44 ICm 1971/2017
Č. j.: 44 ICm 1971/2017-33 (KSPA 44 INS 9656/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce: Mgr. Martin Červinka, se sídlem Čechova 396, Česká Třebová, insolvenční správce dlužníků Magdy a Petra Neumeisterových, zastoupeného JUDr. Martinem Pavlišem, advokátem v Hlinsku, Wilsonova 368 proti žalovanému: ABEWY EXE GROUP, s. r. o., se sídlem Táboritská 1000/23, Praha 3-Žižkov, IČO 27944514, zastoupenému Mgr. Martinem Sejkem, advokátem v Praze 10, Korunní 810 o určení pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalovaného ABEWY EXE GROUP, s. r. o. v celkové výši 112 898,34 Kč přihlášená pod č. P 14 do insolvenčního řízení s dlužníky Magdou Neumeisterovou a Petrem Neumeisterem, vedeného pod sp. zn. KSPA 44 INS 9656/2016 není výši 88 898,34 Kč po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1. Žalobou doručenou 18. 4. 2017 se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledávka přihlášená žalovaným do insolvenčního řízení s Magdou Neumeisterovou a Petrem Neumeisterem (dále jen dlužníci nebo jen dlužník nebo dlužnice), se kterými je vedeno řízení pod sp. zn. KSPA 44 INS 9656/2016, není v částce 88 898,34 Kč po právu. Žalovaný přihlásil pohledávku evidovanou pod č. P 14 v celkové výši 112 898,34 Kč vyplývající z nezaplacené vlastní směnky včetně úroků, příslušenství a nákladů předcházejícího řízení. Žalobce pohledávku popřel co do pravosti v částce 88 898,34 Kč, neboť žalovaný neprokázal, že by měl právo vyplnit do blankosměnky vyšší částku než 24 000 Kč nebo že jeho pohledávka přesahující částku 24 000 Kč platně vznikla. Měl za to, že po právu je pohledávka jen ve výši 24 000 Kč. Tvrdil, že směnka byla prokazatelně vystavena jako zajišťovací ke spotřebitelskému úvěru dlužníka, což odporuje pravidlům

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková. isir.justi ce.cz (KSPA 44 INS 9656/2016) na ochranu spotřebitele. Proto vznesl kauzální námitky nedluhu a exesivního vyplnění blankosměnky.

2. Žalovaný zastával názor, že pohledávka je přihlášena po právu. Směnka byla vystavena v době, kdy zákon o spotřebitelském úvěru umožňoval její použití jako zajišťovacího prostředku. Dlužník byl v řízení o směnečném platebním rozkazu pasivní, žádné námitky neuplatnil. Majitel směnky nemá vůči směnečnému dlužníkovi povinnost prokazovat důvod směnečného závazku a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 30. 11. 2015, č. j. 104 VSPH 663/2015-42. Namítal, že žalobce v popěrném úkonu netvrdil, že by žalovaný porušil vyplňovací dohodu, netvrdil konkrétní povahu porušení dohody, netvrdil a neprokazoval důvod porušení směnečné dohody co do důvodu vystavení směnky, jen přenesl břemeno tvrzení a důkazní na žalovaného. Měl za to, že žalovaný nebyl povinen prokazovat v přihlášce ani v incidenčním sporu kauzu směnky a správnost výše dluhu zajišťovaného směnkou, tyto povinnosti stíhají výhradně žalobce.

3. Přezkumné jednání se konalo 21. 3. 2017, žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku, žaloba byla soudu doručena 18. 4. 2017. Žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání.

4. Soud zjistil tento skutkový stav: -usnesením z 29. 12. 2016 soud zjistil úpadek dlužníků, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanovil insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno 25. 4. 2016, -přihláškou pohledávky z 13. 1. 2017 evidovanou pod č. P 14 přihlásil žalobce nezajištěnou vykonatelnou pohledávku celkem ve výši 112 898,34 Kč podle směnky vlastní ze 14. září 2012, s jistinou 82 299 Kč, 6% úrok činil 12 716,94 Kč, odměna 274 Kč a náhrada nákladů řízení 17 608,40, remitent TOMMY STACHI s. r. o. převedl 14. 2. 2013 směnku rubopisem na řad věřitele, následně vydal Krajský soud v Hradci Králové- pobočka v Pardubicích 3. 2. 2015 směnečný platební rozkaz čj. 36 Cm 11/2015-11 a po jeho právní moci bylo zahájeno exekuční řízení vedené Exekutorským úřadem Praha 6, -podle protokolu z přezkumného jednání z 21. 3. 2017 žalobce popřel pohledávku žalovaného co do pravosti a výše 88 898,34 Kč, neboť žalobce neprokázal, že by byl oprávněn vyplnit do směnky částku vyšší než 24 000 Kč, na plnění přesahující tuto částku nemá nárok, tudíž ani na směnečný úrok, směnečnou odměnu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve směnečném řízení, dále namítal, že směnka byla vystavena jako zajišťovací ke smlouvě o půjčce uzavřené dlužníkem jako spotřebitelem s právním předchůdcem žalobce jako podnikatelem, což odporuje pravidlům na ochranu spotřebitele a dobrým mravům, uplatnil tedy kauzální námitky nedluhu a exesivního vyplnění blankosměnky, stejné skutečnosti jsou uvedeny i v seznamu přihlášených pohledávek k pohledávce P 14, žalobce nepopřel pohledávku ve výši 24 000 Kč, -z prvopisu směnky vlastní vystavené v Praze 14. září 2012 soud zjistil, že směnku vystavila dlužnice a zavázala se zaplatit 2. června 2014 bez protestu společnosti TOMMY STACHI s. r. o. částku 82 299 Kč, s místem placení u remitenta TOMMY STACHI s. r. o., Táboritská 23, Praha 3 (dále jen právní předchůdce), směnka byla indosována 14. 2. 2013 na žalovaného, -Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích vydal 3. 2. 2015 směnečný platební rozkaz pod č. j. 36 Cm 11/2015-11 a uložil dlužnici zaplatit žalobci 82 299 Kč s 6% úrokem jdoucím od 3. 6. 2014 do zaplacení, směnečnou odměnu 274 Kč a nahradit náklady řízení 17 608,40 Kč nebo podat do 15 dnů námitky, směnečný platební rozkaz nabyl právní moci 4. 3. 2015 a je vykonatelný, -dne 3. 9. 2015 vyrozuměl soudní exekutor Mgr. David Vybíral, Exekutorský úřad Praha 6 o zahájení exekuce proti dlužnici na návrh oprávněného-žalobce podle směnečného

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková. (KSPA 44 INS 9656/2016) platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 3. 2. 2015, -dne 8. 2. 2017 vyzval žalobce žalovaného k doplnění a opravě přihlášky pohledávky, neboť z ní nebylo zřejmé, z jakých skutečností vyjma vystavení směnky žalovaný svůj nárok dovozuje, ani jakým způsobem k požadované výši došel, a předložil důkazy, neboť hospodářským důvodem vystavení směnky bylo zajištění pohledávky právního předchůdce žalovaného podle půjčky poskytnuté dlužnici-spotřebitelce, dále měl za to, že půjčená částka neodpovídala částce doplněné do blankosměnky, vyzval proto žalovaného, aby uvedl, jaká pohledávka byla zajištěna, a vyčíslil podrobně nároky, zároveň aby předložil originál směnky, -z podání žalovaného ze 14. 2. 2017 na výzvu žalobce soud zjistil, že částka 82 299 Kč se skládala z jistiny 34 299 Kč, ze smluvní pokuty 10 310 Kč a ze smluvní pokuty 37 690 Kč, dále připojil originál směnky a další listinné důkazy, -podle výdajového pokladního dokladu vydal právní předchůdce dlužnici 14. 9. 2012 hotovost 24 000 Kč podle smlouvy o půjčce č. 21203226 a dlužnice 24 000 Kč přijala, -podle splátkového kalendáře měla dlužnice zaplatit 17 splátek po 2 600 Kč počínaje dnem 15. 10. 2012 a jednu splátku 2 599 Kč se splatností 15. 3. 2014, dlužnice zaplatila dvě splátky, a to dne 15. 10. 2012 a dne 14. 12. 2012, žalovaný ke splátkovému kalendáři dále uvedl, že smluvní pokuta měla činit 100 839,06 Kč podle části C čl. 6 a čl. 10, avšak požadoval smluvní pokutu pouze ve výši 48 000 Kč.

5. Na jednání 9. 11. 2017 soud poskytl účastníkům lhůtu 30 dnů k označení rozhodných skutečností a důkazů k nim.

6. Žalobce v podání z 6. 12. 2017 žádná nová tvrzení ani důkazy neoznačil, pouze vyjádřil názor, že neexistovala a neexistuje žádná platná dohoda, která by žalovaného opravňovala vyplnit blankosměnku. Měl za to, že pokud by vyplňovací oprávnění existovalo, žalovaný byl oprávněn doplnit do blankosměnky pouze rozdíl mezi vydanou částkou a částkou, kterou dlužnice nezaplatila.

7. Ke zpochybnění tvrzení žalobce, že nebyla žádná vyplňovací dohoda uzavřena a že žalovaný nebyl oprávněn směnku doplnit tak, jak byla doplněna, žalovaný předložil soudu směnečné vyplňovací prohlášení ze 14. 9. 2012.

8. Ze směnečného vyplňovacího prohlášení jako dvoustranného právního jednání soud zjistil, že ho uzavřela dlužnice s právním předchůdcem a poskytla mu právo vyplnit do blankosměnky ze 14. září 2012 s doložkou bez protestu chybějící údaje o výši směnečné sumy a datu splatnosti, pokud se ocitne o 60 a více dnů v prodlení se zaplacením jakékoliv pohledávky z rámcové smlouvy ze 14. 9. 2012 a dílčí smlouvy o půjčce č. 21203226 ze 14. 9. 2012, popř. bude-li proti ní zahájeno insolvenční řízení, a to tak, že je remitent oprávněn vyplnit údaj o směnečné sumě, která se bude rovnat aktuální výši celkové dlužné pohledávky včetně smluvních pokut podle rámcové smlouvy o půjčce a dílčí smlouvě o půjčce, dále byl právní předchůdce oprávněn vyplnit jako datum splatnosti kterýkoliv den následující po dni splatnosti jakékoliv jeho pohledávky či části nebo příslušenství podle rámcové smlouvy o půjčce nebo dílčí smlouvě o půjčce, nebo po dni, kdy bude s dlužnicí zahájeno insolvenční řízení.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 25. 4. 2016 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužníky a 29. 12. 2016 soud zjistil jejich úpadek, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobce ustanovil insolvenčním správcem. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku pod č. P 14 v celkové výši 112 898,34 Kč z vlastní

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková. (KSPA 44 INS 9656/2016) směnky vystavené dlužnicí, jistinu přihlásil ve výši 82 299 Kč spolu s 6 % úrokem, odměnou a náklady řízení celkem ve výši 30 599,34 Kč. Na přezkumném jednání žalobce pohledávku popřel co do pravosti ve výši 88 898,34 Kč, nepopřel pohledávku ve výši 24 000 Kč. Dále má soud za prokázané, že dlužnice vystavila 14. září 2012 blankosměnku vlastní a zavázala se ji remitentovi-právnímu předchůdci bez protestu zaplatit. Na směnce chyběly údaje o datu splatnosti a směnečné sumě. K vyplnění chybějící směnečné sumy a data splatnosti uzavřela dlužnice 14. 9. 2012 s právním předchůdcem dohodu. Ve směnečném vyplňovacím prohlášení dlužnice poskytla remitentovi právo vyplnit do blankosměnky směnečnou sumu a datum splatnosti, pokud by byla v prodlení se zaplacením jakékoliv pohledávky z rámcové smlouvy ze 14. 9. 2012 a dílčí smlouvy o půjčce č. 21203226 ze 14. 9. 2012, popř. bude-li proti ní zahájeno insolvenční řízení, suma by se měla rovnat aktuální výši celkové dlužné pohledávky včetně smluvních pokut. Jako den splatnosti bylo možno uvést kterýkoliv den následující po dni splatnosti jakékoliv její pohledávky z citované rámcové smlouvy nebo dílčí smlouvy. Směnka byla indosována 14. 2. 2013 na řad žalovaného. Směnka byla doplněna datem splatnosti 2. června 2014 a směnečnou sumou 82 299 Kč. Dále má soud za prokázané, že zdejší soud 3. 2. 2015 vydal směnečný platební rozkaz č. j. 36 Cm 11/2015-11, kterým uložil dlužnici zaplatit žalovanému 82 299 Kč s 6 % úrokem, zaplatit směnečnou odměnu 274 Kč a nahradit náklady řízení 17 608,40 Kč nebo podat námitky. Dlužnice námitky nepodala, směnečný platební rozkaz nabyl právní moci 4. 3. 2015 a poté bylo zahájeno exekuční řízení u soudního exekutora Mgr. Vybírala, který 3. 9. 2015 vyrozuměl o zahájení exekuce. Směnečný peníz uvedený ve směnečném platebním rozkazu se shoduje se směnečnou sumou uvedenou ve směnce vlastní předložené do insolvenčního řízení žalovaným. Žalobce přihlásil pohledávku ze směnky, k přihlášce připojil její kopii, prvopis předložil po výzvě žalobce. Žalobce vykonatelnou pohledávku popřel co do pravosti a výše 88 898,34 Kč a nepopřel pohledávku ve výši 24 000 Kč, neboť měl za to, že žalovaný neprokázal, že by byl oprávněn do směnky vyplnit částku vyšší než 24 000 Kč, tudíž na vyšší částku mu nevzniklo právo. V popěrném úkonu dále uvedl, že směnka byla vystavena jako zajišťovací ke smlouvě o půjčce mezi dlužnicí jako spotřebitelem a právním předchůdcem jako podnikatelem, což odporovalo pravidlům na ochranu spotřebitele a dobrým mravům.

10. Předně se soud zabýval otázkou, zda má žalobce jako insolvenční správce právo vznášet kauzální námitky i v případě, že směnečný platební rozkaz je v právní moci. Z ustálené judikatury vyplývá, že u vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím, v tomto případně směnečným platebním rozkazem, lze uplatnit jako důvod popření pravosti nebo výše jen skutkové námitky, jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 ICdo 7/2013 z 18.7.2013). Žalobce tedy měl právo vznést námitky nedluhu a míru přesahující sumu doplněnou do blankosměnky. Pokud jde o námitky proti žalovanému-indosatáři směnky zajišťující závazky ze spotřebitelského úvěru, pak soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1155/2014 ze 17. 12. 2015, podle kterého zajišťuje-li indosovaná směnka pohledávku remitenta za žalovaným ze spotřebitelské smlouvy, náleží žalovanému námitky vůči nabyvateli směnky zakládající se na jeho vztazích k remitentovi, bez zřetele k tomu, zda nový majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. § 17 směnečného zákona) .

11. Žalobce v popěrném úkonu jen uvedl, že žalovaný neprokázal výši dluhu, neprokázal, že byl oprávněn vyplnit do směnky vyšší částku, než kolik dlužnice nezaplatila oproti půjčené částce, a tudíž mu pohledávka ve výši vyšší než 24 000 Kč nenáleží. Navíc ještě před přezkoumáním pohledávky bez náležitého právního důvodu vyzval žalovaného, aby

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková. (KSPA 44 INS 9656/2016) doplnil přihlášku pohledávky o skutečnostech o výši dluhu, z čeho se skládá přihlašovaná pohledávka, jak dospěl k výši jistiny. Soud tento postup považuje za nesprávný, v rozporu s principy řízení o právu ze směnky. Soud odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Praze z 30. 11. 2015, č. j. 104 VSPH 663/2015-42, sp. zn. 79 ICm 2753/14, KSUL 79 INS 635/2014, ve kterém odvolací soud dospěl k závěru, že pravidla platná pro nalézací směnečné řízení se uplatní též v poměrech insolvenčních, jak u popěrného úkonu žalobce, tak v incidenčním sporu. V tam projednávané věci vrchní soud uvedl, že bylo na žalobci, aby tvrdil, že dluh nikdy nevznikl, a především, aby tato svá tvrzení prokázal. Žalovaný jako přihlášený věřitel nebyl povinen uvést a prokazovat kauzu směnky, ani správnost výše dluhu zajišťovaného směnkou, a to ani v přihlášce, ani v žalobcem vyvolaném incidenčním řízení, tyto povinnosti žalovaný nemá, naopak stíhají výhradně žalobce, který břemeno tvrzení a důkazní nesprávně přenášel na žalovaného. Citované rozhodnutí vrchního soudu je přiléhavé pro řízení před zdejším soudem. Dále soud dodává, že právo na vyplnění blankosměnky má i nabyvatel směnky, rozhodující je poslední dohoda s dlužnicí, v řízení nebylo tvrzeno, že by existovalo pozdější směnečné vyplňovací prohlášení.

12. V projednávané věci dlužnice vystavila blankosměnku 14. září 2012 k zajištění závazků z rámcové smlouvy a smlouvy o půjčce, a i kdyby se jednalo o spotřebitelský úvěr, směnku bylo možno vystavit jako zajišťovací prostředek, neboť k zajištění spotřebitelských závazků nemohla směnka sloužit až ode dne 25. 2. 2013. Vystavení směnky 14. září 2012 neodporovalo pravidlům na ochranu spotřebitele. V řízení bylo prokázáno, že dlužnice měla půjčku 24 000 Kč zaplatit v 18 měsíčních splátkách, přičemž platila jen 15. 10. 2012 a poté 14. 12. 2012, vždy ve výši 2 600 Kč.

13. Žalobce bez právního důvodu vyžádal u žalovaného doplnění přihlášky s vyčíslením částek, ze kterých se pohledávka skládala, čemuž žalovaný vyhověl 14. 2. 2017, ačkoliv žalobce sám měl tvrdit a především dokazovat správnou výši dlužné částky, popř. prokázat, že dluh vůbec nevznikl. Kromě toho soud dodává, že žalobce nepopřel pohledávku ve výši 24 000 Kč, kterou měla dlužnice jako půjčku obdržet, ve výši 24 000 Kč považoval pohledávku za přihlášenou po právu, ačkoliv dlužnice na plnění dluhu zaplatila dvě splátky po 2 600 Kč.

14. Popěrný úkon spočíval pouze v tom, že žalovaný neprokázal, že byl oprávněn vyplnit částku vyšší než 24 000 Kč, a tudíž dlužnice nic nedluží. V průběhu incidenčního řízení pak žalobce zpochybňoval existenci směnečného vyplňovacího prohlášení, toto jeho tvrzení ale bylo vyvráceno, dlužnice vyplňovací prohlášení společně s právním předchůdcem vystavila a zmocnila právního předchůdce k doplnění chybějících údajů. Podle ust. § 495 zákona č. 40/1964 Sb., platného v době, kdy byla směnka vystavena, platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto povinnost nemá. Tato právní úprava se vztahuje i na směnku podle zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Ve sporech o zaplacení směnky, též v incidenčních sporech, je nutno za vznik pohledávky považovat existenci platné směnky, kterou žalovaný v řízení předložil a soud jako důkaz provedl.

15. Soud neprovedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru a rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru, neboť tyto listiny měl mít žalobce od dlužnice k dispozici již před popěrným úkonem a provedení těchto důkazů by bylo nadbytečné. I kdyby se jednalo o spotřebitelský úvěr, k zajištění závazků bylo možné směnku, resp. blankosměnku 14. září

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková. (KSPA 44 INS 9656/2016) 2012 vystavit, a oprávnění vyplnit do blankosměnky dlužnou částku a dlužnou smluvní pokutu bylo prokázáno směnečným vyplňovacím prohlášením ze 14. 9. 2012.

16. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

17. Žalovaný měl plný úspěch ve věci, ale soud mu nepřiznal náhradu nákladů, neboť podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Pardubice 11. ledna 2018

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Marie Hordějčuková.