44 ICm 506/2013
(44 ICm 506/2013-18) KSPA 44 INS 20765l2012-P2-4







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou V právní včci žalobce Mgr. Václava Buriánka, se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, insolvenčního správce dlužníka Radka Juráska, bytem Žamberk, zastoupeneho JUDr. Milanem Novákem, advokátem V Hradci Králové, Dukelská 15 proti žalovane'mu Matco, s.r.o. se sídlem Letenská 121/8, Praha 1, IČO 26425033, zastoupeného Mgr. et Mgr. Janou Sekyrovou, advokátkou V Praze 1, Letenská 121/8 o určení Výše vykonatelných pohledávek takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalovaného za dlužníkem Radkem anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykovo náměstí 166, 564 01 Žamberk přiznaná mu platebním rozkazem vydaným dne 11.2.2009, č.j. 106 C 10/2009-8 činí na příslušenství částku 85.306,78 Kč, se zamítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 18.2.2013 se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalovaneho přihlášená do insolvenčního řízení s dlužníkem Radkem anonymizovano (dále jen dlužník) vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 207 65/2012 činí na příslušenství 85 .306,7 8 Kč. Uvedl, že tato částka je Výše příslušenství, která žalovane'mu skutečně náleží. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení jistinu 78 451,-Kč a příslušenství 203 840,-Kč, z toho žalobce uznal jistinu v plne Výši a na příslušenství popřel pohledávku ve Výši 118 533,22 Kč, takže příslušenství bylo podle jeho názoru přihlášeno po

KSPA 44 INS 20765/2012-P2-4 právu do Výše 85.306,7 8 Kč a do této Výše příslušenství pohledávky uznal. Částka 118.533,22 Kč je podle žalobce rozdíl mezi výší smluvních a zákonných úroků z prodlení.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že popření není po právu, nebot pohledávku měl přisouzenou platebním rozkazem, který nabyl právní moci a je vykonatelný. Odkázal na judikaturu soudů prvního i druhého stupně, pokud jde o vykonatelné pohledávky. Kromě toho V době, kdy byl uzavřen právní vztah s dlužníkem a vedeno soudní řízení, se připouštělo sjednání úroku z prodlení mezi podnikatelem a spotřebitelem (dlužníkem).

V projednávané Věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, a proto se soud dotázal účastníků podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutí ve Věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se účastníci ve lhůtě 7 dnů, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalovaný s takovým postupem souhlasil, žalobce se nevyjádřil, soud proto rozhodl ve Věci bez nařízení jednání.

Přezkumné jednání se konalo 14. ledna 2013, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 13. února 2013, žaloba byla doručena soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumneho jednání, žaloba byla podána Včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

-soudu je známo ze své činnosti, že usnesením z 15.11.2012, č.j. KSPA 44 INS 207 65/2012-A-9 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanoven insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno 27.8.2012,

-z přihlášky pohledávky žalovaného se podává, že přihlásil jednu pohledávku celkem ve Výši 282.291,-Kč, z toho na jistině 78.451,-Kč a na příslušenství 203.840,-Kč, z toho úrok z prodlení ve Výši 3.029,-Kč a 7.058,-Kč a 155.760,-Kč, dále náklady soudního řízení ve Výši 23.857,-Kč a náklady oprávněného v exekuci 14.136,-Kč, důvodem vzniku pohledávky byla smlouva o úvěru s GE Money Multiservis, a.s., následně byla pohledávka postoupena podle rámcové smlouvy o postoupení na žalovaneho, žalovaný pak uplatnil nárok u soudu a o jeho nároku bylo rozhodnuto platebním rozkazem Okresního soud VÚstí nad Orlicí z 11.2.2009, následně vedl žalovaný exekuční řízení,

-podle platebního rozkazu č.j. 106 C 10/2009-8 ze dne 11.2.2009 uložil Okresní soud V Ústí nad Orlicí dlužníkovi zaplatit žalovane'mu 88.53 8,-Kč s úrokem z prodlení se sazbou 0,1 % denně z částky 76.503,-Kč od 21.4.2007 do zaplacení, nahradit náklady řízení 23.857,60 Kč, podle tohoto vykonatelne'ho platebního rozkazu vydal dne 28.5.2009 stejný soud usnesení o nařízení exekuce,

-podle seznamu postupovaných pohledávek, která tvoří přílohu k rámcové smlouvě ze dne 19.8.2008 uzavřené mezi žalovaným a GE Money Multiservis, a.s., byla na žalovaného postoupena i pohledávka za dlužníkem pod pořadovým číslem 101 seznamu,

-při přezkumnem jednání dne 14.1.2013 žalobce uznal pohledávku 163.757,78 Kč a popřel pohledávku v příslušenství 118.533,22 Kč, což byl úrok zprodlení, který žalovane'mu nenáležel

Soud má prokázáno, že dne 27.8.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem Radkem anonymizovano a usnesením ze dne 15.11.2012 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanovil insolvenčním správcem. Dále má soud za prokázané,

KSPA 44 INS 20765/2012-P2-4

že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku ve Výši 282.291,-Kč, kterou žalobce uznal do Výše 163.7 57,78 Kč, tedy i v rozsahu 85 .306,78 Kč na příslušenství a dále uznal jistinu V celém přihlášeném rozsahu 78 451,-Kč. Popřel příslušenství-úrok z prodlení, který přesahuje zákonný úrok z prodlení podle občanského zákoníku a nařízení Vlády. Přihlášená pohledávka byla přiznána vykonatelným platebním rozkazem Okresního soudu V Ústí nad Orlicí, který žalovanému přiznal i úrok z prodlení se sazbou 0,1 % denně z dlužné částky.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo Výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření Však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spoj ené s jej ím uplatněním.

Podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději v poslední den lhůty soudu.

V projednávané Věci žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku podle pravomocného platebního rozkazu, žalobce ji také jako vykonatelnou posoudil a popřel ji do Výše 118.533,22 Kč, což je Výše úroku z prodlení, které nebyly sjednány platně. Příslušenství pohledávky uznal do Výše 85.306,78 Kč a jistinu ve Výši 78 451,-Kč. Vtomto řízení se žalobce domáhá určení, že žalovaný má pohledávku na příslušenství ve Výši 85 .306,7 8 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Žalobce se totiž domáhá určení pohledávky, která byla zjištěna při přezkumném jednání, a tudíž má povahu pohledávky přiznané pravomocným soudním rozhodnutím. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu vPraze ze dne 11. dubna 2013, č.j. 101 VSPH 64/2013-111 (44 ICm 1120/2012), kde zdejší soud obdobně posoudil žalobu, která žádala určit již zjištěnou pohledávku, jako nedůvodnou a odvolací soud posoudil rozsudek jako věcně správný v té části, v níž zdejší soud žalobu zamítl, nebot v tomto rozsahu žalovaná při přezkumném jednání přihlášené pohledávky žalobce uznala, takže chybí zákonný předpoklad, pro který je možno žalobě na určení pravosti pohledávky V tomto rozsahu vyhovět, nebot nejde v tomto rozsahu o pohledávky popřené . Soud tak má za to, že se nelze domáhat v řízení o určení pohledávky určení té pohledávky, která byla již při přezkumném jednání zjištěna.

Soudu je známo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. srpna 2013, č.j. 102 VSPH 144/2013-21, ve kterém odvolací soud zastává odlišný názor, přičemž připouští, že je možné žalovat na určení již zjištěné pohledávky. Zdejší soud zastává názor, že insolvenční správce, který popřel pohledávku, má podávat žalobu na určení, že pohledávka není po právu. Soud odkazuje na znění § 199 odst. 1 insolvenčního zákona, které výslovně uvádí, že správce podá žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Soud tak má za to, že žaloba na určení se má dotýkat popřené pohledávky, nebot ta zůstala sporná, a nemá se znovu posuzovat ta pohledávka, která již byla v insolvenčním řízení s pozitivním výsledkem přezkoumána, když se odhlédne od té skutečnosti, že o pohledávce již proběhlo nalézací soudní řízení, v této Věci před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí. kbťA 44 le ZU/OD/ZUlZ-ťz-Ál

Vzhledem k Výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve Věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, Výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu V Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 14. října 2013

J UDr. Ivana Bulisová V.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 09.11.2013. Připojení doložky provedla Iveta Popílková dne 27.11.2013.