44 ICm 2836/2012
(44 ICm 2836/2012-17) KSPA 44 INS 21998/2011-P2-3







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud vHradci Králové, pobočka vPardubicích rozhodl samosoudkyni J UDr. Ivanou Bulisovou vprávní věci žalobce 1. správcovská a konkurzní V.o.s., se sídlem Pardubice, třída Míru 67, IČO 26126788, insolvenčního správce dlužníka Patrika Rosenbergera, zastoupeného Mgr. Martinem Červinkou, advokátem V České Třebové, Čechova 396 proti žalovanému Generali Pojišťovna, a.s., se sídlem Bělehradská 132, Praha 2, IČO 61859869, zastoupenému Mgr. Josefem Veverkou, advokátem vPraze 5, Kinských 76/7 o určení pravosti a výše popřených pohledávek takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalovaného č. 1 přihlášená jako jistina ve Výši 274,-Kč z titulu úroků z prodlení a pohledávky č. 2 ve Výši 8.220,-Kč a č. 4 ve Výši 7.220,-Kč přihlášené ztitulu náhrady nákladů řízení, všechny jako vykonatelné bez uplatnění práva na uspokojení ze zajištění, nebyly přihlášeny řádně a nejsou tedy po právu, se zamítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvo dně ní:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 30. září 2012 se žalobce domáhal určení, že pohledávka č. 1 přihlášená jako jistina ve výši 274,-Kč ztitulu úroků zprodlení, pohledávka č. 2 ve výši 8.220,-Kč a pohledávka č. 4 přihlášená ve výši 7.220,-Kč, obě ztitulu náhrady nákladů řízení, všechny jako vykonatelné, nebyly žalovaným přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu s dlužníkem Patrikem Rosenbergerem (dále také jen dlužník) řádně, a tudíž nejsou po právu. Žalobce tvrdil, že žalovaný přihlásil pohledávky každou z nich samostatně, přičemž každou z nich označil jako j istinu, ačkoliv se vpřípadě pohledávky přihlášené ve výši 274,-Kč jednalo o úroky zprodlení a u pohledávek 8.220,-Kč a 7 .220,-Kč se jednalo o přisouzené náklady řízení. Žalobce měl za to, že pohledávky nejsou jistinou, jsou podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky. Kromě toho měl za to, že pohledávky č. 4 a č. 2 nelze v insolvenčním řízení uspokojit, jedná

KSPA 44 INS 21998/2011-P2-3 se o náklady právního zastoupení a tyto nejsou účelně vynaložené v souvislosti s vymáháním pohledávek žalovaného, a tudíž požadavek týkající se těchto pohledávek není oprávněný.

Žalovaný navrhl žalobu zamitnout. Zejména namital, že žalobce měl, pokud se domníval, že přihláška je vadná nebo neúplná, vyzvat žalovaného k doplnění nebo opravě, ktomu nedošlo. Nárok žalovaného vycházel zpravomocných rozhodnuti Okresního soudu v Ústi nad Orlici, ve kterých mohl dlužník vznést námitky, bránit se, což neučinil. Pokud jde o přisouzené náklady řízení, žalovaný zastával názor, že kdyby Okresní soud v Ústi nad Orlicí shledal, že nejsou podminky pro přiznání náhrady nákladů, nepřiznal by je, neuložil by dlužníkovi, aby tyto náklady hradil, a proto námitky žalobce nejsou na místě. Nepřehlédl, že žalobce se nechal zastoupit advokátem a požaduje náhradu nákladů řízení za jeho zastupování.

Vprojednávané věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, a proto se soud dotázal účastníků podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím ve věcibez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se účastníci ve lhůtě 7 dnů, bude se předpokládat, že nemají námitky. Účastníci se nevyjádřili, soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

Přezkumné jednání se konalo 10. září 2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 30. září 2012, žaloba byla doručena ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, žaloba byla podána včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

-soudu je známo ze své činnosti, že usnesením z 18.7.2012, č.j. KSPA 44 INS 21998/2011-A-11 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanovil insolvenčním správcem, insolvenční řízení bylo zahájeno 28.11.2011,

-zpřihlášky pohledávky žalovaného se podává, že jako č. 1 přihlásil pohledávku ve výši 274,-Kč a jako důvod vzniku uvedl zákonné úroky zprodlení podle nařízení vlády přiznané věřiteli rozsudkem Okresního soudu vÚsti nad Orlicí, čj. 110 EC 226/2012-33 stím, že jistina ve výši 1.165,-Kč byla uhrazena 5.8.2011, jako č. 2 přihlásil pohledávku ve výši 8.220,-Kč jako náhradu nákladů řízení podle vyhl. č. 484/2000 Sb. vřízení vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pod sp.zn. 110 EC 226/2010, a jako č. 4 přihlásil pohledávku ve výši 7.220,-Kč, což byl doplatek nákladů řízení přiznaných žalovanému elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Ústi nad Orlicí, sp.zn. 110 EC 500/2011 s tím, že j istinu 1.103,-Kč súrokem zprodlení a část nákladů řízení ve výši 1.000,-Kč již dlužník uhradil, pohledávky přihlásil jako vykonatelné,

-podle elektronického platebního rozkazu Okresního soudu vÚsti nad Orlicí ze dne 22.8.2011, čj. 110 EC 500/2011-11 soud uložil dlužníkovi zaplatit žalovanému 1.103,-Kč se zákonným úrokem zprodlení ve výši 7,75 % ročně od 26.9.2010 do zaplacení a nahradit náklady řízení ve výši 8.220,-Kč, rozhodnuti nabylo právní moci 15.10.2011 a téhož dne se stalo vykonatelným,

-podle rozsudku pro uznání Okresního soudu v Ústi nad Orlicí ze dne 21.2.2011, č.j. 110 EC 226/2010-33 bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalovanému 1.165,-Kč se zákonným úrokem zprodlení od 20.10.2008 do zaplacení a 8.220,-Kč jako náhradu nákladů řízení, rozsudek nabyl právní moci 13.4.2011 a vykonatelným se stal 17.4.2011,

KSPA 44 INS 21998/2011-P2-3

-při přezkumném jednání dne 10.9.2012 žalobce popřel pohledávku č. 1 přihlášenou ve výši 274,-Kč, pohledávku č. 2 přihlášenou ve výši 8.220,-Kč a pohledávku č. 4 přihlášenou ve výši 7.220,-Kč, všechny co do pravosti, nebot měl za to, že tyto pohledávky nejsou jistinami, ale příslušenstvím pohledávky.

Soud má prokázáno, že dne 28.11.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem, dne 18.7.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka, povoleno řešení úpadku oddlužením. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení kromě jiného i své vykonatelné pohledávky č. 1, č. 2 a č. 4, a to podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ústi nad Orlicí ze dne 21.2.2011 a podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu téhož soudu ze dne 22.8.2011. Žalobce popřel uvedené pohledávky, nebot žalovaný jednu každou z nich přihlásil jako j istinu, jedná se však o příslušenství pohledávky, nebot jde o úrok z prodlení a náhradu nákladů přiznaných soudním rozhodnutím, které jsou podle ust. § 121 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky.

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jej im uplatněním.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Vprojednávané věci žalovaný přihlásil kromě jiného shora uvedené tři pohledávky, které přihlásil jako samostatné nároky. Do přihlášky uvedl tyto pohledávky vždy do rubriky jistina. Ve vylíčení pak uvedl, že se jedná bud o úrok zprodlení nebo o náhradu nákladů řízení, které byly přiznány pravomocným soudním rozhodnutím. Soud má za to, že pohledávky č. 1, č. 2 a č. 4 tak, jak byly přihlášeny žalovaným do insolvenčního řízení, byly přihlášeny správně. Jen uvedení přihlašované pohledávky do rubriky jistina nemůže být považováno za chybu přihlášky. Žalovaný rozlišil jednotlivé nároky, přihlásil je samostatně. Soud vychází z toho, že pokud dlužník již základ nároku, část úroku z prodlení, část nákladů řízení zaplatil, pak zbytek dluhu vrozsahu nezaplacených náhrad nákladů řízení tvoří samostatný nárok. Podobně samostatným nárokem může být i nezaplacený úrok zprodlení. Vté souvislosti soud odkazuje na ust. § 6 odst. 1 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vplatném znění, podle kterého cena přislušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen vpřípadech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Zuvedeného soud dovozuje, že i úrok zprodlení nebo náhrada nákladů řízení může být samostatným předmětem řízení. Ztohoto pohledu se vpodstatě jedná o jistinu samostatně přihlašovaného (žalovaného) nároku. Jiný přístup by nutně musel být považován za formální a takového přístupu se soud hodlá vyvarovat.

Pokud žalobce namítá, že pohledávka pod č. 2 a č. 4 není přihlášena po právu, jedná-li se o náklady právního zastoupení, které nelze považovat za účelně vynaložené, pak soud odkazuje na rozhodnuti Nejvyššího soudu ze dne 18.7.2013, sen. zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterém soud dospěl k závěru, že pokud insolvenční správce snáší výhrady proti části pohledávky a nejsou-li zpochybněna skutková zjištění, jedná se o jiné právní posouzení věci, a to je insolvenčnímu správci jako důvod popření vykonatelné pohledávky zapovězeno ust. § 199 odst. 2 části věty za středníkem insolvenčního zákona, to vše za předpokladu, že pravomocné rozhodnuti bylo vydáno příslušným orgánem, tedy vtomto projednávaném případě pravo mocnými ro zhodnutimi Okresního soudu v Ústi nad Orlicí. hbťA 44 IN b Alyyö/ÁUl l-I'A-á

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud dospěl k závěru, že popření pohledávek není důvodné, a žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný zúčastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolve nč nímu sp rávci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 7. října 2013

J UDr. Ivana Bulisová V.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Pop ílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 07.11.2013. Připojení doložký provedla Iveta Popílková dne 19.11.2013.