44 ICm 3528/2012
(44 ICm 3528/2012-41) KSPA 44 INS 14684/2012-C1-5

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobkyně Mgr. Ing. Michaely Jedličkové, se sídlem Skuteč, Družstevní 929, insolvenční správkyně dlužníka Michala Bartoše, bytem Česká Třebová, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem, Jindřišská 24/941, Praha 1, IČO 61860069, zastoupenému JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19 o určení pravosti a výše popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného P1/1 přihlášená celkem ve výši 60.913,-Kč není v popřené výši 47.308,-Kč po právu, a o určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného P1/2 přihlášená celkem ve výši 38.371,-Kč není v popřené výši 34.177,-Kč po právu, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 28.11.2012 se žalobkyně domáhala určení, že vykonatelná pohledávka č. 1 žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení s dlužníkem Michalem Bartošem (dále jen dlužník), které je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 14684/2012, ve výši 60.913,-Kč není po právu do výše 47.308,-Kč a vykonatelná pohledávka č. 2 přihlášená ve výši 38.371,-Kč není po právu ve výši 34.177,-Kč. Tvrdila, že v popřené části byla pohledávka č. 1 přihlášena jako jistina, ačkoliv se jedná o příslušenství, takže tato část pohledávky nebyla řádně přihlášena. U pohledávky č. 2 popřela pohledávku do výše 34.177,-Kč, neboť se jedná o smluvní pokutu a k ní připadající příslušenství, avšak na tuto smluvní pokutu podle jejího názoru neměl žalovaný nárok, neboť nebyla platně sjednána, odporovala dobrým mravům. Současně smluvní pokuta ve výši 50 % maximální výše úvěru při prodlení s úhradou tří splátek je nepřiměřená a odporuje účelu, který by měla smluvní pokuta plnit. Dále uvedla, že v podstatě žalovaný žádal i úrok z úroků, což je nepřípustné. Vyjádřila se i k smluvní odměně započítávané proti v době uzavření smlouvy neexistující pohledávce dlužníka, kterému ke dni uzavření smlouvy vzniklo pouze majetkové právo na poskytnutí úvěru. KSPA 44 INS 14684/2012-C1-5

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a v rozsáhlém odůvodnění především namítal, že jako důvod popření u vykonatelné pohledávky nemůže být uváděno jiné právní posouzení věci, což v daném případě nastalo.

Při jednání žalobkyně v osobě svého zástupce dále namítala, že rozhodčí nález není veřejnou listinou podle § 134 o.s.ř. a navíc nebyl řádně doručen, neboť v rozhodčím řízení měl dlužník opatrovníka JUDr. Vaňkovou, advokátku, kterou ustanovil rozhodce. Žalobkyně namítala, že rozhodce a JUDr. Vaňková se navzájem ustanovují opatrovníky v řízeních, ve kterých rozhodují jako rozhodci. Měla pochybnosti o tom, zda byly splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka.

Přezkumné jednání se konalo 8.11.2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 28.11.2012, žaloba byla podána ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, žaloba byla doručena včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

usnesením ze dne 11.9.2012, č.j. KSPA 44 INS 14684/2012-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníka Michala Bartoše, soud povolil řešení úpadku oddlužením a žalobkyni ustanovil insolvenčním správcem, insolvenční řízení bylo zahájeno 16.6.2012, podle přihlášky pohledávky přihlásil žalovaný dvě nezajištěné pohledávky, z toho pohledávku č. 1 ve výši jistiny 50.805,-Kč jako nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru a dále směnečný úrok a náklady rozhodčího řízení jako příslušenství ve výši 10.108,-Kč, pohledávku č. 1 přihlásil jako vykonatelnou podle rozhodčího nálezu, jako pohledávku č. 2 přihlásil pohledávku ve výši jistiny 33.445,-Kč jako nedoplatek na směnečné sumě na smluvních pokutách ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru, příslušenství přihlásil ve výši 4.926,-Kč, což byl směnečný úrok, pohledávka byla vykonatelná podle rozhodčího nálezu, podle smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18.7.2007 č. 9100147930 se žalovaný zavázal poskytnout dlužníkovi revolvingový úvěr s částkou k vyplacení 50.000,-Kč, s maximální výší úvěru 106.416,-Kč, podle bodu 18.1 smluvních ujednání by měli po dohodě žalovaného a dlužníka pravomoc k řešení veškerých sporů ze smlouvy rozhodci a mezi nimi i Mgr. Marek Landsmann, advokát v Pardubicích, smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena ve znění dodatku ze dne 23.7.2007, podle oznámení ze dne 18.3.2010 činil dluh dlužníka vůči žalovanému 84.750,-Kč, z toho smluvní pokuta ve výši 50 % z výše půjčky činila 29.790,-Kč, podle kopie směnky vlastní ze dne 18.7.2007 se dlužník zavázal zaplatit žalovanému 84.750,-Kč dne 29.3.2010, návrhem ze dne 30.3.2010 bylo zahájeno rozhodčí řízení před rozhodcem Mgr. Markem Landsmannem o zaplacení 84.750,-Kč z 6 % úrokem ze směnky, z rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Marka Landmanna z 12.8.2010, č.j. La 2869/10- 14 uložil rozhodce dlužníkovi zaplatit žalovanému 84.750,-Kč s 6 % úrokem od 30.3. 2010 do zaplacení a nahradit náklady rozhodčího řízení, z odůvodnění pak soud zjistil, že směnečný peníz obsahoval i zůstatek na dlužných splátkách ve výši 51 305,-Kč podle splátkového kalendáře a smluvní pokutu ve výši 29.790,-Kč, dále rozhodce uvedl, že ustanovil dlužníkovi opatrovníka, protože písemnosti jím zasílané se nepodařilo dlužníkovi doručit a nebylo možno aplikovat ani institut náhradního doručení, postupoval tudíž podle čl. 18.4 a 18.6 smluvních ujednání, rozhodčí nález nabyl právní moci 13.8.2010 a 20.8.2010 se stal vykonatelným, KSPA 44 INS 14684/2012-C1-5

podle karty klienta-dlužníka-ke smlouvě č. 9100147930 zaplatil dlužník pouze 29 splátek v plném rozsahu, 30. splátku zaplatil pouze částečně, zaplatit měl celkem 60 splátek po 1.655,-Kč, podle protokolu o přezkumném jednání z 8.11.2012 žalobkyně popřela pohledávku č. 1 žalovaného do výše 47.308,-Kč a pohledávku č. 2 popřela do výše 34.711,-Kč, z přezkumného listu k pohledávkám žalovaného soud zjistil, že pohledávku č. 1 žalobkyně popřela kvůli nesprávně uplatněnému příslušenství 41.169,-Kč a z této částky počítaný úrok, pohledávku č. 1 uznala do výše 13.605,-Kč, z pohledávky č. 2 ve znění přezkumného listu z 22.11.2012 popřela pohledávku do výše 34.177,-Kč, neboť se jednalo o smluvní pokutu, jejíž výše odporovala dobrým mravům a uznala pohledávku č. 2 ve výši 4.194,-Kč, což bylo smluvní penále a směnečný úrok.

Žalobkyně navrhla důkaz rozhodčím spisem rozhodce Mgr. Landsmanna. Soud tento důkaz neprovedl, neboť z rozhodčím nálezu z 12.8.2010 je prokázáno, že se rozhodce pokoušel doručit dlužníkovi písemnosti, avšak nebyl úspěšný, proto opatrovníka ustanovil. Vzhledem k tomu, že v nalézacím řízení vedeném před soudem je nezbytné jako opatrovníka osoby neznámého pobytu ustanovovat advokáta, soud má za to, že i ustanovení advokáta opatrovníkem v řízení před rozhodcem není v rozporu s právním pořádkem, a proto důkaz týkající se doručování rozhodčího nálezu neprovedl, neboť dospěl k závěru, že pokud byl rozhodčí nález doručen ustanovenému opatrovníkovi, který je advokátem, nález byl řádně doručen.

Soud má prokázáno, že dne 16.6.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem, dne 11.9.2012 byl zjištěn jeho úpadek, žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dvě vykonatelné pohledávky podle vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Marka Landsmanna ze dne 12.8.2010, který rozhodoval podle směnky s odkazem na smlouvu o revolvingovém úvěru. Podle smlouvy o revolvingovém úvěru dlužník zaplatil celých 29 splátek, 30. splátku pouze částečně, ačkoliv měl zaplatit dluh v rozsahu 60 splátek. Podle oznámení pak žalovaný dluh učinil splatný a vyzval dlužníka k zaplacení celého dluhu. Výzva byla marná, bezúspěšná, a proto se žalovaný obrátil na rozhodce, který byl výslovně určen v rozhodčí doložce obsažené ve smluvních ujednáních ke smlouvě o revolvingovém úvěru. Žalobkyně popřela pohledávku č. 1 i pohledávku č. 2 do části, neboť měla za to, že pohledávkou č. 2 přihlášená smluvní pokuta nebyla platně sjednána, neboť je nepřiměřeně vysoká, u pohledávky č. 1 do popřené části shledala, že se jedná o nesprávně přihlášenou pohledávku, byla přihlášena jako jistina, ačkoliv se jedná o příslušenství, i když podle odůvodnění rozhodčího nálezu, jak soud zjistil, dlužná částka byla nedoplatkem splátek podle splátkového kalendáře.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

V projednávané věci žalovaný přihlásil vykonatelné pohledávky podle pravomocného rozhodčího nálezu, žalobkyně je také jako vykonatelné posoudila a popřela je do výše 47.308,-Kč u pohledávky č. 1 a 34.177,-Kč u pohledávky č. 2. Rozhodčí nález vydal rozhodce, který měl pravomoc ve sporu rozhodnout, jednalo se o rozhodnutí příslušného KSPA 44 INS 14684/2012-C1-5 orgánu, neplatnost rozhodčí doložka nebyla namítnuta. Rozhodčí nález byl řádně odůvodněn, a to i pokud se jedná o ustanovení opatrovníka dlužníkovi, jehož pobyt nebyl znám. V souvislosti s popíráním pohledávky přiznané rozhodcem, který byl pravomocný ve věci rozhodnout, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.7.2013, sen.zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příslušným orgánem je i rozhodce nebo rozhodčí soud, podobně rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 392/2011 ze dne 31.7.2013. Pokud v insolvenčním řízení insolvenční správce snáší výhrady proti části pohledávky spočívající v neplatně sjednané smluvní pokutě a pro příslušející úrok (směnečný), nejsou-li zpochybněna skutková zjištění, jedná se o jiné právní posouzení věci, a to je insolvenčnímu správci jako důvod popření pravosti nebo výše takové pohledávky zapovězeno ustanovením § 199 odst. 2, části věty za středníkem insolvenčního zákona.

Soud neshledal důvod pro vyhovění žalobě ani pokud jde o popření pohledávky č. 1, neboť i tu žalovaný přihlásil podle připojených důkazů a podle pravomocného rozhodčího nálezu. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně, ačkoliv popřela vykonatelnou pohledávku a podle § 199 odst. 3 insolvenčního zákona může insolvenční správce v žalobě proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel, pak zástupce žalobkyně uváděl při ústním jednání i další skutečnosti, kterými podle názoru soudu nepřípustně rozšiřoval popěrné důvody, tj. nesprávným doručením rozhodčího nálezu, nesprávným ustanovením opatrovníka.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 14. listopadu 2013

JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková