45 ICm 1083/2011
č.j.: 45 ICm 1083/2011-28 (KSUL 45 INS 2856/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ 61860069, se sídlem 110 00 Praha 1, Jindřišská 24/941, adresa pro doručování: Pernštýnské náměstí 80, Pardubice PSČ 530 02, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Perthen, Perthnerová, Švadlena a partneři s.r.o. v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovanému SVOBODA-VRŠANSKÝ v.o.s., se sídlem Husitská 692/3, 415 01 Teplice, insolvenčnímu správci dlužnice Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Julia Payera 1730/2, 415 01 Teplice, zast. JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem Kollárova 18, 415 01 Teplice, o určení pravosti pohledávky ve výši 33.652,20 Kč

takto:

I. Žaloba na určení pravosti pohledávky žalobce PROFI CREDIT Czech a.s., IČ 618 60 069, se sídlem Jindřišská 24/941, 110 00 Praha 1, adresa pro doručování: Nábřeží Závodu míru 2739, 530 02 Pardubice, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem, Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové, popřené insolvenčním správcem SVOBODA-VRŠANSKÝ v.o.s. v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 45 INS 2856/2011 za dlužnicí Věrou anonymizovano , anonymizovano , bytem Julia Payera 1730/2, 415 01 Teplice ve výši 33,652,20 Kč s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen uhradit soudní poplatek za řízení v 1. stupni dle položky 10 Sazebníku soudních poplatků ve výši 1.000,00 Kč na účet soudu č. 3703-3024411/0710, VS 4550108311 do tří dnů od právní moci rozsudku. (KSUL 45 INS 2856/2011)

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12.175,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce JUDr. Jana Svobody se sídlem Kollárova 18, 415 01 Teplice.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 03.05.2011, se žalobce domáhal určení, že má proti dlužnici Věře anonymizovano , anonymizovano , bytem Julia Payera 1730/2, 415 01 Teplice nezajištěnou a vykonatelnou pohledávku ve výši Kč 33,652,20 Kč , kterou přihlásil jako věřitel č. 1 do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSUL 45 INS 2856/2011 přihláškou P1. V žalobě uvedl, že pohledávka představuje nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100200583 ve výši 68.437,00 Kč a na směnečném úroku a nákladech rozhodčího řízení částku 6.797,00 Kč, celkem 75.234,00 Kč. Uvedl, že žalovaný správce popřel částku 29.790,00 Kč-smluvní pokutu, částku 3.862,20 Kč-smluvní úrok a náklady rozhodčího řízení, celkem 33.652,20 Kč. Žalobce vytýkal žalovanému, že pohledávku popřel jako nevykonatelnou, přitom vykonatelnost rozhodčího nálezu byla doložena. Dále argumentoval žalobce tím, že rozhodčí doložky nejsou ve spotřebitelských smlouvách žádným právním předpisem a priori zakázané. Odkázal na § 199 odst. 2 IZ, podle něhož nemůže být popřena vykonatelná pohledávka kvůli jinému právnímu posouzení věci než provedl rozhodce. Za rozhodující považuje žalobce tu skutečnost, že dlužník sám před zahájením insolvenčního řízení nepodal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a ani sám nepodal incidenční žalobu. Dle rozhodčího nálezu byl shledán žalobní nárok ze zajišťovací směnky v celé výši po právu. Žalobce trval na tom, že je neekonomické zabývat se hmotně právním přezkumem jeho nároku, když tento mu byl pravomocně přiznán citovaným rozhodčím nálezem.

Žalovaný ve své procesní obraně navrhnul zamítnutí žaloby. Uvedl, že je na žalobci, aby unesl důkazní břemeno ke svým skutkovým tvrzením, což neučinil. Odkázal na rozhodovací soudní praxi z poslední doby ohledně rozhodčích doložek v rámci spotřebitelských smluv. Dále uvedl, že žalobce jen polemizuje o vykonatelnosti či nevyknatelnosti své přihlášené pohledávky namísto toho, aby se zaměřil na prokázání absentujících skutkových tvrzení.

Podle ustanovení § 191 odst.1 z.č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) ve znění před 31.3.2011, dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Jednotliví věřitelé toto právo nemají.

Dle § 193 IZ, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla a nebo že již zcela zanikla a nebo že se zcela promlčela. (KSUL 45 INS 2856/2011)

Dle § 198 odstavec 2 IZ, věřitel, kterému byla účinně popřena jeho pohledávka může v incidenční žalobě podané dle §198 odstavec 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle odst. 4 téhož ustanovení, není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související.

Dle ust. § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Jednání ve věci se konalo dne 25.07.2011. Účastníci byli k jednání řádně předvoláni a k projednání věci se dostavili. Rozsudek byl veřejně vyhlášen týž den. Soud zkonstatoval, že žaloba byla k insolvenčnímu soudu podána včas dne 03.05.2011 (do 15 dnů od konání od doručení vyrozumění insolvenčního správce o popření pohledávky). Přezkumné jednání se konalo dne 18.04.2011, dne 20.04.2011 bylo žalobci doručeno vyrozumění o částečném popření jeho pohledávky, dne 03.05.2011 podal k soudu incidenční žalobu. Soud upozornil na závěry z jednání gremiální porady soudců vrchních soudů v Praze a Olomouci z června 2011, kde byly mimo jiné schváleny k publikování ve Sbírce soudních rozhodnutí právní věty ohledně směnek. K publikaci do oddílu A byla navržena právní věta zformulovaná z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 9 Cmo 255/2010: Má-li se rozhodčí smlouva vztahovat i na nároky ze směnky (a to bez ohledu na to, zda se jedná o směnku zajišťovací nebo platební), musí být v rozhodčí smlouvě zcela určitě stanoveno, že se vztahuje i na nároky ze směnky (směnek). Není-li tomu tak, je k projednání směnečné žaloby příslušný soud, neboť se nejedná o související právo podle § 2 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb.

Před soudem byly provedeny listinné důkazy: Rozhodčím nálezem sp.zn. Va 29/2009-7 ze dne 01.03.2010 (PM 17.03.2010) Z insolvenčního rejstříku: -přihláškou pohledávky P1 věř.č.1 -dokladem o doručení vyrozumění o popření pohledávky 20.04.2011 -kopie vyrozumění o popření pohledávky z 18.4.2011 -doručení přihlášky pohledávky 15.03.2011 (KSUL 45 INS 2856/2011)

-přílohy k přihlášce-výpočet směnečného úroku 5.197,46 Kč, smlouva o revolvingovém úvěru č. 9100200583 ze 13.06.2008, dodatek ke smlouvě ze 3.7.2008 (ujednání SRU 2.5), oznámení žalobce z 11.11.2009 o sesplatnění pro neplacení a vyúčtování smluvní pokuty ve výši 50% úvěru -protokolem z 1. přezkumného jednání-ohledně přezkoumání přihlášky P1 věřitele č. 1

Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Mezi žalobcem a dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva-Smlouva o revolvin-govém úvěru č. 9100200583, na základě níž čerpal dlužník půjčku (resp. na základě jejího dodatku). K zajištění poskytnuté půjčky se zavázal žalobci vystavit a předat mu v den podpisu smlouvy jednu vlastní blankosměnku a pro případ prodlení s placením jakéhokoliv závazku dle této smlouvy souhlasil s tím, že žalobce je oprávněn vyplnit na blankosměnce částku nepřesahující celkovou dlužnou částku (včetně veškerých smluvních pokut za různě nastavených podmínek, splatnou na základě nebo v souvislosti s touto smlouvou, datum a místo splatnosti) a domáhat se uspokojení z této blankosměnky. V souladu se smluvními podmínkami žalobce vyplnil tuto dlužnou částku do zajišťovací blankosměnky vystavené dlužníkem dne 13.06.2008 na 68.437 Kč. V bodě 18 smluvních podmínek k úvěrové smlouvě je ohledně rozhodčích doložek stanoveno, že rozhodce může rozhodovat i o všech nárocích, které vznikly přímo nebo i odvozeně, nebo v návaznosti na stávající závazek. V přihlášce pohledávky uplatnil žalobce nedoplatek na směnečné sumě ve výši 75.234,00 Kč. Ze stejného právního důvodu byla podána i incidenční žaloba na určení pravosti popřené části pohledávky ve výši 33.652,20 Kč. Ve zbytku (v částce 41.581,80 Kč) byla přihláška pohledávky v přezkumném jednání zjištěna. Soud se touto částkou, ani důvody jejího zjištění nezabýval. Z odůvodnění výše citovaného rozhodčího nálezu soud zjistil, že rozhodce v rámci dokazování uzavřel, že dle zákona č. 191/1950 Sb, směnečného a šekového, je směnka platná, dlužník neuplatnil k podrobné výzvě rozhodce námitky dle poučení daného rozhodcem a že žalobce má právo na zaplacení směnečné pohledávky vyjádřené ve směnce, se kterým koresponduje povinnost vyjádřená bezpodmínečným slibem zaplatit žalovanou částku uvedenou na směnce (článek 1 § 75 zákona směnečného a šekového). Dle zákona směnečného a šekového rozhodce též posoudil oprávněnost požadavku žalobce na zaplacení šestiprocentního směnečného úroku a nákladů rozhodčího řízení.

V daném případě se soud prejudicielně zabýval otázkou vykonatelnosti přihlášené pohledávky, otázkou platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky a rozhodčího nálezu a platnosti či neplatnosti ujednání o vyplnění blankosměnky.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba není důvodná. (KSUL 45 INS 2856/2011)

Především po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že přihláška P1 věřitele č. 1 (žalobce) do insolvenčního řízení KSUL 45 INS 2856/2011 je přihláškou pohledávky nevykonatelné, neboť ujednání o rozhodčí doložce je absolutně neplatné a rozhodčí nález je úkonem absolutně neplatným a nelze k němu přihlížet, jak je odůvodněno níže. Sjednaná rozhodčí doložka se netýkala sporů ze směnečných nároků, nebyla dána pravomoc k rozhodnutí v rozhodčím řízení, rozhodčí nález nemohl být ohledně nedoplatku směnečné sumy na zajišťovací směnce vůbec vydán. Přihlášená pohledávka žalobce je z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky, tedy ze směnečného nároku. Ve smlouvě (resp. ve smluvních podmínkách) rozhodčí doložka zcela jednoznačně vymezuje, že rozhodčímu řízení poléhají nároky založené na smlouvě. Zajišťovací směnky jsou vždy v zásadě běžnou směnkou. V případě zajišťovací směnky stojí vedle sebe dva zcela nezávisle okruhy, a to oblast závazků obecných a oblast abstraktních závazků směnečných, tyto okruhy jsou propojeny jen smlouvou, která vymezuje funkci, která je zrovna směnce svěřena. V daném případě ve smlouvě o revolvingové půjčce sjednaná rozhodčí doložka nebyla sjednána účastníky smlouvy tak, že by vyjádřili vůli, že hodlají podřídit rozhodčímu řízení i závazky ze směnky, která zajišťuje závazky obecné, tedy závazky plynoucí z této smlouvy (soud se v této argumentaci řídil výkladem JUDr. Zdeňka Kovaříka v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp.zn. 5 Cmo 321/2010 a závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 9 Cmo 255/2010). Ze závěrů, které odvolací soud v obou svých rozhodnutích učinil, vyplývá, že vztahy ze směnky nejsou právem souvisejícím, odvozených či jinak navazujícím na závazek plynoucí z úvěrové smlouvy. V bodě 18 úvěrové smlouvy nebylo přímo stanoveno, že rozhodce je oprávněn rozhodovat i ve sporech směnečných a šekových. Vzhledem k absenci takových ujednání je dána pravomoc pouze specializovaných senátů krajských soudů k rozhodování těchto sporů v 1. stupni.

Dle názoru soudu byla v rámci přezkumného jednání zjištěna pouze výše nesplacené půjčky a ve zbytku je nárok žalobce nedůvodný, neboť nebyl uplatněn z titulu nesplacené smlouvy o úvěru, ale z titulu nedoplatku na směnečné sumě včetně příslušenství. A právě ujednání o vypsání blankosměnky, které se nenachází na formuláři smlouvy, ale ve smluvních podmínkách připojených ke smlouvě, a navíc naprosto nekonkrétní, soud považuje za neplatné stejně jako možnost projednání tohoto nároku před rozhodcem.

Ve světle shora uvedeného soud v dané věci shrnuje a uzavírá, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení jako nevykonatelná z právního důvodu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ve výši Kč 33.652,20 Kč vykonatelnou pohledávkou není, nároky uplatněné v přihlášené pohledávce nevznikly a jako neexistující nároky nemohou být zjištěny.

Proto žalovaný tuto pohledávku jako pohledávku nevykonatelnou popřel co do pravosti oprávněně a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v celém rozsahu. (KSUL 45 INS 2856/2011)

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. 1 ve spojení s 142 odst. 1 os.ř. (s použitím § 202 odst. 1 IZ), kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce ve výši 12.175,-Kč (9.000,-Kč za řízení v jednom stupni dle § 8 vyhl.č. 484/2000 Sb., tři režijní paušály po 300,-Kč podle § 13 odst. 1 a 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., a náhrada za promeškaný čas 200,-Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb ). Uplatněné jízdné ve výši 277,-Kč právní zástupce žalovaného nedoložil velkým technickým průkazem automobilu, nebylo tedy přiznáno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soud v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 25. července 2011 JUDr. Jaroslava Mištová, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Vlasta Blažková