44 ICm 4119/2013
Č.j.: 44 ICm 4119/2013-64 (KSPA 44 INS 15620/2013-C1-4)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobkyně Ing. Jany Vodrážkové, se sídlem Sladkovského 756, Chrudim II, insolvenční správkyně v řízení s dlužníkem Petrem Blahetou, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému Miroslavu anonymizovano , anonymizovano , bytem Zarybník 218, Měřín, zastoupenému JUDr. Rostislavem Kovářem, advokátem v Třebíči, Bráfova 52 o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného P2/1 přihlášená ve výši 160 000,-Kč s příslušenstvím ve výši 153 705,21 Kč, vykonatelná pohledávka žalovaného P2/2 přihlášená celkem ve výši 71 045,-Kč a vykonatelná pohledávka žalovaného P2/3 přihlášená ve výši 37 897,-Kč do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Petrem Blahetou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp.zn. KSPA 44 INS 15620/2013 nejsou po právu, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou 7.12.2013 se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka žalovaného přihlášená pod č. 1 ve výši 160.000,-Kč do insolvenčního řízení s dlužníkem Petrem Blahetou (dále jen dlužník), s nímž je vedeno insolvenční řízení pod sp.zn. KSPA 44 INS 15620/2013, není po právu a po právu není ani vykonatelná pohledávka přihlášená pod č. 2 ve výši 71.045,-Kč. Pohledávku č. 1 popřela proto, že její vznik byl vázán na vydání automobilu, který dlužníkovi vydán nebyl a ani nemůže být vydán, a pohledávka přihlášená pod č. 2 je příslušenství k pohledávce č. 1, tudíž sleduje její osud. Tvrdila, že Okresní soud ve (KSPA 44 INS 15620/2013-C1-4)

Žďáru nad Sázavou uložil žalovanému rozsudkem ze dne 16.1.2013 vydat automobil společnosti CANORA, a.s., a tudíž žalovaný nebude moci vydat automobil dlužníkovi. Z toho dovodila, že pohledávka žalovaného vůči dlužníkovi dosud neexistuje a po dlužníkovi nelze spravedlivě žádat, aby žalovanému pohledávku ve výši 160.000,-Kč uhradil.

Podáním doručeným 24.7.2014 žalobkyně žalobu doplnila a žádala o určení, že po právu není ani pohledávka ve výši 37.897,-Kč a ve výši 153.705,21 Kč, které byly přezkoumány 10.2.2014, jedná se také o příslušenství pohledávky přihlášené pod č. 1.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že dlužník si vozidlo nevyzvedl, ačkoliv k tomu byl žalovaným opakovaně vyzýván a věděl, kde se vozidlo nachází. Proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou podal žalovaný odvolání, tudíž v době podání vyjádření rozsudek dosud nenabyl právní moci. Žalovaný vyzval dlužníka k převzetí vozidla na den 1.3.2013, ale dlužník si vozidlo nevyzvedl a žalovaný poté složil vozidlo do soudní úschovy u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ve prospěch příjemce-dlužníka. Proti usnesení nebylo podáno odvolání. Vozidlo si může dlužník kdykoliv po předchozí výzvě vyzvednout.

Při jednání dne 11.9.2014 žalovaný uvedl, že téhož dne bylo rozhodnuto o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a žaloba společnosti CANORA, a.s. na vydání vozidla byla zamítnuta. Žalobkyně navrhla řízení přerušit do právní moci řízení vedeného žalobcem CANORA, a.s. o vydání vozidla. Žalovaný nesouhlasil s přerušením řízení. Soud návrhu nevyhověl a pokračoval v incidenčním sporu.

Soud nevyhověl ani návrhu žalobkyně na odročení jednání do vypracování písemného odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně, který rozhodoval o odvolání společnosti CANORA, a.s. proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Dále navrhl důkaz rozsudkem Krajského soudu v Brně v uvedené věci. Soud tento důkaz neprovedl, vyšel z provedených důkazů, které považoval pro rozhodnutí za dostačující.

Přezkumné jednání se konalo 25.11.2013 a 10.2.2014, pohledávky byly přezkoumány jako vykonatelné, žaloba byla doručena soudu 7.12.2013 a doplnění dne 22.2.2014, žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání.

Soud zjistil tento skutkový stav: -usnesením ze dne 27.9.2013, č.j. KSPA 44 INS 15620/2013-A-14 soud zjistil úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs a žalobkyni ustanovil insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno na návrh věřitele 3.6.2013, -přihláškou doručenou 8.10.2013 žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 160.000,-Kč podle kupní smlouvy č. A 007-2001 k osobnímu automobilu Renault Megane 1.6, SPZ RKH 30-08 (dále jen vozidlo), rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou potvrzeného Krajským soudem v Hradci Králové a usnesení Nejvyššího soudu ČR, jako pohledávku č. 2 přihlásil vykonatelnou pohledávku 71.045,-Kč, tj. odměnu advokáta podle rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jako vykonatelnou pohledávku č. 3 přihlásil 37.897,-Kč, rovněž jako odměnu advokáta podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, žalovaný dne 2.12.2013 vyčíslil úroky z prodlení ve výši 153.705,21 Kč, -z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 7.4.2006, č.j. 3 C 136/2001-251 soud zjistil, že dlužníkovi bylo uloženo vrátit žalovanému 160.000,-Kč (KSPA 44 INS 15620/2013-C1-4)

s úrokem z prodlení oproti vrácení vozidla (výrok I.) a nahradit náklady řízení 71.045,-Kč (výrok II.), ve výroku III. a IV. rozhodl o dalších nákladech řízení, -z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.2.2007, č.j. 24 Co 544/2006- 285 soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou byl potvrzen vyjma nedotčeného výroku III. a dlužníkovi bylo uloženo nahradit žalovanému náklady řízení 37.897,-Kč, rozsudek nabyl právní moci 26.2.2007, -podle protokolu o přezkumném jednání ze dne 25.11.2013 žalobkyně popřela pohledávku 160.000,-Kč do pravosti s tím, že neexistuje, vzniká až oproti vydání vozidla, které vydáno nebylo a ani být vydáno nemůže, pohledávku č. 2 ve výši 71.045,-Kč a pohledávku č. 3 ve výši 37.897,-Kč popřela co do pravosti, jednalo se o příslušenství pohledávky č. 1, které sledují osud pohledávky č. 1, -podle protokolu o zvláštním přezkumném jednání ze dne 10.2.2014 žalobkyně popřela pohledávku přihlášenou ve výši 153.705,21 Kč do pravosti jakožto příslušenství k pohledávce č. 1, která neexistuje, má stejný osud jako jistina 160.000,-Kč, tyto skutečnosti soud zjistil i ze seznamu přihlášených pohledávek, -žalobou ze dne 10.9.2010 podanou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou se žalobce CANORA, a.s. domáhal proti žalovanému rozsudku, kterým by bylo žalovanému uloženo vydat mu vozidlo, neboť žalovaný koupil uvedené vozidlo, od kupní smlouvy odstoupil, vlastnické právo přešlo na prodávajícího Michala Sršně a ten vozidlo prodal kupní smlouvou ze dne 27.8.2010 společnosti CANORA, a.s., vozidlo je v držení žalovaného, z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16.1.2013, č.j. 12 C 263/2010-52 soud zjistil, že žalovanému bylo uloženo vydat vozidlo společnosti CANORA, a.s. a nahradit jí náklady řízení, -z vyjádření k žalobě o vydání vozidla soud zjistil, že se žalovaný bránil tím, že má právo na zaplacení částky 160.000,-Kč oproti vrácení osobního automobilu, -odvoláním ze dne 11.2.2013 se žalovaný bránil rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou s tím, že je povinen vydat vozidlo, ale jen oproti vydání částky 160.000,- Kč, protože dlužník povinnost zaplatit částku podle rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové nesplnil, žalovaný podal návrh na nařízení exekuce a ta probíhá, žalovaný tak uplatil zadržovací právo podle § 175 obč. zákoníku, -výzvou ze dne 11.2.2013 vyzval zástupce žalovaného dlužníka k převzetí vozidla dne 1.3.2013 v místě bydliště dlužníka, -z návrhu podle § 185a odst. 1 a 2 o.s.ř. na složení věci do úschovy ze dne 19.3.2013 soud zjistil, že žalovaný předložil návrh Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, odkázal na rozsudky Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Krajského soudu v Hradci Králové o povinnosti vydat automobil oproti vydání částky 160.000,-Kč, neboť ani po opakovaných výzvách si dlužník vozidlo nevyzvedl, -za záznamu ze dne 20.8.2013, sp.zn. 20 Sd 22/2013 soud zjistil, že uvedeného dne se dostavil žalovaný a předal soudu do úschovy vozidlo, klíč a malý a velký technický průkaz, -z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 24.9.2013, č.j. 20 Sd 22/2013-13 soud zjistil, že bylo přijato uvedeným soudem do úschovy vozidlo od složitele- žalovaného pro příjemce-dlužníka, -ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp.zn. 0 Nc 7312/2007 soud zjistil, že dne 24.7.2007 byl soudu doručen návrh žalovaného na nařízení exekuce podle rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Krajského soudu v Hradci Králové, návrh se týkal vymožení povinnosti zaplatit 160.000,-Kč s úrokem z prodlení oproti vrácení vozidla, (KSPA 44 INS 15620/2013-C1-4)

-usnesením ze dne 31.7.2007 Okresní soud v Ústí nad Orlicí nařídil exekuci na majetek dlužníka podle návrhu doručeného soudu dne 24.7.2007, -z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.4.2013, č.j. 19 Co 603/2012- 268 soud zjistil, že odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 12.7.2012, kterým zamítl odklad exekuce nařízené 31.7.2007.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 3.6.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem a dne 27.9.2013 byl zjištěn jeho úpadek, prohlášen konkurs a žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku pod č. 1 ve výši jistiny 160.000,-Kč podle rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Krajského soudu v Hradci Králové, dále přihlásil pod č. 2 pohledávku ve výši 71.045,-Kč, pod č. 3 pohledávku ve výši 37.897,-Kč, obě pohledávky jako odměnu advokáta podle uvedených rozsudků. Úroky z prodlení k jistině 160.000,-Kč vyčíslil v podání ze dne 2.12.2013 ve výši 153.705,21 Kč. Žalobkyně pohledávku pod č. 1, 2, 3 i příslušenství v rozsahu úroku z prodlení popřela co do pravosti, neboť měla za to, že pohledávka nevznikla, protože částku 160.000,-Kč měl dlužník vydat oproti vydání vozidla. Pohledávku č. 2 a 3 a úrok z prodlení tvořily příslušenství pohledávky č. 1 a také na ně podle názoru žalobkyně žalovanému nevznikl nárok podobně jako na jistinu. Dále má soud za prokázané, že Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou vydal dne 7.4.2006 rozsudek, kterým uložil dlužníkovi vydat žalovanému 160.000,-Kč oproti povinnosti vydat vozidlo žalovaným. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.2.2007. Protože dlužník částku nezaplatil, žalovaný zahájil exekuční řízení u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí návrhem doručeným 24.7.2007 a v exekučním řízení bylo pokračováno, což má soud za prokázané z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.4.2013. Dále má soud za prokázané, že žalovaný opakovaně vyzýval dlužníka k převzetí vozidla, avšak marně, a proto na svůj návrh a podle usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 24.9.2013, č.j. 20 Sd 22/2013-23 složil vozidlo do úschovy pro příjemce-dlužníka. Soud má za prokázané, že před Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou vedla společnost CANORA, a.s. řízení proti žalovanému o vydání vozidla, ke dni rozhodnutí zdejšího soudu rozsudek, kterým soud uložil žalovanému vozidlo společnosti vydat, dosud nenabyl právní moci. Soudu je známo ze sdělení žalovaného, že odvolací soud žalobu společnosti CANORA, a.s. zamítl. Z rozsudků vyplývá, že vozidlo nejprve koupil žalovaný od prodávajícího pana Sršně, poté odstoupil od kupní smlouvy, následně vozidlo koupila společnost CANORA, a.s. a ta žádala po žalovaném vydání vozu, čemuž Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyhověl.

Podle ust. § § 175 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat.

Podle ust. § 568 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel.

Po skutkovém a právním posouzení soud dospěl k závěru, že na straně žalovaného působilo zadržovací právo podle § 175 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a toto zadržovací právo působí proti všem, neboť se jedná o věcné právo, nikoliv o právo (KSPA 44 INS 15620/2013-C1-4) závazkové. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2006, sp.zn. 21 Cdo 2264/2005, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že zadržovací právo působí ve prospěch oprávněné osoby i proti vlastníku zadržené věci. Žalovaný měl povinnost vydat vozidlo dlužníkovi, pokud by mu dlužník vydal 160 000,-Kč. Pokud tedy žalovaný složil věc do úschovy u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, svůj závazek s ohledem na ust. § 568 obč. zák. splnil. Z usnesení uvedeného soudu ze dne 24.9.2013 je zřejmé, že jako příjemce je uveden dlužník a také byl jako příjemce označen v návrhu na složení věci do úschovy. Žalovaný takto konal, protože výzvy k převzetí vozidla byly neúspěšné. Z uvedeného vyplývá, že pohledávka ve výši 160.000,-Kč byla přihlášena do insolvenčního řízení po právu na základě pravomocných rozsudků Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Krajského soudu v Hradci Králové, neboť žalovaný svou povinnost vydat vozidlo splnil složením vozidla do úschovy. Žalovaný tak má právo na jistinu pohledávky ve výši 160 000,-Kč a na její příslušenství, tj. přisouzenou náhradu za zastoupení advokátem v uvedených dvou soudních řízeních a také na úrok z prodlení ve výši 153.705,21 Kč. Soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout.

Žalovaný měl úspěch ve věci, soud mu však nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť podle § 202 odst. 1 ins. zákona ve sporu o pravost, výše nebo pořadí pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 18. září 2014

JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková