45 ICm 2247/2014
45 ICm 2247/2014-41 (KSUL 45 INS 14208/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou ve věci žalobce Ing. Aleše Klaudyho, se sídlem Masarykovo nám. 191/18, 405 02 Děčín I, insolvenčního správce dlužnice Petry Wanieové, zast. Mgr. Martinem Kolářem, advokátem se sídlem Na Vinici 1227/32, 405 02 Děčín, proti žalovanému Michalu Waniemu, nar. , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín, o odpůrčí žalobě podle § 239 IZ

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva, uzavřená dne 28.04.2012 mezi Petrou anonymizovano , anonymizovano , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín a Michalem Waniem, nar. , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín, kterou Petra Wanieová darovala Michalu Waniemu nemovitosti, zapsané na LV č. 1237, vedeném pro k.ú. Děčín-Staré Město, je v insolvenčním řízením, vedeném na dlužnici Petru anonymizovano Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 45 INS 14208/2013, neúčinným právním úkonem.

II. Žalovaný je povinen uhradit do majetkové podstaty dlužnice peněžitou náhradu ve výši 100.000,00 Kč za plnění, poskytnuté dlužnicí na základě darovací smlouvy, uzavřené dne 28.04.2012 mezi Petrou anonymizovano , anonymizovano , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín a Michalem Waniem, nar. , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín, kterou Petra Wanieová darovala Michalu Waniemu nemovitosti, zapsané na LV č. 1237, vedeném pro k.ú. Děčín-Staré Město. (KSUL 45 INS 14208/2013)

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17.697,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce Mgr. Martina Koláře, advokáta se sídlem Na Vinici 1227/32, 405 02 Děčín.

Odůvodnění:

Dne 30.06.2014 byla soudu doručena odpůrčí žaloba dle § 239 IZ, kterou se žalobce domáhal určení, že darovací smlouva, uzavřená dne 28.04.2012 mezi Petrou anonymizovano , anonymizovano , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín a Michalem Waniem, nar. , bytem Podmokelská 793/12, 405 02 Děčín, kterou Petra Wanieová darovala Michalu Waniovi nemovitosti, zapsané na LV č. 1237, vedeném pro k.ú. Děčín-Staré Město, je v insolvenčním řízení, vedeném na dlužnici Petru anonymizovano Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 45 INS 14208/2013, neúčinným právním úkonem.

Žalobce i žalovaný tvrdili, že není sporný převod nemovitosti dlužnicí (jako matkou) na žalovaného (jejího syna). Žalovaný neprokázal, že by bylo poskytnuté jakékoliv protiplnění. Žalovaný ani nevyvrátil zákonnou domněnku, že by o úpadku dlužnice, své matky, věděl. I sám připustil, že motivací převodu bylo zabránit ztrátě nemovitosti. Jednoznačně se jedná o neúčinný převod bez přiměřeného protiplnění na osobu blízkou, a rovněž zkracující právní úkon. Jelikož žalovaný nemovitosti již nemá, není jiné možnosti než rozhodnout o povinnosti uhradit přiměřenou náhradu. Dlužnice předmětné nemovitosti nejprve darovala svému synovi-žalovanému; žalovaný dále převedl nemovitost darem na svou babičku a proto nelze nemovitost fyzicky vydat, žalováno tedy bylo na vydání přiměřeného plnění, odpovídající tržní ceně nemovitosti ve výši 100.000,00 Kč.

Žalovaný se na svou procesní obranu k žalobě vyjádřil podáním, doručeným soudu dne 15.08.2014 tak, že zahrada se kupovala na žádost babičky Marie Pernerové, která se chtěla přistěhovat do Děčína. Koupi zahrady (financování koupě) obstarala babička, dlužnice byla jen zprostředkovatel. Protože se o koupi dlužnice starala, byla zapsána jako vlastník. Následně babička chtěla, aby nemovitost patřila žalovanému, neboť poznala, jaký život její dcera-dlužnice-vede. Nakonec žalovaný splnil přání babičky a zahradu daroval jí, která si jí de facto koupila, protože financovala její nákup. Tak to považoval žalovaný za spravedlivé. V rámci jednání dne 14.07.2015 sdělil žalovaný, že ví, že babička nemovitosti prodává a sdělil také, že peníze si babička nechá a neposkytne mu je k plnění na tuto žalobu.

Soud se nejprve zabýval otázkou, byla-li incidenční žaloba podána včas. Soud konstatuje, že úpadek dlužníka byl zjištěn usnesením č.j. KSUL 45 INS 14208/2013-A-9 dne 01.07.2013. Žaloba byla podána 30.06.2014, ve lhůtě 1 roku od zjištění úpadku, tedy včas (§ 239 odst. 3 IZ).

Soud dne 04.11.2014 poučil účastníky podle § 118a o.s.ř., aby uvedli všechna skutková tvrzení ohledně převodu nemovitosti ze žalovaného na třetí osobu (babičku) a tato skutková tvrzení doložili důkazy (kdy a jakým způsobem došlo k převodu vlastnického práva), dále aby žalovaný doložil skutkové tvrzení ohledně poskytnutí částky 60.000,00 Kč babičkou přes účet žalovaného ve prospěch dlužnice s časovou souvislostí koupi nemovitosti dlužnicí. Současně aby doložil, že výběr částky 60.000,00 Kč provedla dlužnice a že měla (KSUL 45 INS 14208/2013) dispoziční oprávnění k tomuto účtu. K tomu soud uložil lhůtu do 20.11.2014 s tím, že žalovaný v této lhůtě důkazy doloží, případně požádá soud o jejich vyžádání po ČSOB a.s., pokud mu nebudou bankou poskytnuty.

Účastníci na poučení žádným způsobem nereagovali.

Ústní jednání ve věci se konalo dne 04.11.2014 a 14.07.2015; soud provedl navržené listinné důkazy a dne 21.07.2015 vyhlásil rozsudek.

Na jednání dne 14.07.2015 žalovaný uvedl, že nehodlá platit dluhy za svou matku; po jednání u zdejšího soudu v listopadu 2014 kontaktoval matku-dlužnici a vysvětlil jí, že se ona sama musí starat o to, aby byla celá věc vyřešena.

Ve věci bylo provedeno listinné dokazování, a dále dokazování sdělením podstatných skutečností z elektronického spisu v ISIR.

Důkazy, provedené z incidenčního spisu sdělením podstatných skutečností:

č.l. 12-13 (výpisy z KN ke dni 03.11.2015) č.l. 16-18 (ocenění nemovitostí na částku 100.000,00 Kč a výpis z KN k 31.10.2014) č.l. 25-31 (výpisy z KN ke dni 13.07.2015)

Důkazy, provedené z veřejného IR sdělením podstatných skutečností:

-usnesením o zjištění úpadku a povolení oddlužení (A-9) -usnesením o zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice (B-14) -průběžná zpráva z dubna 2015 (č.l. B-21), z níž vyplývá příjem do majetkové podstaty 1.840,-Kč; dlužnice žádným způsobem na narovnání nastalé situace nereagovala.

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 OSŘ), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Dlužnice byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitostí na LV č. 1237 v k.ú. Děčín III-Staré Město. Ke dni zjištění úpadku a povolení oddlužení (01.07.2013) byl jako vlastník zapsán žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne 28.04.2012 s právními účinky vkladu ke dni 30.04.2012. Dne 29.08.2013 správce sepsal nemovitý majetek z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty (č.l. B-5). Žalovaný je tím, kdo měl z uvedené transakce prospěch a jelikož převedl nemovitost dále (na svou babičku), žalobce (insolvenční správce) zažaloval syna dlužnice, kterému byla nemovitost převedena bezúplatně jako prvnímu a jelikož nelze požadovat naturální plnění v důsledku dalších převodů majetku, žádá adekvátní plnění peněžní dle znaleckého posouzení ve výši 100.000,00 Kč. Při posledním jednání soud zjistil, že i babička již nemovitost nevlastní a převedla ji úplatně na třetí osobu.-Radka Ronge, který je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí. (KSUL 45 INS 14208/2013)

Podle § 239 odst. 1, věta první IZ, odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty.

Podle odst. 3 téhož ustanovení, insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Podle odst. 4 téhož ustanovení, dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná.

Podle ust. § 240 odst. 2 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Podle ust. § 242 odst. 2 IZ, zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla vůči žalovanému podána důvodně.

Insolvenční správce podal dne 30.06.2014 odpůrčí žalobu, v níž se dožaduje určení neúčinnosti darovací smlouvy ze dne 28.04.2012 mezi dlužnicí a žalovaným jako jejím synem.

Správce touto žalobou brojí proti neúčinným úkonům dlužníka zkracující a znevýhodňující povahy s tím, že zároveň z opatrnosti již nemovitosti sepsal do majetkové podstaty.

K tvrzení neúčinného právního úkonu, spočívajícího v tom, že dlužník zvýhodnil některé věřitele na úkor jiných, se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Soud má za to, že dlužnice v úpadku byla, neboť k převodu podstatné části jejího majetku (nemovitosti) došlo v době, kdy již své dluhy nesplácela, jak je zřejmé z přihlášek pohledávek (tyto skutečnosti vyplývají z přihl.č. P1 až P3). I samotný žalovaný, jako její syn, sdělil, že k převodu vlastnictví (KSUL 45 INS 14208/2013) k nemovitosti z matky na něj došlo proto, aby nemovitost nepodléhala exekuci. Takže rodina o jejích dluzích věděla.

Z oddílu P insolvenčního rejstříku je zřejmé, že přihláška -P1 České spořitelny a.s. byla splatná v částce 268.366,39 Kč od 15.04.2013 (Smlouva o úvěru z r. 2011), -P2 Statutárního města Děčín byla splatná v částce 250,00 Kč od 31.05.2012 a v částce 250,00 Kč od 30.11.2012 (dluh za svoz komunálního odpadu za r. 2012), -P3 ČSOB a.s. byla splatná v částce 18.386,46 od 22.05.2013 a v částce 752,78 Kč od 02.07.2013 (Smlouva o úvěru z r. 2010, kontokorent od r. 2010), -P4 OMEGA Financial, s.r.o. byla splatná v částce 4.122,00 Kč od 30.03.2013, -P5 Provident Financial s.r.o. byla splatná v částce 459,00 Kč od 17.04.2013 a v částce 459,00 Kč od 23.04.2013

Tímto postupem dlužnice a její rodiny (nejméně syna) bylo prokázáno, že by dlužnice měla v úmyslu věřitele zkrátit dle ust. § 242 odst. 2 IZ, resp. učinit pro ně nedostupnou nemovitost.

Ohledně důvodu neúčinnosti dle § 240 odst. 2 IZ, lze přisvědčit názoru žalujícího insolvenčního správce, že převod byl uskutečněn bez přiměřeného protiplnění, neboť věřitelům se z uvedené transakce (bezúplatného převodu nemovitosti) nedostalo ničeho. Pokud žalovaný tvrdil, že jeho babička Marie Pernerová, financovala koupi nemovitosti částkou 60.000,00 Kč, potom toto zůstalo jen v rovině tvrzení, žádný důkaz předložen žalovaným nebyl, i když k tomu byl soudem vyzýván a byl v tomto směru poučen dle § 118a o.s.ř. Žalovaný nenavrhnul výslech svědkyně Marie Pernerové, neopatřil důkazy z banky (výpisy z ČSOB, a.s.), neměl zájem na dalším odročení jednání za účelem opatření těchto důkazů a nechtěl ani, aby jeho babička před soudem jako svědkyně vypovídala. Správce si nechal zpracovat od realitní kanceláře VESTA s.r.o. stanovení tržní ceny v místě a čase obvyklé a ta stanovila cenu nemovitostí v zahrádkářské kolonii v rozmezí 70.000,00 Kč až 120.000,00 Kč; správce proto požadoval plnění v průměrné tržní ceně, za kterou se pozemky v místě prodávají, a to 100.000,00 Kč, aniž by zatěžoval řízení náklady na znalecký posudek. Z veřejně přístupné databáze katastru nemovitostí soud zjistil, že došlo postupně k převodu nemovitostí tak, jak popisoval žalovaný a tudíž zde nebylo potřeba dalšího dokazování. Žalobce nabízel, aby žalovaný doložil financování koupě zahrady babičkou částkou 60.000,00 Kč a že potom bude nakloněn mimosoudní dohodě ohledně požadovaného finančního plnění, žalovaný však důkazy nepředložil a neoznačil. Úkon-darování nemovitostí dlužnicí synovi (žalovanému) lze považovat i za úkon učiněný v době, kdy byla dlužnice v úpadku dle § 421 odst. 2 IZ jako zvýhodňující právní úkon, učiněný vůči osobě blízké, která věděla o finančních potížích dlužnice. Takovému úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké, což insolvenční správce učinil. Soud tedy jeho žalobě vyhověl v bodě I. výroku rozsudku s tím, že je zřejmé, že již nelze navrátit vyvedený majetek zpět do majetkové podstaty a proto soud v bodě II. výroku rozsudku rozhodl, že dlužník je povinen zaplatit do majetkové podstaty plnění, odpovídající tržní ceně vyvedeného majetku. (KSUL 45 INS 14208/2013)

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v bodě III. výroku rozsudku tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve výši 17.697,47 Kč, spočívajících ve čtyřech úkonech právní služby podle § 9 odst. 4 písm. b) AT po 3.100,00 Kč (převzetí věci a příprava na jednání, vyjádření k žalobě, účast na dvou jednáních), celkem 12.400,00 Kč, 4 x režijní paušál po 300,00 Kč, celkem 1.200,00 Kč, 2 x jízdné na trase Děčín-Ústí n.L. a zpět v celkové výši 626,00 Kč za dvě cesty na jednání, náhrada za ztrátu času-4 půlhodiny po 100,00 Kč, tj. 400,00 Kč, celkem 14.626,00 Kč + 21% DPH ve výši 3.071,47 Kč, celkem náklady 17.697,47 Kč.

Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil splnění povinnosti k úhradě nákladů řízení žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Martina Koláře.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soud v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 21.07.2015 JUDr. Jaroslava Mištová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Petra Konopásková