44 ICm 2886/2014
Spisová značka: 44 ICm 2886/2014-69 (KSUL 44 INS 8667/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrou Švamberkovou v právní věci žalobce Ing. Soni Aubrechtové, IČ: 62760840, se sídlem Bělehradská 3347/7, 434 01 Most, insolvenční správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Račetice 3, 438 01 Račetice, a dlužnice Andrey anonymizovano , anonymizovano , bytem Račetice 3, 438 01 Račetice, zastoupen Mgr. et Mgr. Milanem Svobodou, advokátem, se sídlem Tyršova 1434/4, 405 01 Děčín, proti žalovanému Intrum Justitia Czech, s.r.o., IČ: 27221971, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1-Nové Město, zastoupen JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem, se sídlem Perštýnské nám. 80, 530 02 Pardubice, o žalobě na popření vykonatelné pohledávky ve výši 19.018,32 Kč

takto:

I. Žaloba ze dne 30.8.2014 na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. KSUL 44 INS 8667/2014 ve výši 9.509,16 Kč není po právu, se zamítá.

II. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem Andreou anonymizovano , anonymizovano , bytem Račetice 3, 438 01 Račetice, pohledávku ve výši 9.509,16 Kč a její popření insolvenčním správcem v insolvenčním řízení KSUL 44 INS 8667/2014 bylo po právu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 44 INS 8667/2014)

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou, doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 1.9.2014, se žalobce Ing. Soni Aubrechtové, IČ: 62760840, se sídlem Bělehradská 3347/7, 434 01 Most, insolvenční správce dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Račetice 3, 438 01 Račetice, a dlužnice Andrey anonymizovano , anonymizovano , bytem Račetice 3, 438 01 Račetice, domáhal proti žalovanému Intrum Justitia Czech, s.r.o. (dříve Profidebt, s.r.o.), IČ: 27221971, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1-Nové Město, určení oprávněnosti popření vykonatelné pohledávky žalovaného, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 8667/2014. Pohledávka žalovaného ve výši 19.018,32 Kč byla přihlášena do insolvenčního řízení přihláškou č. 4, jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně z dlužné částky 28.533,75 Kč za úrokové období od 4.1.2013 do 31.5.2014, přiznanou rozhodčím nálezem a smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 24.533,75 Kč za úrokové období od 1.6.2014 do zaplacení. Přihláškou č. 4 žalovaný do insolvenčního řízení přihlásil celkem částku 49.900,07 Kč, a to jako pohledávku vykonatelnou. Pohledávka byla odkoupena žalovaným od GE Money Multiservis a.s. na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2012.

Při přezkumném jednání konaném dne 31.7.2014 byla pohledávka žalovaného částečně popřena insolvenčním správcem ve výši 19.018,32 Kč (pohledávka č. 2) pro pravost a výši. Zjištěna byla pohledávka č. 1 ve výši 30.881,75 Kč.

Žalobce v žalobě uvedl, že pohledávka v popřené výši 19.018,32 Kč nevznikla, jelikož smluvní ujednání os smluvní pokutě je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, případně je její výše ve smyslu ust. § 301 ObchZ nepřiměřeně vysoká vzhledem k hodnotě a významu zjišťované povinnosti. Smluvní ujednání čl. 7.2. dohody je neplatné z důvodu, že představuje dodatečné faktické ujednání dále navyšující pohledávku dlužníka za situace, kdy již je v prodlení. Žalovaný si uvedeným ujednáním čl. 7.2. dohody navýšil svoji pohledávku o sankci za porušení reálně již porušené povinnosti. za takového situace má žalobce za to, že uvedené ujednání reálně představuje nikoliv sankci, ale spíše úročení pohledávky. Ust. čl. 7.2. dohody tak je absolutně neplatné z důvodu obcházení zákona. Žalobce dále upozornil, že smluvní pokuta ve výši 0,15 % denně odpovídá úroku 54,75 % p.a. za dobu od 4.1.2013 do 31.5.2014 a ve výši 0,1 % denně za období po 1.6.2014, což odpovídá 36,5 % p.a. Smluvní pokuta jakožto sankce nemá sloužit k obohacení věřitele. Tato skutečnost je významná zejména v insolvenčním řízení, kdy nelze připustit uplatnění nepřiměřené sankce jakou součásti, byť vykonatelné, pohledávky pouze z toho důvodu, že dlužník v předchozím nalézacím řízení námitku rozporu s dobrými mravy nevyužil. Dále má žalobce za to, že v případě sankce dle ust. čl. 7.2. dohody dochází ke kumulaci sankcí za porušení shodné povinnosti dlužníka jako v případě sankce dle čl. 5.1 dohody, která je ve výši 5.181,93 Kč součástí dílčí pohledávky č. 1. Smluvní pokuta dle ust. čl. 7.2. dohody by tak představovala smluvní pokutu za prodlení s úhradou jiné smluvní pokuty. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nebyl dle ust. čl. 7.2 dohody oprávněn požadovat smluvní pokutu za prodlení dlužníka s úhradou již v době uzavření dohody existujících úroků ve výši 3957,07 Kč a již v době uzavření dohody existujících smluvních pokut ve výši 3800,-Kč. Jedná se o zcela právně nepřípustný případ, kdy žalovaný požaduje sankci za prodlení dlužníka s úhradou jiné sankce. Žalobce považuje nárok žalovaného ve výši 9760,96 Kč neoprávněný z důvodu nepřípustné kumulace sankcí. Ve vztahu k ust. § 199 odst. 2 IZ má žalobce za to, že dlužník shora uvedené námitky v rozhodčím řízení nevznesl. (KSUL 44 INS 8667/2014)

K žalobě se vyjádřil podáním ze dne 22.9.2014 i žalovaný.

Žaloba byla podána včas dle ust. § 199 odst. 1 IZ. Soudu byla doručena dne 1.9.2014, tedy do 30 dnů od konání přezkumného jednání, které se konalo 31.7.2014.

Žalobce při jednání dne 12.1.2016 doplnil žalobu a uvedl, že rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 26 Cdo 3662/2014 ze dne 28.4.2015 je jasně dána neplatnost rozhodčí doložky, na základě které byl vydán rozhodčí nález zajišťující vykonatelnost sporné pohledávky. V uvedeném rozhodnutí nejvyššího soudu jednoznačně konstatuje následující: Protože zákon nestanoví pro tzv. appointing authority žádná omezení, lze uzavřít, že se může jednat jak o osoby fyzické, tak o osoby právnické. Nelze však považovat za nezávislé třetí osoby tzv. arbitrážní centra, což jsou obvykle právnické osoby, které nejsou stálými rozhodčími soudy, jež se zabývají organizováním rozhodčího řízení ad hoc, mají z této činnosti ekonomický prospěch a jako rozhodce jmenují opakovaně osoby, s nimiž mají dlouhodobé vztahy a poskytují jim při jejich rozhodovací činnosti servis. Obvykle jsou přitom navázány na podnikatele (jejich právní zástupce), kteří jim fakticky dávají práci tím, že do svých smluv začleňují rozhodčí doložky, v nichž pověřují rovněž opakovaně tuto právnickou osobu výběrem rozhodce. Žalobce s pouhým využitím hledání prostřednictvím portálu Google zjistil, že rozhodce Mgr. Michal Wiedermann vydal ve prospěch žalovaného věřitele následující rozhodnutí, o která jsou již vedeny incidenční spory: č.j. R-P 5208/2011 ze dne 08.08.2011 (přihlášeno do insolvenčního řízení sp. zn. KSOS 14 INS 2629/2012, incidenční spor o pohledávku sp. zn. 14 ICm 1748/2012); č.j. R-P 2076/2010 ze dne 01.11.2010 (přihlášeno do insolvenčního řízení sp. zn. KSOS 34 INS 21740/2011, incidenční spor o pohledávku sp. zn. 34 ICm 837/2012); č.j. R-P 7639/2012, vydaného dne 8.1.2013 a č.j. R-P 6118/2011, vydaný dne 3.11.2011 (přihlášeno do insolvenčního řízení sp. zn. KSUL 44 INS 32448/2013, incidenční spor o pohledávku sp. zn. 44 ICm 1298/2014). Žalobce dále dohledal důkazy k existenci dalších rozhodčích nálezů vydaných Mgr. Wiedermannem pro žalovaného věřitele: usnesení o odročení dražebního roku vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 42619/10-146, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 1443/2010 ze dne 1.7.2010; usnesení o odročení dražebního roku vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 28991/11-153, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 4805/2010 ze dne 25.5.2011; usnesení o odročení dražebního roku vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 12971/11-123, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 2028/2010 ze dne 14.10.2010; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 33810/12-61, včetně exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 6480/2011 ze dne 7.5.2012; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 43384/11-66, včetně exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 5861/2011 ze dne 11.10.2011; usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání vydaného JUDr. Ondřejem Marešem, LL.M. č.j. 124EX7699/10-150, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 1403/2010 ze dne 1.7.2010; exekučním příkazem vydaným JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 35695/13-24, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 7599/2012 ze dne 5.8.2013; exekučním příkazem vydaným JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 33577/12-15, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 6212/2011 ze dne 1.12.2011; exekučním příkazem vydaným JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 42599-12-17, kde byla exekuce nařízena dle (KSUL 44 INS 8667/2014) rozhodčího nálezu č.j. R_P 7054/2012 ze dne 29.5.2012; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Ondřejem Marešem, LL.M. č.j. 124EX28466/11-147, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 5907/2011 ze dne 3.11.2011; usnesení o nařízení dražebního roku vydaného JUDr. Antonínem Dohnalem č.j. 014EX92565/11-61, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 4458/2011 ze dne 11.4.2011; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Ondřejem Marešem, LL.M. č.j. 124EX28405/11-72, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 5507/2011 ze dne 5.9.2011.Reálně se jedná o desítky až stovky jednoduše dohledatelných rozhodnutí vydaných rozhodcem pro žalovaného věřitele.

Při jednání dne 12.1.2016 byly provedeny důkazy z insolvenčního spisu včetně přihlášky č. 4 a důkazů navržených žalobcem. Mezi stranami bylo sporné, zda-li je platné ujednání o smluvní pokutě, zda-li je smluvní pokuta přiměřená, zda-li je platná rozhodčí doložka, zda-li je rozhodčí nález nicotný či nikoliv, a tudíž jestli byl insolvenční správce oprávněn pohledávku popřít pro jiné právní posouzení či nikoliv.

Podle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odst. 3, v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 45 ICm 415/2013, 101 VSPH 402/2013-58 (KSUL 45 INS 24868/2012): Pokud se jedná o konkrétní určení osoby rozhodce, musí být osoba rozhodce podle zákona o rozhodčím řízení řádně označena. Požadavek určitého označení osoby rozhodce vyplývá i z právního názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v usnesení č.j. 31 Cdo 1945/2010, a přijatého před účinností zmíněné novely zákona o rozhodčím řízení, podle něhož nelze osobu rozhodce určit jen s odkazem na pravidla stanovená v rozhodčím řádu. Podle usnesení Ústavního soudu ČR č.j. IV. ÚS 1281/12 ze dne 11.12.2012 však není vyloučeno, aby si strany sjednaly v rozhodčí smlouvě právo zvolit si osobu rozhodce z více konkrétně označených rozhodců taxativně vyjmenovaných v rozhodčí smlouvě. Pokud byl v projednávaném případě rozhodce vybrán jednou ze stran jako jeden z osmi označených osob rozhodců podle rozhodčí smlouvy, není takové označení osoby rozhodce podle názoru odvolacího soudu neurčité, a nelze z něho dovozovat neurčitost a neplatnost rozhodčí smlouvy.

Po právním posouzení skutkových zjištění a po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

V dané věci dlužnice Andrea anonymizovano uzavřela s právním předchůdcem žalovaného dne 11.4.2004 smlouvu o úvěru na částku 36.882,-Kč. Dále dlužnice obdržela úvěrovou kartu na základě smlouvy č. 4310662024 na částku 20.000,-Kč. Dne 10.10.2012 uzavřela dlužnice s právním předchůdcem žalovaného dohodu o uznání dluhu č. 1085838125, kde uznala že má dluh ve výši 25.913,-Kč, z toho smluvní pokutu ve výši 5.181,93 Kč. Byl dohodnut též splátkový kalendář s výší měsíční splátky po 2000,-Kč a pro případ prodlení s úhradou celého zbylého konečného závazku (po provedeném zesplatnění) byla v čl. 7.2. písm. c) (KSUL 44 INS 8667/2014) smluvena smluvní pokuta ve výši 0,15 % z dlužné částky( tj. ze zbylého nesplaceného konečného závazku) za každý den prodlení do zaplacení. V dohodě o uznání dluhu bylo rovněž dohodnuto, že právní vztahy se řídí obchodním zákoníkem. Dne 10.10.2012 byla rovněž uzavřena rozhodčí smlouva. Přihláškou č. 4 žalovaný do insolvenčního řízení přihlásil celkem částku 49.900,07 Kč. Pohledávka byla odkoupena žalovaným od GE Money Multiservis a.s. na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.6.2012. Popřená pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná do insolvenčního řízení, pohledávky č. 1 a 2 na základě rozhodčího nálezu č.j. R-P 7882/2013, vydaného dne 30.4.2013 Mgr. Michalem Wiedermannem jako rozhodcem ad hoc. V rozhodčím nálezu je uvedeno, že k výzvě rozhodce, kterou si dlužník převzal dne 6.2.2013, se dlužník nevyjádřil. Při přezkumném jednání konaném dne 31.7.2014 byla pohledávka žalovaného částečně popřena insolvenčním správcem ve výši 19.018,32 Kč (pohledávka č. 2) pro pravost a výši. Zjištěna byla pohledávka č. 1 ve výši 30.881,75 Kč.

Rozhodčí doložku soud shledal neplatnou, a to s ohledem na argumentaci žalobce, že rozhodce Mgr. Michal Wiedermann není nezávislou třetí osobou, která by mohla objektivně právně posoudit věc, proto není vyloučeno právní posouzení insolvenčním správcem. Z provedených důkazů, předložených žalobcem: rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 44 ICm 1298/2014-22 ze dne 7.4.2015; rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 34 ICm 837/2012-45 ze dne 25.9.2013; exekučního příkazu vydaného JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 33577/12-15, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 6212/2011 ze dne 1.12.2011; exekučního příkazu vydaného JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 35695/13-24, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 7599/2012 ze dne 5.8.2013; usnesení o nařízení dražebního roku vydaného JUDr. Antonínem Dohnalem č.j. 014EX92565/11-61, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 4458/2011 ze dne 11.4.2011; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 43384/11-66; exekučního příkazu vydaného JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 42599-12-17, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 7054/2012 ze dne 29.5.2012; usnesení o dražební vyhlášce vydané JUDr. Ondřejem Marešem, LL.M. č.j. 124EX28466/11-147, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 5907/2011 ze dne 3.11.2011; usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání vydaného JUDr. Ondřejem Marešem, LL.M. č.j. 124EX7699/10-150, kde byla exekuce zahájena dle rozhodčího nálezu R-P 1403/2010 ze dne 1.7.2010; usnesení o odročení dražebního roku vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 12971/11-123, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 2028/2010 ze dne 14.10.2010; usnesení o odročení dražebního roku vydané JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M č.j.120 Ex 42619/10-146, kde byla exekuce nařízena dle rozhodčího nálezu č.j. R_P 1443/2010 ze dne 1.7.2010; rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 14 ICm 1748/2012-33 ze dne 31.1.2013, soud zjistil, že rozhodce Mgr. Michal Wiedermann opakovaně rozhoduje věci pro žalovnaého, a lze tudíž dovodit určitou ekonomickou závislost. Rozhodčí doložka, kde jsou opakovaně sjednáváni titíž rozhodci, naplňuje znaky nepřiměřených podmínek, neboť vyvolává nerovné postavení mezi účastníky řízení. Na základě neplatné rozhodčí doložky tak nebyla dána pravomoc rozhodce k řešení sporu.

Smluvní pokutu sjednanou v čl. 7.2. dohody o uznání dluhu soud shledal jako platně sjednanou a nikoliv rozporu s dobrými mravy či v rozporu zásadami poctivého obchodního styku. (KSUL 44 INS 8667/2014)

Soud s přihlédnutím ke všem okolnostem rozhodl v souladu s ust. § 301 obchodního zákoníku o tom, že v daném případě byla smluvní pokuta dohodnuta v nepřiměřené výši, zejména s ohledem na to, že byla sjednána z předchozích smluvních pokut a úroků z prodlení. Soud snížil vzniklou smluvní pokutu o polovinu, což odpovídá neoprávněné smluvní pokutě z důvodu nepřípustné kumulace sankcí. Smluvní pokutu ve výši 9.509,16 Kč považuje soud v dané věci za přiměřenou.

Ve výroku I. tohoto rozhodnutí soud určil, že pohledávka žalovaného, přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. KSUL 44 INS 8667/2014 ve výši 9.509,16 Kč je po právu a žalobu na určení do této částky zamítl. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí soud uvedl, že žalovaný nemá za dlužníkem Andreou anonymizovano pohledávku ve výši 9.509,16 Kč a její popření insolvenčním správcem je po právu.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle výsledku řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ani jeden z účastníků. Podle speciálního ustanovení v § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci, proto soud náhradu nákladů řízení žalovanému nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 12. ledna 2016 JUDr. Petra Švamberková v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Stanislava Jarkovská