45 ICm 4378/2014
45 ICm 4378/2014-157 (KSUL 45 INS 5147/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou ve věci žalobkyně Jany Dobiášové, nar. , bytem , , zast. JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou, se sídlem Masarykova třída 537/7, 415 01 Teplice proti žalované Ing. Jaroslavě Dlabolové, IČ 725 36 683, se sídlem Révová 3242/3, 100 00 Praha 10, insolvenční správkyni dlužnice Petry anonymizovano , IČ 678 24 544, bytem Elišky Krásnohorské 1377/10, 415 01 Teplice, zast. Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem, se sídlem Pražská 3546/46, 669 02 Znojmo, o žalobě na vyloučení nemovitého majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba na vyloučení nemovitostí, a to pozemek p. č. 1597/1, o výměře 444 m2, druh pozemku zahrada, pozemek p. č. 1597/2, o výměře 23 m2, druh pozemku ostatní plocha a to pozemek p. č. 1598, o výměře 321 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 1377, to vše zapsáno na LV č. 6925, v katastrálním území Teplice, obec Teplice, u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice se z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 23.673,00 Kč k rukám právního zástupce Mgr. Huberta Müllera, advokáta se sídlem Pražská 3546/46, 669 02 Znojmo do 3 dnů od právní moci rozsudku. (KSUL 45 INS 5147/2013)

Odůvodnění:

Dne 12.12.2014 byla soudu doručena žaloba na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka v insolvenčním řízení pod sp. zn. KSUL 45 INS 5147/2013. Šlo o níže specifikované nemovitosti zahrnuté insolvenční správkyní do majetkové podstaty a to: -pozemek p. č. 1597/1, o výměře 444m2, druh pozemku zahrada -pozemek p. č. 1597/2, o výměře 23 m2, druh pozemku ostatní plocha -pozemek p. č. 1598, o výměře 321 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 1377, to vše zapsáno na LV č. 6925 v k. ú. Teplice, obec Teplice, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice (dále jen nemovitosti ).

Žalobkyně ve svém podání uvedla, že výlučným vlastníkem zbylých 3/5 předmětných nemovitostí se dlužnice stala na základě darovací smlouvy ze dne 25.02.2002 mezi žalobkyní, jejím zesnulým manželem Josefem Dobiášem jako dárci a dlužnicí jako obdarovanou. Účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly dne 06.03.2002. Žalobkyně následně spolu se svým zesnulým manželem požádala dlužnici dne 24.04.2010 o vrácení daru, s čímž dlužnice téhož dne souhlasila. Dále v podání uvedla, že z jejího pohledu došlo ke zpětnému nabytí vlastnického práva, respektive k platnému zrušení darovací smlouvy, neboť ani dlužnice vrácení daru nerozporovala. Protože pak stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému, podala žalobkyně příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Uvedla, že z výše uvedených důvodů by neměly být nemovitosti do soupisu majetku zahrnuty, protože to vylučuje její právo k majetku.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 25.02.2015. Namítala především účelovost vrácení daru, jehož cílem bylo umožnit žalobkyni nabýt vlastnické právo k nemovitostem spolu s právem disponovat jimi. Dle žalované k vrácení daru nedošlo formálně ani fakticky. Upozornila především, že souhlasné prohlášení o vrácení daru bylo podepsáno dne 24.04.2010, den po vyhlášení odsuzujícího rozsudku 2 T 245/2008 vydaného Okresním soudem v Teplicích proti dceři žalobkyně Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Elišky Krásnohorské 1377/10, 415 01 Teplice (dále jen dlužnice ), tedy před doručením písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Tato žádost o vrácení daru byla bez dalšího téhož dne akceptována. Žalovaná rovněž uvedla, že žalobkyně podala návrh na zápis do katastru nemovitostí až dne 12.12.2014, tedy přibližně po čtyřech letech od vrácení daru a již v kontextu insolvenčního řízení. Žalobkyně s manželem odůvodnili vrácení daru probíhajícím trestním řízením, které bylo medializováno, nicméně s touto interpretací s ohledem na skutkové okolnosti a obzvláště data jednotlivých událostí-žádost o vrácení daru, vyhlášení rozsudku v trestní věci, právní moc trestního rozsudku-zásadně nesouhlasí. Zároveň uvedla, že v případě hmotné nouze neměla dárkyně důvod čekat se zápisem vlastnického práva další 4 roky, nadto pak disponovala částkou 3,000.000,00 Kč, čili zpochybnila samotnou existenci hmotné nouze. Dle žalované ke vkladu do katastru nemovitostí došlo teprve v reakci na zahrnutí nemovitostí do majetkové podstaty, čímž zpochybňuje vážnost samotného právního úkonu žalobkyně. (KSUL 45 INS 5147/2013)

Vážnost či samotné učinění právního úkonu zpochybňuje žalovaná rovněž z toho důvodu, že dlužnice nemovitost dále zatěžovala z postavení vlastníka a to smlouvami o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 20.10.2011 a 01.12.2011 se společností BTF Projekt, a.s., IČ 290 35 945, se sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1. Pokud totiž byl úkon míněn vážně a skutečně byl učiněn, musela si být vědoma, že zatěžuje cizí nemovitost, čímž by naplňovala skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Nadto žalobkyně pochybuje o pravosti podpisu manžela žalobkyně pana Dobiáše, neboť bylo podle názoru žalobkyně vrácení daru antedatováno. Rovněž podotkla, že dle jejího názoru svědčí pro účelovost jednání žalobkyně, potažmo nepravost listin dokládajících vrácení daru, rovněž skutečnost, že v dědickém řízení po manželu žalobkyně Josefu Dobiášovi, který zemřel 30.08.2010, nebyly nemovitosti nijak řešeny. Žalovaná rovněž poukazuje na skutečnost, že návrhem na vklad, podaným dne 12.12.2014 na katastr nemovitostí, žalobkyně požaduje uvést zápis v katastru nemovitostí do souladu s listinami o vrácení daru a to tak, že požaduje zápis vlastnického práva k nemovitostem jako celku, přestože dle souhlasného prohlášení a dle darovací smlouvy darovala pouze spoluvlastnické podíly.

Žalovaná pak podotkla, že je třeba zmínit i chování dlužnice a žalované v průběhu insolvenčního řízení, kdy žalobkyně zaslala soudu i žalované darovací smlouvu, v níž se zavazuje složit do majetkové podstaty dlužnice částku 3.000.000,-Kč a to z důvodu, aby nemovitost, v níž bydlí, nebyla zpeněžena. Přesto tuto svou povinnost nesplnila ani na výzvu. Místo toho podala dne 15.12.2014 žalobu na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, čímž zmařila dražbu naplánovanou na 19.12.2014, čímž na majetkové podstatě způsobila škodu 25.000,-Kč. Zároveň dne 15.12.2015 žalobkyně od darovací smlouvy odstoupila s tím, že by byla vážně ohrožena její výživa. Se skutečností, že na 19.12.2014 byla nařízena dražba, byla seznámena jak žalobkyně, tak dlužnice. Zároveň znalec, oceňující nemovitosti sdělil žalované, že žalobkyně byla jeho návštěvě přítomna, přitom však znalci nesdělila, že je vlastníkem nemovitostí.

Soud se nejprve zabýval otázkou, byla-li incidenční žaloba podána včas. Soud konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nebyla insolvenčním správcem vyrozuměna o soupisu majetku a o tomto se dozvěděla teprve dne 23.11.2014, byla žaloba podaná soudu dne 12.12.2014 včasná ve smyslu § 225 odst. 2 IZ.

Ústní jednání ve věci se konalo dne 02.06.2015 a dne 27.11.2015. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalobkyně a její právní zástupkyně, neboť soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Ohledně důvodnosti omluvy právní zástupkyně žalobkyně soud uzavřel, že důvod neúčasti zůstal pouze v rovině tvrzení. Soud si je vědom současných judikatorních závěrů Nejvyššího soudu v Brně (sp.zn. 29 Cdo 1366/2015), z nichž vyplývá, že účastník není povinen doložit tvrzené skutečnosti, ale že důvodná neúčast na jednání může být za předpokladu, že tvrzené skutečnosti jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho neúčast u jednání soudu omluvit, tedy takové, z nichž je zřejmé, že mu znemožňují účast na jednání a jsou omluvitelné. Právní zástupkyně žalobkyně doručila v den jednání omluvu, v níž požádala o odročení jednání z důvodu kolize s hlavním líčením u Okresního soudu v Teplicích a veřejným zasedáním též u Okresního soudu v Teplicích. Na jednání měl jít v substitučním zastoupení můj kolega, Mgr. Jan Vondráček, který však včerejšího dne onemocněl a já musím být přítomna při jednáních u Okresního (KSUL 45 INS 5147/2013) soudu v Teplicích. Bohužel takto narychlo nelze zajistit substituční zastoupení jiným advokátem ... Z u vedeného je zřejmé, že právní zástupkyně žalobkyně neuvedla ani jednu sp.zn. věcí, projednávaných u OS v Teplicích, aby si insolvenční soud mohl tyto skutečnosti ověřit v InfoSoud a ani nepřiložila substituční plnou moc pro Mgr. Vondráčka, takže zdejšímu soudu není známo, že by tvrzený onemocnělý kolega měl právní zástupkyni žalobkyně v substituci zastupovat. Tvrzené skutečnosti tedy nebyly vzhledem ke své povaze způsobilé neúčast právní zástupkyně žalované u jednání soudu omluvit a soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Předseda soudu dne 22.12.2015 prodloužil lhůtu k vyhotovení rozsudku do 15.01.2016.

Soud při rozhodování ve věci vycházel z listinných důkazů, zveřejněných v insolvenčním rejstříku, případně dodaných soudu spolu s žalobou žalobkyní či k vyjádření k žalobě žalovanou. Žalovaná na ústním jednání dne 02.06.2015 navrhla důkaz znaleckým posouzením podpisu manžela žalobkyně Josefa Dobiáše, listinou z dědického řízení manžela žalované Josefa Dobiáše a dále účastnickým výslechem žalobkyně a svědeckým výslechem dlužnice. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem podpisu manžela žalované Josefa Dobiáše, ostatní důkazy navržené žalobkyní byly soudem odmítnuty pro nadbytečnost. Žalovaná na jejich provedení netrvala. Nabytí vlastnického práva ke 2/5 inkriminovaných nemovitostí nikdo nerozporoval. Žádné z tvrzených skutečností nebylo třeba důkazně nahradit účastnickým výslechem žalobkyně. Dlužnice uvedla všechny relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu v rámci veřejného insolvennčího řízení, soud tedy neměl důvod provádět její svědeckou výpověď.

Soud tedy provedl dokazování následujícími důkazy: -Darovací smlouva ze dne 25.02.2002 mezi darujícími Josefem Dobiášem a Janou Dobiášovou a obdarovanou Petrou anonymizovano -Žádost o vrácení daru ze dne 24.04.2010 -Souhlasné prohlášení o vrácení daru ze dne 24.04.2010 -Návrh na vklad do KN ze dne 11.12.2014 -Smlouva o úvěru ze dne 20.10.2011 mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí o poskytnutí úvěru ve výši 2.000.000,-Kč -Výpis z KN z LV 6925 pro obec a k. ú. Teplice se stavem k datu 12.03.2013 -Notářský zápis NZ 391/2011, N 444/2011 ze dne 01.12.2011-dohoda mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu -Smlouva o úvěru ze dne 20.10.2011 mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí o poskytnutí úvěru ve výši 700.000,-Kč -Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí ze dne 01.12.2011 a dodatek č. 1 ze dne 20.12.2011 -Notářský zápis NZ 50/2012, N 54/2012 ze dne 24.02.2012-dohoda mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu -Smlouva o úvěru ze dne 24.02.2012 mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí o poskytnutí úvěru ve výši 800.000,-Kč -Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti mezi BTF Projekt, a.s. a dlužnicí ze dne 24.02.2012 -E-mailová korespondence mezi znalkyní Ing. Danou Šatrovou a insolvenční správkyní -Výpis z rejstříku trestů (KSUL 45 INS 5147/2013)

-Přípis PČR ze dne 19.11.2015 -Znalecký posudek č.j. 35/1252/15 ze dne 14.08.2015 -Znalecký posudek č.j. 53/1270/15 ze dne 06.11.2015 -Znalecký posudek č.j. 70/1287/15 ze dne 07.11.2015.

Z darovací smlouvy ze dne 25.02.2002 soud zjistil, že žalobkyně spolu s manželem Josefem Dobiášem darovali dlužnici 3/5 předmětných nemovitostí s tím, že domáhat se vrácení daru mohou v případě, že by se dlužnice k nim zachovala tak, že by hrubě porušila pravidla občanského soužití.

Ze žádosti o vrácení daru ze dne 24.04.2010 soud zjistil, že žalobkyně a její manžel požádali o vrácení daru 3/5 nemovitostí z důvodů, že se dlužnice dopustila trestného činu, přičemž její kauza byla medializována a tím bylo porušeno dobré jméno rodiny, tedy, že se dle dárců zachovala proti dobrým mravům.

Ze souhlasného prohlášení o vrácení daru ze dne 24.04.2010 soud zjistil, že dlužnice souhlasila s vrácením daru a prohlásila, že platně vrátila dar žalobkyni a jejímu zesnulému manželovi ve výši 3/5 podílu na nemovitostech.

Z návrhu na vklad práva do Katastru nemovitostí ze dne 11.12.2014 soud zjistil, že tohoto dne navrhly dlužnice spolu s žalobkyní vklad celého vlastnického práva (nikoli pouze vráceného 3/5 podílu) k nemovitostem do katastru nemovitostí.

Ze smlouvy o úvěru mezi dlužnicí a společností BTF Projekt, a.s. ze dne 20.10.2011 soud zjistil, že dlužnice s výše uvedenou společností uzavřela úvěrovou smlouvu na částku ve výši 2.000.000,-Kč, kterou zajistila dle čl. 5.1. bodu (ii) této smlouvy zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví Petry anonymizovano , r.č. 746029/2796, bytem Elišky Krásnohorské 1377/10, Teplice, PSČ 415 01: -budovy č.p. 1377, cást obce Teplice, způsob využití bydlení na parc. č. 1598 -parcely č. 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří -parcely 1597/1, druh pozemku zahrada -parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha, jiná plocha, to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice, zapsaných na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.

Z výpisu z Katastru nemovitostí soud zjistil, že k uvedeným nemovitostem je zřízeno zástavní právo smluvní k pohledávce ve výši 2.000.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávce ve výši 720.000,-Kč, budoucí pohledávce do výše 1.000.000,-Kč, vzniklé v období od 20.10.2011 do 31.05.2013 vůči společnosti BTF Projekt, a.s., a to Smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 20.10.2011 s právními účinky vkladu práva ke dni 24.10.2011; dále je zřízeno zástavní právo smluvní pohledávky ve výši 700.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávky ve výši 252.000,-Kč, budoucí pohledávky do celkové výše 1.000.000 v období od 01.12.2011 do 31.07.2013 vůči společnosti BTF Projekt, a.s. smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 01.12.2011 s právními účinky vkladu ke dni 04.01.2012; dále je zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 800.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávky ve výši 288.000, budoucí pohledávky do výše 1.000.000,-Kč vzniklé v období od (KSUL 45 INS 5147/2013)

24.02.2012 do 31.08.2012 vůči společnosti BTF Projekt, a.s. smlouvou ze dne 24.02.2012 s právními účinky vkladu ke dni 02.04.2012.

Ze smlouvy o úvěru ze dne 01.12.2011 soud zjistil, že výše zmíněného dne dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s. , IČ 290 35 945 uzavřeli úvěrovou smlouvu o čerpání úvěru do celkové výše 700.000,-Kč a že tento úvěr je zajištěn uzavřením dohody ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví dlužnice: budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.

Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 01.12.2011 mezi dlužnicí a společností BTF Projekt, a.s. IČ 290 35 945 soud zjistil, že v této smlouvě dlužnice prohlásila v bodě 1.2 smlouvy, že je výlučným vlastníkem budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice. Dále v bodě 5.2. rovněž uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a její oprávnění nakládat s nemovitostí není ničím omezeno nebo zakázáno. Prohlásila zde, že její vlastnické právo není nikým zpochybňováno, omezováno či dotčeno a že neví o žádné skutečnosti, která by mohla její vlastnické právo zpochybnit, omezit či dotknout. Rovněž uvedla, že ke dni uzavření této smlouvy nehrozí zahájení a ani nebyla zahájena žádná restituční nebo jiná řízení o vydání předmětných nemovitostí a že jí nejsou známy žádné existující či hrozící nároky třetích osob v souvislosti s nemovitostmi ani nedošlo k odstoupení od smlouvy, která byla nabývacím titulem dlužnice, nebyla splněna ani nehrozí splnění rozvazovací podmínky a vůči dlužnici nebyl uplatněn ani nehrozí žádný nárok třetí osoby ve vztahu k nemovitostem, na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani jiná věcná práva třetích osob a dlužnici není nic známo o skutečnostech, které by umožnily jejich vznik.

Z notářského zápisu NZ 391/2011, N 444/2011 ze dne 01.12.2011, dohody o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu soud zjistil, že dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s, IČ 290 35 945 shodně prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že dne 01.12.2011 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 700.000,-Kč. Zároveň prohlásili, že pokud dlužnice řádně a včas v plné výši nesplní svůj závazek vůči věřiteli, pak dlužnice výslovně svolila k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.

Ze smlouvy o úvěru ze dne 24.02.2012 soud zjistil, že výše zmíněného dne dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s. , IČ 290 35 945 uzavřeli úvěrovou smlouvu o čerpání úvěru do celkové výše 800.000,-Kč a že tento úvěr je zajištěn uzavřením dohody ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví dlužnice: budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše (KSUL 45 INS 5147/2013) v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.

Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 24.02.2012 mezi dlužnicí a společností BTF Projekt, a.s. IČ 290 35 945 soud zjistil, že v této smlouvě dlužnice prohlásila v bodě 1.2 smlouvy, že je výlučným vlastníkem budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice. Dále v bodě 5.2. rovněž uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a její oprávnění nakládat s nemovitostí není ničím omezeno nebo zakázáno. Prohlásila zde, že její vlastnické právo není nikým zpochybňováno, omezováno či dotčeno a že neví o žádné skutečnosti, která by mohla její vlastnické právo zpochybnit, omezit či dotknout. Rovněž uvedla, že ke dni uzavření této smlouvy nehrozí zahájení ani nebyla zahájena žádná restituční nebo jiná řízení o vydání předmětných nemovitostí a že jí nejsou známy žádné existující či hrozící nároky třetích osob v souvislosti s nemovitostmi ani nedošlo k odstoupení od smlouvy, která byla nabývacím titulem dlužnice, nebyla splněna ani nehrozí splnění rozvazovací podmínky a vůči dlužnici nebyl uplatněn ani nehrozí žádný nárok třetí osoby ve vztahu k nemovitostem, na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani jiná věcná práva třetích osob a dlužnici není nic známo o skutečnostech, které by umožnily jejich vznik.

Z notářského zápisu NZ 50/2012, N 54/2012 ze dne 24.02.2012, dohody o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu soud zjistil, že dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s, IČ 290 35 945 shodně prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že dne 24.02.2012 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 800.000,-Kč. Zároveň prohlásili, že pokud dlužnice řádně a včas v plné výši nesplní svůj závazek vůči věřiteli, pak dlužnice výslovně svolila k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.

Z emailové korespondence mezi insolvenční správkyní Ing. Dlabolovou a znalkyní Ing. Danou Šátrovou soud zjistil, že na dotaz insolvenční správkyně znalkyně uvedla, že když dne 10.11.2014 prohlížela nemovité věci v ulici Elišky Krásnohorské č.p. 1377, účastnila se prohlídky kromě dlužnice i žena, která se představila jako matka dlužnice (zde žalobkyně), přičemž tato na případnou změnu ve vlastnických právech znalkyni nijak neupozornila. Pouze znalkyni pozdravila a omluvila se, že se právě uklízí.

Z výpisu z rejstříku trestů dlužnice ze dne 19.02.2013 soud zjistil, že dlužnice byla nepodmíněně odsouzena k trestu v trvání 48 měsíců a peněžitému trestu ve výši 1.000.000,-Kč rozsudkem Okresního soudu v Teplicích, který nabyl právní moci dne 05.09.2011.

Z přípisu Policie ČR ze dne 19.11.2015 a spolu s nimi zaslaných znaleckých posudků soud zjistil, že v případě znaleckého posudku č. 35/1252/15 nebyl dán dostatečný a jednoznačný vzorek podpisů manžela žalobkyně Josefa Dobiáše, vzhledem k tomu nebylo možné spolehlivě stanovit, zda všechny podpisy patřily právě manželu žalobkyně. Z doplňku znaleckého posudku 53/1270/15 vyplynulo, že na sporných listinách s nízkou pravděpodobností není podpis zesnulého manžela žalobkyně, nýbrž že jde o tzv. padělek (KSUL 45 INS 5147/2013) z volné ruky. Ze znaleckého posudku 70/1287/15 soud zjistil, že podpisy na sporných listinách psala tatáž osoba, která však nebyla zesnulým manželem žalobkyně Josefem Dobiášem.

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 OSŘ), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Dne 26.02.2013 podala dlužnice insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení. V soupisu majetku a závazků uvedla, že je výlučnou vlastnicív k.ú. Teplice, mezi jinými a nemovitostí, které jsou předmětem této vylučovací žaloby. Insolvenční správkyně sepsala nemovitosti do majetkové podstaty i s ohledem na platný výpis z katastru nemovitostí. Jak se procesně měnil stav v insolvenčním řízení, dlužnice začala své prohlášení o majetku měnit (viz č.l. B-77-protokol z 21.04.2015) s tím, že v době, kdy jej učinila jako součást insolvenčního návrhu, si neuvědomila, že existovala žádost matky z r. 2010 o vrácení daru. Matka se o insolvenci dozvěděla z prohlídek nemovitostí. Následně podala tuto vylučovací žalobu.

Dne 25.02.2002 byla mezi darujícími Josefem Dobiášem a Janou Dobiášovou a obdarovanou Petrou anonymizovano (dlužnice) uzavřena darovací smlouva, kterou žalobkyně Jana Dobiášová (matka dlužnice) spolu s manželem Josefem Dobiášem (zemřelý otec dlužnice) darovali dlužnici 3/5 předmětných nemovitostí s tím, že domáhat se vrácení daru mohou v případě, že by se dlužnice k nim zachovala tak, že by hrubě porušila pravidla občanského soužití. Dne 24.04.2010 žalobkyně a její manžel požádali o vrácení daru 3/5 nemovitostí z důvodů, že se dlužnice dopustila trestného činu, přičemž její kauza byla medializována a tím bylo porušeno dobré jméno rodiny; tedy, že se dle dárců zachovala proti dobrým mravům. Týž den bylo sepsáno souhlasné prohlášení o vrácení daru (ze dne 24.04.2010), v němž dlužnice souhlasila s vrácením daru a prohlásila, že platně vrátila dar žalobkyni a jejímu zesnulému manželovi ve výši 3/5 podílu na nemovitostech. Dne 11.12.2014 byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, v němž navrhly dlužnice spolu s žalobkyní vklad celého vlastnického práva (nikoli pouze vráceného 3/5 podílu) k nemovitostem do katastru nemovitostí. Dosud vklad proveden nebyl.

Dne 20.10.2011 uzavřela dlužnice se společností BTF Projekt, a.s. úvěrovou smlouvu na částku 2.000.000,-Kč, kterou zajistila dle čl. 5.1. bodu (ii) této smlouvy zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví Petry anonymizovano , r.č. 746029/2796, bytem Elišky Krásnohorské 1377/10, 415 01 Teplice, a to budovy č.p. 1377, část obce Teplice, způsob využití bydlení na parc. č. 1598, parcely č. 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely 1597/1, druh pozemku zahrada, parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha, jiná plocha, to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice, zapsaných na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.

Dne 01.12.2011 dlužnice uzavřela se společností BTF Projekt, a.s. , IČ 290 35 945 v pořadí druhou úvěrovou smlouvu o čerpání úvěru do celkové výše 700.000,-Kč a že tento úvěr je zajištěn uzavřením dohody ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví dlužnice: budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná (KSUL 45 INS 5147/2013) plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice.

Ve smlouvě o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 01.12.2011 mezi dlužnicí a společností BTF Projekt, a.s. dlužnice prohlásila v bodě 1.2 smlouvy, že je výlučným vlastníkem budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice. Dále v bodě 5.2. rovněž uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a její oprávnění nakládat s nemovitostí není ničím omezeno nebo zakázáno. Prohlásila zde, že její vlastnické právo není nikým zpochybňováno, omezováno či dotčeno a že neví o žádné skutečnosti, která by mohla její vlastnické právo zpochybnit, omezit či dotknout. Rovněž uvedla, že ke dni uzavření této smlouvy nehrozí zahájení ani nebyla zahájena žádná restituční nebo jiná řízení o vydání předmětných nemovitostí a že jí nejsou známy žádné existující či hrozící nároky třetích osob v souvislosti s nemovitostmi ani nedošlo k odstoupení od smlouvy, která byla nabývacím titulem dlužnice, nebyla splněna ani nehrozí splnění rozvazovací podmínky a vůči dlužnici nebyl uplatněn ani nehrozí žádný nárok třetí osoby ve vztahu k nemovitostem, na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani jiná věcná práva třetích osob a dlužnici není nic známo o skutečnostech, které by umožnily jejich vznik.

V katastru nemovitostí je k uvedeným parcelám zřízeno Zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 2.000.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávky ve výši 720.000,-Kč, budoucí pohledávky do výše 1.000.000,-Kč vzniklé v období od 20.10.2011 do 31.05.2013 vůči společnosti BTF Projekt, a.s. podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 20.10.2011 s právními účinky vkladu práva ke dni 24.10.2011; dále je zřízeno zástavní právo smluvní pohledávky ve výši 700.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávky ve výši 252.000,-Kč, budoucí pohledávky do celkové výše 1.000.000 v období od 01.12.2011 do 31.07.2013 vůči společnosti BTF Projekt, a.s. na inkriminované nemovitosti; dále je zřízeno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 800.000,-Kč s příslušenstvím, pohledávku ve výši 288.000, budoucí pohledávky do výše 1.000.000,-Kč vzniklé v období od 24.02.2012 do 31.08.2012 vůči společnosti BTF Projekt, a.s, opět na totožné nemovitosti , podle smlouvy ze dne 24.02.2012 s právními účinky vkladu ke dni 02.04.2012.

Dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s, IČ 290 35 945 shodně prohlásili v notářském zápisu sp.zn. NZ 391/2011, N 444/2011 ze dne 01.12.2011, dohody o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu, že je mezi nimi nesporné, že dne 01.12.2011 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 700.000,-Kč. Zároveň prohlásili, že pokud dlužnice řádně a včas v plné výši nesplní svůj závazek vůči věřiteli, pak dlužnice výslovně svolila k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.

Dne 24.02.2012 uzavřeli dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s. v pořadí třetí úvěrovou smlouvu o čerpání úvěru do celkové výše 800.000,-Kč a že tento úvěr je zajištěn uzavřením dohody ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a zástavním (KSUL 45 INS 5147/2013) právem k inkriminovaným nemovitostem. Dlužnice i zde prohlásila v bodě 1.2 smlouvy, že je výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí. Dále v bodě 5.2. rovněž uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a její oprávnění nakládat s nemovitostí není ničím omezeno nebo zakázáno. Prohlásila zde, že její vlastnické právo není nikým zpochybňováno, omezováno či dotčeno a že neví o žádné skutečnosti, která by mohla její vlastnické právo zpochybnit, omezit či dotknout. Rovněž uvedla, že ke dni uzavření této smlouvy nehrozí zahájení ani nebyla zahájena žádná restituční nebo jiná řízení o vydání předmětných nemovitostí a že jí nejsou známy žádné existující či hrozící nároky třetích osob v souvislosti s nemovitostmi ani nedošlo k odstoupení od smlouvy, která byla nabývacím titulem dlužnice, nebyla splněna ani nehrozí splnění rozvazovací podmínky a vůči dlužnici nebyl uplatněn ani nehrozí žádný nárok třetí osoby ve vztahu k nemovitostem, na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani jiná věcná práva třetích osob a dlužnici není nic známo o skutečnostech, které by umožnily jejich vznik.

Dne 24.02.2012 se v notářském zápisu sp.zn. NZ 50/2012, N 54/2012-dohody o splnění závazku se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu-shodně dlužnice spolu se společností BTF Projekt, a.s. prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že dne 24.02.2012 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 800.000,-Kč. Zároveň prohlásili, že pokud dlužnice řádně a včas v plné výši nesplní svůj závazek vůči věřiteli, pak dlužnice výslovně svolila k tomu, aby tento notářský zápis byl exekučním titulem.

Dne 10.11.2014 se uskutečníla prohlídka nemovitosti č.p. 1377 v ulici Elišky Krásnohorské se znalkyní Ing. Danou Šátrovou. Kromě dlužnice se prohlídky měla zúčastnit i žena, která se představila jako Jana Dobiášová (žalobkyně), přičemž tato na případnou změnu ve vlastnických právech znalkyni nijak neupozornila.

Dlužnice byla dne 19.02.2013 nepodmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 48 měsíců a peněžitému trestu ve výši 1.000.000,-Kč rozsudkem Okresního soudu v Teplicích, který nabyl právní moci dne 05.09.2011.

Policie ČR poskytla zdejšímu soudu dne 19.11.2015 znalecké posudky, kde zejména z doplňku znaleckého posudku 53/1270/15 vyplynulo, že na sporných listinách s nízkou pravděpodobností není podpis zesnulého manžela žalobkyně, nýbrž že jde o tzv. padělek z volné ruky. Ze znaleckého posudku 70/1287/15 vyplynulo, že podpisy na sporných listinách (žádost o vrácení daru, souhlasné prohlášení o vrácení daru) psala tatáž osoba, která však nebyla zesnulým manželem žalobkyně Josefem Dobiášem.

Podle ustanovení § 225, odst. 1 IZ, osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Podle odst. 2 téhož ustanovení, žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nebyla-li žaloba podána včas, platí, že (KSUL 45 INS 5147/2013) označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Podle § 205 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.

Podle § 224, odst. 1 IZ, do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal.

Podle § 133, odst. 2 obč. zák. v platném znění, převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla vůči žalované správkyni podána nedůvodně.

Bez ohledu na stav zápisu vlastnických práv v katastru nemovitostí je třeba postavit najisto, kdo je vlastníkem (či komu náleží práva obdobná vlastnickému právu) k nemovitostem .

Lze mít za to, že určení způsobu řešení úpadku reorganizací či oddlužením v podobě splátek vylučuje aplikaci § 225 jako celku. V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty aplikace ust. § 225 IZ vyloučena není, neboť pro zpeněžování majetku platí analogicky ustanovení o prohlášení konkursu.

Z pohledu insolvenčního správce je nutno zachovávat péči dobrého hospodáře v rámci hospodaření s majetkem, náležejícím do majetkové podstaty, neboť insolvenční správce musí konat i v případě vedeného sporu o vyloučení majetku z majetkové podstaty tak, jako by tento majetek měl součástí majetkové podstaty zůstat.

Mezi předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení majetku z majetkové podstaty (excindační žalobě) podle § 225 odst. 1 insolvenčního zákona-jež jsou obdobné jako ty, k nimž dospěla soudní praxe (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 58/1998, 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) při žalobě o vyloučení majetku ze soupisu majetku konkursní podstaty podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání-patří, že: 1) označený majetek byl insolvenčním správcem příslušného dlužníka vskutku pojat do soupisu majetkové podstaty, 2) vylučovací žaloba podaná osobou odlišnou od dlužnice došla soudu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy této osobě bylo doručeno vyrozumění insolvenčního správce o soupisu majetku, (KSUL 45 INS 5147/2013) k němuž tato osoba uplatňuje právo vylučující soupis; k tomu dlužno dodat, že osoba, která tvrdí, že označený majetek do majetkové podstaty nepatří, může podat vylučovací žalobu bez ohledu na to, zda jí bylo doručeno vyrozumění o soupisu tohoto majetku do majetkové podstaty dlužnice či nikoli (tento závěr se prosadí i v posuzované věci, když žalobce nebyl o soupisu sporných nemovitostí insolvenčním správcem písemně vyrozuměn), legitimace k vylučovací žalobě je dána již tím, že věc byla insolvenčním správcem zařazena (zapsána) do soupisu podstaty, 3) žalovaným je insolvenční správce, 4) v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení majetku, trvají účinky konkursu (úpadku a oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě (nebyl v mezidobí ze soupisu majetku vyloučen), 5) osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu, prokázala nejen to, že tento majetek neměl (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zařazen, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení majetku do soupisu, svědčí jí.

Ad 5) Pro rozhodnutí o žalobě je určující, zda je dána poslední z vypočtených podmínek, když o splnění zbývajících nemají účastníci řízení ani soud pochybnosti. Jak vyplývá ze žaloby, žalobkyně se domáhá vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu na základě tvrzení, dle něhož jsou sporné nemovitosti jejím vlastnictvím v celém rozsahu.

Ad 1) Sporné nemovitosti jsou zapsány v soupisu majetkové podstaty.

Ad 2) Žaloba byla podána osobou odlišnou od dlužníka; i když jí dosud nebylo doručeno vyrozumění o soupisu tohoto majetku do majetkové podstaty dlužnice; aktivní legitimace k vylučovací žalobě je dána již tím, že věc byla insolvenční správkyní zařazena (zapsána) do soupisu podstaty.

Ad 3) Žalovanou je insolvenční správkyně.

Ad 4) V době, kdy soud rozhodoval o vyloučení majetku, trvají účinky úpadku a oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě (nebyl v mezidobí ze soupisu majetku vyloučen)

Podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen příslušnému orgánu republiky.

Podle shora uvedených skutkových závěrů se žalobkyně nestala vlastnicí sporných nemovitostí; řízení o návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitostem, který byl podán až v průběhu insolvenčního řízení, nebylo prozatím ukončeno. Podstatné je, že žádné pravomocné rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva ke sporným nemovitostem pro žalobkyni nebylo vydáno a dlužnice je navíc zcela nepochybně vlastnicí 2/5 nemovitostí , když vlastnické právo k těmto podílům nabyla nikým nezpochybněným dědictvím. (KSUL 45 INS 5147/2013)

Rozhodnutí o úpadku či o povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty samo o sobě nemá vliv na platnost sjednané dohody o vrácení daru ani na její obligační účinky. Nicméně dokud není vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí proveden, zůstává nadále dlužnice vlastníkem nemovitostí. Jestliže tedy insolvenční správkyně sporné nemovitosti za výše popsaného skutkového stavu sepsala do majetkové podstaty dlužnice, učinila tak v souladu s § 205 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť v uvedené době byly (a v současnosti nadále jsou) sporné nemovitosti ve vlastnictví dlužnice. Žalobkyně se domáhá vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku dlužnice jen na základě svého tvrzeného obligačního práva, spočívajícího v souhlasném prohlášení o vrácení daru-3/5 nemovitostí. Jelikož proti tomuto jejímu právu dosud stojí silnější právo věcné, totiž vlastnické právo dlužnice (jak je vyloženo v R 17/2000), lze uzavřít, že podmínka, aby žalobkyni nejpozději ke dni vydání tohoto rozhodnutí svědčilo právo, které vylučuje zařazení (a setrvání) sporných nemovitostí v soupisu majetku dlužnice, splněna nebyla (srov. k tomu např. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2006, sp. zn. 29 Odo 312/2003).

Podstatou vylučovací žaloby podle § 225 insolvenčního zákona je pro insolvenční řízení (ale i pro účastníky řízení o žalobě) závazným způsobem vyřešit otázku, zda majetek byl do majetkové podstaty zahrnut oprávněně, a zda není silnější právo jiné osoby než dlužníka, které soupis tohoto majetku a jeho následné zpeněžení v insolvenčním řízení vylučuje. I v poměrech insolvenčního řízení jsou i nadále použitelné judikatorní závěry, které přijal Nejvyšší soud České republiky při výkladu zabývajícím se předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty ze soupisu majetku konkursní podstaty (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod č. 58/1999, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z provedeného dokazování je tedy nepochybné, že dlužnice dědictvím po svém zemřelém otci Josefu Dobiášovi nabyla 2/5 nemovitostí-budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice. Tyto skutečnosti žádný z účastníků nerozporoval, proto nebylo v tomto směru prováděno ani dokazování, tzn. ani původně navrhovanými listinami z dědického řízení.

Ohledně zbylých 3/5 nemovitostí panuje rozpor a jsou předmětem vylučovací žaloby. Správkyně vycházela z prohlášení dlužnice ohledně výlučného vlastnictví a z výpisu z katastru nemovitostí. Dlužnice v insolvenčním řízení a následně i žalobkyně ve vylučovací žalobě vycházely ze žádosti o vrácení daru z 24.04.2010 (podpisy byly advokátkou ověřeny 22.07.2010) a ze Souhlasného prohlášení o vrácení daru z 24.04.2010. Žalobkyně odkázala i na návrh na vklad těchto skutečností do katastru nemovitostí, který byl podán dne 12.12.2014. Vycházely tedy ze skutečností, které se udály či měly udát před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení.

Vzhledem ke skutečnosti, že zajištěný věřitel č. 1 zůstal v insolvenčním řízení se zjištěnou zajištěnou pohledávkou ve výši 4,957.200,00 Kč, vycházel soud ze skutečnosti, že jak uvěrové, tak zástavní smlouvy byly uzavřeny platně a pohledávky věř.č. 1, uplatněné (KSUL 45 INS 5147/2013) přihláškou P1 jsou pohledávkami po právu. Jednalo se o úvěrové smlouvy ze dne 20.10.2011, 01.12.2011 a ze dne 24.02.2012. A právě ve smlouvách o zřízení zástavního práva k nemovitostem, konkrétně ze dne 20.10.2011, 01.12.2011 a v další ze dne 24.02.2012 dlužnice vůči zástavnímu věřiteli prohlásila v bodě 1.2 smlouvy, že je výlučným vlastníkem budovy č.p. 1377 v části obce Teplice, způsob využití bydlení, na parc. č. 1598, parcely 1598, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parcely č. 1597/1, druh pozemku zahrada a parcely 1597/2, druh pozemku ostatní plocha a jiná plocha to vše v katastrálním území Teplice, obec Teplice na LV 6925, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice. Dále v bodě 5.2. rovněž uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a její oprávnění nakládat s nemovitostí není ničím omezeno nebo zakázáno. Prohlásila zde, že její vlastnické právo není nikým zpochybňováno, omezováno či dotčeno a že neví o žádné skutečnosti, která by mohla její vlastnické právo zpochybnit, omezit či dotknout. Rovněž uvedla, že ke dni uzavření této smlouvy nehrozí zahájení ani nebyla zahájena žádná restituční nebo jiná řízení o vydání předmětných nemovitostí a že jí nejsou známy žádné existující či hrozící nároky třetích osob v souvislosti s nemovitostmi ani nedošlo k odstoupení od smlouvy, která byla nabývacím titulem dlužnice, nebyla splněna ani nehrozí splnění rozvazovací podmínky a vůči dlužnici nebyl uplatněn ani nehrozí žádný nárok třetí osoby ve vztahu k nemovitostem, na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani jiná věcná práva třetích osob a dlužnici není nic známo o skutečnostech, které by umožnily jejich vznik.

Pokud dlužnice v prohlášení o majetku uvedla, že si neuvědomila, že ze svého výlučného vlastnictví k nemovitostem dar vrátila a že se tak stalo i v případě nemovitosti již prodané, lze tomuto těžko uvěřit, když nejprve nabízela do oddlužení splátkovým kalendářem příjmy z nájmu z uvedených nemovitostí a tvrdila a listinami z katatsru nemovitostí dokládala, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí , poté souhlasila s oddlužením zpeněžením majetkové podstaty a teprve po vysoké výtěžnosti z prodeje první nemovitosti dokonce její matka-žalobkyně, nabízela částku cca 3 mil. Kč k doplacení do majetkové podstaty na 100% uspokojení věřitelů, aby nemusely být zbylé nemovitosti prodávány. Teprve následně si žalobkyně uvědomila, že by se mohla dostat do stavu nebezpečí hmotné nouze a částku 3 mil. Kč nemůže dceři darovat. Stejný argument hrozby nebezpečí hmotné nouze je uveden i v žádosti o vrácení daru z 24.01.2010.

Lze uzavřít, že žalobkyni se nepodařilo žádným z důkazů prokázat, že je nositelem silnějšího práva, než je právo vlastnické, náležející dlužnici, dokonce se jí nepodařilo ani prokázat právo obligační vzhledem k závěrům znaleckých posudků, z nichž vyplývá, že listiny, jež měly prokázat vrácení daru, nebyly podpesány zemřelým otcem dlužnice Josefem Dobiášem. Jde o tzv. padělek z volné ruky. Ze znaleckého posudku 70/1287/15 vyplynulo, že podpisy na sporných listinách (žádost o vrácení daru, souhlasné prohlášení o vrácení daru) psala tatáž osoba, která však nebyla zesnulým manželem žalobkyně Josefem Dobiášem. Dlužnice je výlučnou vlastnicí nemovitostí a žaloba je tedy nedůvodná.

Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno v bodě II. výroku rozsudku. Podle § 142 odst. 3 má žalovaná právo na náhradu svých nákladů v tomto řízení. Žalovaná náklady řízení vyčíslila na částku 23.673,00 Kč; soud tedy rozhodl dle § 11, odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif-převzetí věci, sepis vyjádření žalovaného, 2x účast na jednání ve výši 4 x 3.100,00 Kč, tj. 12.400,00 Kč a dále 4 x 300,00 Kč paušál, tj. 1.200,00 Kč, celkem (KSUL 45 INS 5147/2013)

13.600,00 Kč bez DPH, neboť není jeho plátcem. Dále cestovné na trase Znojmo-Ústí nad Labem a zpět (580 km: 6,27 x 348 km x 3 jízdy) ve výši 7.273,00 Kč a 8 půlhodin po 100,00 Kč za ztrátu času x 2 jízdy ve výši 2.800,00 Kč, celkem 23.673,00 Kč. Soud tyto náklady přiznal k rukám právního zástupce se lhůtou plnění do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 27.11.2015

JUDr. Jaroslava Mištová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Petra Konopásková