44 ICm 625/2010
44 ICm 625/2010-23 (KSUL 44 INS 4120/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrou Švamberkovou v právní věci žalobce Česká spořitelna, a.s., IČ 452 44 782, Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, proti žalovanému REVITALA, v.o.s., IČ 254 13 368, se sídlem Josefa Hory 4080/23, 464 04 Jablonec nad Nisou, insolvenční správce dlužníka Radovana anonymizovano , anonymizovano , Budyšínská 950, 407 77 Šluknov a Markéty anonymizovano , anonymizovano , Budyšínská 950, 407 77 Šluknov, právně zastoupena JUDr. Jiřím Suškou, advokátem, se sídlem v Teplicích, U Soudu 7, o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky ve výši 184.552,93 Kč,

takto:

I. Žaloba ze dne 21.6.2010, kterou se žalobce domáhal určení pravosti své popřené pohledávky ve výši 184.552,93 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9.600,-Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce JUDr. Jiřího Sušky, advokáta, se sídlem v Teplicích, U Soudu 7.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 21.6.2010 doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 24.6.2010 se žalobce Česká spořitelna a.s. domáhal proti žalovanému REVITALA, v.o.s., insolvenčnímu správci dlužníků Radovana anonymizovano a Markéty anonymizovano určení pravosti své pohledávky ve výši 184.552,93 Kč, přihlášené do insolvenčního řízené vedeného ve věci dlužníků Radovana anonymizovano a Markéty anonymizovano Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 4120/2010, a popřené insolvenčním správcem při přezkumném jednání dne 4.6.2010 z důvodu výše. Žalobce poskytl smlouvou o úvěru č. 4144171843 dlužníkovi Radovanu anonymizovano hotovostní úvěr ve výši 200.000,-Kč. Pohledávku v aktuální výši 184.552,93 Kč pak přihlásil do insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že z úvěrové smlouvy byl Radovan Kokeš zavázán společně a nerozdílně s Markétou anonymizovano , přihlásil žalobce svou pohledávku do spojeného insolvenčního řízení dlužníků Radovana anonymizovano a Markéty anonymizovano dvěma přihláškami, a to jak vůči Radovanu anonymizovano , tak i vůči Markétě anonymizovano . Žalobce je totiž přesvědčen, že má pohledávku za oběma dlužníky a je proto oprávněn vymáhat svou pohledávku po kterémkoliv z nich, čímž je dáno jeho silnější postavení oproti ostatním věřitelům, kteří mají pohledávku jen za jedním z dlužníků. Proto se žalobce svou žalobou domáhá, aby jeho pohledávka byla soudem určena za oprávněnou.

K podané žalobě se vyjádřil žalovaný podáním ze dne 1.7.2010. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že pohledávku žalobce ve výši 184.552,93 Kč přihlášenou pod č. P-2 jako přihlášku č. 2.2. při přezkumném jednání dne 4.6.2010 skutečně popřel, a to z důvodu výše s poukazem na duplicitu pohledávky, když žalobce uplatnil pohledávku ze stejného právního titulu, kterou správce uznal. Důvodem pro popření pohledávky byla zmíněná duplicita, neboť Radovan Kokeš a Markéta anonymizovano jsou manželé a proto tento závazek náleží do SJM, z něhož může být také uspokojen. Dluh jsou dlužníci povinni uspokojit společně a nerozdílně. Za situace, kdy oddlužení manželů probíhá ve společném řízení proto není žádný důvod, aby pohledávka byla uplatňována dvakrát.

Soud po posouzení podané žaloby i vyjádření žalovaného dospěl k závěru, že po skutkové stránce není mezi účastníky žádného sporu, který by měl být řešen prováděnými důkazy, a rozhodnutí tedy závisí pouze na právním posouzení vzniklé situace. Proto soud považoval za nadbytečné ve věci nařizovat jednání a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání, když oba účastníci s takovým postupem předem vyslovili souhlas. Mezi účastníky je nesporné, že oba dlužníci podepsali dne 25.2.2009 smlouvu o úvěru č. 4144171843, kterou jim byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 200.000,-Kč. Nesporné rovněž je, že výše dluhu činila ke dni rozhodnutí o úpadku 184.552,93 Kč a povinnými z této částky jsou oba dlužníci jako solidární dlužníci. Tato pohledávka byla žalobcem přihlášena do insolvenčního řízení dvakrát přihláškami uvedenými pod č. P-2 jako 2.1. a 2.2. (uplatněna vůči Radovanu anonymizovano a uplatněna vůči Markétě anonymizovano ). Žalovaný při přezkumném jednání dne 4.6.2010 přihlášku č. P-2 uvedenou pod č. 2.2. popřel z důvodu duplicity přihlášky, o čemž byl žalobce vyrozuměn vyrozuměním doručeným dne 11.06.2010. V zákonné lhůtě pak žalobce uplatnil svůj nárok žalobou doručenou soudu dne 24.06.2010.

Soud tedy považuje popsaný skutkový stav za nesporný a současně i prokázaný listinnými důkazy připojenými k přihláškám žalovaného i dalšími listinami založenými v insolvenčním spise KSUL 44 INS 4120/2010. Proto se soud při rozhodování o podané žalobě zabýval pouze otázkou, zda věřitel postupoval při podání přihlášky správně a zda tedy popření jeho druhé přihlášky bylo po právu. Žalobci je nutno přisvědčit, že v případě, kdy má pohledávku vůči dvěma dlužníkům, je oprávněn se domáhat jejího uspokojení po kterémkoliv z nich. Proto také v případě, že by bylo vůči každému z dlužníků vedeno samostatné insolvenční řízení, by byl žalobce oprávněn svou pohledávku přihlásit do obou takovýchto insolvenčních řízení. V dané situaci, kdy vůči oběma dlužníkům, kteří jsou manželé, probíhá společné insolvenční řízení, kterým je oddlužováno celé společné jmění manželů, však takovýto postup dle názoru soudu nepřichází v úvahu. Žalovaný má sice pohledávku vůči oběma dlužníkům, avšak vzhledem k tomu, že tito jeho spoludlužníci jsou manželé, má to za následek, že pohledávku lze uspokojit z jediného společného jmění manželů, a tedy pouze jednou, neboť jde stále o jednu a tutéž pohledávku. Proto soud dospěl k závěru, že i v případě, kdy věřitel má společnou pohledávku vůči oběma dlužníkům-manželům, vůči nimž probíhá společné oddlužení, může tuto pohledávku přihlásit pouze jednou a pouze jedna pohledávka také může být uspokojována ve splátkovém kalendáři. Proto soud podané žalobě na určení pravosti popřené pohledávky nemohl vyhovět a musel ji zamítnout.

Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalovanému. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobce náklady řízení žalovanému nahradit. Žalovanému náleží paušální odměna za zastupování stanovená podle § 8 vyhl. 484/2000 ve výši 9.000,-Kč, 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. za 2 úkony (převzetí právního zastoupení a vyjádření k žalobě) po 300,-Kč. Náhrada se nezvyšuje o 20 % DPH, neboť právní zástupce žalovaného nedoložil, že je plátcem DPH. Soud proto žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 9.600,-Kč s tím, že je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalovaného.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 27. září 2010 JUDr. Petra Švamberková v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Miroslava Bechynská v z. Markéta Horňáková