44 ICm 2690/2016
č .j. (71) 44 ICm 2690/2016-38 (KSBR 44 INS 21796/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Peterm Kolářem ve věci žalobce: JUDr. Jiří Voda, LL.M., IČO: 68754515 sídlem Sokolovská 85/104, 186 00 Praha 8 insolvenční správce dlužníka GB Consulting, s.r.o., IČO: 29201705 sídlem Tovární 726/11, 643 00 Brno zastoupený advokátkou JUDr. Miroslavou Petrušovou, LL.M. sídlem Sokolovská 85/104, 186 00 Praha 8 proti žalovanému Alfa Laval spol. s.r.o., IČO: 00198501 sídlem Voctářova 2449/5, 180 00 Praha zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Sedláčkem sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1

o odpůrčí žalobě

takto: I. Žaloba, aby bylo určeno, že bankovní převod ze dne 4.9.2014 v částce 132.033,56 Kč (4.680,-Eur) představující právní jednání dlužníka v podobě splacení dluhu vůči žalovanému jako soluční úkon dlužníka-doplacení faktury č. 540589 ze dne 27.2.2014 je vůči věřitelům dlužníka neúčinný, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 132.033,56 Kč (4.680,-Eur) do 3 dnů od právní moci rozsudku se zamítá.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renata Krédlová. isir.justi ce.cz

III. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému 11.905,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. Pavla Sedláčka, advokáta se sídlem Praha 1, Dlouhá 16.

Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 21.7.2016 domáhal se žalobce určení, že bankovní převod ze dne 4.9.2014 specifikovaný ve výroku I. rozsudku je neúčinným právním úkonem a z tohoto důvodu je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku uvedenou ve výroku II. rozsudku. Svoji žalobu odůvodnil tím, že dlužník GB Consulting s.r.o. se sídlem Tovární 726/11, Chrlice, Brno, IČO 29201705 (dále jen dlužník) si od žalovaného objednal 4 kusy chladičů, které byly žalovaným dlužníkovi dodány a vyfakturovány fakturou jmenovanou ve výroku I. rozsudku. Dlužník z této faktury splatné dne 14.3.2014 neuhradil částku 4.707,39 Eur (130.959,59 Kč). Žalovaný tuto pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení na majetek dlužníka. Dne 4.9.2014 pak dlužník zaplatil žalovanému 132.033,56 Kč (4.680,-Eur). Podle názoru žalobce mohl žalovaný zjistit úpadkový stav dlužníka, který byl patrný již z výkazu zisku a ztrát ke dni 31.12.2013.

2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil skutková tvrzení žalobce týkající se dodávky 4 kusů chladičů dlužníkovi včetně údajů o tom, jak a kdy bylo placeno a na svoji obranu uvedl, že doplacení sporné částky dlužníkem považoval za plnění dlužníka v rámci plnění jeho povinností v souvislosti s provozováním podniku v rámci obvyklého hospodaření. Po skutkové stránce tak nebylo mezi účastníky sporu.

3. Z insolvenčního rejstříku vzal soud za prokázané, že insolvenční řízení na majetek dlužníka GB Consulting s.r.o. se sídlem Tovární 726/11, Chrlice, Brno, IČO 29201705 bylo zahájeno u zdejšího soudu dne 8.8.2014.

4. Z objednávky č. 6/2014 ze dne 11.2.2014 vzal soud za prokázané, že dlužník si u žalobce objednal dodání 4 kusů chladičů model Alfa Laval VCS502, které mu, jak vyplývá z dodacího listu č. 242092, žalovaný dodal dne 27.2.2014 a tuto dodávku pak žalovaný dlužníkovi fakturoval fakturou č. 540589 ze dne 27.2.2014, která byla splatná dne 14.3.2014. Dlužník na tuto fakturu v době splatnosti neuhradil částku 4.707,39 Eur. Z potvrzení Komerční banky ze dne 9.4.2014 pak vzal soud za prokázané, že na tuto fakturu zaplatil dlužník dne 4.9.2014 žalovanému částku 4.680,-Eur, to je 132.033,56 Kč. Z veřejně dostupného rejstříku zjistil soud, že dlužník účetní závěrku za rok 2013 předložil soudu dne 13.2.2015.

5. Z takto provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dlužník si u žalovaného dne 11.2.2014 objednal 4 kusy chladičů, které mu žalovaný dodal dne 27.2.2014 a fakturoval téhož dne s tím, že v termínu splatnosti na tuto fakturu dlužník nehradil částku 4.707,39 Eur. Do zahájeného insolvenčního řízení na majetek dlužníka pak žalovaný přihlásil svoji pohledávku, která mu však byla dlužníkem zaplacena dne 4.9.2014 a v reakci na to žalovaný vzal přihlášku pohledávky zpět.

6. Podle ust. § 111 odst. 1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Shodu s prvopisem potvrzuje Renata Krédlová.

7. Podle ust. § 111 odst. 2 IZ omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy22), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné.

8. Podle ust. § 111 odst. 3 IZ právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

9. V prvé řadě soud předesílá, že k žalobou napadenému úkonu došlo po zahájení insolvenčního řízení a věc je tedy nutno posuzovat v režimu ust. § 111 IZ nikoliv v režimu ust. § 235 a násl. IZ. Jak vyplývá ze skutkových zjištění žalovaný mohl z veřejně dostupného ins. rejstříku zjistit a nepochybně i zjistil, že bylo zahájeno ins. řízení na majetek dlužníka, o čemž svědčí i to, že přihlásil svoji pohledávku za dlužníkem do tohoto ins. řízení avšak poté, co dlužník tuto pohledávku zaplatil, vzal přihlášku pohledávky zpět. Zákonná ustanovení upravující neplatnost či neúčinnost právních úkonů jsou primárně zaměřena na konání dlužníka, kterým provádí úklid majetku před věřiteli. V poměrech souzené věci tomu tak dle názoru soudu nebylo. Dlužník od žalovaného obdržel věcné plnění, za které měl zaplatit žalovanému kupní cenu. To že zůstatek kupní ceny (spornou částku) doplatil opožděně až platbou ze dne 4.9.2014 nic nemění na charakteru celé transakce, tedy na tom, že se jednalo o úhradu závazku dlužníka v rámci provozování podniku dlužníka. Nedošlo tak k překročení podmínek vymezených v ust. § 111 odst.1 IZ, naopak jednalo se o plnění ve smyslu ust. § 111 odst. 2 IZ, neboť dlužník plnil žalovanému v rámci obvyklého hospodaření spojenému s provozováním podniku. Proto soud uzavírá, že realizací platby ze dne 4.9.2014 se nejednalo o právní úkon neúčinný a není proto ani důvod aby žalovaný plnil do majtkové podstaty. Proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Soud přiznal žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů řízení a to odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 3.100,-Kč (§ 11 ve spojení s § 7 a § 9 odst. 4 písm. c)), 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300,-Kč (§ 13 odst. 3), náhradu za promeškaný čas za celkem 5 hodin 1.000,-Kč (§ 14 odst. 1a), 3) to vše navýšeno o DPH celkem 9.438,-Kč a cestovní náklady zástupce k jednání dne 13.2.2018 osobním automobilem Audi RZ 3SE 2356 na trase Praha Brno a zpět celkem 420 km při sazbě základní náhrady 3,90 Kč/km, průměrné spotřebě vozidla 5,80l/100 km a nákupní ceně motorové nafty 33,20 Kč/l, celkem cestovní náklady 2.446,75 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 11.904,75 Kč zaokrouhleně 11.905,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Brno 13. února 2018

JUDr. Petr Kolář v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje Renata Krédlová.