45 ICm 2334/2014
Číslo jednací: 45 ICm 2334/2014-45 (KSHK 45 INS 34831/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: Josef Sejkora, právně zastoupen: JUDr. Romanem Berkou, obecným zmocněncem, Křinice 84, 550 01, Broumov, proti žalované: Insolvency Project v. o. s., IČ 288 60 993, Dukelská 15, 500 02, Hradec Králové, právně zastoupena: JUDr. Milanem Novákem, advokátem, se sídlem Dukelská 15, 500 02, Hradec Králové, o určení pravosti pohledávek

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že pohledávky žalobce pod č. P26.18 ve výši 50.000,00 Kč, P26.19 ve výši 103.400,00 Kč, P26.20 ve výši 183.900,00 Kč, P26.21 ve výši 493.000,00 Kč, P26.22 ve výši 122.551,00 Kč, P26.23 ve výši 11.760,00 Kč a P26.24 ve výši 16.000,00 Kč, jsou po právu v insolvenčním řízení dlužníka ARS Broumov s. r. o. vedeném před KSHK pod sp. zn. 45 INS 34831/2013, se zamítá pro předčasnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal určení pravosti ve výroku označených pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení dlužníka ARS Broumov s. r. o. vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 34831/2013. Pohledávky popřel žalovaný na přezkumném jednání s odůvodněním, že smlouvy o půjčce, které poskytl žalobce dlužníkovi, nebyly schváleny valnou hromadou společnosti ARS Broumov s. r. o. a také z důvodu promlčení. Žalobce tvrdí, že valná hromada půjčky od fyzické osoby schválila a druhopis isir.justi ce.cz zápisu ze dne 31. 12. 2007 je uložen ve fondu JUDr. Romana Berky. Pohledávky promlčené nejsou, protože dlužník uznal závazky uznáním dluhu. V příloze žaloby žalobce doručil uznání závazků dlužníkem ke každé jednotlivé pohledávce a zápis z jednání valné hromady společnosti ARS Broumov s. r. o.

Při jednání přítomný zástupce žalované poukázal na důvody popření, které insolvenční správkyně uvedla v přezkumných listech pro jednotlivé pohledávky a také, že žalobce nevyzývala k opravě nebo doplnění přihlášky protože z formuláře přihlášky zjistila, že pohledávky jsou promlčené.

Soud provedl důkaz protokolem z přezkumného jednání, které se konalo u Krajského soudu v Hradci Králové dne 19. 5. 2014, v průběhu kterého insolvenční správkyně popřela pohledávky žalobce pod č. 1 ve výši 50.000,00 Kč, pod č. 2 ve výši 103.400,00 Kč, pohl. č. 3 ve výši 183.900,00 Kč, pohl. č. 4 ve výši 493.000,00 Kč, pohl. č. 5 ve výši 122.551,00 Kč co do pravosti a výše s uvedením důvodu na přezkumném listě, že jsou kupní smlouvy neplatné a pohl. č. 7 ve výši 16.000,00 Kč z důvodu, že je promlčená.

Soud provedl důkaz formulářem přihlášky, kterou žalobce doručil dne 21. 3. 2014. Žalobce zde označil pohledávku č. 18 ve výši 50.000,00 Kč s důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2006 splatná 20. 12. 2007, pohl. č. 19 ve výši 103.400,00 Kč, důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2007 splatná 20. 12. 2008, pohl. č. 20 ve výši 183.900,00 Kč s důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2008 splatná 20. 12. 2009, pohl. č. 21 ve výši 493.000,00 Kč s důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2009, pohl. č. 22 ve výši 122.551,00 Kč s důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2010 splatná 20. 12. 2011, pohl. č. 23 ve výši 11.760,00 Kč s důvodem vzniku smlouva o půjčce ze dne 31. 12. 2011 splatná 20. 12. 2012 a pohl. č. 24 ve výši 16.000,00 Kč s uvedením důvodu vzniku prodej nákladního automobilu-valník SPZ RK 69-41 splatná 3. 12. 2008. Přílohou přihlášky k dotčeným pohledávkám jsou smlouvy o půjčkách a kupní smlouva týkající se prodeje nákladního automobilu ze dne 19. 11. 2008.

Podle ust. § 174 zák. č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (dále IZ) přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo (odst. 1), přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle ust. § 176 IZ přihlášku pohledávky lze podat na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejnilo ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato služba není zpoplatněna.

V ust. § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení, kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, jsou upraveny náležitosti přihlášky pohledávky. Kromě jiných přihláška pohledávky musí obsahovat bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky.

Podle ust. § 180 odst. 1 IZ insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek. U pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky. U zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné. A pohledávky přihlášené jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle ust. § 183 odst. 1, 2.

Podle ust. § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, o tomto následku musí být věřitel poučen.

Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudem (§ 190 odst. 1) podle seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 192 odst. 1, 2 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé. Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ust. § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle ust. § 194 IZ o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že je dlužníkův závazek nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.

Podle ust, § 197 odst. 1 IZ výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek, takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.

Podle ust, § 199 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil (odst. 1). Jako důvod popření pravosti nebo výše pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci.

Z citovaných ustanovení IZ vyplývá, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva obdobně jako žaloba a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky proto zákon upravuje obdobně jako u žaloby (§ 79 o. s. ř.) včetně postupu, jak odstranit její nedostatky (§ 43 o. s. ř.). Přihláška pohledávky tak musí obsahovat rozhodné skutečnosti podstatné pro vznik pohledávky, které ji individualizují tak, aby byla nezaměnitelná s jinými pohledávkami, neboť jenom v takovém případě může být kvalifikovaně přezkoumána nejen insolvenčním správcem ale i věřiteli, kteří mohou pohledávku popřít. Popření pohledávky pak představuje obdobu vyjádření žalovaného k žalobě. Na tom nemůže změnit nic, že přihláška pohledávky se podává na stanoveném formuláři a že v kolonce důvod vzniku pohledávky není dostatek místa, neboť tvrzení, jež by do formuláře nebylo možné pojmout, mohou být doplněna na připojeném listu. Řádné uplatnění nároku přihláškou pohledávky je pak předpokladem pro závěr, zda věřitel popřené pohledávky se domáhá podanou incidenční žalobou určení pohledávky na základě skutečností, jež byly předmětem přezkumného jednání. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 742/2006 ze dne 15. 7. 2008 vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě a na kterou text odkáže. Jedná se o výjimku ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba a jako výjimka by měla být aplikována restriktivně. Podle soudu z odkazu obsaženého v žalobě musí být patrno, že připojený listinný důkaz je listinou, která popisuje nárok po skutkové stránce. Vzhledem k tomu, že přihlášku pohledávky může popřít i kterýkoliv z přihlášených věřitelů, je důležité, aby vylíčení rozhodných skutečností bylo uvedeno v přihlášce pohledávky, odkaz na listinu příp. přílohy nebo důkazy musí mít vždy původ v tvrzení v žalobě.

Z výše uvedené přihlášky u jednotlivých pohledávek soud shledává nedostatečné vylíčení rozhodných skutečností, na základě kterých měly pohledávky vzniknout a určení jejich výše (část zaplacená příp. nezaplacená, jak, kdy a jakým způsobem). Závěr Nejvyššího soudu České republiky o možném použití odkazu na listiny k vylíčení rozhodných skutečností se v dané věci neuplatní, neboť takový odkaz nebyl učiněn a z přiložených listin, týkajících se různých skutků (smluv), nelze tyto skutkové okolnosti věci vyčíst. Skutkové okolnosti uvedené v žalobě neodpovídají skutečnostem uvedeným ve formuláři přihlášky ani důvody popření uváděné v průběhu řízení neodpovídají důvodům uvedeným v přezkumných listech žalobce.

Vzhledem k vadě přihlášky (její neurčitost) soud žalobu zamítl. Žalovaný podle ust. § 188 odst. 2 IZ vyzve žalobce k doplnění a opravě přihlášky a poté přikročí k jejímu přezkumu. Žalovaný by měl vyzvat žalobce k uvedení konkrétních okolností o vzniku jednotlivých pohledávek a k doplnění listinných důkazů.

Soud také připomíná, že žalovaný je v přezkumných listech, které se týkají jednotlivých pohledávek přihlášených věřitelem, povinen uvést důvody svého popření dotčených pohledávek (jak ze shora uvedeného vyplývá, jedná se o vyjádření k žalobě). Důvod uvedený v přezkumných listech jako neplatnost smluv není v daném případě dostačující.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne písemného doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 28. dubna 2016

JUDr. Monika Marčišinová, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková