44 ICm 3250/2017
44 ICm 3250/2017-108 sp. zn. insolvenčního řízení: KSOS 31 INS 16520/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci

žalobce: Hana Maturová Táborská, IČO 025 32 247 bytem Jugoslávská 2739/11, 787 01 Šumperk zastoupená obecným zmocněncem Pavlem Maturou bytem Špalkova 56, 789 61 Bludov

proti žalovanému: Mgr. Ing. Petr Konečný, IČO 662 42 002 sídlem Na Střelnici 1212/39, 779 00 Olomouc insolvenční správce dlužnice Hany Maturové Táborské, IČO 025 32 247 bytem Jugoslávská 2739/11, 787 01 Šumperk zastoupený advokátem JUDr. Kamilem Andree sídlem Dolní náměstí 43, 779 00 Olomouc

o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčního správce

takto :

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen nahradit žalobkyni způsobenou škodu a zaplatit ve prospěch majetkové podstaty žalobkyně částku 851.906,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 22. 3. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 43.760 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Kamila Andree, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně podala dne 10. 7. 2017 žalobu o náhrady škody, kdy se domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 851.906,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ode dne přezkumného jednání, tak jak je specifikováno v žalobním petitu. Žalobkyně skutkově uvedla, že podává žalobu dle § 159 odst. 1 e) a § 37 odst. 1 insolvenčního zákona proti žalovanému jako insolvenčnímu správci žalobkyně, který je pasivně legitimován, neboť způsobil škodu na

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková. isir.justi ce.cz majetkové podstatě žalobkyně a v neprospěch nezajištěných věřitelů, přičemž při výkonu své funkce porušil své povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem a při výkonu své funkce nepostupoval s odbornou péčí. Žaloba byla podána včas, promlčecí lhůta je dvouletá od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce (přezkumné jednání dne 22. 3. 2017). Důvodem podané žaloby je skutečnost, že na majetkové podstatě v neprospěch nezajištěných věřitelů a žalobkyni vznikla škoda zaviněním žalovaného, který porušil své povinnosti a při výkonu své funkce nepostupoval s odbornou péčí tím, že nepřezkoumal pohledávky přihlášené věřitelem Q.I. Investiční společnost a.s. a nejspíše je na příkaz věřitele a soudkyně JUDr. Holešovské uznal. Pokud by žalovaný plnil své povinnosti, zjistil by, že ze strany Q.I. Investiční společnost a.s. se jednalo o zneužití insolvenčního zákona, šikanózní insolvenční návrh a uplatnění pohledávky za úvěr Bc. Marka Plachého. Podle § 5 písm. a) insolvenčního zákona musí být vedeno řízení tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen, nebo nedovoleně zvýhodněn, a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Žalovaný postupuje v rozporu s touto zásadou, věřitel neměl vůči žalobkyni, tedy třetí osobě pohledávku. Věřitel poskytl úvěr dlužníku Marku Plachému a ne třetí osobě. Proti žalobkyni nemá nárok na vrácení úvěru a ani na šikanózní insolvenční bankrot. Na tom nic nemění ani to, že žalobkyně zajistila pohledávku na vrácení úvěru svým majetkem. Pokud v přihlášce pohledávky se vůči žalobkyni jako titul objevila úvěrová smlouva, je to důvod k popření pohledávky. Insolvenční řízení se žalobkyní bylo zahájeno a je vedeno pod sp. zn. KSOS 31 INS 16520/2015, na základě insolvenčního návrhu ze dne 10. 6. 2015, podaného Mgr. Dagmar Beníkovou na pokyn údajného věřitele dlužnice-žalobkyně Q.I. Investiční společnost a.s. Žalobkyně napsala Mgr. Dagmar Beníkové doporučený dopis, že nemá platit žádný úvěr za Marka Plachého přičemž jí bylo sděleno, že jako zástavní dlužník musí strpět, že předmět zástavy bude prodán a tím dojde k uspokojení pohledávky, kterou má věřitel Q.I. Investiční za obligačním dlužníkem Markem Plachým. Na žalobkyni byl podán návrh na insolvenci bez jakéhokoliv opodstatnění, když nikdy neměla úvěr u přihlášeného věřitele. Insolvenční návrh na žalobkyni byl učiněn jako protiprávní nástroj, v případě žalobkyně byl insolvenční návrh podán vědomě podloženými lživými okolnostmi, které neměly reálný podklad v poměrech údajného dlužníka. Vedle škody a ušlého zisku byla žalobkyni a její rodině způsobena i tzv. jiná újma neoprávněným insolvenčním návrhem, tato jiná újma souvisí zejména s tím, že veřejnost a obchodní partneři si v souvislosti s osobou žalobkyně v insolvenci automaticky představují něco negativního, což má v závěru nepříznivý dopad na dobré jméno a pověst osoby žalobkyně a její rodiny. Pod pojem dobrá pověst je třeba zahrnout nehmotné a samostatně vyčíslitelné hodnoty, které jsou s osobou žalobkyně spojovány. Dobrou pověst podnikatel či každý subjekt získává postupně svou podnikatelskou nebo jinou činností a to velmi pracně. V obchodních vztazích je dobrá pověst podnikatele vnímána jako poctivost, důvěryhodnost, slušnost, spolehlivost, solidnost, profesionalita, jistota v zajištění obchodních tajemství, serióznost v jednání, jistota dodržování závazků ale i čestnost a spolehlivost a morálka. Každý subjekt má právo na ochranu své dobré pověsti. Žalobkyně odkazuje na ust. § 2951 odst. 2 NOZ s tím, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. V části VI. žalobkyně uvádí hlavní skutkové okolnosti případu-přihláška Q.I. Investiční. Tento věřitel uplatnil insolvenční návrh na žalobkyni s přihláškou pohledávky zajištěné údajně majetkem žalobkyně, kdy důvodem vzniku pohledávky, byla pohledávka z hypotečního úvěru poskytnutého Bc. Marku Plachému dle úvěrové smlouvy a jelikož tento neplnil své závazky vůči bance řádně a včas, nastala ke dni 2. 12. 2014 splatnost pohledávky. Přihlášená pohledávka je nevykonatelná a ve výši 571.685,20 Kč je přihlášená bez příslušenství a byla zaevidována pod pořadovým číslem 1. Právní důvod vzniku pohledávky u žalobkyně byl uveden neuhrazený zůstatek z úvěrové smlouvy Marka Plachého. Tuto žalobkyně nepodepsala, nebyla ručitelem ani manželkou Marka Plachého. Přihláškou pohledávky věřitel změnil pohledávku č. 1 na typ pohledávky nejen zajištěné majetkem dlužníka, stále zůstal právní důvod vzniku hypoteční úvěr Marka Plachého a věřitel přidal příslušenství pohledávky, se kterým nemá dlužnice nic společného. Pohledávka č. 1 byla uplatněná jako nevykonatelná a zajištěná

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková. nejen majetkem dlužníka. Celková výše pohledávek uplatněných Q.I. Investiční u žalobkyně činila 851.906,88 Kč, z toho zajištěných 743.392,11 Kč přihlášeno nepodmíněně bez sdělení soudu, že jde o duplicitní přihlášku, když v insolvenčním řízení Bc. Marka Plachého věřitel Q.I. Investiční podala insolvenční návrh ještě před podáním insolvenčního návrhu na žalobkyni. Z přihlášky pohledávky Q.I. Investiční u skutečného dlužníka Bc. Marka Plachého je zřejmá specifikace příslušenství a to si sjednal pouze Marek Plachý v jeho úvěrové smlouvě. Přezkoumání pravosti, výše a pořadí přihlášených pohledávek spadá do výlučné působnosti insolvenčního správce. Pokud správce chybně uznal přihlášenou pohledávku, je tím založená jeho odpovědnost za škodu nebo jinou újmu, kterou žalobkyni způsobil. Údajný věřitel Q.I. Investiční nemá vůči žalobkyni pohledávku z úvěrové smlouvy. Žalobkyně nečerpala úvěr, jen zajistila jeho splácení svým majetkem, banka neměla vůči žalobkyni pohledávku na splácení úvěru, banka poskytla úvěr Marku Plachému a ne žalobkyni, pak proti žalobkyni nemá nárok na vrácení úvěru. Na tom nic nemění ani to, že žalobkyně zajistila pohledávku na vrácení úvěru svým majetkem. Pokud v přihlášce pohledávek se vůči žalobkyni objeví jako titul úvěrová smlouva, je to důvod k popření pohledávky. Dále se žalobkyně domnívá, že pohledávku měla Mgr. Beníková uplatnit jako podmíněnou a také, že měla Q.I. Investiční uhradit finanční sankce do majetkové podstaty žalobkyně. Pohledávka byla z nedbalosti žalovaného bez dalšího zkoumání uznána, žalovaný svoje povinnosti uložené mu zákonem zcela zanedbal. Žalobkyně od počátku upozorňuje na podjatost insolvenčního správce a také na to, že správce závažným způsobem a opakovaně porušuje povinnosti uložené mu zákonem a rovněž soudem. Povinností žalovaného bylo především pohledávky v insolvenčním řízení řádně přezkoumat a to v souladu s ust. § 188 insolvenčního zákona. Žalobkyně trvá na tom, že nepřezkoumání pohledávky žalovaným je hrubým porušením jeho povinností, žalovaný svou činnost nevykonává s náležitou odbornou péčí. Žalovaný celé řízení žalobkyni absolutně ignoruje, jedná svévolně, způsobuje tedy žalobkyni škodu a žalobkyně je jednáním žalovaného nesprávně poškozována. O oprávněnosti pohledávky nebylo nikdy v minulosti pravomocně rozhodnuto, přezkoumání pohledávky bylo tedy plně v kompetenci žalovaného. Věřitel měl postupovat vůči žalobkyni jako zástavnímu dlužníkovi mimo insolvenční řízení a domáhat se uspokojení své pohledávky mimo insolvenční řízení z tohoto zajištění. Žalobkyně dále uvedla, že několikrát žádala soud podle § 32 odst. 1 insolvenčního správce, aby zprostil výkonu jeho funkce žalovaného, jelikož žalobkyně je přesvědčená, že žalovaný řádně své povinnosti neplní a nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí a porušuje základní zásady insolvenčního řízení. Pokud žalovaný chybně uznal přihlášenou pohledávku, je tím založená jeho odpovědnost za škodu, nebo jinou újmu, kterou žalobkyni způsobil. Účelovou pohledávku věřitele u zvláštního druhého přezkumného jednání konaného dne 22. 3. 2017 prostřednictvím svého údajného zaměstnance Martina Hovorky uznal. Žalovaný se k druhému přezkumnému jednání nedostavil, přitom dle insolvenčního zákona platí, že pokud se správce k nařízenému přezkumnému jednání nedostaví a ani včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, měla mu již být uložena pořádková pokuta až do výše 50.000 Kč, nebo mělo být již nařízeno jeho předvedení k soudu. Na příkaz podjaté soudkyně JUDr. Holešovské byla u zvláštního přezkumného jednání pohledávka zjištěna. Firma Q.I. Investiční nepodala žalobu, aby prokázala svá tvrzení z podané přihlášky, i když právní zástupce firmy byl osobně u zvláštního přezkumného jednání, kde byla žalobkyní popřená nevykonatelná pohledávka, kdy žalobkyně pohledávku popřela, popřela i zajištění, kdy i inspektorát katastru nemovitostí v Opavě sdělil, že o údajném platném zajištění může rozhodnout pouze soud. Účastníkům řízení a insolvenčnímu správci bylo dáno poučení o popírání přihlášených pohledávek, o účincích tohoto popření a o podání incidenčních žalob na určení pravosti, výše a pořadí pohledávek dle ust. § 192 až 202 a ust. § 410 insolvenčního zákona. Na majetkové podstatě žalobkyně vznikla škoda zaviněním žalovaného tím, že nepřezkoumal pohledávky a insolvenční návrh podaný věřitelem Q.I. Investiční společnost, a.s. a pohledávka byla uznána a zjištěna.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková.

2. Při jednání soudu dne 7. 2. 2018 byl obecný zmocněnec žalobkyně poučen podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil skutková tvrzení, jaká škoda tedy vznik újmy na straně žalobkyně na majetkové podstatě vznikla, jaká je příčinná souvislost mezi takovou tvrzenou škodou a tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a k tomu, aby označil důkazy. Obecný zmocněnec žalobkyně uvedl, že vše, pokud jde o protiprávní jednání, vznik škody a příčinné souvislosti, již žalobkyně uvedla ve svých podáních, zejména v žalobě a na ty plně odkazuje a k nároku žalobkyně nemá více co dodat. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 31. 8. 2017. Žalovaný uvedl, že nikdy žalobkyni nepoškozoval, žalobkyně podrobně popisuje průběh insolvenčního řízení a dovozuje z něj, že jednáním žalovaného jí vznikla škoda. V tomto lze vidět základní problém podané žaloby, neboť v ní chybí základní atributy, které nárok na náhradu škody zakládají. Žalobkyně musí tvrdit a prokazovat předpoklady pro náhradu škody, kterými jsou: protiprávní jednání, vznik újmy (škody), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy, zavinění. Žalobkyně vytýká v žalobě žalovanému pouze protiprávní jednání, kdy v žalobě chybí popis škody, její výše a navazující příčinná souvislost. K protiprávnímu jednání lze uvést, že žalobkyně vidí porušení povinnosti žalovaného v tom, že nepostupoval s odbornou péčí tím, že nepřezkoumal pohledávky přihlášené věřitelem Q.I. Investiční a.s. a nejspíše na příkaz věřitele a soudkyně JUDr. Holešovské je uznal. Pomine-li žalovaný sugestivní nedoložené tvrzení o příkazu věřitele a soudkyně, pak toto tvrzení je rozporné. Pokud žalovaný pohledávku uznal, znamená to, že prošla přezkumným jednáním a byla tedy přezkoumána a nelze tvrdit, že žalovaný pohledávku nepřezkoumal. Nicméně toto je dílčí problém žaloby, kdy ten stěžejní je v tom, že není prokázán vznik škody. Samotné uznání pohledávky, i kdyby bylo provedeno žalovaným nesprávně, nezakládá vznik škody. Tímto právním jednání škoda sama o sobě nevzniká. To je také zřejmě důvod, proč žalobkyně škodu netvrdí. Škoda jako majetková újma žalobkyní vytýkaným jednáním nevznikla, její majetek nebyl nijak zmenšen. Soud zjistil: 4. Z insolvenčního návrhu, že tento byl doručen příslušnému soudu dne 23. 6. 2015, insolvenčním navrhovatelem je společnost Q.I. Investiční společnost, a.s., zastoupená Mgr. Dagmar Beníkovou, dlužníkem je zde označená žalobkyně. 5. Z přihlášky pohledávky P1 doručené příslušnému soudu dne 12. 10. 2015, že věřitel Q.I. Investiční společnost a.s. vůči žalobkyni jako dlužnici uplatnil pohledávku číslo 1 ve výši 571.685,20 Kč, typ pohledávky zajištěná nejen majetkem dlužníka, důvod vzniku pohledávky pohledávka z hypotečního úvěru, poskytnutého Bc. Marku Plachému právním předchůdcem věřitele Komerční bankou a.s. dle úvěrové smlouvy ze dne 20. 9. 2007. Jelikož pan Plachý neplnil své závazky vůči bance řádně a včas, nastala ke dni 2. 12. 2014 splatnost pohledávky. Dlužnice (žalobkyně) je zástavním dlužníkem dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem, reg. č. 10000123076. Příslušenství této pohledávky činí 171.706,91 Kč jako úrok, sankce za prodlení, úrok z prodlení, úrok ze smlouvy o postoupení, poplatky. Pohledávka č. 1 byla přihlášená v celkové výši 743.392,11 Kč a to jako pohledávka zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem, reg. č. 10000123076, podle které byl vklad zástavního práva povolen rozhodnutím č.j. V-4359/2008-809 s právními účinky vkladu práva ke dni 16. 6. 2008. Okamžik vzniku zajištění 16. 6. 2008. Dále byla uplatněná pohledávka č. 2 ve výši 82.500 Kč z titulu smluvní pokuty, pohledávka č. 3 ve výši 23.100 Kč z titulu smluvní pokuty. Celkem výše přihlášených pohledávek 851.906,88 Kč z toho zajištěných pohledávek ve výši 743.392,11 Kč. 6. Podáním žalobkyně, které bylo doručeno příslušnému soudu dne 22. 3. 2017, označené popření nevykonatelné přihlášky pohledávky a popření práva na uspokojení ze zajištění, že žalobkyně popřela přihlášenou pohledávku a právo na uspokojení ze zajištění z důvodu rozporu s dobrými mravy, hrubého nepoměru vzájemného plnění, lichevního charakteru, dále nebylo doloženo, že

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková.

by se věřitel stal majitelem pohledávky v celé výši, nebyl doložen vznik práva věřitele na uplatněné příslušenství, které bylo navíc uplatněno v nepřiměřené výši v rozporu s dobrými mravy. 7. Z protokolu o 2. přezkumném jednání konaném dne 22. 3. 2017 před Krajským soudem v Ostravě, že za žalovaného zde byl přítomný v substituci Martin Hovorka, dlužnice byla přítomná osobně. Zástupce insolvenčního správce a dlužnice byli poučeni o možnosti popírat pravost, výši nebo pořadí všech přihlášených pohledávek, správce může své stanovisko k jednotlivým pohledávkám při přezkumném jednání měnit (§ 192 odst. 1 insolvenčního zákona). Zástupce insolvenčního správce pohledávku č. P1 nepopírá. Dlužnice-žalobkyně uvedla, že pohledávku věřitele popírá, z důvodu rozporu s dobrými mravy, hrubého nepoměru vzájemného plnění, lichevního charakteru, dále nebylo doloženo, že by se věřitel stal majitelem pohledávky v celé výši, popírá smlouvy o postoupení, dlužnice dále popírá, že uzavřela dne 16. 6. 2006 smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, dále uvádí, že spoluvlastník bytové jednotky pan Plachý uzavřel smlouvu o úvěru dne 20. 9. 2007, dlužnice nebyla účastnicí této smlouvy, nemůže tudíž být zavázaná hradit smluvní pokuty sjednané v této smlouvě, pokud jde o smlouvy o postoupení, věřitel č. 1 nesplnil závazky z těchto smluv a není tedy věřitelem pohledávky. Dlužnice dále uvedla, že má za to, že správce tím, že nepopřel pohledávku P 1, porušil zákon, že dlužnice na něm bude uplatňovat náhradu škody. Zástupce insolvenčního správce dále uvedl, že své stanovisko k pohledávce č. P1 nemění, pohledávku uznává, pokud jde o smluvní pokuty, tyto byly sjednány zástavní smlouvou nikoliv ve smlouvě úvěrové. Zástavní smlouvu dlužnice uzavřela dne 16. 6. 2008. Zástupce věřitele uvedl, že dlužnice obdržela oznámení o postoupení pohledávky od postupitele. V souladu s ustálenou judikaturou nemá dlužník právo zpochybňovat smlouvu o postoupení pohledávek. Soud sdělil výsledek přezkumného jednání: pohledávka P1 je zjištěná. Dlužnice byla dále poučena podle § 410 odst. 2 insolvenčního zákona, že její popěrný úkon nemá vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku zajištěnou ten důsledek, že by se pohledávka nepokládala za zjištěnou. 8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, pro jejich irelevantnost. Po provedeném a zhodnoceném důkazním řízení, soud zjistil tento skutkový stav: 9. U Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 16520/2015 je vedeno insolvenční řízení žalobkyně jako dlužnice a insolvenčním správcem žalobkyně je Mgr. Ing. Petr Konečný- žalovaný. K návrhu právního nástupce původního věřitele Komerční banka, a.s. a to společnosti Q.I. Investiční společnost a.s. bylo zahájeno insolvenční řízení dlužnice, když insolvenční návrh byl podán u příslušného soudu dne 23. 6. 2015. Přihláškou pohledávky, která byla doručena příslušnému soudu dne 12. 10. 2015 věřitel Q.I. Investiční společnost, a.s. (právní nástupce původního věřitele Komerční banky, a.s.) uplatnil vůči žalobkyni pohledávku č. 1, č. 2 a č. 3 v celkové výši 851.906,88 Kč, když se jednalo o zajištěnou pohledávku majetkem nejen dlužníka a to do výše 743.392,11 Kč na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. č. 10000123076, podle které byl vklad zástavního práva povolen s právními účinky ke dni 16. 6. 2008. Jednalo se o pohledávku z hypotečního úvěru, poskytnutého Bc. Marku Plachému právním předchůdcem věřitele Komerční bankou, a.s. dle úvěrové smlouvy ze dne 20. 9. 2007. Marek Plachý neplnil své závazky řádně a včas, takže nastala splatnost pohledávky dne 2. 12. 2014. Dlužnice je zástavním dlužníkem dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. 10000123076. Dne 22. 3. 2017 se jednalo 2. přezkumné jednání za přítomnosti dlužnice a za insolvenčního správce zde byl přítomný v substituci Mgr. Hovorka, přičemž jak vyplývá z protokolu zástupce insolvenčního správce uvedl, že pohledávku č. P1 nepopírá. Dlužnice uvedla, že pohledávku věřitele č. P1 popírá z důvodů, které uvedla do protokolu i samostatným písemným podáním, doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 22. 3. 2017, tedy z důvodu, že pohledávka je v rozporu s dobrými mravy, hrubého nepoměru vzájemného plnění, lichevního

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková.

charakteru, dále že nebylo doloženo, že by se věřitel stal majitelem pohledávky v celé výši, nebyl doložen vznik práva věřitele na uplatněné příslušenství, které bylo navíc uplatněno v nepřiměřené výši v rozporu s dobrými mravy. V rámci protokolu o 2. přezkumném jednání soud sdělil výsledek přezkumného jednání: pohledávka P1 je zjištěná s tím, že dlužnice byla poučena dle § 410 odst. 2 insolvenčního zákona, že její popěrný úkon nemá vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku zajištěnou ten důsledek, že by se pohledávka nepokládala za zjištěnou. 10. Žalobkyně uplatnila žalobu s odkazem na ust. § 159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona a s odkazem na ust. § 37 odst. 1 insolvenčního zákona. 11. Podle § 159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona incidenčním sporem, jsou spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčního správce. Podle § 37 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejich výkonu nepostupoval s odbornou péčí, této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. 12. Podstatou tvrzení, kdy se žalobkyně domáhá nároku na náhradu škody v požadované výši bylo, že žalovaný nepřezkoumal uplatněnou pohledávku P1 věřitele Q.I. Investiční společnost, a.s., přičemž z dalších tvrzení žalobkyně vyplývalo, že žalovaný tuto pohledávku uznal. Žalobkyně s tímto postupem žalovaného tak, jak vyplynulo ze skutkových tvrzení z důvodů tam uvedených, nesouhlasila. Sama vznesla u 2. přezkumného jednání argumenty, pro které pohledávku popřela. 13. V dané věci je třeba zdůraznit výsledek 2. přezkumného jednání dne 22. 3. 2017, kdy soud sdělil výsledek tohoto přezkumného jednání, tedy že pohledávka č. P1 je zjištěná. Dále žalobkyně byla soudem poučena s odkazem na ust. § 410 odst. 2 insolvenčního zákona. Pokud insolvenční správce u tohoto 2. přezkumného jednání pohledávku P1 nepopřel a insolvenční soud sdělil výsledek přezkumného jednání, že pohledávka P1 je zjištěná, nelze dospět k závěru tak, jak tvrdila žalobkyně, že by insolvenční správce postupoval tak, že by při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem. Je třeba zdůraznit, že pohledávka vůči žalobkyni byla uplatněná přihláškou P1 jako vůči dlužnici, která je zástavním dlužníkem věřitele Q.I. Investiční společnost, a.s. 14. Předpokladem jakékoliv náhrady škody je, že žalobkyně musí tvrdit a prokázat předpoklady pro náhradu škody, kterými jsou protiprávní jednání, vznik škody-újmy, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy a zavinění. Jak bylo uvedeno, žalovaný jako insolvenční správce, pokud uplatněnou pohledávku uznal, nepostupoval s ohledem na skutečnost, že dlužnice je zástavním dlužníkem v rozporu se zákonem. Žalovaný jako insolvenční správce v rámci insolvenčního řízení plní své povinnosti dané zákonem. Pokud tedy žalobkyně uplatňuje náhradu škody s tvrzením, že žalovaný porušuje povinnosti insolvenčního správce, pak má soud za to, že v řízení tato tvrzení nebyla zjištěna. 15. Dalším základním předpokladem pro vznik nároku na náhradu škody je vznik újmy (škody) tak, jak tvrdila žalobkyně, na majetkové podstatě. Žalobkyně byla poučena dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, jaká škoda tedy vznik újmy na straně žalobkyně na majetkové podstatě jí vznikla. Po poučení obecný zmocněnec žalobkyně odkázal, pokud jde o vznik škody tedy majetkové újmy, na tvrzení uvedená v žalobě, přičemž z žaloby se nepodávají ze strany žalobkyně konkrétní skutková tvrzení o vzniku majetkové újmy, tedy škody na majetkové podstatě. Dle soudu žalobkyně neprokázala vznik škody, samotné uznání pohledávky nezakládá vznik škody, tímto právním jednáním škoda nevznikla. Škoda jako majetková újma žalobkyni vytýkaným jednáním vůči insolvenčnímu správci nevznikla, její majetek nebyl nijak zmenšen. 16. Z důvodů shora uvedených soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 18. V dané věci byl žalovaný úspěšný, když žaloba žalobkyně byla zamítnutá, pak žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení v celkové výši 43.760 Kč. Tyto náklady řízení sestávají z odměny za právní zastoupení, za tři úkony právní služby, tj. za přípravu a převzetí právního zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast právního zástupce u jednání soudu. Za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 11.700 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. Ke každému úkonu právní služby náleží režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, tj. režijní paušál ve výši 900 Kč. Náklady právního zastoupení činí 36.200 Kč. K těmto má právní zástupce žalovaného nárok na 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a to ve výši 7.560 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 43.760 Kč je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 19. V žalobě na zahájení řízení žalobkyně již učinila návrh na nepřiznání náhrady nákladů řízení dle § 150 o.s.ř. žalovanému s tím, že navrhla, aby soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť důvody dle § 150 o.s.ř. jsou dány tím, že škoda vznikla na majetkové podstatě, byla zaviněna žalovaným a to pravděpodobně po nátlaku věřitele a soudkyně JUDr. Holešovské, v jeho zájmu získat neoprávněné výhody na úkor ostatních věřitelů a na úkor dlužníka a jistotu získat pro žalovanou stranu z výtěžku prodeje zástavní nemovitosti. 20. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního jednání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat. 21. V dané věci soud neshledal podmínky pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. tak, jak navrhovala žalobkyně a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, když má za to, že důvody pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. tak jak uvedla žalobkyně, nejsou způsobilé pro negativní rozhodnutí ohledně náhrady nákladů řízení. Žaloba byla zamítnuta z důvodů výše uvedených jako zcela nedůvodná, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný porušil jakákoliv ustanovení zákonná a že by postupoval v rozporu se zákonem, žalobkyni na majetkové podstatě nevznikla žádná škoda. Z pohledu aplikace ust. § 150 o.s.ř. tedy žalobkyně netvrdila žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by soud nepřiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení :

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání a to do 15-ti dnů ode doručení jeho stejnopisu k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu, a to ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, resp. domáhat se nařízení exekuce.

Olomouc 7. února 2018

JUDr. Eva Paučková v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Poledníčková.