44 ICm 3798/2012
(44 ICm 3798/2012-11) KSPA 44 INS 6381/2012-P7-2/celk. 3







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích rozhodl samosoudkýní J UDr. Ivanou Bulisovou vprávní Věci žalobce Ing. Martina Fořta, se sídlem Palackého 653, Chrudim IV., insolvenčního správce dlužníka Ondřeje Kühna proti žalovanemu Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem Nám Republiky 115, Pardubice, IČO 47452820, zastoupenemu JUDr. Romanem Majerem, advokátem V Praze 1, Krakovská 1256/24 o popření pohledávky takto:

I. Žaloba o určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného č. P7 přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. KSPA 44 INS 6381/2012 v částce 8.820,-Kč není po právu, se zamítá.

II. Zádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvo dně ní:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 20.12.2012 se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledáVka žalovaneho přihlášená do insolvenčního řízení s dlužníkem Ondřejem Kühnem (dále také jen dlužník) není ve Výši 8.820,-Kč po právu, nebot se jedná o náklady nalezacího řízení, resp. náklady advokáta přiznané elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu V Ústí nad Orlicí ze dne 18.3.2010. Žalobce měl za to, že tyto náklady jsou nepřiměřenč Výsoke vzhledem k Výmáhane částce 2.403,-Kč a úroku zprodlení 83,-Kč, nebot se jednalo o bagatelní typizovanou pohledáVku. Zastával názor, že ačkoliV má žalovaný interní právní útvar a nejedná se o složitý spor, žalovaný zadal Věc advokátní kanceláři. Odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout zejmena ztoho důvodu, že pohledáVka byla přiznána pravomocným elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu V Ustí nad

KSPA 44 INS 6381/2012-P7-2

Orlicí, toto rozhodnutí je závazne' a zakládá překážku Věci pravomocně rozhodnute'. Namítal s odkazem na § 199 odst. 2 insolvenčního zákona, že důvodem popření nemůže být jine právní posouzení Věci, přičemž žalobce tento postup porušil. Žalovaný odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 29.3.2012. Podle jeho názoru měly být případné námitky uplatněný vnale'zacím řízení. Výhovění žalobě by znamenalo nepřípustný zásah do právní jistoty věřitelů.

Vprojednávane Věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, a proto se soud dotázal účastníků podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutí ve Věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že neVýjádří-li se účastníci ve lhůtě 7 dnů, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalobce s takovým postupem souhlasil, žalovaný se neVýjádřil, soud proto rozhodl ve Věci bez nařízení jednání.

Přezkumne jednání se konalo 3.12.2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 20.12.2012, žaloba byla doručena ve lhůtě 30 dnů od přezkumneho jednání, žaloba byla podána Včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

-soudu je známo ze sve činnosti, že usnesením z 18.9.2012, čj. KSPA 44 INS 6381/2012-A-18 soud zjistil úpadek dlužníka Ondřeje Kühna, na jeho majetek prohlásil konkurs (Výrok II.) a žalobce ustanovil insolvenčním správcem, proti Výroku II. podal dlužník odvolání a Vrchní soud VPraze usnesením ze dne 5.11.2012, č.j. 2 VSPH 1490/2012-A-23 Výrok o prohlášení konkursu potvrdil,

-zpřihlášký pohledávky žalovaneho se podáVá, že přihlásil svou vykonatelnou pohledáVku č. 1 celkem ve Výši 11.306,-Kč, ztoho jistina činila 2.403,-Kč, úrok zprodlení činil 83,-Kč a náklady řízení 8.820,-Kč, pohledáVka byla přiznána platebním rozkazem ze dne 18.3.2010, právní moc nastala 26.5.2010,

-podle elektronického platebního rozkazu ze dne 18.3.2010, č.j. 112 EC 73/2010-22 Okresní soud V Ústí nad Orlicí uložil dlužníkovi zaplatit žalovanemu (zastoupenemu advokátem) 2.403,-Kč s úrokem zprodlení 83,-Kč a na nákladech řízení 300,-Kč za soudní poplatek a 7.920,-Kč jako náklady právního zastoupení, rozhodnutí nabylo právní moci 26.5.2010,

-při přezkumnem jednání dne 3.12.2012 žalobce popřel pohledáVku žalovaneho do Výše 8.820,-Kč, náklady řízení považoval za nepřiměřeně vysoke V bagatelní Věci.

Soud má prokázáno, že dne 18.9.2012 byl zjištěn úpadek Ondřeje Kühna, žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení kromě j ine'ho i svou Výkonatelnou pohledáVku č. 1 ve Výši 11.306,-Kč podle pravomocného elektronického platebního rozkazu ze dne 18.3.2010, žalobce popřel pohledáVku č. 1 do Výše 8.820,-Kč s tím, že náklady řízení jsou nepřiměřeně Výsoké vzhledem k jistině, kterou tvořila pouze částka 2.403,-Kč, takže se jednalo o tzv. bagatelní Věc.

Podle ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo Výše Výkonatelne' pohledáka (rozumě j insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněný dlužníkem V řízení, ktere' předcházelo Výdání tohoto rozhodnutí; důvodem popření Však nemůže být jine právní posouzení Věci. hbťA 44 le Oáöl/AUlA-ť/-A

Podle ustanovení§ 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jej ím up latněním.

Vprojednávané věci žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku podle pravomocného rozhodnutí okresního soudu, žalobce ji také jako vykonatelnou posoudil a popřel ji do výše 8.820,-Kč vrozsahu nákladů řízení. Byt se jednalo o elektronický platební rozkaz, nalézací soud musel věc právně zhodnotit a teprve poté mohl návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyhovět. Věc musel podle názoru soudu posoudit nejen pokud jde o samotné meritum, ale i pokud jde o náklady řízení, tedy náklady spojené s vymáháním pohledávky. Náklady řízení ve smyslu § 121 odst. 3 občanského zákoníku tvoří příslušenství pohledávky a o nákladech řízení musí soud rozhodnout, pokud řízení ukončuje (ust. .§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Elektronický platební rozkaz se podle ust. § 172 odst. 1 ve spojení sust. § 174a odst. 3 o.s.ř. neodůvodňuje. Vtéto souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.7.2013, sen.zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i vřízení, které končí vydáním elektronického platebního rozkazu soud zkoumá předpoklady pro vydání tohoto rozhodnutí, tedy především, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem Nejvyšší soud posuzoval i požadované příslušenství pohledávky s tím závěrem, že pokud V insolvenčním řízení insolvenční správce snáší výhrady proti příslušenství přiznané vposuzovaném případě pravomocným rozsudkem pro uznání, jedná se o jiné právní posouzení věci a to je insolvenčnímu správci jako důvod popření pravosti nebo výše takové pohledávky zapovězeno ustanovením § 199 odst. 2 části věty za středníkem insolvenčního zákona. Nejvyšší soud se sice zabýval příslušenstvím pohledávky přiznané rozsudkem pro uznání, avšak zdejší soud má za to, že pokud jsou podle občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky i náklady spojené s jej ím uplatněním, pak insolvenční správce nemůže popírat ani tuto část pohledávky, jedná-li se o příslušenství přiznané pravomocným rozhodnutím.

Kromě toho vtéto věci žalobce popřel pohledávku zahrnující i náklady spočívající v zaplaceném soudním poplatku, přičemž se jedná o náklady, které musely být vynaloženy, jinak by se soud věcí nezabýval, takže důvody popření se této částky vůbec nemohou dotýkat.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný zúčastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 22. srpna 2013 JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Pop ílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.09.2013. Připojení doložky provedla Petra Bláhová dne 30.09.2013.