 02 Děčín I, Křížová 24/2, IČ: 27342921, dluh žalovaného ve výši 1.000.000,-Kč s příslušenstvím vůči obchodní společnosti VH Company, spol. s r.o., se sídlem 270 61 Lány, Pod Hřištěm 543, IČ: 27390012, je vůči věřitelům v insolvenčním řízením vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 45 INS 3325/2009 neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.000.000,-Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku s ročním úrokem za dobu prodlení, počínaje 16. dnem od právní moci rozsudku na zaplacení, ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. (KSUL 45 INS 3325/2009)

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 319,-Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku do majetkové podstaty dlužníka Modelová železnice Děčín, s.r.o., IČ 273 42 921, se sídlem 405 02 Děčín I, Křížová 24/2.

Odůvodnění:

Žalobce se ve své žalobě doručené soudu dne 11.06.2010 domáhal určení neúčinnosti smlouvy o převzetí závazku a vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty.

V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem dlužníka. V této funkci uzavřel dne 23.06.2007 se společností VH Company, spol. s r.o. (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem ze smlouvy) smlouvu o půjčce na 1 mil. Kč. Dne 01.02.2008 uzavřela společnost VH Company, spol. s r.o. (jako věřitel) s dlužníkem Modelová železnice Děčín s.r.o. (jako novým dlužníkem) smlouvu o převzetí závazku, na základě níž dluh žalovaného ze smlouvy o půjčce převzal dlužník. Dluh žalovaného tak zanikl. Dne 21.02.2008 byla uzavřena mezi VH Company, spol. s r.o. a dlužníkem Modelová železnice Děčín s.r.o. Dohoda o předčasném ukončení půjčky; tím se stala půjčka celá splatná. Současně byla mezi týmiž účastníky uzavřena nová půjčka na 2 mil. Kč, přičemž dlužná částka 1 mil. Kč byla započtena. Žalobce namítal neúčinnost právního úkonu-Smlouvy o převzetí závazku ze dne 01.02.2008-ve smyslu § 235 a násl. IZ (úkon ve prospěch žalovaného bez protiplnění vůči dlužníku). Žalobce dovodil, že vztah mezi žalovaným a dlužníkem je vztahem mezi osobami blízkými, neboť žalovaný byl a je jediným jednatelem i společníkem dlužníka. Žalovaný na svou procesní obranu neuvedl ničeho, k žalobě se nevyjádřil.

Jednání ve věci včetně dokazování se konalo dne 07.10.2010. Účastníci byli k jednání řádně předvoláni. Žalobce se jednání zúčastnil a žalovanému bylo doručeno podle § 49 odst. 4 o.s.ř. Dne 20.10.2010 doručil žalovaný soudu přípis (č.l. 27), v němž namítal, že žalobce měl soud informovat o změně pobytu žalovaného. Tato změna byla žalovaným žalobci sdělena ústně. Soud doručoval žalovanému podle údajů, které jsou vedeny v insolvennčím rejstříku, kam žalovaný žádnou změnu pobytu nesdělil.

Soud zkoumal včasnost podání žaloby-podle § 239 odst. 3 IZ, insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, nárok zanikne. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že úpadek byl zdejším soudem zjištěn dne 24.06.2009 (č.l. A-12). Žaloba byla podána 11.06.2010, tedy včas.

Před soudem byly provedeny listinné důkazy, předložené účastníky, a to (KSUL 45 INS 3325/2009)

Č.l. 4-12 (usnesení zdejšího soudu č.j. KSUL 45 INS 3325/2009-A-12 ze dne 24.06.2009o zjištění úpadku dlužníka, úplný výpis z OR dlužníka, dohoda o předčasném ukončení půjčky ze dne 21.02.2008 s věřitelem VH Company, spol. s r.o., smlouvy o převzetí závazku ze dne 01.02.2008 s věřitelem VH Company, spol. s r.o.)

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalovaný jako jediný společník a jednatel dlužníka uzavřel dne 23.06.2007 se společností VH Company, spol. s r.o. Smlouvu o půjčce na 1 mil. Kč. Dne 01.02.2008 uzavřela společnost VH Company, spol. s r.o. s dlužníkem Modelová železnice Děčín s.r.o. Smlouvu o převzetí závazku, na základě níž dluh žalovaného ze smlouvy o půjčce převzal dlužník. Dne 21.02.2008 byla uzavřena mezi VH Company, spol. s r.o. a dlužníkem Modelová železnice Děčín s.r.o. Dohoda o předčasném ukončení půjčky; tím se stala půjčka celá splatná. Současně byla mezi týmiž účastníky uzavřena nová půjčka na 2 mil. Kč, přičemž dlužná částka 1 mil. Kč byla započtena. Žalobce na první schůzi věřitelů dne 12.08.2009 informoval o stavu majetkové podstaty i o šetření neúčinných či neplatných právních úkonů dlužníka. Dne 11.06.2010 podal incidenční žalobu, v níž namítá neúčinnost právního úkonu-Smlouvy o převzetí závazku ze dne 01.02.2008-ve smyslu § 235 a násl. IZ (úkon ve prospěch žalovaného bez protiplnění vůči dlužníku). Žalobce dovodil, že vztah mezi žalovaným a dlužníkem je vztahem mezi osobami blízkými, neboť žalovaný byl a je jediným jednatelem i společníkem dlužníka.

Podle § 239 odst. 1 IZ, odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty; jde o incidenční spor. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. Podle odst. 3) téhož ustanovení, insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne. Podle odst. 4), dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Vylučovací žaloba není přípustná.

Podle § 240, odst. 1) IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Podle odst. 2) téhož ustanovení, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je (KSUL 45 INS 3325/2009)

úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.Podle odst. 3), právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

Žalovaný (fyzická osoba) jako jediný jednatel a společník dlužníka uzavíral v době tří let před zjištěním úpadku smlouvy bez přiměřeného protiplnění dlužníku, čímž dlužníka i věřitele dlužníka poškodil, neboť zvýšil zadluženost dlužníka. Jako jediný společník a jednatel dlužníka si musel být vědom, že sám sebe oddluží přenesením svých dluhů na společnost dlužníka a tím zatížení dlužníka plněním, proti němuž se dlužníku nedostalo žádných aktiv (v podobě výrobků, služeb, financí a apod.). Dlužník pouze prostě převzal plnění povinností za žalovaného. V rámci vedení insolvenčního řízení tyto transakce uspokojivě nevysvětlil. Přestože až po rozhodnutí této věci vyšlo najevo (ze sdělení žalovaného do incidenčního sporu), že osoba oprávněná jednat za dlužníka (žalovaný) se zdržuje na jiné adrese než je uvedena v obchodním rejstříku a v centrální evidenci obyvatel, tuto adresu insolvenčnímu soudu nesdělil a se správcem a soudem nespolupracoval. Jednání žalovaného jednoznačně směřovalo v rámci výše uvedených transakcí k tomu, aby se sám žalovaný zbavil svých závazků a tyto závazky převzala společnost dlužníka, kterou žalovaný 100% ovládal, aniž by se zavázal žalovaný jakkoli společnosti tento úkon konsolidovat v budoucnu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 137 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který byl v řízení zcela úspěšný, přizná plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce, který měl plný úspěch ve věci, nárokoval na náhradě nákladů řízení částku 319,-Kč na jízdném za cestu Děčín-Ústí nad Labem a zpět osobním automobilem, když předložil řádné vyúčtování včetně kopie velkého technického průkazu vozidla. Soud v této výši náhradu nákladů řízení žalobci přiznal s tím, že je příjmem majetkové podstaty, z níž si insolvencí správce své hotové výdaje hradí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Ústí nad Labem dne 07.10.2010 JUDr. Jaroslava Mištová, v.r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Jana Zimová