45 ICm 260/2012
Číslo jednací: 45 ICm 260/2012-290 ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: Česká insolvenční v. o. s., se sídlem Fráni Šrámka 1139, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Michala Zemana, r. č. 620725/0335, bytem Jana Masaryka čp. 1358/9, Hradec Králové, právně zastoupen advokátkou Mgr. Terezou Karáskovou, Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové, proti žalovanému: Jaroslav Sobota, Pod Čeřovkou 995, Jičín, právně zastoupen advokátem JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., Valdštejnovo nám. 76, Jičín, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, Zieglerova 189, Hradec Králové, o určení neúčinnosti právního úkonu

t a k t o:

I. Určuje se, že kupní smlouva uzavřena dne 24. 03. 2010 mezi insolvenčním dlužníkem Michalem Zemanem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem je automobil značky Audi Q7 4,2 TDI, SPZ 3H6 4112, je právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 37.200,-Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč na účet Krajského soudu v Hradci Králové č.ú. 3703-6828511/0710, VS: 4542026012 ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1 isir.justi ce.cz ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 01. 2012 domáhal určení, že kupní smlouva uzavřená mezi žalovaným a dlužníkem Michalem Zemanem dne 24. 10. 2010, předmětem které byl prodej automobilu AUDI Q7 4,2 TDI, SPZ 3H6 4112, je neúčinná.

V žalobě uvedl, že po přezkoumání účetnictví dlužníka zjistil, že kupní smlouvou dne 24. 03. 2010 prodal žalovanému vozidlo AUDI Q7 za kupní cenu ve výši 500.000,-Kč + DPH, tj. celkem za částku 600.000,-Kč. Účinky smlouvy nastaly dne 13. 07. 2010, kdy bylo vozidlo převedeno na kupujícího podle centrálního registru vozidel. Předmětné vozidlo bylo předmětem leasingové smlouvy č. 31030851, kterou dlužník dne 28. 02. 2008 uzavřel se společností GE Money Auto, a.s. Podle smlouvy byla pořizovací cena vozidla včetně DPH 2.550.000,-Kč. Smlouva byla předčasně ukončena dohodou mezi dlužníkem a společností GE Money Auto, a.s. a kupní cena pro předčasné ukončení leasingu byla stanovena na částku 876.374,35 Kč. Z účetnictví dlužníka žalobce zjistil, že v březnu 2010, kdy došlo k prodeji předmětného automobilu, byl dlužník v úpadku, neboť měl více věřitelů, peněžité závazky po delší dobu než 30 dnů po lhůtě splatnosti a závazky nebyl schopen plnit, neboť od prosince 2009 zastavil platby svým věřitelům. Podle názoru žalobce byla sjednaná kupní cena za automobil podstatně nižší než cena obvyklá a žalobce porovnal tuto cenu s nabídkou obdobných vozidel v internetových bazarech a zjistil, že cena vozidel AUDI Q7 ve stáří 2 let se pohybuje ve výši cca 800.000,-Kč. Kupní smlouva ze dne 24. 03. 2010 je podle názoru žalobce neúčinným právním úkonem podle § 240 insolvenčního zákona, neboť částka, kterou dlužník získal prodejem automobilu je podstatně nižší než obvyklá cena automobilu a zároveň byl tento právní úkon učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku. Kupní smlouva je právním úkonem bez přiměřeného protiplnění a tedy neúčinná vůči věřitelům v insolvenčním řízení. Žalobu podal ve lhůtě podle § 239 odst. 3 insolvenčního zákona, neboť účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 03. 02. 2011.

V průběhu řízení žalobce žalobu doplnil o tvrzení, že žalovaný zaplatil dlužníkovi kupní cenu za vozidlo ve dvou splátkách, a to platbou ze dne 23. 03. 2010 ve výši 300.000,-Kč a platbou ze dne 24. 03. 2010 ve výši 300.000,-Kč. Tyto částky byly složeny v hotovosti k rukám dlužníka, což potvrzují příjmové pokladní doklady č. 74 a 75. Z účetnictví dlužníka žalobce nezjistil, že by stranou žalovaného byly zaplaceny nějaké další finanční prostředky za prodej předmětného vozidla. Vychází z citovaných příjmových dokladů a z faktury č. 1/2010, vše zaúčtováno dne 02. 06. 2011. Celková kupní cena podle těchto dokladů včetně DPH, které v okamžiku prodeje činilo 20%, tak činila 600.000,-Kč.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil, potvrdil uzavření kupní smlouvy s dlužníkem Michalem Zemanem dne 24. 03. 2010. Vozidlo od dlužníka převzal a zaplatil dlužníku kupní cenu, a to tak, že finanční částku 300.000,-Kč předal den před podpisem samotné smlouvy, částku 300.000 Kč v den uzavření smlouvy a částku složenou do rukou dlužníka ve výši 500.000,-Kč tak, jak to vyplývá z potvrzení dlužníka ze dne 24. 03. 2010. Na kupní ceně tak žalovaný uhradil celkem 1.100.000,-Kč. Žalovaný nesouhlasil se žalobou s tím, že nejsou naplněny znaky neúčinného právního úkonu dle § 240 insolvenčního zákona.

2 ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

V průběhu řízení doplnil své tvrzení tak, že původně inzerovaná kupní cena vozidla činila částku 1.234.000,-Kč, ale s dlužníkem se dohodli na poskytnutí slevy ve výši 134.000 Kč, takže kupní cena byla sjednána na částku 1.100.000,-Kč včetně DPH. Dlužník požádal žalovaného, aby v daném měsíci byly vystaveny účetní doklady pouze do částky 600.000,-Kč, tj. kupní cena 500.000,-Kč + DPH a aby faktura na doplatek v částce 500.000,-Kč, včetně DPH, byla vystavena až následující měsíc. Žalovaný měl o vozidlo zájem, proto souhlasil a požadoval písemné potvrzení o úhradě celé kupní ceny včetně doplatku ve výši 500.000,-Kč. Po uzavření dohody byla vystavena faktura na částku 600.000,-Kč a uhrazena v hotovosti záloha ve výši 300.000,-Kč. Žalovaný se s dlužníkem dohodl na zaplacení zbytku kupní ceny následující den. Dne 24. 03. 2010 vybral z úvěrového účtu společnosti H&S spol. s.r.o. částku 800.000,-Kč, která odpovídá doplatku kupní ceny. Dne 24. 03. 2010 předal dlužníkovi finanční hotovost ve výši 800.000 Kč, což potvrzuje příjmový pokladní doklad č. 75, vystavený dlužníkem dne 24. 03. 2010 o zaplacení 300.000,-Kč a písemné potvrzení dlužníkem ze dne 24. 03. 2010 dokládající úhradu částky 500.000,-Kč. Žalovaný po zaplacení kupní ceny ve výši 1.100.000,-Kč převzal automobil. Dlužník z prostředků získaných z kupní ceny složil doplatek leasingu a leasingová společnost zaslala žalovanému velký technický průkaz. Dlužník nevystavil fakturu k zúčtování zbývající částky kupní ceny ve výši 500.000,-Kč, pouze písemné potvrzení. Poukázal na tvrzení žalobce o tom, že účetnictví dlužníka nebylo vedeno řádně a průkazně, což nemůže vést k tíži žalovaného. Žalovaný tvrdil, že kupní smlouva nenaplňuje podmínky ustanovení § 240 insolvenčního zákona, a také vyslovil pochybnost o tom, že dlužník měl v době uzavření kupní smlouvy více věřitelů a byl v úpadku z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Provedeným dokazováním bylo zjištěno následující:

-písemná kupní smlouva o prodeji auta je datována ke dni 24. 03. 2010, prodávající i kupující jsou označeni svým obchodním jménem a identifikačním číslem,

-leasingová smlouva na nájem téhož auta, kde nájemcem je označen dlužník, je ze dne 28. 02. 2008,

-dle technického průkazu bylo auto na žalovaného evidenčně převedeno ke dni 13. 07. 2010,

-dva příjmové daňové doklady znějící na částku celkem 600.000,-Kč (dvakrát po 250.000,- + 50.000,-DPH) jsou vystaveny na dny 23. 03. 2010 a 24. 03. 2010,

-ke dni 24. 03. 2010 je prodejcem (dlužníkem) vystavena faktura za prodej auta na 600.000 Kč,

-dne 11. 06. 2010 vystavila leasingová společnost dohodu o skončení nájmu (leasingu) vozidla za podmínky, že zůstatkový leasingový doplatek ve výši 876.374,35 Kč bude uhrazen na určený účet leasingové společnosti,

-dne 23. 06. 2010 vystavila paní Zemanová Příkaz k úhradě se splatností dne 23. 06. 2010 s poznámkou, že se jedná o doplacení leasingu, přičemž jako číslo účtu příjemce je označen účet leasingové společnosti a převodní částka činí sumu 876.374,35 Kč,

3 ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

-dne 24. 06. 2010 vystavila leasingová společnost GE Money Auto a.s. Potvrzení o převodu vlastnického práva a o ukončení leasingové smlouvy pronajatého auta zn. AUDI Q7 (s tam uvedeným výrobním číslem a registrační značkou) na kupujícího Michala Zemana (který byl předchozím nájemcem) z titulu doplacení zůstatkového doplatku 876.374,35 Kč,

-na č.l. 26 je založena fotokopie listiny z 24. 03. 2010 s nečitelným podpisem, dokládající doplacení 500.000,-Kč na Auto AUDI Q7 s výrobní číslem totožným v technickém průkazu vozidla, který nesplňuje náležitosti daňového dokladu,

-na č.l. 28 je založen dokument z internetové nabídky prodeje inkriminovaného auta dlužníkem za cenu 1.234.000,-Kč,

-na č.l. 44 je založen dokument dokládající čerpání (výběr) částky 800.000,-Kč dne 24. 03. 2010.

V průběhu jednání před soudem žalobce setrval na tvrzení, že kupní smlouva je neúčinný právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy měl věřitele a byl v úpadku, a také z toho důvodu, že v účetnictví je evidována finanční částka 600.000,-Kč a podle názoru žalobce měl automobil hodnotu v době prodeje minimálně 800.000,-Kč.

V průběhu jednání žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že nabídka prodeje předmětného automobilu byla zveřejněna na internetu. S dlužníkem se v autobazaru dohodil na kupní ceně 1.100.000,-Kč, kterou zaplatil nejdříve ve výši 600.000,-Kč a po několika dnech doplatil finanční částku 500.000,-Kč. Žalovaný nevěděl, že dlužník má věřitele a nesplácí závazky. Pokoušel se získat od dlužníka fakturu na zaplacenou částku 500.000,-Kč, ale dlužníka již nesehnal. S dlužníkem uvedli kupní cenu ve smlouvě ve výši 500.000,-Kč + DPH, ale po nějaké době se dohodli, že tuto smlouvu vymění a uvedou cenu vozidla v částce 1.100.000,-Kč, ale k tomu již nedošlo. Nepamatoval si, kdy předal dlužníkovi finanční prostředky, jestli to bylo před uzavřením kupní smlouvy, nebo až po ní.

Ve svědecké výpovědi dlužník Michal Zeman potvrdil, že se žalovaným uzavřel kupní smlouvu za účelem prodeje automobilu AUDI Q7. Potvrdil, že smlouvu osobně podepsal a uvedl, že cena, která je uvedena v kupní smlouvě ve výši 500.000,-Kč + DPH byla pravděpodobně zálohou, protože kupní cena byla vyšší, a to kolem 1.100.000,-Kč. Potvrdil také vystavení faktury na finanční částku 600.000,-Kč s tím, že určitě byly vydány i další faktury. Vypověděl, že žalovaný přivezl do jeho kanceláře autobazaru celou kupní cenu 1.100.000,-Kč, kterou zaměstnanci dlužníka rozepsali do více dokladů, aby cena nepřesáhla 350.000,-Kč a dala se zařadit do účetnictví. K listině ze dne 24. 03. 2010 s nečitelným podpisem, dokládající doplacení 500.000,-Kč na Auto AUDI Q7 svědek nezaujal jednoznačné stanovisko ohledně identifikace listiny a svého podpisu. Uvedl pouze, že to vypadá jako jeho podpis.

Dále svědek sdělil, že do května roku 2010 neměl žádné věřitele, že v říjnu 2010 přestal plnit své závazky a také, že majetek, který měl v letech 2008-2010 rozprodal. K dotazu zástupkyně žalobce, zda bylo obvyklé, aby do kupní smlouvy uvedl jinou cenu, než byla ve

4 ( KSHK 45 INS 15647/2010 ) skutečnosti sjednaná, svědek uvedl, že mohl být ke smlouvě uzavřen dodatek, ale že on ho nemá a není si vědom toho, že by byl někdy sepsán. Dotazy státního zástupce k téže záležitosti ohledně uzavření kupní smlouvy a kupní ceny svědek vysvětlit neuměl.

Rozsudkem ze dne 31. 03. 2014 soud rozhodl tak, že kupní smlouva ze dne 24. 03. 2010 je právně neúčinná a zavázal žalovaného zaplatit žalobci náklady řízení. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 06. 2015 rozsudek ze dne 31. 03. 2014 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V rozhodnutí soud uvedl, že je zapotřebí, aby se soud prvního stupně vypořádal s důkazy, jež by svědčily nebo mohly by svědčit skutkové verzi, že kupní cena činila, jak tvrdí žalovaný, 1.100.000,-Kč, resp., že žalovaný tuto částku za vozidlo uhradil. Podle názoru odvolacího soudu výtisk z internetové stránky-osobního auta na č.l. 28 a vyjádření leasingové firmy o zůstatkové ceně vozidla nejsou důkazy, z nichž by bylo možno bez dalšího dovodit, že obvyklá cena vozidla v době uzavření kupní smlouvy byla vyšší než 800.000,-Kč. Soud dále uvedl, že je potřeba se vypořádat s argumentací žalovaného, že kupní smlouva, v níž dlužník i žalovaný uvedli svá identifikační čísla, byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Cdo 1138/2007 ze dne 23. 04. 2007, podle kterého má-li být vztah mezi účastníky závazkovým vztahem mezi podnikateli, je nutno, aby s okolností při jeho vzniku bylo nepochybně zřejmé, že se v době uzavírání smlouvy jejich vzájemné právní úkony skutečně týkají jejich podnikatelské činnosti a že je ustálenou praxí, že podnikatele při uzavírání smlouvy, dají ve smyslu ust. § 261 odst. 1 obchodního zákoníku najevo, že závazkový vztah se týká jejich podnikatelské činnosti, právě i tím, že uvedou své identifikační číslo, čímž zároveň odliší nákup věci, kterou si opatřují pro svou osobní potřebu. Podle názoru odvolacího soud, pokud by se kupní smlouva řídila obchodním zákoníkem, vyžadovala by dohoda stran o její změně spočívající v navýšení kupní ceny písemnou formou pouze tehdy, obsahovala-li by původní (měněná) písemně uzavřená kupní smlouva ustanovení, že může být měněna, nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě. Žádné takové ustanovení však kupní smlouva neobsahuje.

Usnesením ze dne 29. 02. 2016 soud ustanovil znalce z oboru ekonomika-ceny a odhad motorových vozidel a strojírenství ke stanovení obvyklé tržní ceny osobního automobilu Audi Q7 4,2 TDI, SPZ 3H6 4112 k datu 24. 03. 2010. Podle znaleckého posudku byla zjištěna cena obvyklá automobilu ve výši 1.020.800,-Kč, obvyklá cena vozidla včetně DPH ve výši 1.224.960,-Kč.

V průběhu jednání dne 09. 03. 2017 uvedl žalovaný ve své účastnickém výslechu, že vozidlo zakupoval pro účely podnikání a nákup byl zaevidován do účetnictví včetně nákladů. Asi za měsíc od zakoupení automobilu se dozvěděl, že vozidlo patřilo leasingové společnosti a že Michal Zeman zaplatil dluh této společnosti ve výši 800.000,-Kč z peněz, které mu předal žalovaný. Při nákupu vozidla zaplatil v hotovosti částku 600.000,-Kč, na tuto cenu mu byly vydány faktury a uvedená částka je součástí kupní smlouvy. Po několika dnech od zakoupení vozidla zaplatil částku 500.000,-Kč s tím, že Michal Zeman mu pošle fakturu. Celou kupní cenu ve výši 1.100.000,-Kč vybral u Komerční banky v Jičíně. Žalovaný v průběhu výslechu

5 ( KSHK 45 INS 15647/2010 ) uvedl, že celou kupní cenu zaplatil Michalu Zemanovi v hotovosti najednou, automobil si převzal a Michal Zeman mu poslal doklady. Na částku 500.000,-Kč mu žádný doklad neposlal. U předání peněz v autobazaru byla přítomna zaměstnankyně Michala Zemana. Z částky 600.000,-Kč, na kterou měl daňové doklady, uplatnil také DPH.

Svědek Michal Zeman ve výslechu uvedl, že automobil inzeroval na internetových portálech. Žalovaný složil zálohu v den, kdy se provedla zkušební jízda, obvykle se skládaly zálohy ve výši 5.000,-až 10.000,-Kč. Smlouva se uzavřela v den, který je uveden ve smlouvě, tedy 24. 03. 2010. Nedokázal se vyjádřit k tomu, proč je v kupní smlouvě uvedena částka 500.000,-Kč + DPH. Žalovaný zaplatil kupní cenu v hotovosti a na tuto se vyhotovily pokladní lístky. Od žalovaného převzal částku 1.100.000,-Kč, jestli to bylo najednou, to neví. Z těchto peněz doplatil leasing. Nedokázal vysvětlit, z jakých důvodů je uvedena v kupní smlouvě jiná kupní cena. Při předávání peněz od žalovaného byly přítomné zaměstnankyně Michala Zemana, které přebíraly peníze, a to Petra Mifková a Michaela Zbirovská. Uvedl, že když byla auta dražší než 500.000,-Kč, tak se cena rozepisovala na více dokladů. Svědek neuměl vysvětlit, proč se nevystavily doklady na celou kupní cenu.

Svědkyně Petra Nykodímová ve výslechu uvedla, že v autobazaru Herkules u Michala Zemana pracovala od roku 2005 do roku 2009 jako administrativní pracovnice. Vyhotovovala kupní a leasingové smlouvy podle formulářů. Do smlouvy se vždy napsala prodejní cena + DPH. Uvedla, že se kupní smlouva vyhotovila, až když byl leasing doplacen. Kupní smlouvy vyhotovila podle pokynu Michala Zemana, který jí také sdělil kupní cenu. Od kupujících obecně vybírala peníze a vyhotovila příjmový doklad. Kupující platili kupní cenu v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Kupní cena byla vždy zaplacená v plné výši a nikdy se nestalo, že by kupující kupní cenu nezaplatil. Ke kupním smlouvám se žádné dodatky nevyhotovovaly. Svědkyně si nepamatovala, že by někdy vyhotovovala kupní smlouvu s kupní cenou kolem 1.000.000,-Kč, běžné kupní ceny se pohybovaly kolem 300.000,-Kč. Uvedla, že Michal Zeman domlouval rezervační zálohy přibližně ve výši 1.000,-až 2.000,-Kč, na které byly vyhotovené formuláře. Na vyšší zálohy si svědkyně nevzpomněla.

Svědkyně Michaela Zbirovská ve výpovědi uvedla, že byla zaměstnankyní autobazaru Herkules Michala Zemana od února 2007 do konce roku 2010, pracovala jako administrativní pracovnice. Běžně sepisovala kupní smlouvy a vyhotovovala příjmové doklady. Potvrdila, že vyhotovila kupní smlouvu, kterou zavřel Michla Zeman a žalovaný. Do smlouvy byla vepsaná kupní cena podle pokynu Michala Zemana. Kupní cenu, která je uvedena v kupní smlouvě, převzala, peníze přepočítala, proti přijetí vždy vyhotovila příjmový pokladní doklad. Kupující vždy zaplatili celou kupní cenu, nevzpomněla si na případ, kdy by byla zaplacena kupní cena navícekrát. Uvedla, že kupní cena se někdy rozepsala na více dokladů. Vyjádřila se k písemnosti na č.l. 26 s tím, že se nikdy s takovým dokladem nesetkala ani ho neviděla a v případě, že by ji Michal Zeman tento doklad předal, nevěděla by jak ho do účetnictví založit podle svědkyně by byl nepoužitelný. Při sepisování kupních smluv vycházela z originálu technických průkazů.

6 ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků další důkazy nenavrhoval, soud ukončil důkazní řízení a rozhodl o neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 24. 03. 2010.

Z provedeného dokazování má soud především za prokázané, že mezi dlužníkem a žalovaným byla dne 24. 03. 2010 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl osobní automobil Audi Q7 4,2 TDI, SPZ 3H6 4112 za dohodnutou kupní cenu 500.000,-Kč + DPH, jak to z textu smlouvy vyplývá. Při uzavírání smlouvy za dlužníka jednal Michal Zeman zastupující AUTOBAZAR-HERKULES se sídlem Bří Štefanů Hradec Králové, IČO: 64234894 a Jaroslav Sobota ELEKTROINSTALACE se sídlem Jičín, Pod Čeřovkou 995, IČO: 12959294. Žalovaný potvrdil, že vozidlo koupil pro podnikatelské účely. Kupní smlouva tak byla uzavřena mezi podnikateli a jedná se o závazkový vztah uzavřený v souvislosti s podnikatelskou činností dlužníka i žalovaného. Změna nebo doplnění kupní smlouvy v písemné podobě tak nebyla nutná dle ust. § 272 obchodního zákoníku. Posuzovaný právní úkon tak podléhá i ust. § 446 obchodního zákoníku, podle kterého nabyl žalovaný vlastnické právo k automobilu i za zjištění, že dlužník nebyl v den uzavření kupní smlouvy vlastníkem, vhledem k tomu, že leasingový nedoplatek byl uhrazen až po uzavření smlouvy. Soud také neshledal v uzavřené kupní smlouvě neplatnost této smlouvy, když v řízení nebylo prokázáno, že by tímto úkonem byl porušen zákon, event., že by smluvní strany měly v úmyslu zákon porušit, případně jej obejít. Zaplacení kupní ceny prokazuje příjmový pokladní doklad č.74 ze dne 23. 03. 2010 vyhotovený za účelem částečné úhrady za automobil AUDI Q7 4,2 TDI ve výši 300.000,-Kč, cena bez daně 250.000,-Kč, zaúčtováno dne 02. 06. 2011 a příjmový pokladní doklad č.75 ze dne 24. 03. 2010 za účelem platby doplatek za automobil AUDI Q7 4,2 TDI ve výši 300.000,-Kč, cena bez daně 250.000,-Kč, zaúčtováno dne 02. 06. 2011 a faktura č. 1/2010 se splatností dne 24. 03. 2010 forma úhrady hotově za nákup vozidla AUDI Q7 4,2 TDI, cena vozidla 500.000,-Kč s DPH 600.000,-Kč zaúčtováno 02. 06. 2011. Sporná zůstala skutečnost, kterou tvrdil žalovaný, že mimo finanční částky uvedené ve smlouvě včetně DPH zaplatil dlužníkovi dalších 500.000,-Kč, což doložil písemností na č.l. 26. Soud opakovaně konstatuje, že se žalovanému nepodařilo prokázat, že tvrzenou finanční částku uhradil dlužníkovi. Předložený dokument je rozporný, ani sám dlužník jeho vyhotovení nepotvrdil, sepsání dokumentu odmítla svědkyně Zbirovská s tím, že by byl nepoužitelný pro účely účetnictví a neumí si představit, co by s ním provedla. Jestliže žalovaný, jak tvrdil, že automobil zakoupil pro podnikatelské účely a cenu uvedenou v kupní smlouvě si zaevidoval do účetnictví, jistě by požadoval dokument o zaplacení zbytku kupní ceny, jak tvrdil, kterou by zaevidoval pro daňové účely a s tím spojené daňové odpisy (z celé kupní ceny). Vzhledem k výši tvrzeného doplatku 500.000,-Kč soud považuje za nepravděpodobné, že by žalovaný nepožadoval vydání dokladu o zaplacení celé kupní ceny pro své potřeby. Výpis z účtu společnosti H+S spol. s r.o. vedený u Komerční banky a.s., podle kterého byl dne 24. 03. 2010 čerpán úvěr ve výši 800.000,-Kč, není dokladem prokazujícím zaplacení částky 500.000,-Kč na kupní cenu, jak tvrdí žalovaný.

Podle ust. § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále jen IZ) neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů, nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

7 ( KSHK 45 INS 15647/2010 )

Podle ust. § 236 odst. 1 IZ neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost, v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných práv úkonů náleží do majetkové podstaty.

Podle ust. § 239 odst. 3 IZ insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Podle ust. § 240 odst. 1 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.

Podle ust. § 240 odst. 2 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Podle ust. § 240 odst. 3 IZ, právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, který tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Podle ust. § 240 odst. 4 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není: a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

Insolvenční řízení ve věci dlužníka Michala Zemana bylo zahájeno u Krajského soudu v Hradci králove dne 17.12.2010 pod sp.zn. 45 INS 15647/2010. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 03. 02. 2011 soud rozhodl o úpadku dlužníka Michala zemana a na jeho majetek prohlásil konkurs. Stav úpadku u dlužníka vyplývá z předloženého seznamu závazků na čl 18-20 ke dni 24.3.2010 a z obsahu insolvenčního spisu.

V intencích shora uvedeného lze konstatovat, že v případě kupní smlouvy je přiměřeným protiplněním obvykle cena odpovídající ceně obvyklé. Zjištěná obvyklá cena byla znalcem stanovena na částku 1.224.960,-Kč včetně DPH. Jestliže žalovaný zaplatil dlužníkovi kupní

8 ( KSHK 45 INS 15647/2010 ) cenu ve výši 600.000,-Kč včetně DPH, nelze uvedený úkon posoudit jinak, než že se jedná o právní úkon bez přiměřeného protiplnění, když sjednaná kupní cena byla o polovinu nižší, než byla cena obvyklá převáděného automobilu. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby vyplývá z ust. § 239 odst. 1 IZ, lhůta k podání žaloby splňuje podmínku 1 roku vzhledem k tomu, že insolvenční soud usnesením ze dne 03. 02. 2011 rozhodl o úpadku dlužníka Michala Zemana kdy nastaly účinky rozhodnutí zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Žalobu o neúčinnost kupní smlouvy žalobce doručil insolvenčnímu soudu dne 23. 01. 2012.

Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v celkové výši 37.200,-Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení celkem 12 právních úkonů po 3.100,-Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) Vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem ve výši 37.200,-Kč, dále má nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 300x12, celkem 3.600,-Kč (ust. § 13 Vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 800,-Kč za cestu z Hradce Králové do Prahy a zpět dne 11. 06. 2015 tj. za 8 započatých půlhodin x 100,-Kč, a náhradu cestovných výdajů ve výši 1.401,50 Kč v souvislosti s účastí u jednání dne 11. 06. 2015 z Hradce Králové do Prahy a zpět, celkem 236 km osobním automobilem Škoda Octavia s průměrnou spotřebou paliva 6,2 l/100 km za cenu pohonných hmot 36,10 Kč za litr, paušální náhrada 3,70 Kč/1 km, celkem 5,94 Kč a 1 km x 236 km. Soud výši uplatněného cestovného přepočítal a považuje ji za správnou a určenou v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. a Vyhl. č. 328/2014 Sb.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 7.12.2017 JUDr. Monika Marčišinová v.r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Andrea Handlová

9