44 ICm 2043/2010
Č.j.: 44 ICm 2043/2010-61 KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Šolcovou v právní věci žalobce PROFI CREDIT Czech a.s., se sídlem Jindřišská 24/941, 110 00 Praha 1, IČO 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19 proti žalovanému JUDr. Ing. Tomáši Matouškovi, se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, insolvenčnímu správci dlužníka Ivany Marikové, nar. 20. května 1957, bytem Rybník 1906 E, zastoupenému JUDr. Milanem Novákem, advokátem v Hradci Králové, Dukelská 15, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 125.608,-Kč, která byla při přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem, byla do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn.: KSPA 44 INS 10842/2010 přihlášena po právu jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám JUDr. Milana Nováka, advokáta v Hradci Králové, Dukelská 15, na náhradu nákladů řízení 13.023,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. prosince 2010 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem pohledávku v níže uvedené výši. Žalobu odůvodnil tím, že byl zjištěn KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4

úpadek dlužníka Ivany Marikové a povoleno její oddlužení. Přihláškou přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky v celkové výši 178.981,-Kč, a to pohledávku č. 1 jako nedoplatek na nominální hodnotě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100304907 ve výši 41.280,-Kč a jako nedoplatek na smluvních pokutách ve výši 635,-Kč a pohledávku č. 2 jako nedoplatek na nominální hodnotě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100327755 ve výši 136.080,-Kč a jako nedoplatek na smluvních pokutách ve výši 986,-Kč. Při přezkumném jednání byla pohledávka č. 1 popřena žalovaným insolvenčním správcem co do výše 35.920,-Kč a pohledávka č. 2 co do výše 89.688,-Kč. Žalobci bylo doručeno vyrozumění o výsledku přezkumného jednání dne 2. prosince 2010. Žalobce nesouhlasil s částečným popřením pohledávek a tvrdil, že dne 22. července 2009 uzavřel s dlužníkem Ivanou Marikovou smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100304907, podle které dlužníku poskytl úvěr v celkové výši 61.920,-Kč a dlužník se zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 35.920,-Kč. Dále poukazoval na to, že částku 26.000,-Kč dlužníku po započtení pohledávky na zaplacení smluvní odměny vyplatil na účet sjednaný ve smlouvě o úvěru. Žalobce dále tvrdil, že dne 17. února 2010 uzavřel s dlužníkem a jeho manželem Milanem Marikem smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100327755, podle které dlužníku poskytl úvěr v celkové výši 142.884,-Kč a dlužník se zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 82.884,-Kč Částku 60.000,-Kč dlužníku po započtení pohledávky na zaplacení smluvní odměny vyplatil na účet sjednaný ve smlouvě. Žalobce se s dlužníkem dohodli rovněž na placeném odkladu splátek. Za povolení odkladu se dlužník zavázal uhradit žalobci 6.804,-Kč. Podle žalobce byla popřena žalovaným pouze jistina, nikoli smluvní odměna, neboť smluvní odměna byla započtena na částku úvěru. Žalobce závěrem poukázal na zásadu smluvní volnosti účastníků smlouvy. Domáhal se určení, že pohledávka za dlužníkem ve výši 125.608,-Kč, která byla při přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem, byla do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPA 44 INS 10842/2010 přihlášena po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že pohledávku přihlášenou v celkové výši 41.915,-Kč popřel co do 35.920,-Kč a pohledávku přihlášenou v celkové výši 137.066,-Kč popřel co do 89.688,-Kč. Namítal, že pokud by bylo prokázáno, že žalobci nevzniklo právo na smluvní odměnu, nemohlo by dojít ani k započtení. Pokud nebyl úvěr vyčerpán v plné výši, může popřít jistinu úvěru v nevyčerpané výši. Poukázal přitom na ustanovení § 499 obchodního zákoníku. Smluvenou výši odměny označil za rozpornou s dobrými mravy. Smluvní odměnu je podle žalovaného třeba chápat de facto jako úrok za poskytnutí úvěru, který je předem zesplatněn a i takto sjednaný úrok ve výši cca 69% p.a. by byl v rozporu s dobrými mravy. Tímto by sjednaná odměna obcházela rovněž ustanovení § 170 insolvenčního zákona a právní úkon by bylo třeba považovat za neplatný podle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Podle žalovaného sjednání odměny a její započtení proti jistině je v rozporu s ustanovením § 11 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, když smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena jako spotřebitelská smlouva. Dále poukázal na znění čl. 17 Smluvních ujednání i na ustanovení § 55 odst. 1 občanského zákoníku. Protože konstrukci smluvní odměny, a to s ohledem na zesplatnění úvěru a její výpočet, shledal v rozporu s dobrými mravy, domáhal se zamítnutí žaloby a přiznání práva na náhradu nákladů řízení.

Podle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)-dále jen IZ-věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4 správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V daném případě byl žalobce vyrozuměn o částečném popření jím přihlášené pohledávky insolvenčním správcem dne 2. prosince 2010. Žaloba došla zdejšímu soudu dne 16. prosince 2010. Žaloba tedy byla žalobcem podána včas a byla podána správně proti žalovanému insolvenčnímu správci (ustanovení § 198 odst. 1 IZ). Soud proto mohl přistoupit k provedení dokazování.

Z usnesení zdejšího soudu ze dne 13. října 2010, č. j. KSPA 44 INS 10842/2010-A-12, bylo zjištěno, že soud zjistil úpadek dlužníka Ivany Marikové, bylo povoleno její oddlužení a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný.

Z přihlášky pohledávek žalobce ze dne 1. listopadu 2010 soud zjistil, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSPA 44 INS 10842/2010 ve věci dlužníka Ivany Marikové pohledávku č. 1 jako nezajištěnou a nevykonatelnou ve výši 41.915,-Kč. Z kolonky 06 soud zjistil, že tuto pohledávku žalobce přihlásil jako nedoplatek na nominální hodnotě úvěru z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100304907 ve výši 41.280,-Kč a na smluvních pokutách ve výši 635,-Kč. Z přihlášky bylo dále zjištěno, že žalobce přihlásil rovněž pohledávku č. 2 ve výši 137.066,-Kč jako nezajištěnou a nevykonatelnou. Z kolonky 06 soud zjistil, že tuto pohledávku žalobce přihlásil jako nedoplatek na nominální hodnotě úvěru z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100327755 ve výši 137.066,-Kč a na smluvních pokutách ve výši 986,-Kč. Z kolonky 11 soud zjistil, že insolvenční dlužník je spoludlužníkem ze smlouvy č. 9100327755, která byla uzavřena mezi žalobcem na jedné straně a dlužníkem Milanem Marikem a spoludlužníkem Ivanou Marikovou na straně druhé.

Z přehledu přihlášených pohledávek ze dne 25. listopadu 2010 soud zjistil, že žalobce jako věřitel poř. č. P2 přihlásil do insolvenčního řízení dvě nezajištěné pohledávky ve výši 178.981,-Kč, popřené co do výše 125.608,-Kč.

Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaný popřel pohledávku č. 2.1. do výše 35.920,-Kč a pohledávku č. 2.2. do výše 89.688,-Kč.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 25. listopadu 2010 soud zjistil, že při přezkumném jednání popřel žalovaný pohledávku č. 1 co do výše 35.920,-Kč a pohledávku č. 2 do výše 89.688,-Kč, z důvodu pochybnosti o platnosti některých ujednání smluv o revolvingovém úvěru č. 9100304907 a č. 9100327755.

Z vyrozumění ze dne 29. listopadu 2010 soud zjistil, že žalovaný vyrozuměl žalobce o popření nevykonatelné pohledávky podle § 197 odst. 2 IZ a jako důvod popření uvedl, že žalobci nárok na smluvní odměnu ve výši 35.915,-Kč a ve výši 89.688,-Kč nevznikl.

Z karty klienta Ivany Marikové ke smlouvě č. 9100304907 soud zjistil, že žalobce poskytl dlužníkovi Ivaně Marikové částku 26.000,-Kč, že tato částka byla splatná ve 36 splátkách po 1.720,-Kč a že dlužník zaplatil žalobci celkem 13 splátek, naposledy dne 15. října 2010. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100304907 ze dne 22. července 2009 soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout dlužníkovi částku 35.000,-Kč s tím, že výše smluvní KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4 odměny za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 48.340,-Kč, maximální výše úvěru činila 83.340,-Kč a počet měsíčních splátek byl stanoven na 36. Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, z bodu 3.1. soud zjistil, že žalobce v rámci smlouvy a smluvních ujednání uvádí maximální výši úvěru a výši plateb s úvěrem souvisejících s tím, že je oprávněn měnit parametry revolvingového úvěru určující výši RPSN v důsledku objektivně daných skutečností uvedených ve smluvních ujednáních. Z bodu 3.2. soud mimo jiné zjistil, že při stanovení RPSN bude vycházeno z předpokladu, že mezi dnem vyplacení úvěru a dnem splatnosti první splátky uplyne 365/12. Z bodu 3.3. soud zjistil, že poskytnutý úvěr se dlužník zavázal zaplatit v pravidelných splátkách ve výši a časovém rozvržení dle splátkového režimu. Z bodu 5.1. soud zjistil, že se dlužník zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu ve výši stanovené v bodě IV. Smlouvy a že splatnost smluvní odměny byla stanovena ke dni poskytnutí úvěru.

Z hodnocení klienta na č.l. 21 soud zjistil údaje o příjmech, výdajích a rodinné situaci dlužníka.

Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100304907 soud zjistil, že revolvingový úvěr byl rozvrhnut do 36 splátek po 1.720,-Kč měsíčně s tím, že datum splatnosti první splátky byl stanoven na den 15. září 2009 a datum poslední splátky na den 15. srpna 2012.

Z karty klienta Milana Marika ke smlouvě č. 9100327755 soud zjistil, že žalobce poskytl Milanu Marikovi částku 60.000,-Kč, jako spoludlužník byl uveden insolvenční dlužník Ivana Mariková, dále zjistil, že částka byla splatná ve 46 splátkách po 3.402,-Kč a zaplaceny byly celkem 4 splátky (první, druhá, třetí a šestá splátka), poslední dne 30. srpna 2010.

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100327755 ze dne 17. února 2010 soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout Milanu Marikovi jako dlužníkovi a Ivaně Marikové jako spoludlužníkovi částku 60.000,-Kč s tím, že výše smluvní odměny za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 82.884,-Kč, maximální výše úvěru činila 142.884,-Kč a počet měsíčních splátek byl stanoven na 42. Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, z bodu 3.1. soud zjistil, že žalobce v rámci smlouvy a smluvních ujednání uvádí maximální výši úvěru a výši plateb s úvěrem souvisejících s tím, že je oprávněn měnit parametry revolvingového úvěru určující výši RPSN v důsledku objektivně daných skutečností uvedených ve smluvních ujednáních. Z bodu 3.2. soud mimo jiné zjistil, že při stanovení RPSN bude vycházeno z předpokladu, že mezi dnem vyplacení úvěru a dnem splatnosti první splátky uplyne 365/12. Z bodu 3.3. soud zjistil, že poskytnutý úvěr se dlužník zavázal zaplatit v pravidelných splátkách ve výši a časovém rozvržení dle splátkového režimu. Z bodu 5.1. soud zjistil, že se dlužník zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu ve výši stanovené v bodě IV. Smlouvy a že splatnost smluvní odměny byla stanovena ke dni poskytnutí úvěru.

Z hodnocení klienta na č.l. 22 soud zjistil údaje o příjmech, výdajích a rodinné situaci Milana Marika a spoludlužnice Ivany Marikové.

Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100327755 soud zjistil, že revolvingový úvěr byl rozvrhnut do 42 splátek po 3.402,-Kč měsíčně s tím, že datum splatnosti první splátky byl stanoven na den 16. března 2010 a datum poslední splátky na den 16. srpna 2013. KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4

Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100327755 o odkladu splátek č. 4, 5 ze dne 28. června 2010 soud zjistil, že na požádání Milana Marika se smluvní strany dohodly na odkladu splátek č. 4 a 5 s tím, že se tyto splátky se zavázal dlužník uhradit jako splátky č. 43, 44, 45 a 46 a současně se zavázal žalobci zaplatit smluvní odměnu za provedení odkladu ve výši 6.804,-Kč splatnou jako poslední splátka dle splátkového kalendáře.

Z upraveného splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100327755 na základě dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. 9100327755 o odkladu splátek č. 4 a 5 soud zjistil, že odložené splátky byly do splátkového kalendáře zařazeny jako splátka 43 až 46, každá ve výši 3.402,-Kč, splatnost splátky č. 43 byla stanovena na den 16. září 2013 a splatnost splátky č. 46 na den 16. prosince 2013.

Z faktury č. 910005229 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval Ivaně Marikové smluvní pokutu na základě smlouvy o úvěru č. 9100304907 ve výši 137,-Kč. Z faktury č. 910050897 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval Ivaně Marikové smluvní pokutu na základě smlouvy o úvěru č. 9100327755 ve výši 498,-Kč.

Z výpisu z účtu žalobce ze dne 5. srpna 2009 soud zjistil, že pod variabilním symbolem 9100304907 žalobce dne 30. července 2009 vyplatil částku 26.000,-Kč. Ve zprávě pro příjemce uvedl Mariková . Z výpisu z účtu žalobce ze dne 24. února 2010 soud zjistil, že pod variabilním symbolem 9100327755 žalobce dne 24. února 2010 vyplatil částku 60.000,-Kč. Ve zprávě pro příjemce uvedl Marik .

Po provedeném dokazování soud učinil tyto skutkové závěry.

Mezi účastníky bylo nesporné, a soud proto vzal za své skutkové zjištění, že byl zjištěn úpadek dlužníka Ivany Marikové, soud povolil jeho oddlužení a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný, který při přezkumném jednání dne 25. listopadu 2010 částečně popřel žalobcem přihlášenou pohledávku č. 1 co do výše 35.920,-Kč a pohledávku č. 2 do výše 89.688,-Kč. Dopisem, který byl doručen žalobci dne 2. prosince 2010, vyrozuměl žalobce o důvodech popření jeho pohledávky. Soud vzal dále za prokázané, že pohledávka č. 1 vznikla z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100304907, kterou uzavřeli žalobce a dlužník Ivana Mariková dne 22. července 2009. Podle této smlouvy se zavázal žalobce poskytnout dlužníkovi úvěr v maximální výši 83.340,-Kč. Dlužník se zavázal finanční prostředky vrátit ve 36 splátkách po 1.720,-Kč měsíčně, počínaje zářím 2009. Žalobce a dlužník se dohodli, že za poskytnutí úvěru dlužník zaplatí žalobci smluvní odměnu ve výši 48.340,-Kč. Z provedeného dokazování bylo rovněž zjištěno, že žalobce skutečně vyplatil dlužníkovi převodem na účet částku 26.000,-Kč a že dlužník zaplatil žalobci celkem 13 splátek, tj. celkem 22.360,-Kč. Soud vzal dále za prokázané, že pohledávka č. 2 vznikla z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100327755, kterou uzavřel žalobce s Milanem Marikem dne 17. února 2010. Jako spoludlužník z této smlouvy se společně s Milanem Marikem zavázal i dlužník Ivana Mariková. Podle této smlouvy se zavázal žalobce poskytnout dlužníkovi Milanu Marikovi úvěr v maximální výši 142.884,-Kč. Dlužník se zavázal finanční prostředky vrátit ve 42 splátkách po 3.402,-Kč měsíčně, počínaje březnem 2010. Žalobce a dlužník se dohodli, že za poskytnutí úvěru dlužník zaplatí žalobci smluvní odměnu ve výši 82.884,-Kč. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce skutečně vyplatil převodem na účet Milanu Marikovi částku 60.000,-Kč. Na tuto smlouvu byly uhrazeny celkem 4 splátky (první, druhá, třetí a šestá) v celkové výši 13.608,-Kč. Soud vzal za prokázané i to, že mezi žalobcem a manželem dlužníka Milanem Marikem byl dne 28. června 2010 uzavřen dodatek ke smlouvě č. 9100327755 o odkladu splátek č. 4, 5. Tyto KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4 splátky se Milan Marik zavázal zaplatit jako splátky č. 43, 44, 45 a 46 a rovněž se zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu ve výši 6.804,-Kč splatnou jako poslední splátka dle splátkového kalendáře.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto žalobu zamítl. Mezi žalobcem a Ivanou Marikovou jako dlužníkem v prvním případě (podle smlouvy č. 9100304907 ze dne 22.7.2009) a mezi žalobcem, Milanem Marikem jako dlužníkem a Ivanou Marikovou jako spoludlužníkem v druhém případě (podle smlouvy č. 9100327755 ze dne 17.2.2010 ve spojení s dodatkem) byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru podléhající režimu obchodního zákoníku a zákona číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona číslo 64/1986 Sb. Obě smlouvy obsahují podstatné náležitosti dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, tj. závazek žalobce jako věřitele poskytnout na žádost druhé strany v její prospěch finanční prostředky a závazek dlužníka poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky (cenu úvěru ve formě smluvní odměny). V daném případě byly obě smlouvy o revolvingovém úvěru spolu s dodatkem uzavřeny mezi žalobcem jako právnickou osobou-podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a mezi dlužníkem (spoludlužníkem)-fyzickou osobou-nepodnikatelem (spotřebitelem). Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Z citovaného ustanovení vyplývá, že na posouzení právního vztahu mezi těmito subjekty je třeba vztáhnout i ustanovení týkající se spotřebitelských smluv podle § 51a násl. občanského zákoníku. Podle § 55 odst. 1 věty první občanského zákoníku se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

V souzené věci shledal soud smluvní ujednání posuzovaných úvěrových smluv v částech týkajících se smluvní odměny za poskytnutí úvěrů a smluvní odměny za provedení odkladu splátek za neplatné podle § 39 ve spojení s § 41 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, a to z následujících důvodů. Dobré mravy lze chápat jako souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami a právními principy. Podle názoru soudu byla smluvní odměna mezi účastníky smlouvy o revolvingovém úvěru sjednána v nepřiměřené výši. K tomuto závěru soud dospěl na základě propočtů, podle kterých u obou smluv představuje smluvní odměna více než 130% žalobcem (věřitelem) skutečně poskytnutých finančních prostředků dlužníkovi. Ujednání o smluvní odměně je v daných případech třeba chápat de facto jako úrok za poskytnutí úvěru s tím, že k okamžiku poskytnutí úvěru dlužníkovi byla žalobcem celá výše smluvní odměny, která značně (cca 1,5 násobně) převyšovala výši žalobcem skutečně poskytnutých finančních prostředků, započtena na vyplacení úvěru. Značnou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků smlouvy, která je svou povahou smlouvou spotřebitelskou, soud tedy neshledal pouze v nepřiměřené výši sjednané smluvní odměny, ale rovněž ve skutečnosti, že splatnost KSPA 44 INS 10842/2010-C1-4 smluvní odměny byla stanovena ke dni poskytnutí úvěru. Ujednání o smluvní odměně je neplatné, neboť se příčí dobrým mravům. Ze shora uvedených důvodů proto soud prvního stupně žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalovaného spočívají v odměně advokáta ve výši 10.000,-Kč podle § 5 písm. d) vyhl. č. 484/2000 Sb., dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300,-Kč podle § 11 odst. 1 písm. a) a g) ve spojení s § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v jízdném ve výši 252,90 Kč osobním automobilem na trase Hradec Králové-Pardubice a zpět při celkové vzdálenosti 45 km a 20 % DPH ve výši 2.170,58 Kč z odměny a náhrad. Náhrada nákladů činí celkem 13.023,48 Kč. Náklady řízení bylo žalobci uloženo zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Pardubicích dne 24. března 2011

JUDr. Ivana Šolcová, v.r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Kosková Markéta