45 ICm 209/2012
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: Č.j. 45 ICm 209/2012-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Lenkou Boháčkovou v insolvenční věci dlužníka: Marek anonymizovano , anonymizovano , bytem 687 37, Polešovice 272, o žalobě žalobce: JUDr. Ing. Kristýna anonymizovano , anonymizovano , s místem výkonu činnosti Stojanova 478, 686 01 Uherské Hradiště, proti žalovanému: Komerční banka, a.s., IČO: 453 17 054, se sídlem Na Příkopě 33/969, 114 07 Praha, pr. zast. JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem Revoluční 15, 110 00 Praha

o žalobě na popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že žalovaný , věřitel č. 5 , přihlášený v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 45 12591/2011, nemá za dlužníkem pohledávku ve výši 42 225,84 Kč, přihlášenou jako část příslušenství pod.č. přihlášky 6, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Nedatovanou incidenční žalobou doručenou soudu dne 16.1.2012 domáhal se žalobce, aby bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužníkem v insolvenčním řízení pohledávku a to část příslušenství pohledávky č.1 u přihlášky pohledávky P-6 ve výši 40 211,88 Kč a část příslušenství pohledávky č. 2 na přihlášce pohledávky P-6 ve výši 2013,96 Kč, jakožto rozdíl mezi zákonnými úroky z prodlení vyčíslenými dle nařízení vlády č. 42/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a smluvními úroky z prodlení. Žalobce uvedl, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.října 2011, č.j. KSBR 45 INS 12591/2011-A-13, byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení dlužníka a insolvenčním správcem byl ustaven žalobce, když proběhlo dne 16.12.2011 přezkumné jednání, na kterém byla popřena část příslušenství pohledávek č. 1 a č. 2 věřitele č. 5 na přihlášce pohledávky P-6 souhrnně ve výši 42.225,84 Kč.

Konkrétně se jedná o 6 051,71 Kč z částky 12 997,95 Kč jako příslušenství pohledávky č. 1, 34 160,17 Kč z částky 73 369,--Kč jako příslušenství pohledávky č. 1 a 2 013,96 Kč z částky 2 148,87 Kč jako příslušenství pohledávky č. 2.

Žalovaný se k věci vyjádřil podáním ze dne 19.4.2012, ve kterém uvedl, že s dlužníkem uzavřel dne 21.7.2005 Smlouvu o úvěru reg. č. 0670605222886, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 100.000,-Kč, dále dne 28.6.2004 Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. č. 0670604302438, na základě které mu poskytl revolvingový úvěr ve výši 20.000,-Kč. Z důvodu porušení smluvních povinností podal žalovaný na dlužníka žalobu a ve věci vydal dne 23.2.2009 Okresní soud v Uherském Hradišti platební rozkaz č.j. 12 C 36/2009-51, kterým žalovanému v plném rozsahu vyhověl a který nabyl právní moci dne 8.4.2009. Poukázal na to, že podaná žaloba nemá oporu v platném právním řádu. Dle § 199 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) lze jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 18.4.2011, č.j. 10 ICm 959/2010-23, sp. zn. insolvenčního řízení: KSOL 10 INS 4731/2010, který v totožné věci žalobu na popření vykonatelné pohledávky zamítl a dovodil, že závěr, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem, předpokládá takové vylíčení rozhodujících skutečností, které soudu umožní žalobcem tvrzený skutkový základ podrobit právnímu posouzení. Byť se platební rozkaz neodůvodňuje, neznamená to, že soud, který platební rozkaz vydává, nárok žalobou uplatněný nepodřizuje právní úvaze, právně jej nehodnotí a vychází z pouhého tvrzení žalobce o tom, že mu nárok přísluší. Platební rozkaz lze tedy vydat jen tehdy, dospěje-li soud k závěru, že nárok, tak jak je skutkově vymezen, je po právu .

Vzhledem k výše uvedenému navrhnul soudu zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému.

Na základě výzvy soudu ze dne 30.7.2012 žalobce i žalovaný soudu sdělili, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání.

Ze spisového materiálu sp.zn. KSBR 45 INS 12591/2011 v insolvenční věci dlužníka soud zjistil a vzal za prokázáno, že: -dne 14.10.2011 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem a insolvenční řízení stále trvá, -přihláškou pohledávky došlou soudu včas dne 14.11.2011 žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku pod č. přihlášky 6 v celkové výši 237.826,44 Kč, z čehož na pohledávce pod č. 1 jistinu ve výši 97.218,30 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 117.218,30 Kč, na pohledávce pod č. 2 jistinu ve výši 4.888,05 Kč a úrok z prodlení

ve výši 2.148,81 Kč a dále na pohledávce pod č. 3 náklady exekučního řízení ve výši 15.600,-Kč. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná přiznaná pravomocným platebním rozkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti vydaným pod č.j. 12 C 36/2009-51 dne 23.2.2009, v právní moci ode dne 8.4.2009. -z platebního rozkazu 12 C 36/2009-51 ze dne 23.2.2009 soud zjistil, že dlužníku a Gabriele anonymizovano , r.č. 765725/4286, bytem Drahy 649, 687 37 Polešovice jím bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalovanému pohledávku ve výši 97.971,22 Kč s 14,900% p.a. smluvním úrokem od 6.1.2009 do zaplacení z částky 73.369,78 Kč, s 25,000% p.a. úrokem z prodlení od 6.1.2009 do zaplacení z částky 73.369,78 Kč, 25,000 % p.a. úrokem z prodlení od 6.1.2009 do zaplacení z částky 12.997,95 Kč, pohledávku ve výši 4.888,05 Kč s 25,000% p.a. úrokem z prodlení od 6.1.2009 do zaplacení z částky 594,65 Kč, a náhradu nákladů řízení ve výši 27.220,30 Kč, -dne 16.12.2011 proběhlo přezkumné jednání, u kterého insolvenční správce popřel pohledávku co do pravosti a výše do částky příslušenství specifikované v žalobě, přičemž pohledávku popřel jako pohledávku vykonatelnou -žaloba byla podána včas v zákonné 30-denní lhůtě

Podle ust. § 115 a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.

Podle ust. § 172 odst. 1 o.s.ř. soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení,, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rokaz vydal.

Podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Dle odst. 2 cit.ust. jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Dle odst. 3 cit.ust. v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Přestože soud hodnotí podanou incidenční žalobu jako včasnou, nelze jí dle názoru soudu vyhovět.

Jak plyne z úpravy ust. § 192 odst. 1, § 199 a i § 410 insolvenčního zákona, dlužník a insolvenční správce mají právo popírat vykonatelnou pohledávku a insolvenční zákon tak pro potřeby řízení o určení pravosti přihlášené pohledávky v jistém smyslu prolamuje princip věci rozhodnuté, protože umožňuje situaci, kdy pravomocné soudní rozhodnutí ve věci samé, vydané ve sporu o zaplacení pohledávky mezi dlužníkem a jeho věřitelem, nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro incidenční spor o její určení. Insolvenční správce je však při popření vykonatelné pohledávky omezen nejen lhůtou k podání incidenční žaloby, ale zejména vymezením důvodů, pro které může popřít vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Těmito přípustnými důvody jsou skutečnosti neuplatněné v předchozím, tj. nalézacím řízení, jehož účastníkem byl jen dlužník; zapovězeno je však jiné právní posouzení věci (srov. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 8/2011-64 ze dne 15.12.2011, 16 ICm 745/2010, KSOL 16 INS 3663/2010).

V posuzovaném případě insolvenčnímu správci nepříslušelo namítat a z tohoto důvodu popírat vykonatelnou pohledávku žalovaného pro rozpor sazby smluvených úroků s úpravou občanského zákoníku, protože se jedná o právní posouzení věci a tato námitka žalobce je v souladu s cit.ust. nepřípustná ( shodně Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 8/2011-64ze dne 15.12.2011 ). Pro úplnost soud dodává, že podmínkou pro vydání platebního rozkazu je takové vylíčení skutkových okolností, aby bylo možno posoudit, jaký právní nárok je uplatňován ( jaký právní předpis má být pro vymezení práv a povinností účastníků řízení použit ). Soud platební rozkaz vydá jen tehdy, dospěje-li k závěru, že nárok vymezený žalobou po skutkové stránce, je po právu. Jinak řečeno, soud nárok uplatněný žalobou právně hodnotí, a nevychází z pouhého tvrzení žalobce, že jeho nárok je po právu. Pokud soud dospěje při právní úvaze o uplatněném nároku k závěru, že žalobě nelze zcela nebo zčásti vyhovět, platební rozkaz vydat nemůže. Právní hodnocení žalobou uplatněného nároku soudem tak vyplývá ze skutečnosti, že v posuzované věci byl platební rozkaz vydán, jelikož soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení peněžité částky je po právu dán.

Z výše uvedených důvodů pro rozpor popření insolvenčního správce vykonatelné pohledávky s ust. § 199 odst. 2 IZ soud žalobu zamítnul.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle nějž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci

Krajský soud v Brně dne 16.11.2012

Mgr. Lenka Boháčková, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Kristýna Langerová