45 ICm 3575/2015
Číslo jednací: 45 ICm 3575/2015-48 ( KSHK 45 INS 6964/2011 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, IČ: 72080043, Horova 17, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Ing. David Jánošík, Gočárova 1105/36, 500 02 Hradec Králové, insolvenční správce ustanovený pro insolvenční řízení vedené s dlužníkem PROFIMONT, a. s., v konkursu, se sídlem v Hradci Králové, se sídlem Vážní 531, 500 03 Hradec Králové, IČ: 246 54 868, právně zastoupen JUDr. Pavlem Hráškem, Týnská 1053/21, 110 00 Praha, o určení pořadí pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba ve znění, aby soud určil, že pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem PROFIMONT, a. s. pod sp. zn. KSHK 45 INS 6964/2011 z platebních výměrů PV č. j. 1247846/15/2700-31471-602947 ze dne 13. 7. 2015 ve výši 1.640 Kč a PV č. j. 1247871/15/2700-31471-602947 ze dne 13. 7. 2015 ve výši 4.920 Kč jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 14.662, Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou dne 7.9.2015 domáhal určení, že pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka PROFIMONT a.s. vedeném před Krajským isir.justi ce.cz soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 6964/2011 vyplývající z platebních výměrů č. j. 1247846/15/2700-31471-602947 ze dne 13.7.2015 ve výši 1 640 Kč a pod č. j. 1247871/15/2700-31471-60 ze dne 13.7.2015 ve výši 4 920 Kč, jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. Žalobce jako správce daně přihlásil do insolvenčního řízení podmíněnou pohledávku /položka 91.1/ ve výši 262.354 Kč, vycházející z kontrolního nálezu zaznamenaného ve zprávě z kontroly č. j. 336022/11/228981602947. Zpráva byla projednána se žalovaným dne 25.7.2011 s tím, že pokud dojde v průběhu insolvenčního řízení ke zpeněžení majetku /movitého/ pořízeného z dotace, dojde k porušení podmínek stanovených rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 42890/06/3/R/067 a tím porušení rozpočtové kázně dle ust. § 44 zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném k datu poskytnutí dotace. Movitý majetek v celkové výši 374.791 Kč pořízený v rámci dotované akce byl před datem 31.10.2011 zpeněžen. Tento majetek byl v době ukončení kontroly ve vlastnictví dlužníka a podle zprávy žalovaného byl zpeněžen na základě smlouvy ze dne 21.10.2011. Tímto došlo k porušení podmínek vážících se k poskytnuté dotaci. Na základě uvedeného žalobce vyjádřil rozsah porušení rozpočtové kázně částkou odpovídající dotaci použité na nákup movitého majetku ve výši 262.354 Kč. Žalobce posoudil míru porušení rozpočtové kázně ve vazbě na dobu, po kterou byla povinnost majetek pořízená z dotace nezpeněžit plněna a stanovil celkový odvod ve výši 2,5 % z částky porušení rozpočtové kázně ve výši 6.558,85 Kč. Žalobce doručil platební výmery žalovanému a vyzval k jejich uhrazení, neboť pohledávku z platebních výměrů považuje za pohledávku za majetkovou podstatou dle § 168 insolvenčního zákona.

Žalovaný insolvenčnímu soudu dne 14.7.2015 sdělil, že pohledávku žalobce neuznává jako pohledávku za majetkovou podstatou, jedná se o mimosmluvní sankci, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje dle ust. § 170 insolvenčního zákona. S tímto názorem žalobce nesouhlasí, neboť žádný právní předpis neoznačuje odvody za porušení rozpočtové kázně za mimosmluvní sankci. Odvod za porušení rozpočtové kázně je daní.

Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil a odkázal na ustanovení § 168 odst. 2 písm. e insolvenčního zákona, podle kterého jsou pohledávky za majetkovou podstatou daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Žalobce staví na argumentaci, že odvod dle zák. č. 218/2000 Sb., na rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/ za porušení rozpočtové kázně je daní ve smyslu § 2 odst. 3 daňového řádu. Odvod je ve smyslu daňového řádu daní, proto je i daní ve smyslu insolvenčního zákona. Ustanovení § 2 odst. 3 daňového řádu považuje za daň i peňežité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona. Rozpočtová pravidla v § 44a odst. 9 obsahují odkaz na daňový řád, kdy správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu. Pojem daně je vymezen v ust. § 2 odst. 3 pouze pro účely daňového řádu. Proto není význam slova daň shodný ve znění daňového řádu a jiných předpisů. Odvod je zcela rozdílného charakteru než daň, proto nelze uvažovat o jejich podobnosti. Daň plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační, zatímco odvod dle rozpočtových pravidel žádnou z těchto funkcí neplní. Proto nelze ust. § 168 odst. 2 písm. e insolvenčního zákona vykládat extensivně. Podle názoru žalovaného je odvod ve smyslu insolvenčního zákona mimosmluvní sankcí podle ust. § 170 insolvenčního zákona.

V průběhu jednání před soudem žalobce setrval na žalobě, odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích sp. zn. 44 ICm 1408/2014, který v podobné věci žalobě vyhověl, rozsudek byl změněn rozhodnutím Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101 VSPH 308/2015 ze dne 24.9.2015, který žalobu zamítl. Žalobce podal ve věci dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Soud provedl důkazy zprávou o výsledku kontroly č. 2011/50 ze dne 14-3-2011 ve věci daňového subjektu PROFIMONT a. s. s předmětem kontroly rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 42890/06/R/067 vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. 1323-08/2.2ITP01-143/08/08200 vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/1.1/23/1/00327 vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a dohoda uzavřena s úřadem práce v Hradci Králové. Protokolem podle ust. § 60 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu ze dne 25.7.2011, ve kterém žalobce konstatoval na základě kontroly zjištění porušení rozpočtové kázně a zahájení podle ust. § 91 a 134 daňového řádu řízení vyměřovací a platebními výměry za odvod porušení rozpočtové kázně ze dne 13.7.2015, kterým žalobce vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 1 640 Kč a 4 920 Kč, za porušení povinnosti nezpeněžit movitý majetek dlužníka do 4.12.2011.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8.6.2011 soud rozhodl o úpadku dlužníka, prohlásil na majetek dlužníka konkurs a ustanovil do funkce insolvenčního správce žalovaného.

K žádosti žalovaného ze dne 14.8.2015 insolvenční soud usnesením ze dne 7.8.2015 uložil žalobci do 30 dnů podat u insolvenčního soudu žalobu na určení uplatněných pohledávek za majetkovou podstatou, ve výši 1.640 Kč a ve výši 4.920 Kč. Usnesení soud doručil žalobci dne 11.8.2015.

Vzhledem k výše uvedenému žalovaný nezpochybnil právní důvod ani výši uplatněných pohledávek, které žalobce vyměřil za porušení rozpočtové kázně, ale nesouhlasil s tím, že se jedná o pohledávky dle § 168 IZ. Podle názoru žalovaného jde o mimosmluvní sankci postihující majetek dlužníka, která se dle ust. § 170 neuspokojuje v žádném ze způsobů řešení úpadku.

Není pochyb o tom, že pohledávky vznikly v průběhu insolvenčního řízení a spor je v tom, zda se jedná o pohledávky dle ust. § 168 odst. 1 písm e insolvenčního zákona nebo se jedná o pohledávky vyloučené z uspokojení dle ust. § 170 insolvenčního zákona.

Podle ust. § 168 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon /dál IZ/, pohledávky za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou:

a/ náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce. To neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správcem,

b/ náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci,

c/ náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru,

d/ náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník,

e/ pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2,

f/ pohledávky věřitelů z úvěrového financování. Podle odst. 2 pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou a/ hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, b/ náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, c/ náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, d/ náhrada hotových výdajů a odměna znalce za účelem ocenění majetkové podstaty, e/ daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, f/ pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení

g/ pohledávky věřitelů ze smluv, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními povolila, jakož i ze smluv, které osoba s dispozičními oprávněními nevypověděla,

h/pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno, nebo které osoba s dispozičními oprávněními vypověděla,

i/ náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost,

j/ další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle platebních výměrů, kterými žalobce vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně, v případě odvodu do státního rozpočtu ve výši 1 640 Kč a v případě odvodu do Národního fondu ve výši 4 920 Kč se vychází z porušení povinnosti prodejem movitých věcí před stanovenou lhůtou dle ust. § 44a odst. 1 písm. b zákona o rozpočtových pravidlech a odvod za porušení rozpočtové kázně činí podle ust. § 44a odst. 4 písm. c zákona o rozpočtových pravidlech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

Soud v souladu s judikaturou Vrchního soudu v Praze /např. rozhodnutí sp. zn. 101 VSPH 308/2015, 105 VSPH 548/2016/ zastává právní názor, že odvod za porušení rozpočtové kázně je peněžitým plněním sankčního charakteru a jde o peněžitou mimosmluvní sankci stanovenou v zákoně o rozpočtových pravidlech. Odvolací soud v rozhodnutí pod sp. zn. VSPH 308/2015 dovodil, že sporné pohledávky jsou mimosmluvními /zákonnými/ sankcemi stanovenými v zákoně o rozpočtových pravidlech, které byly dlužníku uloženy platebními výměry žalobce a v nich uvedené finanční částky nejsou svým obsahem vrácením účelové dotace, či návratné výpomoci ze státního rozpočtu a nejde o daně ve smyslu ust. § 168 odst. 1 písm. e IZ.

Odvod za porušení rozpočtové kázně podle ust. § 44 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech není pohledávkou za majetkovou podstatou dle ust. § 168 odst. 2 písm. e IZ, neboť není daní a není ani jiným obdobným peněžitým plněním z hlediska insolvenčního zákona, bez ohledu na to, že se při jeho správě postupuje podle zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jak vyplývá z ust. § 44a odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech, a že podle ust. § 2 odst. 3 písm. b daňového řádu se daní pro účely daňového řádu rozumí peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu /rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 104 VSPH 548/2016/.

Vzhledem k charakteru sporných pohledávek, u kterých právním důvodem jsou vyměřené odvody za porušení rozpočtové kázně, lze pohledávky podřadit pod ust. § 170 písm. d IZ, tedy o pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Soud přiznal úspěšnému žalovanému náklady právního zastoupení advokátem. Náklady spočívají ve 3 úkonech právní pomoci 3x 3.100 Kč, celkem 9.300 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c Vyhlášky č. 177/1996 Sb., režijní paušál 3x 300 Kč, celkem 900 Kč dle § 13 odst. 3 Vyhl., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 Vyhl. v částce 600 Kč /6 1/2 hodiny a´100 Kč/ a cestovních nákladech ve výši 1.317, 35 Kč za použití osobního motorového vozidla Seat Ibiza k jednání z Prahy do Hradce Králové a zpět, včetně DPH ve výši 21 % z částky 12.117, 35 Kč, celkem ve výši 2.544,64 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 29. září 2016

JUDr. Monika Marčišinová v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková