44 ICm 725/2014
(44 ICm 725/2014-13) KSPA 44 INS 33655/2013-P13-2







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud V Hradci Králově, pobočka V Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou V právní věci žalobce Insolvency Project V.o.s., se sídlem Dukelská 15, Hradec Králově, IČO 28860993, insolvenčního správce dlužníka Roberta Bosáka, zastoupeněho JUDr. Milanem Novákem, advokátem V Hradci Králově, Dukelská 15 proti žalovaněmu Mgr. Petru Jarošovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Chrudim, se sídlem V Chrudimi, Škroupova 150, IČO 75066874 o určení pravosti popřeně pohledávky takto:

I. Žaloba o určení, že žalovaný nemá za dlužníkem Robertem anonymizovano , anonymizovano pohledávku na náhradu nákladů exekuce ve Výši 7.865,-Kč podle příkazu kúhradě nákladů exekuce ze dne 27.11.2013, čj. 129 EX 5458/09-47 přihlášenou do řízení vedeného u Krajského soudu V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích pod sp.zn. KSPA 44 INS 33655/2013, se zamítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 28.2.2014 se žalobce domáhal určení, že žalovaný nemá za dlužníkem Robertem anonymizovano , s nímž je vedeno u zdejšího soudu insolvenční řízení pod sp.zn. KSPA 44 INS 33655/2013 (dále jen dlužník), vykonatelnou pohledávku ve Výši 7.865,-Kč. Uvedl, že pohledávku tvoří náklady exekučního řízení, ale příkaz kúhradě nákladů exekuce byl vydán 27.11.2013 a exekuční příkaz je exekučním titulem pouze ve spojení s usnesením o nařízení exekuce v řízení, ve kterem byl vydán. Pohledávku nelze vymáhat V insolvenčním řízení. Pohledávku popřel co do pravosti a odkázal na judikaturu Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu a na důvodovou zprávu k novele občanského soudního řádu.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že pohledávku přihlásil jako vykonatelnou podle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 27.11.2013. Namítl, že žalobce směšuje pojmy příkaz k úhradě nákladů exekuce a exekuční příkaz, které jsou odlišnými instituty exekučního práva. Takě žalovaný odkázal na rozhodovací praxi Vrchního soudu V Praze, na rozhodnutí senátu 103 VSPH a 101 VSPH. Byl pověřen provedením exekuce usnesením Okresního soudu V Pardubicích ze dne 21.12.2009 a pohledávku přihlásil po právu.

KSPA 44 INS 33655/2013-P13-2

Ve Věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listin, soud se proto dotázal účastníků, zda souhlasí s rozhodnutí ve Věci bez nařízení jednání. Žalovaný s takovým postupem výslovně souhlasil, žalobce se V určené lhůtě nevyj ádřil, soud proto ve Věci rozhodl bez nařízení jednání.

Přezkumné jednání se konalo 24.2.2014, pohledávka byla přezkoumána jako vykonatelná, žaloba byla zdej šímu soudu doručena 28.2.2014, žaloba byla podána ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, žaloba byla podána Včas.

Soud zjistil tento skutkový stav:

-usnesením ze dne 27.12.2013, č.j. KSPA 44 INS 33655/2013-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanoven žalobce, insolvenční řízení bylo zahájeno doručením insolvenčního návrhu 26.1 1.2013,

-z přihlášky pohledávky soud zjistil, že žalovaný přihlásil pohledávku ve Výši 7 .865,-Kč podle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 27.11.2013 podle usnesení Okresního soudu V Pardubicích ze dne 21.12.2009 o nařízení exekuce,

-z usnesení Okresního soudu V Pardubicích ze dne 21.12.2009, č.j. 16 Nc 27225/2009-14 soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek dlužníka a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, usnesení nabylo právní moci 10.8.2010,

-z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 27.11.2013 soud zjistil, že žalovaný vydal příkaz pod č.j. 129 EX 5458/09-47 a určil náklady exekutora ve Výši 7.865,-Kč, z toho odměnu 3.000,-Kč a daň z přidané hodnoty 630,-Kč a paušální náhradu hotových výdajů 3.500,-Kč a daň zpřidané hodnoty 735,-Kč podle vyhlášky č. 330/2001 Sb., příkaz nabyl právní moci 28.12.2013,

-z protokolu o přezkumném jednání ze dne 24.2.2014 soud zjistil, že žalobce popřel pohledávku žalovaného co do pravosti a podle seznamu přihlášených pohledávek jako důvod uvedl, že exekuční příkaz byl protiprávně vydán po zahájení insolvenčního řízení, kdy exekutor nesmí činit žádné úkony, kterými se provádí exekuce, exekuční příkaz je exekučním titulem ve spoj ení s usnesením o nařízení exekuce pouze v řízení, V němž byl vydán, tudíž pohledávku založenou tímto titulem V insolvenčním řízení nelze vymáhat.

Z uvedených listin má soud za prokázané, že insolvenční řízení s dlužníkem bylo zahájeno 26.11.2013 a 27.12.2013 soud zjistil jeho úpadek a povolil řešení úpadku oddlužením. Žalovaný byl pověřen usnesením Okresního soudu V Pardubicích ze dne 21.12.2009 provedením exekuce na majetek dlužníka. Příkaz k úhradě nákladů exekuce žalovaný vydal 27.11.2013, tedy jeden den po zahájení insolvenčního řízení, a tento příkaz nabyl právní moci 28.12.2013. Žalovaný přihlásil do řízení pohledávku ve Výši 7.865,-Kč, z toho část jako odměnu V minimální Výši 3.000,-Kč a dále paušální náhradu nákladů exekuce ve Výši 3.500,-Kč a k tomu daň z přidané hodnoty podle příkazu k úhradě nákladů exekuce z 27.11.2013. V odůvodnění tohoto příkazu odkázal žalovaný na vyhlášku č. 330/2001 Sb. upravující odměnu a náhradu nákladů soudního exekutora. Při přezkumném jednání byla pohledávka přezkoumána jako vykonatelná, žalobce ji popřel co do pravosti, měl totiž za to, že pohledávku je možné uspokojit pouze V exekučním řízení, nikoliv V insolvenčním řízení.

Soud se předně zabýval otázkou, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou. V té souvislosti soud odkazuje na ust. § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon V platném znění, z něhož plyne, že Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala kbťA 44 lNö ááODD/ZUlá-ťlá-Z majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze ji však provést. Při určení nákladů exekuce nelze vycházet z příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného exekutorem až po zahájení insolvenčního řízení, nebot jde o provádění exekuce. Pokud tedy exekutor po zahájení insolvenčního řízení vydá rozhodnutí o nákladech exekuce, jedná se o nepřípustné provádění exekuce (viz také rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 25 Cdo 4802/2008). Z uvedeného vyplývá, že žalovaný po zahájení insolvenčního řízení nemůže vydat jakýkoliv exekuční titul k zajištění vykonatelnosti pohledávky z titulu nákladů exekuce. To však neznamená, že by nemohl pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení jako nevykonatelnou. Příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vydán až po zahájení insolvenčního řízení, proto je pohledávka nevykonatelná, i když byla přihlášena a přezkoumána jako vykonatelná. V takovém případě je žalovaný povinen prokázat důvod vzniku pohledávky a nárok na náklady V přihlášené výši. Žalovaný prokázal své právo usnesením Okresního soudu V Pardubicích o nařízení exekuce, kterým byl pověřen provedením exekuce. Výši svých nákladů odůvodnil V příkazu k úhradě nákladů exekuce, ale především odkázal na vyhlášku č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, podle které mu vzniklo právo na minimální odměnu ve výši 3.000,-Kč podle § 6 odst. 3 uvedené vyhlášky a na náhradu hotových výdajů V paušální částce 3.500,-Kč podle § 13 odst. 1 této vyhlášky. K odměně a náhradě hotových výdajů náleží i daň z přidané hodnoty ve výši 1.330,-Kč. Jedná se o procesní nárok a na uspokojení nákladů exekuce má žalovaný právo i tehdy, pokud v průběhu exekuce nebylo na uspokojení pohledávky oprávněného nic vymoženo. V podstatě je honorován za to, že byl exekucí pověřen. Soud přihlédl i k postupně se tvořící jednotné judikatuře o tom, že nárok z úhrady nákladů exekuce vzniklých v exekučních řízeních, ve kterých se kvůli zahájení insolvenčního řízení nepokračuje, je procesním nárokem, který exekutorovi náleží, jak již bylo řečeno, i tehdy, když v exekučním řízení nic nevymohl (viz čj. 102 VSPH 15/2011-49, čj. 101 VSPH 267/2013-70, sp.zn. 20 Cdo 3845/2011, sp.zn. 101 VSPH 209/2011, čj. 102 VSPH 134/2014-64).

Soud dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného ve výši 7.865,-Kč je po právu. Její výše je stanovena v souladu s vyhláškou č. 330/2001 Sb. a žalovaný zejména prokázal, že byl pověřen provedením exekuce na majetek dlužníka. Soud proto po skutkovém zjištění a po právním posouzení žalobu zamítl.

Žalovaný měl úspěch ve věci, ale soud mu nepřiznal náhradu nákladů řízení podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého v řízení o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 26. června 2014 J UDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.07.2014. Připojení doložky provedla Iveta Popílková dne 08.09.2014.