45 ICm 1110/2013
Číslo jednací: 45 ICm 1110/2013-29 ( KSHK 45 INS 18043/2012 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr Monikou Marčišinovou v právní věci žalobce: HELP FINANCIAL s. r. o. se sídlem Příčná 1217, 293 06, Kosmonosy, právně zastoupené: JUDr. Romanem Ráczem, advokátem se sídlem Kubánské nám. 11/1391, 100 00, Praha 10, proti žalovanému: JUDr. Ing. Tomáš Matoušek se sídlem Dukelská 15, 500 02, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Pavla Trojáška, bytem Na Zahrádkách 218, Hradec Králové, právně zastoupen: JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba ve znění, aby soud určil pravost pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Pavla Trojáška vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 18043/2012 žalobce ve výši 13.350,00 Kč se zamítá.

II. Určuje se pravost pohledávky žalobce ve výši 3.500,00 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Pavla Trojáška vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 18043/2012.

III. Určuje se pravost pohledávky žalobce ve výši 50.000,00 Kč přihlášené do insolvečního řízení dlužníka Pavla Trojáška vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 45 INS 18043/2012.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 22. 3. 2013 domáhal určení pravosti pohledávky č. 21.1 z titulu neuhrazené půjčky ve výši 13.350,00 Kč, pohledávky č. 21.2 ze smluvní pokuty ve výši 3.500,00 Kč a pohledávky č. 21.3 z titulu smluvní pokuty ve výši 50.000,00 Kč.

Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 29. 3. 2011 uzavřel s dlužníkem smlouvu o půjčce ve výši 24.180,00 Kč. Dlužník převzal půjčku v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky, se kterými byl dlužník seznámen při podpisu smlouvy. Dlužník se zavázal půjčku vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 465,00 Kč. Dlužník uhradil na splátkách 10.830,00 Kč. Dlužník tak dluží žalobci částku 13.350,00 Kč, pohledávka je splatná dnem 7. 9. 2011. Pohledávka ve výši 3.500,00 Kč představuje pokutu za prodlení podle článku 12 smluvních podmínek a žalobce ji uplatnil z toho důvodu, že dlužník řádně a včas splátky nehradil. Pohledávka ve výši 50.000,00 Kč představuje smluvní pokutu podle článku 12 smluvních podmínek a to za nepravdivé uvedení údajů v čestném prohlášení o závazcích dlužníka. V tomto prohlášení dlužník uvedl, že nemá žádné jiné závazky, z insolvenčního návrhu dlužníka ale plyne nepravdivost jeho prohlášení, když podle seznamu závazků měl dlužník celkem 14 závazků většinou vzniklých před podpisem čestného prohlášení ve výši cca 671.000,00 Kč. Podle žalobce se jedná o úmyslné oklamání žalobce za účelem získání půjčky. Pokuta ve výši 50.000,00 Kč je zcela přiměřená a to především k povaze zajištěné povinnosti a hrozbě pokuty pro žalobce až do výše 2.000.000,00 Kč. Pokud by dlužník pravdivé údaje uvedl, nebyla by mu půjčka nikdy poskytnuta. Žalobce zdůraznil, že smluvní pokuta a její výše je k zajištěné povinnosti přiměřená a nemůže být neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 občanského zákoníku. Žalovaný zde opomenul, že předmětná smluvní pokuta 50.000,00 Kč nezajišťuje řádnou a včasnou úhradu dlužné částky, nýbrž uvádění nepravdivých údajů o závazcích dlužníka rozhodných pro poskytnutí půjčky. Z insolvenčního návrhu dlužníka plyne nepravdivost čestného prohlášení, když podle seznamu závazků měl dlužník 14 závazků většinou vzniklých před podpisem čestného prohlášen ve výši 671.000,00 Kč. Ani smluvní pokuta ve výši 3.500,00 Kč není neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 občanského zákoníku, když tato zjišťuje řádnost a včasnost úhrady celé půjčky a tvoří malou část celkové částky půjčky. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2776/2008 podle kterého přiměřenost smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval.

Žalovaný potvrdil, že v průběhu přezkumného jednání popřel u pohledávky č. 21.1 částku 9.180,00 Kč a uznal částku 4.170,00 Kč. Pohledávky pod č. 21.2 a 21.3 popřel zcela. K pohledávce č. 21.1 žalovaný uvedl, že byla přihlášena z titulu smlouvy o půjčce ze dne 29. 3. 2011, na jejím základě bylo dlužníkovi poskytnuto peněžité plnění v částce 15.000,00 Kč, za což se dlužník zavázal uhradit celkovou částku 24.180,00 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 465,00 Kč. Žalovaný je názoru, že ujednání u tzv. souhrnném poplatku fakticky konstituuje úrok (kdy jakékoliv plnění nad rámec poskytnuté jistiny je třeba považovat za úrok) ve výši 103 % p. a. Výše tohoto úroku je nepřiměřeně vysoká a je v rozporu s dobrými mravy podle ust. 39, § 55 a násl. občanského zákoníku. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 102 VSPH 154/2012 ze dne 21. 6. 2012 kdy bylo jako neplatné ujednání shledána odměna za poskytnutí peněžní částky odpovídající 40% p. a. Nárok na plnění nad rámec jistiny věřiteli nevznikl, kdy žalovaný zohlednil úhrady dlužníka ve výši 10.830,00 Kč.

K pohledávce ve výši 3.500,00 Kč jako sjednané smluvní pokuty sdělil žalovaný, že se jedná o nepřiměřenou výši, když tato představuje 23,3 % celkové reálně poskytnuté půjčky a nezohledňuje provedené úhrady. V případě smluvní pokuty v částce 50.000,00 Kč pak tato přestavuje 333 % výše poskytnuté jistiny a je v rozporu s ust. § 39 a § 55 a § 56 občanského zákoníku. Žalovaný odkázal v této souvislosti na nález I. US 199/11.

Soud provedl důkaz listinami:

smlouvou o půjčce ze dne 29. 3. 2011 a všeobecnými obchodními podmínkami, čestným prohlášením o výši závazků, informací o spotřebitelském úvěru, evidenční kartou klienta, protokolem z přezkumného jednání ze dne 21. 2. 2013, přezkumným listem žalobce pro pohledávky č. 21.1, 21.2 a 21.3.

Důvod popření u pohledávky č. 21.1 ve výši 9.180,00 Kč je uveden insolvenčním správcem pro absolutní neplatnost ujednání o tzv. souhrnném poplatku pro rozpor s dobrými mravy. Poplatek představuje úrok půjčky, který činí 103 % p. a. Věřiteli vznikl nárok pouze na jistinu půjčky ve výši 4.180,00 Kč, na kterou dlužník uhradil celkem 10.830,00 Kč. Důvodem popření pohledávky č. 21.2 ve výši 50.000,00 Kč je absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy, výše pokuty je hrubě nepřiměřená závazku, k jehož zajištění slouží, nezohledňuje plnění dlužníka. Důvod popření u pohledávky č. 21.3 ve výši 3.500,00 Kč je absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy, výše pokuty je hrubě nepřiměřená závazku, k jehož zajištění slouží.

Dlužník pohledávky žalobce uznal.

Z přihláškového spisu žalobce v insolvenčním řízení pod sp. zn. 45 INS 18043/2012 soud provedl důkaz:

přihláškou pohledávky a přílohami, vyrozuměním insolvenčního správce ze dne 25. 2. 2013 o popření pohledávek žalobci s doručenkou o převzetí 27. 2. 2014.

Podle ust. § 191 zákona č. 182/2006 Sb. (dále IZ) přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ust. § 192 odst. 1 pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena IS, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 198 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti IS. Podle odst. 2 v žalobě může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem dne 29. 3. 2011 vyplývá, že žalobce poskytl půjčku ve výši 15.000,00 Kč. Dlužník se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9.180,00 Kč, celkem se zavázal k zaplacení 24.180,00 Kč., v týdenních splátkách ve výši 465,00 Kč, celková částka bude uhrazena do

29. 3. 2012. Podle smluvních podmínek smlouvy o půjčce se považuje za porušení smlouvy každé prodlení s úhradou splátky, v případě porušení této povinnosti má právo žalobce pořadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut. Dlužník je povinnen před uzavřením smlouvy o půjčce informovat žalobce o svých závazcích, dluzích a půjčkách, které uzavřel. V případě že prohlášení dlužníka o výši svých závazků a doba splácení bude nepravdivé nebo neúplné, je žalobce oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 50.000,00 Kč. Výpujční úroková sazba činí 60 % p. a pokud není ve smlouvě jinak stanoveno a dlužník byl seznámen s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) půjčky poskytnuté na základě smlouvy, když výše v závislosti na splatnosti půjčky činí 30 týdnů 307 %, 40 týdnů 252 % a 52 týdnů 177 %. V případě porušení smlouvy je dlužník povinnen uhradit smluvní pokutu 10.000,00 Kč a při prodlení s jakoukoliv úhradou dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 3.500,00 Kč za každou pozdně uhrazenou či neuhrazenou splátku. Dlužník obchodní podmínky podepsal dne 29. 3. 2011.

Z čestného prohlášení o výši závazků ze dne 28. 3. 2011 vyplývá, že dlužník po poučení neuvedl žádný závazek ani věřitele.

Nahlédnutím do insolvenčního spisu sp zn 45 INS 18043/2012 zveřejněným v insolvenčním rejstříku soud zjistil, že dlužník podal dne 25. 7. 2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení Krajským soudem v Hradci Králové, ve kterém uvedl závazky věřitelů vymáhané v exekučním řízení s prohlášením o správnosti a úplnosti, přičemž závazek žalobce nebyl zde uveden. Na přezkumném jednání bylo konstatováno, že do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo 22 věřitelů se závazky za 1.291.175,73 Kč. Soud rozhodl o úpadku dlužníka a na majetek dlužníka prohlásil konkurs.

Podle ust § 37 ods. 1 občanského zákonníku (platný do 31. 12. 2013, dále OZ) musí být právní úkon učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.

Podle ust. § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Podle ust. § 52 ods. 1 OZ spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo příp. jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ods. 2 dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelskjé činnosti. Podle ods. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

V části pohledávky č. 21.1. soud požadovaný nárok žalobce v přihlášené výši zamítl jednak z důvodu toho, že sporná část přihlášené pohledávky zůstala po přezkumném jednání ve výši 9.180,00 Kč, když žalovaný uznal z přihlášené pohledávky ve výši 13.350,00 Kč částku 4.170,00 Kč. Předmětem žaloby o určení tak měla být pouze část pohledávky, která zůstala sporná. Soud v části žalovaným popřené pohledávky se ztotožňuje s důvodem popření, a to pro neplatnost ujednání o souhrnném poplatku, který je v rozporu s dobrými mravy podle ust § 39 OZ zejména s ohledem na výši poskytnuté půjčky. Navíc tento poplatek uvedený ve smlouvě v částce 9.180,00 Kč jako poplatek v souvislosti s půjčkou nijak nevymezuje důvodnost uvedené výše, jaké služby příp. jiné náklady tento poplatek představuje.

Smluvní pokuta sjednaná ve smluvních podmínkách za nezaplacení splátek sjednaných ve smlouvě ve vžši 3.500,00 Kč se jeví soudu jako přiměřená i s ohledem na výši poskytnuté půjčky.

Pokuta ve výši 50.000,00 Kč za neuvedení a dalších závazků dlužníkem v souvislosti se žádostí o půjčku je součástí obchodních podmínek, které dlužník podepsal a vzal na vědomí. Žalobce doložil, že dlužník 28. 3. 2011 podepsal čestné prohlášení, ve kterém neuvedl žádný svůj závazek, což jak z insolvenčního návrhu a insolvenčního řízení vyplývá, nebylo pravdivé. Soud tak v případě uplatněné pohledávky pod č. 21.2 ve výši 50.000,00 Kč tuto shledal jako důvodnou. Je třeba také uvést, že důvod popření této části pohledávky žalovaným nebyl správný, protože žalovaný tento nárok posoudil jako pokutu nepřiměřenou závazku, k jehož zajištění slouží a nezohledňuje plnění dlužníka, který může být sankcionován i při uhrazení všech splátek kromě jediné. Pokuta, jak vyplývá z obchodních podmínek sjednaných se smlouvou o půjčce, představuje sankci za uvedení nepravdivých údajů o všech závazcích dlužníka v souvislosti s poskytnutím půjčky. Není tedy sankcí za nezaplacení půjčky.

Ze všech zhora uvedených dúvodů soud rozhodl tak, jak to vyplývá z výrokové části tohoto rozhodnutí.

Výrok o nákladech řízení vyplývá z výsledku sporu a soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 ods. 2 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 16. září 2014

JUDr. Monika Marčišinová, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková