45 ICm 3598/2012
Číslo jednací: 45 ICm 3598/2012-96 ( KSHK 45 INS 15520/2011 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: Mgr. Vít Biolek se sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové, insolvenční správce OPIUMEX EUROPE, s. r. o. se sídlem Dukelská třída 3, Hradec Králové, IČ: 49812891, právně zastoupen: JUDr. Petrem Wildtem, advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové, proti žalované: Sound & Vision, s. r. o., se sídlem Obránců míru 331, 503 02, Předměřice nad Labem, IČ: 28797698, o určení neúčinnosti právního úkonu,

takto:

I. Určuje se, že podnájemní smlouva uzavřená mezi žalovaným jako nájemcem nebytových prostor nacházejících se v budově č. p. 3 na ulici Dukelská v Hradci Králové a dlužníkem OPIUMEX EUROPE s. r. o. se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 3 jako podnájemcem těchto prostor, je vůči žalobci a věřitelům v insolvenčním řízení vedeném KS v HK pod sp. zn. KSHK 45 INS 15520/2011, neúčinným právním úkonem.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal určení, že podnájemní smlouva uzavřena mezi žalovaným, jako nájemcem nebytových prostor v budově č. p. 3 na ulici Dukelská v Hradci Králové a dlužníkem, jako podnájemcem těchto prostor je vůči žalobci a věřitelům v insolvenčním řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 15520/2011 je neúčinným právním úkonem. Na majetek dlužníka byl dne 30. 11. 2011 usnesením Krajského soudu v Hradci Králové prohlášen konkurs a žalobce byl ustanoven do funkce insolvenčního správce. Z účetnictví dlužníka žalobce zjistil, že dne 29. 5. 2001 uzavřel smlouvu o nájmu nebytových prostor ve znění dodatku ze dne 20. 5. 2002. Cena měsíčního nájmu byla stanovena ve výši 155.000,00 Kč bez DPH. Ke dni 31. 7. 2010 byl na základě dohody o skončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 20. 7. 2010 nájem ukončen. Novým nájemcem nebytového prostoru v této nemovitosti se stal žalovaný, který tvrdí, že tento prostor přenechal dlužníkovi do nájmu. Žalobce nedohledal žádnou podnájemní smlouvu, existenci podnájemního vztahu žalobce dovozuje z účetnictví žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný fakturoval z titulu podnájemní smlouvy č. 100108 dlužníkovi nájemné ve výši 240.000,00 Kč měsíčně. Jedná se o faktury č. 410 se splatností 30. 8. 2010 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 1710 se splatností 30. 9. 2010 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 1910 se splatností 30. 10. 2010 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 100100013 se splatností 26. 11. 2010 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 10010103 se splatností 6. 1. 2011 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 110100010 se splatností 20. 1. 2011 na částku 240.000,00 Kč, faktury č. 110100054 se splatností 1. 3. 2011 na částku 240.000,00 Kč a faktury č. 110100111 se splatností 10. 3. 2011 na částku 240.000,00 Kč. Z těchto faktur je zřejmé, že dlužník hradil žalovanému podstatně vyšší částku, než jakou platil z titulu nájmu pronajímatelům předmětných prostor. Je přitom zjevné, že obvyklá výše úhrady za prostory odpovídá částce vyplývající ze smlouvy o nájmu, nikoliv částce hrazené na základě údajné podnájemní smlouvy. Zjevně tedy jde o právní úkon bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 odst. 1 insolvenčního zákona. V průběhu řízení žalobce doplnil své tvrzení a sdělil, že dne 20. 5. 2002 byl mezi nájemcem společností POLYMA GROUP spol. s r. o. pronajímateli a na třetí straně společností Restaurace STŘELNICE, s. r.o. (po změně MECOOP, s. r. o.) uzavřen dodatek ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 29. 5. 2001. Tato společnost podle smlouvy vstoupila do práv a povinností nájemce. Oznámením o vstupu do práv a povinností ze dne 26. 8. 2003 bylo pronajímateli ze strany jednatelky společnosti RESTO-LINE, s. r. o. Jitky Štěpánové oznámeno, že dne 31. 7. 2003 její společnost odkoupila Smlouvou o prodeji části podniku od společnosti MECOOP, s. r. o. část podniku a součástí prodeje bylo také převedení veškerých práv a povinností ze smlouvy o nájmu nebytových prostor na společnost RESTO-LINE, s. r. o. Dne 31. 8. 2005 byl mezi pronajímateli a nájemcem OPIUMEX EUROPE, s. r. o. (dříve RESTO-LINE, s. r. o.) uzavřen dodatek k dohodě o rekonstrukci fasády. Dne 10. 7. 2010 byla mezi nájemcem dlužníkem a pronajímateli uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 29. 5. 2001 s tím, že nájemní vztah bude ukončen dnem 31. 7. 2010. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že žalobu neuznává. Podle žalovaného musí být podnájemní smlouva v účetnictví dlužníka a žalovaný tuto smlouvu předloží soudu dodatečně. Také soudu dodatečně předloží potřebné listiny a navrhne provedení svědeckých výslechů, které se vyjádří k ukončení původního smluvního vztahu mezi vlastníky objektu č. p. 3 v Dukelské ulici v Hradci Králové a dlužníkem, také k uzavření nového smluvního vztahu mezi vlastníky objektu a žalovaným, k uzavření předmětné podnájemní smlouvy mezi žalovaným a dlužníkem. K ukončení smluvního vztahu mezi vlastníky prostor a dlužníkem došlo z důvodu platební neschopnosti splácet sjednané nájemné ze strany dlužníka a doručení výpovědi nájemní smlouvy ze strany vlastníků objektu straně dlužníka. Z důvodu ukončení smluvního vztahu došlo k uzavření nové nájemní smlouvy mezi vlastníky objektu a žalovaným a následně podnájemní smlouvy mezi žalovaným a dlužníkem. Podmínkou uzavření nového smluvního vztahu mezi vlastníky objektu a žalovaným bylo taktéž převzetí závazků za společnost dlužníka. Z účetnictví dlužníka musí jednoznačně plynout skutečnost, že dlužník vzhledem k nové smlouvě se žalovaným generoval zisk, když inkasoval od dalších podnájemníků sjednané podnájemné. V případě, že by k uzavření nové podnájemní smlouvy mezi žalovaným a dlužníkem nedošlo, dlužník by přišel o zisk a zároveň by mu zůstaly závazky vůči vlastníkům objektu. Soud provedl výslech jednatelky dlužníka Jitky Peřinové, která uvedla, že za společnost žádné smlouvy neuzavírala, vše vyřizoval její manžel Ing. Petr Peřina. Manželé jsou v rozvodovém řízení. Soud žalovaného opakovaně předvolával k jednání, pokaždé se omluvil. Právní zástupce žalovaného písemně sdělil, že právní zastupování žalovaného ukončil. Svědek Ing. Petr Peřina se k výslechu nedostavil. Žalobce zajistil vyjádření realitní kanceláře STING, s. r. o. ve věci určení reálné výše tržního nájemného za pronájem nebytových prostor v domě č. p. 3 ulice Dukelská v Hradci Králové. Zástupce realitní kanceláře provedl obhlídku nemovitostí s tím, že částku 150.000,00 Kč měsíčně považuje za reálnou výši tržního nájemného za pronájem předmětných prostor v období let 2010 až 2011. Při určování výše nájemného vzal v úvahu umístění předmětu nájmu v centru města i velikost předmětných prostor. Soud provedl důkaz listinami: smlouvou o nájmu nebytových prostor mezi společností POLYMA GROUP spol. s r.o. a pronajímateli Karlou Jirsákovou, Josefem Jirsákem, Marií Černou, Jaroslavou Seidlovou a Karlem Jirsákem jako pronajímatelé ze dne 29. 5. 2001, cena nájemného sjednaná na 155.000,00 Kč měsíčně, dodatkem ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 29. 5. 2002, podle kterého vstoupila do práv a povinností nájemce společnost MECOOP, s. r. o., dodatkem ke smlouvě ze dne 31. 8. 2005 uzavřené mezi dlužníkem a pronajímateli, dodatkem o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi dlužníkem a pronajímateli ze dne 20. 7. 2010, fakturami žalovaného dlužníkovi jako odběrateli k úhradě 240.000,00 Kč pod č. 410 se splatností 30. 8. 2010, č. 1710 se splatností 30. 9. 2010, č. 1910 se splatností 30. 10. 2010, č. 100100013 se splatností 26. 11. 2010, č. 100100103 se splatností 6. 1. 2011, č. 110100010 se splatností 20. 1. 2011, č. 110100054 se splatností 1. 3. 2011 a č. 110100111 se splatností 10. 3. 2011., výpisy z účtů dlužníka u Raiffeisenbank a. s., oznámením do vstupu práv a povinností ze dne 26. 8. 2003, výdajovým pokladním dokladem na adresu Jitky Seidlové s datem vystavení 5. 3. 2010 na částku 155.000,00 Kč,

výdajovým pokladním dokladem, jako doplatek nájemného Seidlové ze dne 10. 2. 2010 na částku 105.000,00 Kč. Z insolvenčního spisu pod sp. zn. 45 INS 15520/2011 soud provedl důkaz listinami: usnesením o úpadku dlužníka ze dne 30. 11. 2011, seznamem přihlášených věřitelů s celkovou výší závazků 9.283.142,67 Kč, soupisem majetkové podstaty, včetně doplnění soupisu majetkové podstaty, zprávou insolvenčního správce ze dne 16. 1. 2012 a ze dne 1. 11. 2013, výpisem z obchodního rejstříku dlužníka, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného. Podle ust. § 235 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. v platném znění insolvenční zákon (dále IZ) neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Podle odst. 2 neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále odpůrčí žaloba). Podle ust. § 240 odst. 1 IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se dlužník zavázal. Podle odst. 2 právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Podle odst. 3 právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. Podle odst. 4 právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně přepokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že je dlužník v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka. Žalobce v žalobě uvedl, že dlužník napadeným právním úkonem zkrátil možnost uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení vzhledem k tomu, že dlužník platil na základě vystavených faktur žalovanému za pronájem nebytových prostor o 85.000,00 Kč víc, než tomu bylo za užívání těchto prostor na základě smlouvy o nájmu uzavřenou s pronajímateli dne 29. 1. 2001, podle které hradil dlužník nájemné měsíčně ve výši 155.000,00 Kč. Žalobce tvrdil a také doložil vyjádřením realitní kanceláře, že obvyklá cena za užívání nebytových prostor odpovídala finanční částce, kterou dlužník platil předchozím pronajímatelům ve výši 155.000,00 Kč a nikoliv ve výši 240.000,00 Kč, kterou za pronájem prostor vyfakturoval dlužníkovi žalovaný. Žalovaný se k žalobě pouze písemně vyjádřil s příslibem doložení podnájemní smlouvy a dalších dokladů, které potvrdí oprávněnost sjednané finanční částky za nájemné a také navrhne důkazy svědeckými výslechy k tomu, že za dlužníka převzal závazky vůči původnímu pronajímateli.

V průběhu řízení soud několikrát jednání odročil za účelem výslechu žalovaného i Ing Petra Peřiny, který smlouvy za dlužníka uzavíral a společnost dlužníka fakticky zastupoval. Žalovaný se k jednání nikdy nedostavil a svědek předvolání nepřebíral. Lze tedy konstatovat, že žalovaný neprokázal své tvrzení o tom, že podnájemní smlouva a plnění z této smlouvy nejsou neúčinným právním úkonem a svojí rezignací na důkazní povinnost potvrdil oprávněnost tvrzení žaloby. Pokud jde o splnění podmínky v § 240 odst. 3 IZ lze konstatovat, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové dne 30. 11. 2011 soud zjistil úpadek dlužníka OPIUMEX EUROPE, s. r. o., na majetek dlužníka prohlásil konkurs a insolvenčním správcem ustanovil žalobce. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 31. 8. 2011. Podnájemní smlouva nebyla soudu předložena z důvodu, že se nenachází v účetnictví dlužníka, soud tak vycházel z fakturace žalovaného dlužníkovi za měsíční nájem nebytových prostor a datem splatnosti 30. 8. 2010, 30. 9. 2010, 30. 10. 2010, 26. 11. 2010, 6. 1. 2011, 20. 1. 2011, 1. 3. 2011 a 10. 3. 2011. Pro úplnost se soud také zabýval negativním vymezením právních úkonů bez přiměřeného protiplnění dle ust. § 240 odst. 4 IZ. Pro rozhodnutí ve věci je podstatné ust. § 240 odst. 4 písm. d IZ. Žalovaný neuvedl žádné skutkové tvrzení o tom, že se nejedná o právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch a zejména zda osoby, v jejichž prospěch byl úkon učiněn, mohly při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka. Žalovaný nepředložil v tomto směru žádné tvrzení ani důkazy. Z insolvenčního řízení zejména z přezkumného jednání a zprávy insolvenčního správce ale vyplývá, že do insolvenčního řízení se přihlásilo 30 věřitelů a závazky ve výši 9.283.142,00 Kč. Žalobce sepsal do majetkové podstaty skladové zásoby dlužníka, které k datu tohoto rozhodnutí vyloučil z majetkové podstaty pro neprodejnost. Jiný majetek dlužníka zjištěn nebyl. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a určil neúčinnost napadeného právního úkonu tak, jak to vyplývá z výrokové části tohoto rozhodnutí. Ve výroku o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle návrhu žalobce, který nepožadoval přiznání nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 16. září 2014

JUDr. Monika Marčišinová, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková