45 ICm 1473/2017
45 ICm 1473/2017-39 KSOS 37 INS 19481/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Putíkem, Ph.D. ve věci

žalobce: PELA system s.r.o., IČO 26504791, sídlem Nepravidelná 274/10, 102 00 Praha-Štěrboholy zastoupený JUDr. Martinem Soukupem, advokátem, sídlem Římská 2575/31a, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: VÍTKOVICE ENVI a.s., IČO 04528131, sídlem Ruská 1142/30, 703 00, Ostrava-Vítkovice, zastoupený Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, sídlem 28. Října 438/219, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

o určení pravosti pohledávky

takto: I. Žaloba na určení, že dílčí pohledávka č. 1 ve výši 339.423 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2.239,64 Kč, vzniklým zákonnou sazbou 8,05% p.a. z částky 339.423 Kč, za dobu od 2.8.2016 do 31.8.2018, přihlášená žalobcem přihláškou č. P82 do insolvenčního řízení dlužníka VÍTKOVICE ENVI a.s., IČO 04528131, sídlem Ostrava, Ruská 1142/30, vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. KSOS 37 INS 19481/2016, je pohledávkou po právu, se zamítá. II. Žaloba na určení, že dílčí pohledávka č. 2 ve výši 51.980 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 342,98 Kč, vzniklým zákonnou sazbou 8,05% p.a., z částky 51.980 Kč, za dobu od 2.8.2016 do 31.8.2018, přihlášená žalobcem přihláškou č. P82 do insolvenčního řízení dlužníka VÍTKOVICE ENVI a.s., IČO 04528131, sídlem Ostrava, Ruská 1142/30, vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pod sp. zn. KSOS 37 INS 19481/2016, je pohledávkou po právu, se zamítá. III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč isir.justi ce.cz

k rukám Mgr. Marka Gocmana, advokáta se sídlem Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 438/219, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 15. 3. 2017 se žalobce vůči insolvenční správkyni Ing. Mgr. Evě Hepperové domáhal určení, že dílčí pohledávka č. 1 ve výši 339.423 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2.239,64 Kč z titulu neuhrazené ceny díla ze smlouvy o dílo č. 90116V0039 a dílčí pohledávka č. 2 ve výši 51.980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 342,98 Kč z titulu neuhrazené ceny víceprací provedených dle dohody-dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo č. 90116V0039, které přihlásil za dlužníkem-společností VÍTKOVICE ENVI a.s., do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. KSOS 37 INS 19481/2016 přihláškou č. P82, jsou po právu, když jak insolvenční správce, tak dlužník u přezkumného jednání konaného dne 9. 3. 2017 předmětné pohledávky v uvedeném rozsahu co do pravosti popřeli s tím, že pokud se jedná o dílčí pohledávku č. 1 pak tato byla výslovně přihlášena jako nezaplacená část ceny díla, která byla vyúčtována fakturou č. 20168024, nicméně tato zanikla uhrazením, když byla zaplacena postupně platbou ze dne 30. 6. 2016 ve výši 100.000 Kč, platbou ze dne 1. 7. 2016 ve výši 100.000 Kč, platbou ze dne 20. 7. 2016 ve výši 30.000 Kč, platbou ze dne 27. 7. 2016 ve výši 30.000 Kč a platbou ze dne 2. 8. 2016 ve výši 79.423 Kč. S ohledem na postupnou úhradu jistiny pak nemohl být důvodný ani nárok na úrok z prodlení v celkové výši 3.720 Kč, nýbrž pouze ve výši 1.057,89 Kč. Pokud se jednalo o dílčí pohledávku č. 2, důvod popření spočíval v tom, že uvedená pohledávka byla dle oznámení o postoupení pohledávky postoupena z žalobce na společnost Primagra a.s. a žalobce tedy není aktivně legitimován k podání přihlášky pohledávky. S uvedeným žalobce nesouhlasil a namítal, že k dílčí pohledávce č. 1 žalobce pouze administrativním pochybením udal fakturu č. 20168024, ačkoliv správně měla být uvedena faktura č. 20168031. Chyba se stala z toho důvodu, že se jednalo o totožnou výši pohledávky s již uhrazenou částí pohledávky, která byla vyúčtována fakturou č. 20168024. Dle judikatury pak platí, že pohledávku nelze prokázat a uplatňovat pouze na základě faktury. V tvrzeních i v upřesnění ze strany žalobce jakož i v přílohách k přihlášce byla doložena i předmětná smlouva o dílo kde je v článku V. cena díla stanovena dohodou stran ve výši 678.846 Kč, přičemž jedna polovina této ceny byla po řádném zhotovení díla vyúčtována fakturou č. 20168024 a druhá polovina ceny byla vyúčtována fakturou č. 20168031. Na základě uvedeného je zřejmé, že přihlášená pohledávka vznikla z titulu plnění dle smlouvy o dílo č. 90116V0039 a byla přihlášena po právu, když cena díla v rozsahu jedné poloviny nebyla dlužníkem uhrazena. Dílčí pohledávka č. 2 vznikla na základě dodatku ke smlouvě o dílo č. 90116V0039 z titulu víceprací, které dlužníkovi žalobce poskytl. Žalobce pak byl k jejímu přihlášení do insolvenčního řízení za dlužníkem aktivně legitimován neboť k postoupení pohledávky na společnost Primagra a.s. nedošlo. S uvedenou společností bylo sice jednáno o jejím postoupení, nicméně smlouva o postoupení pohledávky nikdy uzavřena nebyla. Rovněž tedy dílčí pohledávku č. 2 považoval žalobce za oprávněnou.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že žalobce uplatnil přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému dílčí pohledávku č. 1 tak, že ji označil jako neuhrazenou cenu díla za stavební práce při rekonstrukci skladu kapalných a minerálních hnojiv, která byla vyúčtovaná fakturou č. 20168024 splatnou dne 28.6.2016, to vše dle smlouvy o dílo č. 90116V0039. Insolvenční správce stejně jako dnes na jejím místě žalovaný popřeli uvedenou pohledávku co do jistiny z toho důvodu, že došlo k jejímu zániku splněním, v důsledku čehož pak byl přihlášen po právu pouze úrok z prodlení ve výši 1.057,89 Kč. Jestliže žalobce teprve podanou žalobou upřesnil, že se má jednat o část ceny díla, která byla vyúčtována fakturou č. 20168031, pak k takovému tvrzení nelze přihlédnout. Z obsahu přihlášky nelze dovodit, že by se mělo jednat o jiné stavební práce vztahující se k jiné faktuře, neboť skutková tvrzení žalobce uvedená v přihlášce jsou jednoznačná. Žalobce jako insolvenční věřitel v rámci tvrzení uvedených v přihlášce určuje rozsah přezkumu a za situace, kdy žalovaný celou požadovanou jistinu vyúčtovanou fakturou č. 20168024 žalobci uhradil, nemůže odvolání

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová

na údajnou administrativní chybu obstát. Pokud se jedná o přihlášenou dílčí pohledávku č. 2, pak podáním datovaným dne 11. 8. 2016 žalobce oznámil žalovanému, že specifikovanou pohledávku postoupil na třetí osobu-společnost Primagra a.s, sídlem Milín 310., IČO: 45148155. Jestliže tedy žalobce jako původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému jako dlužníkovi, není žalovaný oprávněn již žalobci ničeho plnit, a to bez ohledu na skutečnost, zda k postoupení došlo či nikoliv (vztah mezi žalobcem a společností Primagra a.s. je pro žalovaného právně bezvýznamný). Předmětným oznámením žalobce pozbyl postavení věřitele a tím i legitimaci k uplatnění předmětné pohledávky v rámci insolvenčního řízení.

3. Z obsahu insolvenčního spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 37 INS 19481/2016, zejména z vyhlášky insolvenčního soudu č.j. KSOS 37 INS 19481/2016 ze dne 23. 8. 2016, z usnesení insolvenčního soudu č.j. KSOS 37 INS 19481/2016-A11 ze dne 31. 8. 2016 a z přihlášky č. P82, soud zjistil, že ve věci dlužníka-společnosti VÍTKOVICE ENVI a.s., bylo dne 23. 8. 2016 zahájeno insolvenční řízení, dne 31. 8. 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku reorganizací a byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně Mgr. Ing. Eva Hepperová a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni nechť tak učiní ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Včasnou přihláškou pohledávky podanou u soudu dne 24. 10. 2016, evidovanou pod č. P82, přihlásil žalobce do insolvenčního řízení nevykonatelnou dílčí pohledávku č. 1 v celkové výši 344.200,89 Kč, z titulu neuhrazené ceny za stavební práce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv vyúčtované fakturou č. 20168024 splatnou dne 28. 6. 2016 na základě smlouvy o dílo č. 90116V0039, kdy uvedená částka se skládala z jistiny ve výši 339.423 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 4.777,89 Kč (8,05% ročně z částky 339.423 Kč za dobu od 29. 6. 2016 do 31. 8. 2016). Dále pak žalobou přihlásil do insolvenčního řízení dílčí nevykonatelnou pohledávku č. 2 v celkové výši 52.322,98 Kč z titulu neuhrazené ceny za stavební vícepráce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv na základě dodatku č. 1 ze dne 27. 6. 2016 ke smlouvě č. 90116V0039, která byla vyúčtována fakturou č. 20168032 splatnou dne 1. 8. 2016. Pohledávka se skládala z jistiny ve výši 51.980 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 342,98 Kč (8,05% ročně z částky 51.980 Kč za dobu od 2. 8. 2016 do 31. 8. 2016).

4. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 9. 3. 2017 včetně upraveného seznamu přihlášených pohledávek jakož i z vyrozumění o popření pohledávky ze dne 10. 3. 2017 a dokladu o jejím doručení vyplynulo, že insolvenční správkyně přezkoumala žalobcem přihlášenou dílčí pohledávku č. 1 jako nevykonatelnou a uznala z ní pouze částku 1.057,89 Kč představující část zákonného úroku z prodlení a zbytek pohledávky popřela s odůvodněním, že pohledávka ve výši 339.423 Kč, která byla vyúčtována fakturou č. 20168024 byla dlužníkem uhrazena, a to platbou ze dne 30. 6. 2016 ve výši 100.000 Kč, platbou ze dne 1. 7. 2016 ve výši 100.000 Kč, platbou ze dne 20. 7. 2016 ve výši 30.000 Kč, platbou ze dne 27. 7. 2016 ve výši 30.000 Kč a platbou ze dne 2. 8. 2016 ve výši 79.423 Kč. Pokud se jednalo o úrok z prodlení, pak tento měl být správně přihlášen ve výši 1.057,89 Kč, když s ohledem na postupné úhrady jistiny činil za dobu do 30.6.2016 částku 149,31 Kč, za dobu do 1. 7. 2016 částku 52,66 Kč, za dobu do 20. 7. 2016 částku 582,64 Kč, za dobu do 27. 7. 2016 částku 168,47 Kč a za dobu do 2. 8. 2016 částku 104,81 Kč. Dále insolvenční správkyně přezkoumala žalobcem přihlášenou dílčí pohledávku č. 2 jako nevykonatelnou a tuto v celém rozsahu popřela s odkazem na tu skutečnost, že žalobce není aktivně legitimován k jejímu přihlášení, neboť došlo k postoupení předmětné pohledávky na společnost Primagra a.s., když o tomto svědčí oznámení o postoupení pohledávky, které bylo ze strany žalobce doručeno dlužníkovi dne 11.8.2016. Ve stejném rozsahu se stejným odůvodněním jako insolvenční správkyně pak popřel přihlášené dílčí pohledávky č. 1 a č. 2 u přezkumného jednání také sám dlužník. Podáním ze dne 10. 3. 2017 insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce o popření pohledávky jak z její strany, tak ze strany dlužníka a vyzvala jej ve smyslu ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona k podání incidenční žaloby v zákonné lhůtě. Toto podání bylo žalobci doručeno dne 13. 3. 2017.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová

5. Z obsahu insolvenčního spisu soud dále zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 37 INS 19481/2016-B94 ze dne 29. 7. 2017 byl ve smyslu ust. § 348 insolvenčního zákona schválen reorganizační plán dlužníka (žalovaného) jak byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku pod č. dok. 80 a následně usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 10.2017, č.j. KSOS 37 INS 19481/2016-B125 vzal insolvenční soud na vědomí splnění podstatných částí uvedeného reorganizačního plánu dlužníka (výrok I. usnesení) a zároveň rozhodl, že tímto reorganizace žalovaného končí.

6. Ze smlouvy o dílo č. 90116V0039, z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 27.6.2016, z předávacího protokolu ke smlouvě o dílo ze dne 13.6.2016, z předávacího protokolu ze dne 12.7.2016, z faktury č. 20168032, z faktury č. 20168024, z faktury č. 20168031 a z výpisu z bankovního účtu dokládající úhradu části ceny za dílo vyúčtované fakturou č. 20168024 soud zjistil, že žalobce uzavřel s dlužníkem smlouvu na základě níž se žalobce zavázal, že provede na svůj náklad a nebezpečí pro dlužníka jako objednatele dílo spočívající v provedení stavby- stavební práce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv, a to v souladu s požadavky, podmínkami, specifikacemi a ostatními údaji a informacemi obsaženými v předmětné smlouvě o dílo, jejích přílohách, zadávací dokumentací a obecně závaznými předpisy a technickými normami vztahujícími se k dílu. Cena za dílo byla sjednána ve výši 678.846 Kč bez DPH na základě položkového rozpočtu, který tvořil přílohu č. 1 předmětné smlouvy. Dále bylo sjednáno, že cena díla bude objednatelem na základě faktur vystavených zhotovitelem podle provedených výkonů, jejíž nedílnou součástí bude soupis provedených prací v souladu s oceněním položek dle nabídkového rozpočtu, přičemž splatnost faktury (daňového dokladu) byla sjednána tak, že po měsíci od zahájení prací-dílčí faktura se splatností 14 dnů od jejího doručení, maximálně však polovina celkové ceny díla, konečná faktura po protokolárním předání a převzetí díla se splatností 30 dnů od jejího doručení. Dne 27. 6. 2016 uzavřel žalobce dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 90116V0039 na základě něhož byl rozšířen předmět smlouvy o další stavební práce jež se žalobce pro dlužníka zavázal zhotovit dle přílohy č. 1 k citovanému dodatku přičemž cena více prací byla stanovena dohodou na částku 51.980 Kč bez DPH. Termín dokončení více prací byl sjednán shodně s konečným termínem smlouvy, a to k 12. 7. 2016. Ke dni 14. 6. 2016 byla žalobcem předána dlužníkovi část díla označená ve výkazu výměr pro SO 01 a SO 02, který byl součástí předávacího protokolu. Fakturou-daňovým dokladem č. 20168024 vyúčtoval žalobce dlužníkovi za provedené stavební práce 50 % z celkové ceny dle smlouvy o dílo-tj. částku 339.423 Kč se splatností 28. 6. 2016. Ke dni 12. 7. 2016 byla žalobcem předána dlužníkovi další část díla označená ve výkazu výměr pro SO 01 a SO 02, který byl součástí předávacího protokolu. Fakturou-daňovým dokladem č. 20168031 vyúčtoval žalobce dlužníkovi za provedené stavební práce zbývajících 50 % z celkové ceny dle smlouvy o dílo-tj. částku 339.423 Kč se splatností 1. 8. 2016. Fakturou-daňovým dokladem č. 20168032 vyúčtoval žalobce dlužníkovi za provedené stavební vícepráce dle dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo částku 51.980 Kč se splatností 1. 8. 2016. Platbami ze dnů 30. 6. 2016, 01. 7. 2016, 20. 7. 2016, 27. 7. 2016 a 2. 8. 2016 uhradil dlužník žalobci 50 % sjednané ceny díla vyúčtované fakturou č. 20168024, tj. celkem částku 339.423 Kč.

7. Z žádosti o souhlas s postoupením pohledávek ze dne 10.8.2016 soud zjistil, že žalobce podáním ze dne 10. 8. 2016 žádal dlužníka v souladu s čl. VII odst. 9 smlouvy o dílo č. 90116V0039 o souhlas s postoupením pohledávky z důvodu nezaplacené ceny díla a víceprací vyúčtovaných fakturami č. 20168031 a č. 20168032 na společnost Primagra a.s. Dlužník připojil souhlas s postoupením pohledávky datovaný dnem 19. 8. 2016.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11.8.2016 soud zjistil, že dne 11. 8. 2016 oznámil žalobce jako postupitel dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky, kterou za ním evidoval v hodnotě 391.403 Kč vzniklé z důvodu smlouvy o dílo č. 90116V0039, na postupníka- společnost Primagra a.s., IČ: 45148155. Konkrétně se jednalo o částku ve výši 339.423 Kč- nezaplacená cena díla vyúčtované fakturou č. 20168031 a o částku ve výši 51.980 Kč- nezaplacená cena víceprací vyúčtovaná fakturou č. 20168032.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová

9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s dlužníkem jako objednatelem smlouvu o dílo, na základě níž se žalobce jako zhotovitel zavázal, že provede na svůj náklad a nebezpečí pro dlužníka jako objednatele dílo spočívající v provedení stavby- stavební práce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv , v rozsahu a v souladu s požadavky vymezenými v předmětné smlouvě o dílo. Objednatel se naopak zavázal za provedení díla uhradit zhotoviteli sjednanou cenu ve výši 678.846 Kč bez DPH, a to na základě položkového rozpočtu, který tvořil přílohu č. 1 předmětné smlouvy. Splatnost ceny byla sjednána na základě faktur vystavených zhotovitelem podle provedených výkonů dle položek v nabídkovém rozpočtu, a to tak, že po měsíci od zahájení prací-bude vystavena dílčí faktura se splatností 14 dnů od jejího doručení, maximálně však polovina celkové ceny díla a konečná faktura po protokolárním předání a převzetí díla se splatností 30 dnů od jejího doručení. Dále se žalobce a dlužník dne 27. 6. 2016 dohodli na dodatku č. 1 k předmětné smlouvě o dílo, na základě něhož žalobce pro dlužníka provedl více práce ke smlouvě o dílo za sjednanou cenu 51. 980 Kč bez DPH. Cena díla byla žalobcem vyúčtována v souladu se smlouvou o dílo, kdy fakturou č. 20168024 splatnou dne 28. 6. 2016 byl dlužník po předání části díla dne 14. 6. 2016 vyzván k úhradě poloviny ceny díla ve výši 339.423 Kč a dále fakturou č. 20168031 splatnou dne 1. 8. 2016 byl dlužník po předání celého díla dne 12. 7. 2016 vyzván k úhradě zbylé poloviny ceny díla ve výši 339. 423 Kč. Fakturou č. 20168032 se splatností ke dni 1. 8. 2016 byl dále dlužník žalobcem vyzván k úhradě sjednané ceny víceprací ve výši 51.980 Kč. Dlužník uhradil žalobci pouze část ceny díla, která byla vyúčtována fakturou č. 20168024 Kč a to postupně platbami ze dnů dnů 30. 6. 2016, 01. 7. 2016, 20. 7. 2016, 27. 7. 2016 a 2. 8. 2016. Dále již neuhradil ničeho. Žalobce vyzval dlužníka podáním ze dne 10. 8. 2016 k udělení souhlasu s postoupením pohledávky, kdy zbylou pohledávku ve výši 339.423 Kč představující neuhrazenou polovinu ceny díla ze smlouvy o dílo č. 90116V0039 a dále ve výši 51.980 představující neuhrazenou cenu za provedené více práce k citované smlouvě o dílo na základě dodatku č. 1 měl v úmyslu postoupit na nového věřitele-společnost Primagra a.s. Dlužník svůj souhlas k postoupení pohledávky připojil s datem 19. 8. 2016. Oznámením ze dne 11. 8. 2016 oznámil žalobce dlužníkovi, že došlo k postoupení předmětných pohledávek a že novým věřitelem dlužníka se stala společnost Primagra a.s., přičemž však nebylo prokázáno, že k uzavření smlouvy postoupení předmětných pohledávek mezi společností žalobce jako postupitelem a společností Primagra a.s. jako postupníkem vůbec došlo. Přihláškou pohledávky č. P82 žalobce přihlásil za dlužníkem do insolvenčního řízení nevykonatelnou dílčí pohledávku č. 1 složené z jistiny ve výši 339.423 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 4.777,89 Kč (8,05% ročně z částky 339.423 Kč za dobu od 29. 6. 2016 do 31. 8. 2016), a to z titulu neuhrazené ceny za stavební práce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv vyúčtované fakturou č. 20168024 splatnou dne 28. 6. 2016 dle smlouvy o dílo č. 90116V0039. Dále žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dílčí nevykonatelnou pohledávku č. 2 složené z jistiny ve výši 51.980 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 342,98 Kč (8,05% ročně z částky 51.980 Kč za dobu od 2. 8. 2016 do 31. 8. 2016) z titulu neuhrazené ceny za stavební vícepráce při rekonstrukci skladu kapalných minerálních hnojiv na základě dodatku č. 1 ze dne 27. 6. 2016 ke smlouvě č. 90116V0039, která byla vyúčtována fakturou č. 20168032 splatnou dne 1. 8. 2016. Dlužník a insolvenční správkyně shodně popřeli dílčí pohledávky č. 1 a č. 2 s odůvodněním, že pohledávka č. 1 spočívající neuhrazené v ceně díla, která byla vyúčtována fakturou č. 20168024 tak jak ji žalobce přihlásil byla ze strany dlužníka uhrazena, a k přihlášení pohledávky č. 2 spočívající v neuhrazené ceně víceprací nebyl žalobce aktivně legitimován, neboť ji postoupil na třetí osobu.

10.Podle ust. § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a); tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová

do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

11.Podle ust. § 336 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem, kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

12.Soud se na prvním místě zabýval včasností incidenční žaloby a dospěl k závěru, že incidenční žaloba je včasná, neboť byla ve smyslu ust. § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, podána ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o popření pohledávky ze strany insolvenčního správce (přezkumné jednání se konalo dne 9. 3. 2017, insolvenční správce oznámil popření pohledávky žalobci dne 13. 3. 2017, tudíž hmotněprávní lhůta pro podání žaloby běžela od 14. 3. 2017 do 28. 3. 2017, přičemž žaloba byla doručena soudu dne 15. 3. 2017, tedy před jejím uplynutím). Popřené dílčí pohledávky č. 1 a 2 uplatněné přihláškou č. P1 byly přihlášeny a přezkoumány jako nevykonatelné, proto žaloba musela být podána přihlášeným věřitelem, který je ve smyslu ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona ve věci aktivně věcně legitimován.

13.Dále se soud zabýval pasivní legitimací účastníků ve sporu.

14.Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 7. 2015 sp. zn., 29 ICdo 24/2013 se podává, že popře-li nevykonatelnou pohledávku jak insolvenční správce, tak dlužník v oddlužení, musí být žaloba o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky včas podána (v rozsahu dotčeném popěrným úkonem toho kterého z nich) proti oběma popírajícím (proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku). Nepodá-li věřitel nevykonatelné pohledávky, popřené insolvenčním správcem i dlužníkem v oddlužení, včas žalobu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky vůči některému z popírajících (vůči insolvenčnímu správci nebo vůči dlužníku), pak v rozsahu popření pohledávky tím z popírajících, vůči kterému věřitel žalobu nepodal, nastávají účinky uvedené v § 198 odst. 1 větě třetí insolvenčního zákona. Včasnou žalobu podanou přihlášeným věřitelem ve stejném rozsahu vůči druhému popírajícímu insolvenční soud zamítne.

15.Stejné závěry je pak nutno dle přesvědčení soudu vztáhnout i na případ reorganizace dlužníka, když insolvenční zákon přiznává popření pohledávky ze strany dlužníka v reorganizaci (ust. § 336 odst. 2) stejné účinky jako popření pohledávky dlužníkem v oddlužení (ust. § 410 odst. 5).

16.V projednávaném případě byly přihlášené dílčí pohledávky č. 1 a 2 popřeny ve stejném rozsahu a ze stejných důvodů co do pravosti jak insolvenční správkyní, tak dlužníkem a žalobce byl o uvedeném popření řádně vyrozuměn podáním, které mu bylo doručeno dne 15. 3. 2017 i s poučením o nutnosti podat incidenční žalobu. Žaloba byla z jeho strany v zákonné lhůtě podána pouze vůči insolvenční správkyni a nikoliv rovněž proti dlužníkovi, který je však nutně ve smyslu ust. § 336 odst. 2 insolvenčního zákona ve spojení s ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona rovněž pasivně legitimován. Pokud tedy žaloba nebyla rovněž podána vůči dlužníkovi, nastaly marným uplynutím lhůty k podání incidenční žaloby proti němu účinky předvídané v ust. § 198 odst. 1 a § 201 odst. 1 a contrario insolvenčního zákona, k přihlášeným dílčím pohledávkám č. 1 a 2 nelze v popřeném rozsahu přihlížet a je nutno (bez ohledu na podanou žalobu na určení pravosti pohledávky vůči insolvenční správkyni), brát je v insolvenčním řízení za nezjištěné. Na uvedeném pak nemůže ničeho změnit ani fakt, že v projednávaném případě insolvenční soud ve smyslu ust. § 364 odst. 3 insolvenčního zákona usnesením ze dne 3. 10.2017, č.j. KSOS 37 INS 19481/2016-B125 vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová

dlužníka a rozhodl, že reorganizace žalovaného končí, přičemž ve smyslu ust. § 159 odst. 1 až 5 bylo v incidenčním sporu po skončení insolvenčního řízení pokračováno namísto s žalovanou insolvenční správkyní s dlužníkem. Je totiž nutno stále setrvat na závěru, že žaloba byla podána pouze vůči jednomu z popírajících subjektů.

17.S ohledem na výše uvedené proto byla žaloba zamítnuta a soud se již nezabýval věcným posouzením sporu ve smyslu žalobních námitek, když tyto byly pro výsledek bez významu.

18.Nicméně nad rámec odůvodnění lze připojit, že pokud se jedná o přihlášenou dílčí pohledávku č. 1, žalobce by nemohl být úspěšný se svou žalobou na určení pravosti jistiny pohledávky ani z hlediska věcného posouzení, když ve skutkových tvrzeních obsažených v přihlášce č. P82 je jednoznačně konkretizována přihlášená pohledávka tak, že se jedná o tu část ceny díla ze smlouvy o dílo č. 90116V0039 (za provedené stavební práce), která(é) byla(y) ve smyslu předmětné smlouvy vyúčtována(y) dílčí fakturou č. 20168024 včetně zákonného úroku z prodlení odvíjejícího se ode dne následujícího po sjednané splatnosti (tj. od 29.6.2016). V řízení však bylo prokázáno, že tuto část ceny díla dlužník ještě před zahájením insolvenčního řízení uhradil. V této souvislosti proto tvrzení žalobce o administrativní chybě při podání přihlášky nemůže obstát.

19.O povinnosti žalobce nahradit žalovanému náklady soudního řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů je v daném případě ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1, 2, 3 a § 151 odst. 1, 2 občanského soudního řádu tvořena náklady právního zastoupení žalovaného, a to odměnou za právní zastoupení podle vyhl.č. 177/l996 Sb. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu), tedy 3x 3.100 Kč a 3x režijní paušál po 300 Kč-§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a),d)g) a § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále DPH podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve výši 21% z přiznané odměny za právní zastoupení v částce 2.142 Kč, když zástupce žalobce před soudem osvědčil, že je jejím plátcem. Celkové náklady řízení tak představují částku ve výši 12.342 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu na účet advokáta.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Ostrava 8. února 2018

JUDr. Martin Putík, Ph.D., v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Ledvoňová