44 ICm 3476/2012
(44 ICm 3476/2012-35) KSPA 44 INS 22395/2011-C4-5

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobkyně Mgr. Ing. Michaely Jedličkové, se sídlem Skuteč, Družstevní 929, insolvenční správkyně dlužníka Hany Šafránkové, bytem Žamberk, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému Telefónica Czech Republic, a.s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, Praha 4, IČO 60193336 o určení pravosti a výše popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že není po právu vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp.zn. KSPA 44 INS 22395/2011 ve výši 40.256,36 Kč a popřená žalobkyní co do pravosti z důvodu promlčení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 25.11.2012 se žalobkyně domáhala určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená ve výši 40.256,36 Kč do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 22395/2011 s dlužníkem Hanou Šafránkovou (dále jen dlužník) není po právu, neboť nebyla uplatněna u soudu nebo u jiného příslušného orgánu v promlčecí době. Tvrdila, že podle přihlášky pohledávky byla pohledávka splatná nejpozději 7.12.2005, ale žalována byla 8.12.2008 po uplynutí tříleté promlčecí doby.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Námitku promlčení považoval za nedůvodnou, dlužník požádal o poskytování telekomunikačních služeb 11.2.2005, právní vztah mezi dlužníkem a žalovaným se řídil obchodním zákoníkem se čtyřletou promlčecí dobou, ujednání o závaznosti obchodního zákoníku bylo obsaženo ve všeobecných podmínkách. KSPA 44 INS 22395/2011-C4-5

Žalobkyně v replice měla za to, že v daném případě se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, která nesmí obsahovat ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, např. rozhodčí doložku nebo ujednání o smluvní pokutě, které je sepsané nepřehledně, složitě, s malým písmem (odkázala na nález Ústavního soudu ČR sp.zn. 1 ÚS 3512/11).

Žalobkyně ani zástupce se k jednání nedostavili, svou nepřítomnost omluvili, soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

Přezkumné jednání se konalo 25.10.2012, žaloba bylo soudu doručena 25.11.2012, žaloba byla doručena včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

usnesením č.j. KSPA 44 INS 22395/2011-A-13 ze dne 3.9.2012 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobkyni ustanovil insolvenčním správcem, insolvenční řízení bylo zahájeno 2.12.2011, žalovaný přihlásil jednu vykonatelnou pohledávku celkem ve výši 40.256,36 Kč, z toho jistinu ve výši 24.176,-Kč a příslušenství 16.080,36 Kč, odkázal na rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, které se stalo vykonatelným 22.2.2009, z rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu z 26.1.2009, č.j. 107 072/2008- 636/III. vyř. soud zjistil, že správní úřad uložil dlužníkovi zaplatit žalovanému částku 1.377,85 Kč, částku 14.734,83 Kč, částku 3.644,24 Kč, částku 719,95 Kč a částku 3.700,-Kč a dále úrok z prodlení, a to podle smlouvy o poskytování služeb uzavřené podle žádosti dlužníka z 11.2.2005, právní vztah se řídil obchodním zákoníkem, ale dlužník závazky ze smlouvy neplatil, tudíž žalovaný 5.1.2006 ukončil smluvní vztah a přerušil poskytování služeb, to vše podle zákona o elektronických komunikacích, řízení bylo u správního úřadu zahájeno doručením návrhu 8.12.2008, rozhodnutí nabylo právní moci 6.2.2009 a vykonatelné se stalo 22.2.2009, usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí z 23.6.2009, č.j. 0 Nc 8494/2009-4 byla nařízena exekuce na majetek dlužníka k uspokojení pohledávky žalovaného ve výši 24.176,-Kč s úrokem z prodlení, usnesení nabylo právní moci 24.10.2009, z žádosti dlužníka ze dne 11.2.2005 soud zjistil, že požádal žalovaného o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel, zároveň dlužník prohlásil, že byl seznámen s všeobecnými podmínkami a zavázal se je dodržovat, podle všeobecných obchodních podmínek poskytování základních a volitelných telekomunikačních služeb systému Eurotel se podle bodu 2.2. žádost okamžikem schválení stala řádně uzavřenou smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel ve znění všeobecných podmínek, podle bodu 15.3. se vztahy vzniklé na základě všeobecných podmínek řídily obchodním zákoníkem v platném znění, podle protokolu o přezkumném jednání z 25.10.2012 žalobkyně popřela pohledávku žalovaného do pravosti, a to pro promlčení pohledávky, neboť v době vydání rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu byly nároky podle jejího názoru promlčeny, tyto skutečnosti soud zjistil z protokolu o přezkumném jednání a ze seznamu přihlášených pohledávek k pohledávce přihlášené žalovaným do insolvenčního řízení.

Soud má prokázáno, že 2.12.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem, dne 3.9.2012 byl zjištěn jeho úpadek, žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku ve výši 40.256,36 Kč podle pravomocného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu z 26.1.2009. Žalobkyně popřela pohledávku co do pravosti kvůli KSPA 44 INS 22395/2011-C4-5 promlčení, neboť měla za to, že návrh doručený správnímu úřadu byl podán po uplynutí tříleté promlčecí doby.

Soud má dále za prokázané, že 11.2.2005 byla žalovanému doručena žádost dlužníka o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel, dlužník neplnil z následně vzniklé smlouvy své závazky podle všeobecných podmínek, žalovaný proto 5.1.2006 ukončil smluvní vztah a 8.12.2008 doručil návrh správnímu úřadu. Podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o elektronických komunikacích) a podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů je Český telekomunikační úřad příslušný správní úřad k projednání sporu o splnění povinnosti za poskytnutou službu mezi žalovaným a dlužníkem. Soud má za prokázané, že správní úřad přezkoumal návrh, vypořádal se se skutkovou stránkou věci a s právním posouzením a uložil dlužníkovi zaplatit žalovanému 24.176,-Kč s příslušenstvím. Dlužník se seznámil s všeobecnými podmínkami a s žalovaným se dohodli na tom, že jejich závazkový vztah se řídí obchodním zákoníkem.

V projednávané věci žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí správního úřadu, žalobkyně ji také jako vykonatelnou posoudila a popřela ji co do pravosti z důvodu promlčení.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle ust. § 397 obchodního zákoníku činí promlčecí doba čtyři roky, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak.

Soud dospěl k závěru, že Český telekomunikační úřad je příslušným orgánem, který měl pravomoc ve sporu mezi žalovaným a dlužníkem rozhodovat. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah byl ukončen 5.1.2006 a návrh byl správnímu úřadu doručen 8.12.2008, nemohlo se právo žalovaného promlčet, neboť návrh byl doručen ve lhůtě kratší, než jsou čtyři roky.

Mezi žalovaným a dlužníkem se jednalo o vztah založený spotřebitelskou smlouvou a pokud jde o úpravu promlčení, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 3337/2010 ze dne 24.7.2012, podle kterého je odlišně stanovená délka promlčecí doby v občanském a obchodním zákoníku výsledkem různých legislativních procesů a žádný z nich nesměřuje k ochraně slabší strany (spotřebitele). Nejvyšší soud dále uvedl, že promlčení působí vůči oběma stranám stejně, z komplexní úpravy promlčení v každém z těchto zákonů nelze považovat jen některá z nich za výhodnější pro spotřebitele .

Námitka promlčení tedy není důvodná. Pohledávka není promlčená, v průběhu promlčecí doby žalovaný podal návrh u příslušeného orgánu, v tomto případě se jednalo o správní úřad, který ve věci rozhodl, posoudil nárok žalovaného jako důvodný, a tudíž pohledávka je do insolvenčního řízení přihlášena po právu.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl. KSPA 44 INS 22395/2011-C4-5

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 23. ledna 2014

JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Petra Bláhová