45 ICm 1936/2012
Číslo jednací: 45 ICm 1936/2012-33 ( KSHK 45 INS 21425/2011 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: IREKON v. o. s., Palackého 211, Turnov, insolvenční správce dlužnice Boženy Andruščenkové, nar. 7. 12. 1953, Skřivánčí 432, Turnov, zast. Mgr. Martinou Francúz Bezděkovskou, advokátkou, Palackého 211, Turnov, proti žalované: PROFI CREDIT Czech, a. s., Jindřišská 24/941, Praha, IČ 61860069, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem, Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, o určení pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba ve znění, aby soud určil, že pohledávka žalované ve výši 41 399,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice Boženy Andruščenkové, vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 21425/2011, není po právu, se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 29. 6. 2012 domáhal určení, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního řízení Boženy

Andruščenkové ve výši 41 399,-Kč není po právu. Žalovaná přihlásila jistinu ve výši 32 447,-Kč jako nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9200180942 a příslušenství ve směnečném úroku a nákladech rozhodčího řízení ve výši 8 952,-Kč. Pohledávku přihlásila jako vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu ze dne 20. 5. 2010. Dlužnici byla žalovanou poskytnuta finanční částka 21 000,-Kč, dlužnice uhradila žalované ve splátkách 56 238,-Kč, po odečtení smluvních pokut ve výši 483,84 Kč bylo žalované uhrazeno o 34 754,16 Kč více, než ji po právu náleželo. Smlouva o revolvingovém úvěru, která byla mezi žalovanou a dlužnicí uzavřena a k zajištění z ní vyplývajících povinností dlužnice byla vystavena zajišťovací směnka, obsahuje ujednání o smluvní odměně za poskytnutí úvěru, který je dle názoru žalobce v rozporu s dobrými mravy a podle ustanovení § 39 občanského zákoníku, se jedná o absolutně neplatné ujednání. Obdobně pak výkon práv z takového smluvního ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně dále uvedla, že rozhodčí nález považuje za nicotný, když rozhodčí doložka obsažená v bodu 18 smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 11. 2007 a které se dlužnice uzavřením smlouvy zavázala dodržovat, aniž měla možnost jejich obsah ovlivnit, je ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatná pro rozpor se zákonem. Nicotný rozhodčí nález nezakládá ani právo žalované na náhradu nákladů rozhodčího řízení v částce 2 600,-Kč.

Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila a uvedla, že přihlásila do insolvenčního řízení pravomocně přiznanou a vykonatelnou pohledávku na základě rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna, č.j. La 521/10-15 ze dne 20. 5. 2010 s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti.

Poukázala na ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého jako důvod popření pravosti nebo výše pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, když důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení. Také poukázala na ustanovení § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, podle kterého může žalobce v žalobě proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Žalobce uvedl jako důvod svého popření neplatnost ujednání o smluvní odměně, respektive neplatnost úvěru jako celku, a to pro tvrzený rozpor těchto ujednání se zákonem, tedy jiné právní posouzení věci, které je dle ustanovení § 199 insolvenčního zákona, nepřípustné. Žalovaná poukázala na aktuální judikaturu insolvenčních soudů, a také na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 7/2013 ze dne 18. 7. 2013 a ze dne 31. 7. 2013 pod sp. zn. 29 Cdo 392/2011.

V průběhu jednání před soudem zástupce žalobce odkázal na písemně vyhotovenou žalobu a důkazy v ní uvedené a právní zástupce žalované doplnil své vyjádření o odkaz na aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2013 pod sp. zn. 23 Cdo 2447/2011.

Soud provedl důkaz přihláškovým spisem žalované v insolvenčním řízením pod sp. zn. 45 INS 21425/2011, a to:

-přihláškou pohledávky žalované,

-rozhodčím nálezem ze dne 20. 5. 2010,

-smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 20. 11. 2007,

-směnkou ze dne 20. 11. 2007,

-protokolem z přezkumného jednání ze dne 31. 5. 2012,

-přezkumným listem věřitele pod poř. č. P1.

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovanou a dlužnicí ze dne 20. 11. 2007 vyplývá, že byla sjednaná částka k vyplacení 21 000,-Kč, smluvní odměna ve výši 34 296,-Kč, sjednané měsíční splátky ve výši 1 152,-Kč se dnem splatnosti. Součástí smlouvy jsou i smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, v části 18 je sjednaná rozhodčí doložka, ve které se strany smlouvy dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které vznikly v souvislosti se smlouvou má podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z těchto rozhodců, kterému žalobce doručí žalobu. Rozhodčí řízení se bude konat v sídle rozhodců, rozhodci pro tento účel jsou JUDr. Eva Vaňková se sídlem Rokycanova 114, Litomyšlské Předměstí, Vysoké Mýto a Mgr. Marek Landsmann, advokát se sídlem Náměstí Republiky 53, Pardubice.

Z obsahu rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna ze dne 20. 5. 2010 vyplývá povinnost odpůrkyně Boženy Andruščenkové zaplatit navrhovateli PROFI CREDIT Czech, a.s. do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu částku 60 494,-Kč s 6 % úrokem p. a. od 9. 11. 2009 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení v částce 2 600,-Kč. Součástí rozhodnutí je odůvodnění a poučení. Rozhodčí nález je opatřen vyznačením právní moci dne 21. 5. 2010 a vykonatelnosti dne 25. 5. 2010.

Žalovaná v přihlášce přihlásila pohledávku skládající se z jistiny ve výši 32 447,-Kč jako nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a příslušenství na směnečném úroku a nákladech rozhodčího řízení ve výši 8 952,-Kč, tedy celkem pohledávku ve výši 41 399,-Kč jako vykonatelnou na základě rozhodčího nálezu ze dne 20. 5. 2010.

Podle ustanovení § 199 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. v platném znění insolvenčního zákona (dále IZ) insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 ti dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení. V žalobě podle odst. 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel (odst. 3).

Lze konstatovat, že žalobce podal žalobu včas.

Důvodem popření vykonatelné pohledávky, jak ze žaloby vyplývá, je neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru, neplatnost v nároku ve smluvní pokutě, která byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, nicotnost rozhodčího nálezu v neplatnosti se sjednanou rozhodčí doložkou v neprospěch dlužníka spotřebitele.

Žalobce je podle shora citovaného zákonného ustanovení omezen v popření vykonatelných pohledávek, jednak lhůtou podání žaloby a jednak vymezením důvodů, pro které může popřít pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Těmito přípustnými důvody jsou skutečnosti neuplatněné v předchozím řízení, jehož účastníkem byl dlužník, zapovězeno je však jiné právní posouzení.

Z toho důvodu má soud za to, že námitka nicotnosti rozhodčího nálezu a neplatně sjednaného příslušenství v úvěrové smlouvě nemá oporu v důvodech, pro které může žalobce vykonatelnou pohledávku zpochybnit.

Soud přezkoumal rozhodčí nález i v intencích právního závěru Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2013 pod sp. zn. 31 Cdo 958/2012, a to i z hlediska oprávnění rozhodce, rozhodnout a vydat rozhodčí nález. V souzeném případě bylo zjištěno, že v ujednání o rozhodčí doložce je sjednána osoba rozhodce Mgr. Marka Landsmanna, který měl oprávnění k rozhodnutí a k vydání rozhodčího nálezu.

Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak to vyplývá z výrokové části tohoto rozhodnutí.

Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 202, odst. 1 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do patnácti dnů ode

dne doručení Vrchnímu soudu v Praze prostřednicím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 21. ledna 2014

JUDr. Monika Marčišinová, v. r.

soudkyně

Za správnost vyhotovení: Drozdová Jana