45 ICm 1469/2010
45 ICm 1469/2010-20 (KSUL 45 INS 8508/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci žalobce Mgr. Martin Kolář, Masarykovo nám. 3/3, 405 01 Děčín 1, insolvenční správce dlužníků Petra anonymizovano , anonymizovano a Aleny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Seifertova 4165, 430 03 Chomutov, proti žalovanému JUDr. Petru Kociánovi, soudnímu exekutorovi, Veveří 125, 616 45 Brno, o určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného není po právu takto:

I. Určuje se, že vykonatelná pohledávka žalovaného JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora, se sídlem Veveří 125, 616 45 Brno jako věřitele č. 9, přihl. č. 10, pohledávka č. 1 ve výši 7.920,00 Kč není pohledávkou po právu za manžely Alenou (nar. 9.10.1969) a Petrem ( anonymizovano ) anonymizovano , oba trvale bytem Seifertova 4165, 430 03 Chomutov.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 319,-Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku do majetkové podstaty dlužníků Petra anonymizovano , anonymizovano a Aleny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Seifertova 4165, 430 03 Chomutov, č.účtu 43-5202410297/0100, VS 4582009.

Odůvodnění:

Žalobce se ve své žalobě doručené soudu dne 19.10.2010 domáhal určení rozhodnutí soudu, že vykonatelná pohledávka žalovaného, přihlášená přihláškou č. P10 není po právu ve výši 7.920,00 Kč (jako náklady exekuce). Uvedl, že z ust. §87 odst. 1 a 4 zák.č. 120/2001 vyplývá, že náklady exekučního řízení mohou být uplatněny až po skončení exekuce na základě (KSUL 45 INS 8508/2010) exekučního příkazu k úhradě nákladů exekuce. Považuje tedy uplatnění nákladů za předčasné, neboť není zřejmé, zda exekuce skončí úspěšně či nikoliv. V případě neúspěšné exekuce hradí náklady oprávněný. Pokud žalovaný uplatnil náklady podle vyhl.č. 330/2001 Sb., může tak výpočet nákladů provést až z vymožené částky. Žalobce usuzuje z toho, že oprávněný z prováděné exekuce-Matco, a.s. svou pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení, že nebyla dosud vymožena. Z toho důvodu se dosud nevymožené plnění nemohlo stát podkladem pro výpočet nákladů exekuce.

Žalovaný na svou procesní obranu uvedl v písemném vyjádření, doručeném soud dne 14.01.2011, že výši nákladů určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Za použití § 87 odst. 3 EŘ vyúčtoval náklady, přičemž právní je vyznačena datem 03.11.2010. Vychází z principu úspěchu ve věci, kdy náklady má hradit povinný. Z dikce § 89 EŘ vyplývá, že povinný nepodal návrh na zastavení exekuce ani nebylo tvrzeno, že by povinný oprávněnému něco uhradil. Žalovaný uvedl, že v uvedeném případě není důvod k zastavení exekuce pro bezvýslednost, když dlužníci požádali o oddlužení. Žalovaný vyspecifikoval vyúčtování své pohledávky.

Jednání ve věci včetně dokazování se konalo dne 24.02.2011. Účastníci byli k jednání řádně předvoláni a jednání se zúčastnil žalobce, žalovaný se ve svém vyjádření k věci z jednání omluvil a souhlasil, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti.

Soud zkoumal včasnost podání žaloby-z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že první přezkumné jednání se konalo dne 20.09.2010. Žaloba byla podána insolvenčním správcem dne 19.10.2010, tedy včas ve 30 denní lhůtě.

Před soudem byly provedeny listinné důkazy předložené účastníky (Exekučním příkazem s doložkou právní moci) a důkazy z aktivity soudu (z insolvenčního rejstříku-přihláškou pohledávky žalovaného, protokolem z přezkumného jednání a seznamem přihlášených pohledávek)

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení přihláškou pohledávky č. P10 vykonatelnou pohledávku ve výši 7.920,00 Kč dle Exekučního příkazu s doložkou právní moci sp.zn. 137 EX13101/09. Právním důvodem vzniku pohledávky byly náklady exekuce v minimální výši dle § 6 odst. 3 vyhl.č. 330/2001 Sb., a to paušál 3.500,00 Kč dle ust. § 13 citované vyhlášky, dále dle § 15 této vyhlášky náklady spojené s doručováním, DPH ve výši 20%-1.320,00 Kč. Celkem vyúčtoval 7.920,00 Kč.

Podle § 199 odst. 1) IZ, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření Pokračování-3- (KSUL 45 INS 8508/2010)

žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2) téhož ustanovení, jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odst. 3), v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle § 89, dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná.

Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 28.07.2010, Příkaz exekutora k úhradě nákladů exekuce 137 EX 13101/09 byl vydán dne 06.08.2010 a nabyl právní moci dne 21.09.2010. Bylo zjištěno, že přihláška pohledávky věřitele Matco, a.s. byla podána dne 17.08.2010. Soud se ztotožnil s názorem žalobce, že z těchto skutkových zjištění je zřejmé, že pohledávka pro věřitele nebyla exekutorem vymožena. Jinými slovy, že nebyla exekuce před zahájením insolvenčního řízení provedena. Exekutor tedy nemá nárok na odměnu za provedení exekuce. Soud se též ztotožňuje se žalobcem v tom, že není zřejmé, zda exekuce skončí úspěšně či nikoliv. V případě neúspěšné exekuce hradí náklady oprávněný. A právě v případě plnění oddlužení formou splátkového kalendáře je téměř jisté, že exekuce skončí neúspěšně, pokud nebude během 5 let oddlužení zrušeno a na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Pokud tedy bude řádně plněn splátkový kalendář a dlužník bude nakonec osvobozen od placení zbytku pohledávek, exekuce skončí neúspěšně a náklady exekutora bude hradit oprávněný, nikoli povinný. Vyúčtování nákladů exekutora během plnění splátkového kalendáře je tedy předčasné. Proto soud žalobě podané insolvenčním správcem v celém rozsahu vyhověl v bodě I. výroku rozsudku a určil, že vykonatelná pohledávka žalovaného ve výši 7.920,00 Kč není po právu a v bodě II. výroku rozsudku rozhodl o náhradě nákladů řízení, kde žalobci přiznal náklady v podobě cestovného.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 137 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který byl v řízení zcela úspěšný, přizná plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce, který měl plný úspěch ve věci, nárokoval na náhradě nákladů řízení částku 310,-Kč na jízdném za cestu Děčín-Ústí nad Labem a zpět osobním automobilem, když předložil řádné vyúčtování včetně kopie velkého technického průkazu vozidla. Soud v této výši náhradu nákladů řízení žalobci přiznal s tím, že je příjmem majetkové podstaty, z níž si insolvencí správce své hotové výdaje hradí. (KSUL 45 INS 8508/2010)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Ústí nad Labem dne 24.02.2011 JUDr. Jaroslava Mištová, v.r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Vlasta Blažková