44 ICm 303/2013
(44 ICm 303/2013-46) KSPA 44 INS 8611/2012-C1-5

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce 1. správcovská a konkurzní v.o.s., se sídlem třída Míru 67, Pardubice, insolvenčního správce dlužníka Michala Kučery, zastoupeného Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, IČO 61860069, zastoupenému JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19 o určení pravosti a výše popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka č. 1 přihlášená žalovaným za dlužníkem Michalem Kučerou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS 8611/2012 jako nezajištěná a vykonatelná ve výši celkem 161.740,-Kč, není v popřené výši 75.960,18 Kč po právu, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že pohledávka č. 2 přihlášená žalovaným za dlužníkem Michalem Kučerou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS 8611/2012 jako nezajištěná a vykonatelná ve výši celkem 77.018,-Kč, není v popřené výši 75.263,-Kč po právu, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 1.2.2013 se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledávka č. 1 ve výši 75.960,18 Kč a vykonatelná pohledávka č. 2 ve výši 75.263,-Kč nejsou po právu, a to jako části pohledávek, které žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 8611/2012 s dlužníkem Michalem Kučerou (dále jen dlužník). Žalobce popřel pohledávku č. 1 do výše 75.960,18 Kč, neboť nepovažoval za platné ujednání o poplatku za půjčku (odměnu) pro rozpor s dobrými mravy. Měl za to, že poplatek představuje úroky z poskytnuté půjčky, což je příslušenství, které přihlášeno nebylo. Popřená pohledávka č. 2 ve výši 75.263,-Kč byla nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta a k ní náležející příslušenství. Žalovanému na smluvní KSPA 44 INS 8611/2012-C1-5 pokutu nárok nevznikl, nebyla platně sjednaná, odporovala dobrým mravům, žalobce ji považoval za nepřiměřenou a odporující účelu smluvní pokuty.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a v rozsáhlém odůvodnění především namítal, že jako důvod popření vykonatelné pohledávky nemůže být uváděno jiné právní posouzení věci, což v daném případě nastalo. Kromě toho měl žalovaný za to, že dlužník musel vědět, že nemá dostatek finančních prostředků, bral na sebe nové finanční závazky a jeho jednání bylo nezodpovědné.

Žalobce v písemném vyjádření 22.1.2014 ještě doplnil, že rozhodčí doložka sjednaná ve spotřebitelské smlouvě je neplatná pro rozpor se zákonem i pro rozpor s dobrými mravy. Kromě toho ujednání o smluvní pokutě nemohou být obsažena v případě spotřebitelských smluv uvnitř tzv. všeobecných obchodních podmínek, navíc měl za nepochybné, že o obsahu všeobecných obchodních podmínek dlužník nevěděl.

Žalobce ani jeho zástupce se k jednání nedostavili, svou nepřítomnost omluvil zástupce žalobce, o odročení nepožádal, soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

Přezkumné jednání se konalo 3.1.2013, žaloba byla soudu doručena 1.2.2013, žaloba byla podána včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: usnesením ze dne 21.8.2012 č.j. KSPA 44 INS 8611/2012-A-10 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanovil insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno doručením návrhu 10.4.2012, podle přihlášky pohledávky žalovaný přihlásil dvě vykonatelné pohledávky, pohledávku č. 1 za nezaplacené splátky podle smlouvy o úvěru ve výši jistiny 130.581,-Kč a příslušenstvím 31.159,-Kč, což byl zákonný úrok z prodlení a náklady řízení, vykonatelnost pro celou pohledávku 161.740,-Kč prokázal rozhodčím nálezem, pohledávku č. 2 za nezaplacenou smluvní pokutu přihlásil ve výši jistiny 72.886,-Kč a zákonný úrok z prodlení 4.132,-Kč, pohledávku přihlásil celkem ve výši 77.018,-Kč jako vykonatelnou podle rozhodčího nálezu, z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100458102 soud zjistil, že dlužník požádal žalovaného o uzavření smlouvy se základní výší spotřebitelského úvěru 60.000,-Kč, se základní částkou splatnou klientem 142.884,-Kč, se základním počtem 36 měsíčních splátek po 3.969,-Kč, podle bodu 16.1 ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru se smluvní strany dohodly, že veškeré spory budou projednány v jednoinstančním rozhodčím řízení za podmínek uvedených v samostatné rozhodčí smlouvě, pokud bude tato smlouva mezi stranami uzavřena, z oznámení z 24.5.2011 soud zjistil, že žalovaný schválil dlužníkovi úvěr v základní výši 47.000,-Kč, z rozhodčí smlouvy ze dne 23.5.2011 soud zjistil, že se žalovaný a dlužník dohodli na tom, že spory o nároky z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100458102 budou projednávány v rozhodčím řízení a podle čl. III rozhodčí smlouvy byla označena jako rozhodce kromě jiných i JUDr. Eva Vaňková, advokát ve Vysokém Mýtě, na rozhodčí řízení se podle bodu 3.6. nevztahovaly jednací a poplatkové řády Rozhodčí společnosti Pardubice, s.r.o. a společnosti Rozhodčí společnost, s.r.o., rozhodčí řízení se mělo řídit pravidly sjednanými v této rozhodčí KSPA 44 INS 8611/2012-C1-5

smlouvě a podpůrně řádem rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, z oznámení ze dne 15.11.2011 soud zjistil, že žalovaný vyzval dlužníka k zaplacení částky 203.467,-Kč, neboť poskytnutý úvěr zesplatnil pro neplnění podmínek ze strany dlužníka, smluvní pokuta ve výši 50 % z výše půjčky činila 71.226,-Kč, z karty klienta (dlužníka) vedené u žalovaného soud zjistil, že dlužník uhradil pouze tři splátky, a to v červnu, červenci a srpnu 2011, vždy ve výši 3.957,-Kč, další splátky nezaplatil, podle návrhu ze dne 28.11.2011 bylo rozhodčí řízení u rozhodce JUDr. Evy Vaňkové zahájeno 2.12.2011, kdy rozhodci došel návrh odůvodněný smlouvou o úvěru č. 9100458102, z rozhodčího nálezu JUDr. Evy Vaňkové z 3.2.2012 soud zjistil, že uložila dlužníkovi zaplatit žalovanému 203.467,-Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení podle návrhu na zahájení rozhodčího řízení a připojených listinných důkazů, tj. smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100458102 o poskytnutí úvěru, dlužná částka obsahovala i smluvní pokutu ve výši 71.226,-Kč, rozhodce se podle odůvodnění rozhodčího nálezu zabýval skutkovou i právní stránkou věci, konstatoval, že důkazy nevzbudily pochybnost o pravosti, a proto návrhu vyhověl, rozhodčí nález nabyl právní moci 22.2.2012 a vykonatelným se stal 25.2.2012. podle protokolu o přezkumném jednání z 3.1.2013 žalobce popřel pohledávku č. 1 žalovaného ve výši 75.960,18 Kč, neboť ujednání o poplatku za půjčku považoval žalobce za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, mělo se jednat o úroky z poskytnuté půjčky, čímž se žalovaný snažil obejít ust. § 170 insolvenčního zákona, pohledávku č. 2 popřel do výše 75.263,-Kč, což byla pokuta ve výši 50 % z výše úvěru, která je podle názoru žalobce ve zjevném nepoměru s ostatními smluvními právy a povinnostmi, je neúměrná, neplní reparační funkci, slouží k obohacení na úkor dlužníka, zároveň popřená částka obsahuje i popřené příslušenství k smluvní pokutě, tyto skutečnosti soud zjistil z protokolu o přezkumném jednání a ze seznamu přihlášených pohledávek předložených soudu 3.1.2013.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 10.4.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem, dne 21.8.2012 byl zjištěn jeho úpadek, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanoven insolvenčním správcem. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dvě vykonatelné pohledávky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100458102, kterou uzavřel s dlužníkem a na základě které poskytl dlužníkovi úvěr. Dlužník měl úvěr zaplatit v 36 splátkách po 3.969,-Kč, avšak podle karty klienta uhradil pouze tři splátky, tudíž žalovaný úvěr zesplatnil a vyzval dlužníka výzvou z 15.11.2011 k zaplacení celého dluhu celkem ve výši 203.467,-Kč, z toho smluvní pokuta činila 71.226,-Kč a zbývající dlužné splátky 130.581,-Kč. Následně se obrátil na rozhodce, který byl uveden výslovně v rozhodčí smlouvě uzavřené samostatně 23.5.2011, tedy na JUDr. Evu Vaňkovou s návrhem na vydání nálezu, kterým by bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalovanému dlužnou částku 203.467,-Kč s úrokem z prodlení se sazbou 7,75 % p.a. Následně rozhodce vydal rozhodčí nález, který nabyl právní moci 22.2.2012, a v něm se zabýval skutkovou i právní stránkou věci, a to včetně vzniku nároku na smluvní pokutu. Při přezkumném jednání žalobce popřel pohledávku č. 1 do výše 75.960,18 Kč, tedy v části týkající se dlužných splátek, a pohledávku č. 2 ve výši 75.263,-Kč, tedy v rozsahu smluvní pokuty ve výši 50 % z výše úvěru a k tomu náležející úrok z prodlení. Pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení jako vykonatelné, žalobce je také jako vykonatelné posoudil. KSPA 44 INS 8611/2012-C1-5

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

V projednávané věci soud v incidenčním sporu jednal o vykonatelných pohledávkách a dospěl k závěru, že rozhodčí nález vydal rozhodce, který měl pravomoc ve sporu rozhodnout, jednalo se o rozhodnutí příslušného orgánu a neplatnost rozhodčí smlouvy namítal žalobce až v tzv. doplnění žaloby doručeném soudu před jednáním. Soud dospěl k závěru, že rozhodčí smlouva je platná, byla uzavřena jako samostatná smlouva, ze které muselo být dlužníkovi zřejmé, že se jedná o samostatné právní jednání. Rozhodce JUDr. Eva Vaňková byla výslovně uvedená v rozhodčí smlouvě jako osoba, která má pravomoc ve sporu ze smlouvy o revolvingovém úvěru rozhodovat. Soud v souvislosti s popíráním pohledávky přiznané rozhodcem, který byl pravomocným ve věci rozhodnout, odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.7.2013, sen.zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příslušným orgánem je i rozhodce nebo rozhodčí soud, podobně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 392/2011 z 31.7.2013. Pokud v insolvenčním řízení insolvenční správce snáší výhrady proti části pohledávky spočívající v neplatně sjednané smluvní pokutě a pro příslušející úrok z prodlení, nejsou-li zpochybněna skutková zjištění, jedná se o jiné právní posouzení věci, což je insolvenčnímu správci jako důvod popření pravosti nebo výše takové pohledávky zapovězeno ust. § 199 odst. 2, části věty za středníkem insolvenčního zákona.

Soud neshledal důvod pro vyhovění žalobě, ani pokud jde o popření pohledávky č. 1, neboť i tu žalovaný přihlásil podle připojených důkazů a podle pravomocného rozhodčího nálezu. Kromě toho neplatnost rozhodčí smlouvy namítal žalobce až v písemném doplnění žaloby doručeném soudu před jednáním, nic takového neuváděl ani při přezkumném jednání, ani v žalobě.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu týkající se obou pohledávek zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 27. ledna 2014 JUDr. Ivana Bulisová v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková