44 ICm 3496/2012
(44 ICm 3496/2012-22) KSPA 44 INS 9711/2011-P11-2







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích rozhodl samosoudkyní J UDr. Ivanou Bulisovou V právní Věci žalobkyně Mgr. Ing. Michaely J edličkové, se sídlem Skuteč, Družstevní 929, insolvenčního správce dlužníka Lucie Bašíkové, bytem Česká Třebová, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému Česká spořitelna, a.s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, IČO 45244782 o určení pravosti a Výše popřené pohledávky takto:

I. Žaloba o určení, že vykonatelná po hledávka žalovaného P1 1/1 přihlášená celkem ve Výši 392.946,89 Kč není V popřené Výši 150.801,85 Kč po právu, se zamítá.

II. Zádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 25.11.2012 se žalobkyně domáhala určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení s Lucií Bašíkovou (dále také jen dlužník) vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 9711/2011 není ve Výši 150.801,85 Kč po právu, nebot se jedná ve Výši 104.461,85 Kč o úroky zprodlení, které přesahují zákonnou Výši úroku zprodlení, a do Výše 46.340,-Kč se jedná o náklady právního zastoupení vynaložené v nalézacím řízení, které podle žalobkyně nebyly vynalo ženy účelně. Za účelné by bylo možné považovat takové náklady, které žalovaný musel nezbytně vynaložit, aby mohl řádně hájit práva u soudu. V případě pohledávek žalovaného se jednalo o relativně nesporné nároky a žalovaný k účelnému uplatnění svých práv nepotřeboval právní zastoupení, disponuje interním právním oddělením a zaměstnává dostatek pracovníků s vysokoškolským právnickým vzděláním.Pokud jde o Výši úroku zprodlení, žalobkyně měla za to, že vproj ednávané Věci jde o právní vztah podle spotřebitelské smlouvy a úrok zprodlení měl být přihlášen pouze ve Výši stanovené podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku a pro váděcího předpisu.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Pohledávku přihlásil jako vykonatelnou podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, rozhodnutí je závazné i pro insolvenčního správce. Zastoupení advokátem je projevem jeho svobodné vůle zvolit si pro řízení právního zástupce a nepřehlédl, že žalobkyně, ačkoliv má právnické vzdělání a je

KSPA 44 INS 9711/2011-P11-2 zapsána vadvokátní komoře, se nechá zastupovat advokátem a požaduje přiznat náklady řízení.

Přezkumné jednání se konalo 25.10.2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 25.11.2012, žaloba byla doručena zdejšímu soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, žaloba byla podána včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutko vý stav:

-usnesením ze dne 28.8.2012, č.j. KSPA 44 INS 9711/2011-A-24 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno doručením návrhu 6.6.2011,

-zpřihlášky pohledávky žalovaného do řízení se podává, že přihlásil jednu pohledávku jako nezajištěnou, vykonatelnou podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, ve Výši celkem 392.946,89 Kč, z toho jistina 213.038,50 Kč a úrok zprodlení a poplatkyjako příslušenství ve Výši 179.908,39 Kč,

-podle protokolu z přezkumného jednání z 25.10.2012 žalobkyně popřela vykonatelnou pohledávku žalovaného do Výše 150.801,85 Kč a uznala do Výše 242.145,04 Kč,

-zpřezkumného listu vyplývá, že zpopřené částky 150.801,85 Kč žalobkyně popřela 104.461,85 Kč jako smluvní úroky zprodlení převyšující zákonnou Výši úroku zprodlení a do částky 46.340,-Kč se jednalo o náklady právního zastoupení, které nebyly účelně vyna lo že ny,

-ze smlouvy o úvěru ze dne 21.10.2009 soud zjistil, že se žalovaný zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr až do Výše 200.000,-Kč a dlužník se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok se sazbou 13,7 % p.a., podle čl VII bod 3 se dlužník zavázal zaplatit úrok zprodlení, pokud nezaplatí splátku vdohodnuté lhůtě, a to se sazbou úroku o 10 % vyšší, než je roční úroková sazba podle smlouvy o úvěru,

-z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 8.7.2011, č.j. 114 EC 369/2011-16 soud zjistil, že nalézací soud uložil dlužníkovi zaplatit žalovanému 214.862,50 Kč se smluvním úrokem 61.294,-Kč a s 23,7 % p.a. smluvním úrokem zprodlení z částky 213.038,50 Kč od 1.6.2011 do zaplacení a na nákladech řízení 54.940,-Kč, elektronický platební rozkaz nabyl právní moci 18.8.201 1.

Soud má prokázáno, že dne 6.6.2011 bylo zahájeno na návrh dlužníka insolvenční řízení a dne 28.8.2012 byl zjištěn jeho úpadek, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem. Žalovaný Včas přihlásil svou vykonatelnou pohledávku celkem ve Výši 392.946,89 Kč, kterou žalobkyně popřela připřezkumném jednání 25.10.2012 do částky 150.801,85 Kč, nebot do částky 104.461,85 Kč se jednalo o úroky zprodlení, které překračovaly úroky zprodlení, které bylo možné žádat po dlužníkovi podle občanského zákoníku a prováděcího předpisu, a do částky 46.340,-Kč se jednalo o náklady řízení, které byly přihlášény po soudním rozhodnutí, po elektronickém platebním rozkazu Okresního soudu VÚstí nad Orlicí. Jednalo o náklady řízení, které Však podle názoru žalobkyně nebyly účelně vynalo že ny.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo Výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření Však nemůže být j iné právní posouzení věci. hbťA 44 le y/ll/ÁUll-ťll-A

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jej ím up latněním.

V projednávané věci žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení s dlužníkem vykonatelnou pohledávku podle pravomocného elektronického platebního rozkazu, žalobkyně ji také jako vykonatelnou posoudila a popřela ji do výše 150.801,85 Kč. Pohledávka měla právní důvod ve smlouvě o úvěru a vykonatelnost byla doložena elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu VÚstí nad Orlicí ze dne 8.7.2011. Soud má za prokázané, že žalovaný poskytl úvěr ve výši 200.000,-Kč dlužníkovi a podle obsahu smlouvy o úvěru mohl žádat smluvní úrok zprodlení. Protože dlužník neplnil své závazky, žalovaný uplatnil své právo u Okresního soudu VÚstí nad Orlicí. Předložené vykonatelné rozhodnutí bylo vydáno soudem, tedy příslušným orgánem a žalobkyně nezpochybnila, že se jedná o vykonatelné rozhodnutí. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutíNej vyššího soudu České republiky ze dne 18.7.2013, sen.zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterémNejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud je rozhodnutí vydáno příslušným orgánem a V insolvenčním řízení insolvenční správce snáší výhrady proti části pohledávky, která byla přiznána vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu, pak se jedná o jiné právní posouzení věci, a to je insolvenčnímu správci jako důvod popření pravosti nebo výše takové pohledávky zapovězeno ustanovením § 199 odst. 2 části věty za středníkem insolvenčního zákona. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že vpřípadě elektronického platebního rozkazu je osvědčeno, že soud zkoumal spozitivním výsledkem předpoklady, za kterých mohlo být rozhodnutí vydáno, tedy že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem (zde žalovaným). Právní posouzení se vtomto případě vrovině zkoumání předpokladů, za kterých mohlo být takové rozhodnutí vydáno, promítá vtom, že soud takové rozhodnutí vůbec vydal, což platí nejen pro elektronický platební rozkaz, ale také pro platební rozkaz, směnečný nebo šekový platební rozkaz. Soud tedy vprobíhajícím řízení nemohl přisvědčit názoru žalobkyně, že soud v nalézacím řízení končícím vydáním elektronického platebního rozkazu nezkoumá, zda vzniká žalobci nárok na úrok zprodlení, a nezkoumá, zda je ujednání o smluvních úrocích platné. Soud má za to, že zásada právní jistoty po prozkoumání nalézacím soudem musí být resp ektována. Tento závěr platí pro oba popřené nároky, tedy jak pro úroky zprodlení, tak část nákladů řízení, které oboje tvoří příslušenství pohledávky. Pokud je pohledávka pravomocně přiznána, stejné odůvodnění se vztahuje i na příslušenství (§ 121 odst. 3 obč. zákoníku).

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravo st, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 7. listopadu 2013 JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Pop ílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 05.12.2103. Připojení doložky provedla Iveta Popílková dne 17.12.2013.