44 ICm 2339/2012
(44 ICm 2339/2012-38) KSPA 44 INS 22475/2011-P4-4/celk. 4

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce CP Inkaso, s.r.o., se sídlem Hvězdova 2b/1716, Praha 4, IČO 29027241, zastoupeného Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, proti žalovanému JUDr. Milanu Švábovi, se sídlem Náměstí Míru 48, Svitavy, insolvenčnímu správci v řízení s dlužníkem Janem anonymizovano , anonymizovano , zastoupenému Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebová, Čechova 396, o žalobě proti popření části pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že platně přihlášenou pohledávkou v insolvenčním řízení ohledně dlužníka Jana Kováře vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS 22475/2011 je i popřená část pohledávky společnosti CP Inkaso s.r.o., identifikační číslo osoby 29027241, spočívající v příslušenství ve výši 23.581,50 Kč a že popření této pohledávky insolvenčním správcem je neúčinné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit do majetkové podstaty dlužníka Jana Kováře na náhradu nákladů řízení za zastoupení Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 částku 17.766,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 9.8.2012 se žalobce domáhal určení, že část jeho pohledávky spočívající v příslušenství ve výši 23.581,50 Kč je pohledávkou přihlášenou po právu a popření této pohledávky insolvenčním správcem je neúčinné. Uvedenou částku tvoří náklady rozhodčího řízení a žalovaný ji popřel kvůli neplatně sjednané rozhodčí doložce, rozhodčí nález považoval za nicotný právní úkon. S tímto závěrem žalobce nesouhlasil, měl za to, že posouzení platnosti rozhodčí smlouvy je právní kvalifikací, žalobce přihlásil pohledávku jako vykonatelnou a žalovanému nepříslušelo v tomto řízení vznášet námitku (KSPA 44 INS 22475/2011) neplatnosti rozhodčí smlouvy. Nápravy by bylo možné dosáhnout pouze podáním návrhu na zrušení rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení, což však dlužník neučinil. Žalovaný měl sám podat žalobu, okolnost, že rozhodčí smlouva nebyla platně uzavřena, nelze přezkoumávat. Později doplnil, že pohledávku doložil veřejnou listinou-rozhodčím nálezem. Mínil, že ho měl žalovaný nejprve vyzvat k předložení podmínek, což však neučinil.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť měl za to, že z listin předložených žalobcem nevyplývala pravomoc rozhodce ve věci rozhodnout. Tvrdil, že žalobce nepřipojil k přihlášce Podmínky II., na které se odkazovalo v rozhodčím nálezu, a žalobce neprokázal, že by byly náklady účelně vynaloženy. Pohledávku posoudil jako nevykonatelnou. Vyjádření doplnil tím, že rozhodčí doložka neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, odkazovala pouze na výběr rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Dodal, že rozhodčí nález je soukromou listinou.

Soud zjistil tento skutkový stav:

-usnesením zdejšího soudu č.j. KSPA 44 INS 22475/2011-A-11 ze dne 9.5.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka, soud povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil žalovaného, -na přezkumném jednání žalovaný popřel pohledávku žalobce do částky 23.581,50 Kč a uznal pohledávku ve výši 78.866,16 Kč, rozhodčí nález považoval za nicotný právní úkon, rozhodce neměl pravomoc rozhodovat spor, neboť rozhodčí doložka byla ve spotřebitelské smlouvě neplatně sjednána, -přihláškou pohledávky doručenou soudu 11.6.2012 žalobce přihlásil pohledávku ve výši jistiny 55.957,70 Kč a příslušenství v rozsahu smluvního úroku, úroku z prodlení a nákladů řízení ve výši 46.489,96 Kč, jako důvod vzniku uvedl smlouvu o úvěru ze dne 19.8.2008 uzavřenou mezi dlužníkem a společností Komerční banka, a.s., náklady řízení přihlásil ve výši 23.581,50 Kč, -z tabulky přezkoumávané pohledávky ze dne 18.6.2012 vyplývá, že žalovaný žalobcovu pohledávku přihlášenou celkem ve výši 102.447,66 Kč popřel do výše 23.581,50 Kč a uznal ve výši 78.866,16 Kč, -z vyrozumění žalovaného ze dne 23.7.2012 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaný uvedl důvody pro popření pohledávky v rozsahu nákladů rozhodčího řízení, rozhodčí nález považoval za nicotný právní úkon, ve spotřebitelských smlouvách nebylo možné sjednat rozhodčí doložku, pohledávku zařadil jako nevykonatelnou, -podle smlouvy o úvěru mezi Komerční bankou, a.s. a dlužníkem ze dne 19.8.2008 se Komerční banka, a.s. zavázala poskytnout dlužníkovi spotřebitelský úvěr ve výši 75.000,-Kč bez uvedení účelu, -podle úvěrových podmínek Komerční banky, a.s. pro fyzické osoby nepodnikatele, a to v čl. XIII mohly být majetkové spory podle dohody klienta a banky rozhodovány jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení, a.s., se sídlem Praha 2, -smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.11.2010 Komerční banka, a.s. postoupila na žalobce kromě jiných i pohledávku za dlužníkem Janem anonymizovano na základě půjčky jednotlivců, smlouva o půjčce ze dne 19.8.2008 ve znění dodatku ze dne 9.11.2010, -podle historického výpisu o úvěru dlužníka k 8.11.2010 činila dlužná částka celkem 59.435,75 Kč, -dopisem ze dne 23.11.2010 byl dlužník informován o zesplatnění úvěru, tento úkon učinil žalobce poté, kdy se stal věřitelem pohledávky po postoupení pohledávky, celý závazek ke dni 8.11.2010 činil 59.435,75 Kč, (KSPA 44 INS 22475/2011)

-podle žaloby doručené Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. 29.12.2010 žalobce žádal po žalovaném částku 59.435,75 Kč s úrokem z prodlení a dále náhradu nákladů rozhodčího řízení, odkázal na pravomoc rozhodce rozhodovat podle rozhodčí doložky založené v čl. XIV smluvních podmínek, -rozhodčím nálezem sp.zn. K/2010/11157 ze dne 11.4.2011, který vydal rozhodce JUDr. Petr Meduna v sídle Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., Praha 2, bylo uloženo dlužníkovi zaplatit žalobci 59.435,75 Kč s úrokem, s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení 23.581,50 Kč, pravomoc rozhodnout spor odvodil rozhodce z rozhodčí doložky sjednané v čl. XIII Podmínek II, zjistil, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby ve věci mohl rozhodnout, rozhodce byl jmenován rozhodnutím představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., -z rozhodčího spisu sp.zn. K/2010/11157, rozhodce JUDr. Petr Meduna, soud zjistil, že dlužník ve vyjádření k žalobě uznal dluh vůči Komerční bance, a.s., resp. vůči CP Inkaso, s.r.o. a důkazy poskytnuté rozhodci označil jako pravdivé, -z osvědčení vydaného JUDr. Petrem Jurákem, správcem seznamu rozhodců Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. ze dne 29.12.2010 vyplývá, že JUDr. Petr Meduna byl určen ze seznamu rozhodců pro jednání a rozhodnutí věci žalobce CP Inkaso s.r.o. proti žalovanému Janu Kovářovi o zaplacení 59 435,75 Kč s příslušenstvím.

Vyrozumění o popření přihlášené pohledávky bylo žalobci doručeno 27.7.2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 9.8.2012, žaloba byla podána včas.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že usnesením zdejšího soudu byl 9.5.2012 zjištěn úpadek dlužníka Jana Kováře, bylo mu povoleno oddlužení a žalovaný ustanoven insolvenčním správcem. Žalobce přihlásil pohledávku celkem ve výši 102.447,66 Kč, při přezkumném jednání byla zjištěna pohledávka ve výši 78.866,16 Kč a žalovaný popřel pohledávku ve výši 23.581,50 Kč, kterou tvořily náklady rozhodčího řízení. Žalovaný posoudil pohledávku jako nevykonatelnou, neboť měl za to, že rozhodčí doložka nebyla platně sjednána, následně vydaný rozhodčí nález byl nicotný, a tudíž žalobci nevznikl nárok na náhradu nákladů rozhodčího řízení.

Soud dospěl k závěru, že žalovaný po právu označil pohledávku za nevykonatelnou v celé přihlášené výši, neboť závisí jen na insolvenčním správci, jak posoudí pohledávku, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou (k tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, č.j. 3 VSPH 1217/2010-P3-7, KSÚL 44 INS 4027/2012, rozsudek téhož soudu ze dne 22.11.2012, čj. 101 VSPH 324/2012-67, KSPA 44 INS 16388/2011). Žalovaný správně popřel pohledávku v rozsahu nákladů rozhodčího řízení ve výši 12.240,-Kč, neboť rozhodčí nález neměl být vydán, rozhodčí doložka je dle názoru soudu neplatná, neboť neobsahovala přesné určení rozhodce ad hoc, který měl v rozhodčím řízení případný návrh projednat. Smlouva o úvěru, resp. úvěrové podmínky obsahovaly ujednání o rozhodčí doložce, ale co do určení rozhodce pouze odkazovaly na soukromý subjekt Společnost pro rozhodčí řízení, a.s., aniž by bylo konkrétně uvedeno, který rozhodce bude věc rozhodovat. V tom směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11.5.2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2012, nález Ústavního soudu ze dne 1.11.2011, sp.zn. II.ÚS 2164/10 o neplatnosti rozhodčí doložky typu, kde rozhodce není jednoznačně určen a je ponecháno na vůli soukromého subjektu, který není rozhodčím soudem, kdo bude věc projednávat. Pohledávka přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení je tedy nevykonatelnou pohledávkou a pohledávka v rozsahu nákladů rozhodčího řízení není po právu. V projednávané věci se jedná o spotřebitelskou smlouvu, poskytoval půjčky je právnickou osobou, podnikatelem. Dlužník je fyzickou osobou, spotřebitelem podle § 52 občanského zákoníku. (KSPA 44 INS 22475/2011)

V tomto řízení na rozdíl od jiných řízení, která jsou soudu známa, se dlužník v rozhodčím řízení vyjádřil k žalobě, dokonce celou pohledávku uznal, nenamítal nic proti rozhodce rozhodovat ve věci samé.

Rozhodčí nález je listinou soukromou, nejedná se ani o listinu vydanou českým soudem, ani státním orgánem v mezích jeho pravomoci a rozhodčí nález není označen za veřejnou listinu ani zákonem o rozhodčím řízení. Lze tedy u této soukromé listiny zkoumat i správnost obsahu (ust. § 134 o.s.ř.). Dále srovnej Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád, první díl, 1. vydání 2009, C.H.Beck, strana 929.

Soud dospěl k závěru, že náklady rozhodčího řízení nebyly přihlášeny po právu, pohledávka ve výši 23.581,50 Kč nebude v průběhu insolvenčního řízení uspokojována.

Vzhledem k výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl, neboť ji nepovažoval za důvodnou.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud přiznal náhradu za čtyři úkony právní pomoci po 2.500,-Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, na náhradu odměny advokáta tedy přiznal částku 10.000,-Kč. Dále přiznal náhradu za čtyři režijní paušály po 300,-Kč podle advokátního tarifu, celkem ve výši 1.200,-Kč. Dále přiznal náhradu za promeškaný čas za 12 půlhodin po 100,-Kč za jízdu ke dvěma jednáním z České Třebové do Pardubic a zpět, tedy 1.200,-Kč. Náhrada za jízdné automobilem Volvo S80, reg. značka 3E9 2003 při průměrné spotřebě paliva benzín 95 12 litrů/100 km při překonání vzdálenosti celkem 288 km, náhrada za jízdné činí celkem 2.283,-Kč. Náklady vynaložené advokátem činí 14.683,-Kč. Protože je zástupce žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty, náleží za zastoupení advokátem i daň se sazbou 21 % z částky 14.683,-Kč. Daň činí 3.083,43 Kč. Výše nákladů vynaložená advokátem tak činí 17.766,43 Kč. Náhrada nákladů přisouzená insolvenčnímu správci náleží do majetkové podstaty podle insolvenčního zákona. Lhůta tří dnů je stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Pardubicích dne 6. května 2013

JUDr. Ivana Bulisová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková