45 ICm 3210/2014
Číslo jednací: 45 ICm 3210/2014-120 (KSHK 45 INS 15117/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: Insolvency Project, v. o. s., IČO 288 60 993, se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, insolvenční správce dlužníků Martina Donáta a Evy Donátové, oba bytem Dolní Sídliště 260, Rokytnice v Orlických Horách, právně zastoupen: JUDr. Milanem Novákem, se sídlem Dukelská 15. 500 02 Hradec Králové, proti žalované: Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Krčmářova 300, 564 01 Žamberk, právně zastoupena: Mgr. Blankou Všetičkovou, se sídlem 28. října 640, 564 01 Žamberk, o neúčinnosti právního úkonu

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva uzavřená mezi dlužníkem Martinem Donátem a žalovanou dne 30. 5. 2011, na základě které nabyla žalovaná1/2 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 1205 pro obec a katastrální území Žamberk a to rodinný dům č. p. 300 na stavební parcele č. 168, stavební parcela 168 zastavěná plocha a nádvoří a pozemková parcela č. 169 zahrada a parcela č. 170 zahrada, vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí je právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32.912 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000 Kč na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. 3703-6828511/0710, VS 4542321014, KS 1148 ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v HK dne 23. 9. 2014 domáhal právní neúčinnosti darovací smlouvy uzavřené mezi Martinem Donátem a žalovanou, na základě které došlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalované k jedné polovině nemovitých věcí a to parcely parc. st. č. 168-zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova č. p. 300, parcely parc. č. 169-zahrada a parcely parc. č. 170-zahrada, vše zapsáno pro k. ú. a obec Žamberk na LV č. 1205 vedených u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v Ústí nad Orlicí. Žalobce má za to, že na základě předmětné darovací smlouvy došlo ke zkrácení možnosti uspokojit věřitele v insolvenčním řízení, když v majetkové podstatě se nenachází žádný majetek, zatímco objem přihlášených pohledávek činí 955.612 Kč. Žalobce posoudil tento úkon jako neúčinný dle ust. § 240 insolvenčního zákona, když dlužník poskytl plnění bezúplatně a nejedná se o právní úkon uvedený v odst. 4 uvedeného ustanovení. Dlužník provedl úkon ve prospěch osoby blízké, když obdarovanou je tehdejší dlužníkova přítelkyně, tj. v době darování se jednalo o osobu blízkou dle ust. § 116 občanského zákoníku. V průběhu řízení žalobce uvedl, že podle vyjádření dlužníka ve společné domácnosti s žalovanou žil do jara 2012. Rekonstrukce nemovitosti započala v roce 2004 a zpochybnil svůj podpis na listině ze dne 16. 5. 2007 o tom, že přebírá od žalované 50.000 Kč. Vzhledem k výslechům svědků je darovací smlouva úkonem právně neúčinným i dle ust § 242 insolvenčního zákona.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila a potvrdila, že spoluvlastnický podíl dlužníka Martina Donáta nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 30. 5. 2011. Předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech byl převeden na její osobu bezplatně jako náhrada za finanční prostředky k zaplacení dluhů Martina Donáta, které za něho před tímto darem i následně poté žalovaná zaplatila. Dne 16. 5. 2007 vyplatila Martinu Donátovi částku 50.000 Kč, poté ještě částky 3.000 Kč, 8.000 Kč, 5.000 Kč, v květnu 2012 vyplatila 20.000 Kč a dne 1. 8. 2013 částku 12.000 Kč. Darovací smlouvou bylo zřízeno dlužníkovi věcné břemeno užívání. Dárce tedy obdržel dostatečné protiplnění, resp. přiměřené protiplnění. K darovací smlouvě došlo v době, kdy dlužník v úpadku nebyl, se žalovanou nežil, protože žil u své nové přítelkyně. Dlužník se v srpnu 2006 odstěhoval od žalované k jiné přítelkyni v Žamberku, poté se v roce 2007 odstěhoval k další přítelkyni do Rokytnice v Orlických horách, se kterou jim v roce 2008 narodila dcera. Poté se dlužník oženil s další ženou. Předmětný dar také nevedl k úpadku dlužníka a to s ohledem na velikost a cenu předmětných nemovitostí. V době darování žalovaná nebyla dlužníkovi osobou blízkou, protože nežili ve společné domácnosti. Po odchodu z domácnosti v roce 2006 se dlužník občas vrátil pro věci a od května 2011 zde již nežije vůbec. Matka žalované také investovala do rekonstrukce domku žalované, když žalovaná v loňském roce provedla rekonstrukci domu v hodnotě 250.000 Kč. Žalovaná se tak domnívá, že poskytla dlužníkovi dostatečné protiplnění, když jedna polovina předmětných nemovitostí měla cenu 65.000 Kč, žalovaná předala dlužníkovi více jak cenu spoluvlastnického podílu dlužníka, navíc mu zřídila věcné břemeno užívání. Žalovaná také sdělila, že je dlouhodobě nezaměstnaná, nedisponuje žádnými finančními prostředky a nebyla by schopna poskytnout žádné finanční protiplnění.

Svědek Martin Donát ve svém svědeckém výslechu uvedl a potvrdil, že dne 30. 5. 2011 darovací smlouvou převedl na žalovanou jednu polovinu nemovitostí, které vlastnil a to notářským zápisem sepsaným JUDr. Janou Kačírkovou, notářkou v Ústí nad Orlicí. Zároveň se smlouvou došlo ke zřízení věcného břemene ve prospěch svědka. V té době měl exekuce a obavy, aby nemovitost nebyla zabavena. Žalovaná byla jeho družkou. V době uzavření darovací smlouvy žil se žalovanou ve společné domácnosti, v domě fakticky bydlel, ale měl i poměr s jinou ženou. Hodnota domu v době převodu byla asi 600.000 Kč. Se žalovanou žil ve společné domácnosti od roku 1991 do konce roku 2011. Na začátku bydlení v rodinném domě v roce 2001 obdrželi od matky žalované 40.000 Kč a později 50.000 Kč, které použili na opravu domu. Žalovaná svědkovi žádné peníze neplatila, připustil, že ze společných peněz zaplatila nějaké dluhy, přibližně ve výši 15.000 Kč. Věcné břemeno zřízené k nemovitosti nevyužíval, ale zřídil si ho z toho důvodu, kdyby se někdy chtěl do domu vrátit. Ke sdělení žalované, že za svědka zaplatila dluhy asi 20.000 Kč, svědek uvedl, že si to nepamatuje. Také si nepamatoval, že by mu žalovaná vyplatila 50.000 Kč proti podpisu.

Svědkyně Eva Donátová ve výpovědi uvedla, že se s manželem seznámila v prosinci 2011. Od manžela věděla, že v té době bydlel se žalovanou v domě v Žamberku. Také se od manžela dozvěděla, že svoji polovinu domu nechal přepsat na družku paní anonymizovano . Od května 2012 žili ve společné domácnosti. Svědkyně potvrdila, že manžel má zřízené věcné břemeno k domu a také jí řekl, že se ho paní anonymizovano nemůže zbavit. Také vypověděla, že přepsal na žalovanou polovinu nemovitostí z toho důvodu, aby kvůli dluhům nepřišel o dům.

Žalovaná soud uvedla, že ve společné domácnosti s dlužníkem žila od roku 1998 do července 2006, kdy si našel milenku v Žamberku. Společnou domácnost ukončili v roce 2007. Průběžně se vracel pro věci. Trvalé bydliště má v nemovitosti dosud. Od dlužníka převzala jednu polovinu darované nemovitosti, důvod převodu nevěděla, jestli to bylo kvůli dluhům, nevěděla. Za dlužníka zaplatila dluhy asi za 20.000 Kč. Daňové přiznání k darovací dani nepodala a platí daň z nemovitosti. Věděla, že se zřizuje věcné břemeno pro dlužníka, ale proč se to sepsalo, nevěděla. Dlužník jí řekl, že se do baráku nikdy nevrátí. Také se nevyjádřila k tomu, z jakého důvodu je v textu darovací smlouvy uvedena jako družka dlužníka. Po uzavření darovací smlouvy dala dlužníkovi asi 100.000 Kč k jeho žádosti, domnívala se, že ho tím vyplatí. Původní kupní cena, za kterou dům koupili, byla 129.500 Kč. V době uzavření darovací smlouvy měl dům hodnotu kupní ceny. Rekonstrukci domu provedla v roce 2014. K znaleckému posudku Ing. Jiřího Šmuka, který označil obvyklou cenu nemovitostí 250.000 Kč, uvedla, že to bylo pro účely půjčky Martina Donáta.

Z notářského zápisu č. j. NZ 120/2011 ze dne 30. 5. 2011 sepsaný JUDr. Janou Kačírkovou, notářkou v Ústí nad Orlicí, vyplývá, že byla uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene mezi Martinem Donátem a Jaroslavou anonymizovano , podle které Martin Donát odevzdává darem své družce Jaroslavě anonymizovano do jejího vlastnictví svoji jednu polovinu nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 1205 pro obec a katastrální území Žamberk jako rodinný dům č. p. 300 na stav. parcele 168, st. parcelu 168 zastavěná plocha a nádvoří a pozemkové parcely 169 zahrada a 170 zahrada. Druhá polovina nemovitostí je ve vlastnictví Jaroslavy anonymizovano , která nemovitosti od svého druha přijímá. Právní účinky vkladu vznikly dnem 30. 5. 2011 a vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 15. 6. 2011.

Podle notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Janou Kačírkovou dne 21. 8. 2002 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím Jaroslavem Lokrem a kupujícími Martinem Donátem a Jaroslavou anonymizovano , kteří nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 1205 nabývají do podílového spoluvlastnictví každému jednou polovinou za kupní cenu 130.000 Kč.

Podle znaleckého posudku znalce Ing Jiřího Šmoka ze dne 25. 3. 2007 je obvyklá cena nemovitostí zapsaných na LV č. 1205 250.000 Kč. Podle záznamu ze dne 12. 8. 2014 sepsaného v kanceláři insolvenčního správce dlužník Martin Donát uvedl, že darovací smlouvou daroval žalované svůj podíl na nemovitostech bezúplatně, nepotvrdil zápis ze dne

16. 5. 2007 o tom, že mu žalovaná vyplatila 50.000 Kč a odmítl, že by mu žalovaná vyplácela nějaké finanční prostředky. Připustil, že mu vyplatila pouze částku 12.000 Kč za přenechání televize. Na jaře 2012 se dlužník od žalované odstěhoval.

Žalovaná předložila písemné prohlášení dlužníka o tom, že od května 2012 nežije ve společné domácnosti se žalovanou, čestné prohlášení žalované o tom, že se dlužník nezdržuje na adrese jeho trvalého pobytu Krčmářova 300, Žamberk od května 2011, písemnost datovanou dne 16. 5. 2007, podle které měla vyplatit Martinu Donátovi 50. 000 Kč na zaplacení dluhů a že k žádosti Martina Donáta zaplatila v období od 2010-2013 finanční hotovost v částkách 3.000 Kč, 8.000 Kč, 5.000 Kč, v květnu 2012 zaplatila 20.000 Kč a 1. 8. 2013 částku 12.000 Kč.

Žalovaná předložila faktury spol. LUDVIK PILO za zednické práce vystavenou dne 2. 10. 2014 ve výši 40.500 Kč, TS ŽAMBERK, s. r. o. za nakládku materiálu a kontejnery vystavenou dne 15. 7. 2013 na částku 1.630 Kč, VENCL-SERVIS za zemní práce a výměnu vodovodní přípojky vystavenou dne 18. 10. 2013 na částku 9.615 Kč a dodání podlahy dne 19. 7. 2013 v částce 4.848 Kč a daňový doklad dodavatele Agro Žamberk s fakturací částky 1.198 Kč dne 3. 7. 2013.

Dlužník doručil Krajskému soudu v Hradci Králové dne 28. 5. 2013 návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na oddlužení, ve kterém uvedl, že má sedm věřitelů a celkový objem závazků ve výši 288.717,81 Kč. Do finančních problémů se dostal postupně od roku 2007.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 15117/2013 soud rozhodl dne 16. 10. 2013 o úpadku Evy Donátové a Martina Donáta, povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil insolvenčního správce.

Podle rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vycházel spor se žalobkyní Monikou Rajmanovou ze smlouvy o půjčce, kterou zavřela s Martinem Donátem dne 10. 6. 2007. Okresní soud vydal k návrhu žalobkyně dne 10. 10. 2011 platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno.

Podle oddacího listu uzavřeli Martin Donát s Evou Donátovou manželství dne 25. 8. 2012. Podle rodného listu se Vanessa Donátová narodila dne 17. 9. 2008 rodičům Martinu Donátovi a Renatě Matoušové roz. Zacharové.

Z protokolu o přezkumném jednání, které se konalo u Krajského soudu v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, soud konstatoval, že se do insolvenčního řízení manželů Donátových přihlásilo celkem 14 věřitelů s celkovou výší závazků 955.612 Kč. Podle přezkumných listů za dlužníkem Martinem Donátem se přihlásili věřitelé PROFI CREDIT Czech, s. r. o. s pohledávkou ve výši 72.201 Kč ze smlouvy o úvěru s dlužníkem uzavřené dne 17. 5. 2010, město Žamberk přihlásil pohledávku za komunální odpad za rok 2012 a rok 2013, věřitel REDSPARK ASSETS LIMITED přihlásil pohledávku ve výši 25.823 Kč ze směnky podepsané dlužníkem dne 22. 2. 2011, věřitel SMART FINANCIAL, s. r. o., který přihlásil pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 6. 2011, PROVIDENT FINANCIAL, s. r. o., který přihlásil ze smlouvy o půjčce uzavřené s dlužníkem dne 13. 8. 2010 částku 9.496 Kč, věřitelka Monika Rajmanová, která přihlásila pohledávku ve výši 229.386 Kč ze smlouvy o půjčce uzavřené s dlužníkem dne 10. 6. 2007 a JUDr. Ondřej Mareš přihlásil exekuční náklady na základě exekučního řízení vedeného před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí podle usnesení ze dne 30. 6. 2011. Dlužník do protokolu ze schůze věřitelů uvedl, že se žalovanou jednal o vrácení poloviny darovaných nemovitostí, žalovaná vrácení daru odmítla.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2014 soud schválil oddlužení manželům Donátovým splátkovým kalendářem.

Podle ust. § 239 odst. 1 zák. č. 182/1006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen IZ) platí, že odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty, jde o incidenční spor. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá v téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. Podle odst. 3 citovaného ustanovení platí, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě do 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Podle ust. § 234 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných, za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Podle ust. § 240 odst. 1 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník, dle odst. 2 právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Dle odst. 3 právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern anebo v období jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Podle ust, § 242 odst. 1 a 2 IZ odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo ji se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. Žalobce se z funkce insolvenčního správce domáhá určení neúčinnosti právního úkonu darovací smlouvy, kterou dlužník uzavřel se žalovanou dne 30. 5. 2011, neboť má za to, že se jedná o úkon bez přiměřeného protiplnění. Jelikož insolvenční řízení na majetek dlužníka bylo zahájeno dne 28. 5. 2013 a bylo prokázáno zejména tvrzením samotného dlužníka i obsahem darovací smlouvy, že žalovaná byla v době darovací smlouvy družkou dlužníka, tedy osobou blízkou, je nepochybné, že darovací smlouva byla uzavřena v době tří let před zahájením insolvenčního řízení dle ust. § 240 odst. 3 IZ a dlužník byl v úpadku. Tato skutečnost vyplývá také z insolvenčního návrhu dlužníka, který sám tvrdil, že má víc věřitelů od roku 2007, z přihlášek věřitelů kteří v době uzavření smlouvy již měli pohledávky za dlužníkem a také z tvrzení dlužníka o tom, že darovací smlouvu uzavřel, aby ochránil svoji polovinu nemovitostí před probíhajícím exekučním řízením.

Aby se jednalo o právní úkon neúčinný z důvodu nepřiměřeného protiplnění, musí být splněny také další předpoklady. Zásadním předpokladem je to, aby se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k němuž se dlužník zavázal. Odporovatelnými tedy nemůžou být reálně ekvivalentní právní úkony, při kterých nedochází k objektivnímu zmenšení majetku dlužníka. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že hodnota převáděného majetku z dlužníka na žalovanou nebyla přiměřená, neboť se jednalo o dar, tedy o převod zcela bezúplatný. Pokud se jedná o námitku žalované, že za převod nemovitosti dlužníkovi zaplatila, nebyla tato skutečnost prokázána, žalovaná v řízení pouze sdělila, že platila dluhy za dlužníka.

Byly tedy naplněny zákonné podmínky, pro které soud žalobě vyhověl, a to, že dlužník poskytl plnění bezúplatně a příslušný úkon (darovací smlouva) učinil v době, kdy byl v úpadku.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále o. s. ř.). Žalobce měl ve věci úspěch a náleží mu náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 Vyhlášky č. 177/96 Sb. za jeden úkon právní služby ve výši 3.100 Kč. Právní zástupce učinil 8 úkonů právní služby, odměna mu náleží ve výši 24.800 Kč. Ke každému úkonu náleží režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, tedy celkem 2.400 Kč. Z odměny a režijního paušálu ve výši 27.200 Kč pak žalobci náleží 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5.712 Kč. Celkem náklady řízení právního zástupce žalobce činí 32.912 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000 Kč na účet Krajského soudu v Hradci Králové vyplývá z ust. § 2 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. q) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Výše soudního poplatku vyplývá z položky č. 4 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků.

Poučení: Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 27. září 2016

JUDr. Monika Marčišinová v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková